Pohledy do historie

Jak šel čas aneb Co se změnilo v lovosické knihovně od roku 1990

Městská knihovna v Lovosicích oslaví příští rok 90 let svého trvání (když započítáme i dobu, kdy Lovosice patřily do Velkoněmecké říše, tj. 10.10.1938-8.5.1945). A to asi můžeme, protože české knihovna kupodivu existovala zřejmě při nějakém českém spolku už kolem roku 1900, jak uvádí p. stavitel Kaftan ve svém rukopisu o Lovosicích. Asi to byla T. J. Sokol, který byl v Lovosicích založen v roce 1895 a brzy měl také vzdělávacího referenta. Později byla knihovna v české škole, kde byl řídícím učitelem p. Heller. Berme to tedy jako náhradní dobu za těch 7 velkoněmeckých let.

Dne 4. srpna 1919 navrhl první český starosta Lovosic JUDr. Karel Tippmann na schůzi městské rady, aby v Lovosicích byla v souladu se zákonem č. 430 Sb. o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919 zřízena česká knihovna a čítárna. Pro rok 1920 byla pro knihovnu uvolněna na nákup knih a časopisů částka 1.000,- Kč a panu učiteli Čestmíru Hellerovi, který se stal prvním lovosickým knihovníkem, byly předány knihy a skříň na ně. Knihovna a čítárna pak zdárně fungovaly až do září 1938, kdy české obyvatelstvo z Lovosic převážně odešlo (zůstalo jen asi 600 osob) a knihy byly částečně převezeny do Bohušovic, částečně propadly zkáze.

Po válce byla nejdříve otevřena knihovna na obecné škole. Znovuotevřená česká škola neměla sice ani jednu českou knihu, ale v roce 1946 provedly děti sbírku, která vynesla 214 knih. V dalších letech byly knihy přikupovány z rozpočtu místní školní rady; v roce 1948 už měla obecná škola 471 knih a 341 čtenářů, kteří přečetli 4.661 knih. Na jednoho čtenáře připadlo 13 přečtených knih. Oficiální potvrzení nové existence městské knihovny po válce pochází z roku 1947; tehdy měla knihovna 1250 svazků (ale už v roce 1946 začínala se 191 knihami) a navštěvovalo ji 273 čtenářů; vykázáno bylo 3233 výpůjček; knihovníkem byl odborný učitel František Karták. Knihovna byla podle publikace Františka Frühaufa bohatě dotována Místním národním výborem. Časem knih v knihovně přibývalo, počet činil asi 30 000 svazků, čtenářů bylo kolem 1 000 (z toho asi třetina pod 14 let) a zaměstnanců knihovny 5. Konaly se různé soutěže a výchovné pořady pro děti a mládež a přednášky i naučné pořady pro dospělé. V roce 1978 byla v knihovně zřízena čítárna.

V roce 1990-91 došlo k zásadním změnám. Po pádu totalitního režimu byla provedena inventura, duplikáty, poškozené knihy a propagandistické brožury byly vyřazeny, politické oddělení zrušeno. Naopak byly do knihovny vráceny některé Libri prohibiti (Kundera, Mňačko, Kohout aj.), které byly vyřazeny na základě seznamů zakázaných autorů v roce 1970 a odpočívaly prý kdesi v hangárech. Nebyly ovšem vráceny stejné knihy, které byly původně z Lovosic odebrány, ale zřejmě kus za kus. Byly dokupovány knihy dříve nepovolené - Solženicyn, Vaculík, Smetanová aj. K 31.12.1990 měla knihovna 24 285 svazků knih. (Jen pro zajímavost, v té době byly v Lovosicích 3 prodejny knih: v dnešní Herně v areálu Centrum u schodů k Penny Marketu, ve stánku p. Donáta v ulici Osvoboditelů asi tak v místech naproti Kovomatu a v Knihkupectví v ul. 8. května, kde kdysi šíříval lásku ke knihám legendární pan Bret. Dnes naše „okresní“ město Knihkupectví nemá.).

Knihovna sídlila v letech 1977 - 1997 v ulici 8. května čp. 23 (v 1. patře bylo oddělení pro dospělé a v 2. patře dětské království). Městská knihovna byla součástí jednotného celostátního systému knihoven (dále MK) a v rámci Okresní knihovny Karla Hynka Máchy v Litoměřicích byl zajišťován veškerý nákup knih; noviny a časopisy si obstarávala MK samostatně. Kromě výpůjční činnosti byla zajišťována rovněž bibliograficko-informační služba a meziknihovní výpůjční služba, která byla čtenáři (zvláště studenty) značně využívána. Městská knihovna pomáhala též při vzdělávání dětí a mládeže mimo školu. V roce 1990 bylo uskutečněno celkem 107 kulturně výchovných akcí pro větší i menší děti (Anketa o Čapkovi, Z pohádky do pohádky, Knihovnická gramotnost pro 3. a 5. třídy, předškolní výchova pro mateřské školy apod.). Mládež zde plnila také odznak Knihovník. Roční poplatek činil pro dospělé 20,- Kčs a pro dětské čtenáře 10,- Kčs.

Od 1.3.1991 přešla knihovna na ekonomickou samostatnost a ředitelem kooperačního systému veřejných knihoven Litoměřice Daliborem Císařem byly stanoveny nové poplatky za poskytované služby. Nájemné a provozní náklady platil MěÚ Lovosice. Mzdy a nákup veškeré literatury hradila Okresní knihovna KHM Litoměřice; v knihovně byli 4 zaměstnanci včetně ředitelky s odborným knihovnickým vzděláním (Vlasta Somrová, Vlasta Rybínová, Lenka Hejnová, Květa Nováková). Průměrný přírůstek činil cca 3 000 knih/rok. Vzhledem k nedostatku prostoru chyběla dle zprávy vedoucí při MK čítárna časopisů a studovna. Snaha o zřízení hudebny a půjčovny zvukových záznamů (gramodesek a kazet) byla bržděna nedostatkem finančních prostředků, zájemci museli jezdit do Litoměřic. V knihovně se pořádaly i knižní burzy. Co se od té doby změnilo?

Od 1. března 1995 byl zaveden centralizovaný automatizovaný knihovní systém v regionu okresu Litoměřice. Peníze na nákup knih v té době už hradil MěÚ a převáděl je do Okresní knihovny KHM. V dalších letech přibyly do knihovny počítače, nejprve pro registraci knih a čtenářů (s vkládáním dat do počítačů se začalo již v roce 1994), později i pro použití pro čtenáře a dnes i pro internet. Poslední stěhování knihovny se odehrálo na podzim roku 1997 a to do budovy bývalé pošty v Kostelní ulici (prostorově byla knihovna o málo menší, ale opět ve středu města); knihovna byla znovu otevřena 1. října 1997. Zároveň bylo provedeno vyřazení silně poškozených knih a duplikátů. (Bylo štěstí, že původní návrh přestěhovat knihovnu do bývalých jeslí v Přívozní ul. se neuskutečnil, při katastrofických záplavách by nám knihy uplavaly.)

Okresní knihovna v Litoměřicích využila dočasného uzavření lovosické knihovny k automatizaci. Byl použit knihovnický systém LANius, který byl tehdy jednotný pro okres Litoměřice; v Lovosicích bohužel bez Internetu, na ten v té době již prostředky nezbyly. Na zakoupení nezbytně potřebného hardwaru a softwaru uvolnila tehdy městská rada cca 200 tisíc Kč. Pro nedostatek finančních prostředků nebylo tehdy zřízeno ani samostatné Informační středisko v přízemí budovy. Během let se snižoval počet kvalifikovaných zaměstnanců: v roce 1999 se o čtenáře se staraly 2 pracovnice (včetně ředitelky) a Marcel Čerňanský, který v knihovně od 1.9.1999 vykonával civilní vojenskou službu. Knihovna také zastávala funkci základního informačního střediska.

Internet byl do knihovny zaveden v dubnu 2000 a od počátku byl maximálně využíván; čtenáři se museli objednávat předem, protože jinak na místo čekali.Tehdy byl kvůli Internetu zvýšen počet provozních hodin knihovny na 34 (dnes 23). Prostřednictvím Internetu komunikuje knihovna i s ostatními knihovnami v okrese. Pro mládež byl hlavním magnetem multimediální počítač s možností pouštět si vzdělávací tituly na CD-ROM. První počítač byl zakoupen v roce 2000, druhý v červnu 2001. Internet v dětském oddělení v této době ještě dostupný nebyl, byl zaveden až v roce 2005.

V rámci nového územního rozdělení byla zrušena Okresní knihovna K. H. Máchy v Litoměřicích, pod kterou naše městská knihovna spadala. Od 1.1.2003 byla zřízena Městská knihovna v Lovosicích jako organizační složka Města Lovosice a začleněna do odboru školství, kultury, tělovýchovy a památkové péče; pracovnice MK se staly zaměstnanci Městského úřadu Lovosice a i knižní fond byl převeden pod město. V jiných městech s rozšířenou pravomocí buď zůstaly knihovny samostatné, jako příspěvkové organizace (roku 2003 se po změně zřizovatele stala litoměřická knihovna příspěvkovou organizací města Litoměřice s názvem "Příspěvková organizace Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích") nebo jako například Městská knihovna v Roudnici nad Labem patří do některé příspěvkové organizace v rámci kultury, v Roudnici jde o Kulturní zařízení Města Roudnice nad Labem. (V Lovosicích by tomuto zařazení odpovídalo vytvoření příspěvkové organizace Kulturní zařízení Města Lovosice – KS Lovoš, Městská knihovna a výhledově ještě Kulturním domem s Muzeem.) V roce 2004 si děti založily kroužek Malý knihovník.

Knihovna získala v roce 2006 dotaci na zlepšení knihovního systému ve výši 60 000 Kč od Ministerstva kultury České republiky (MK) – jde o změnu knihovního systému LANIUS na modernější systém CLAVIUS. Program Veřejné informační služby knihoven pro rok 2005 pomohl zjednodušit některé činnosti knihovnic, například evidenci čtenářů a výpůjček, ale také propojit knihovnu s ostatními knihovnami v republice a tak zlepšit informovanost čtenářů o literatuře, která v lovosické knihovně není k dispozici. Částka od Ministerstva kultury představovala téměř 70% požadovaných nákladů na úhradu zkvalitnění knihovního systému, zbývající částku doplatilo město z rozpočtu.

V roce 2006 dostala konečně knihovna vlastní webovou stránku na internetu s adresou http://knihovna.lovosice.com. Na této adrese jsou veškeré informace, které čtenář potřebuje, (knihovní řád, výpůjční doba, katalog on-line i zajímavá služba Ptejte se knihovny, která je určena nejširší veřejnosti). V knihovně jsou 4 počítače pro veřejnost, z toho 2 s internetem (pro registrované čtenáře byl internet levnější, nyní je zdarma), a do budoucna se počítá se s jejich modernizací. V dubnu 2008 byly zakoupeny 2 nové počítače pro oddělení dospělých.

Od 10. ledna 2007 byl počet pracovnic v městské knihovně snížen na 2, zkrácena provozní doba knihovny pro dospělé na 23 hodin, pro děti na 14 hodin a dětské oddělení v době nepřítomnosti jedné pracovnice bývá uzavřeno. Na základě Ankety z roku 2006, kde děti požadovaly delší otevírací dobu a více soutěží a akcí, hodlaly knihovnice požadavky dětí dle možností splnit a přihlásit Městskou knihovnu Lovosice i do soutěže Kamarádka knihovna. Z důvodu nedostatku zaměstnanců k tomu bohužel nemohlo dojít. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný, bylo by vhodné pořádat více akcí nejen pro děti různých věkových kategorií, ale třeba i pro dospělé (autorské čtení, přednášky apod.), ale při současném počtu zaměstnanců to nejde.

Je nutné si uvědomit, že se pojetí a význam knihoven pro občana významně mění právě nyní. Knihovny v moderním současném pojetí rozšiřují své služby i o poskytování informací prostřednictvím internetu. Nemohou zůstávat na pozici pouhých „půjčoven“ knih, ale naopak se musí prosazovat v rámci obce jako jedinečná a nezastupitelná instituce, která má významný podíl na uspokojování, zvyšování a prohlubování informačních potřeb občanů. Přes tyto nové a významné role, které musí každá knihovna svou činností naplňovat, zůstává knihovnám i ta role základní – výchova ke čtenářství jako takovému. K tomu směřuje zejména činnost oddělení pro děti. Jestliže se v současné době vůbec daří získávat dětské čtenáře, má na tom jednak zásluhu složení knižního fondu, ale také mnoho uskutečněných kulturně vzdělávacích akcí pro děti a mládež, pro děti mateřských a základních škol, školních družin či praktické školy. A v tom se naše knihovna musí omezovat.

V roce 2007 jmenujme třeba vědomostní kviz a výstavku „Bohumil Říha - 100. výročí narození“ v březnu, zdobení kraslic v dubnu, výrobu loutek a pohádkovou hru s nimi v květnu, soutěž „Máš Filipa“ a 3. místo našich dětí v okresním měřítku, celoprázdninovou soutěž Zvířata České republiky (10 lovosických dětí odevzdalo správná řešení a zúčastnilo se vyhodnocení v Knihovně KHM v Litoměřicích s programem, občerstvením a výletem do ZOO v Ústí nad Labem), výstavku ke 100. výročí narozenin Jaroslav Foglara, soutěž „Za zvířátky mezi řádky“ (vítězové dostali knihy, ostatní drobné dárky) a v prosinci třeba besedu k 120. výročí narození a 50. výročí úmrtí Josefa Lady a soutěž a čtení z jeho knih. Celkem bylo v roce 2007 uskutečněno 33 kulturně vzdělávacích akcí. Knihovna měla 31 624 knihovních jednotek, výpůjček bylo celkem 33 770, registrovaných čtenářů 805 (z to 290 dětí). Výpůjčky periodik: 4824. Návštěvníků se v knihovně za rok 2007 vystřídalo 12 054, webové stránky byly navštíveny 3 555x. Počet čtenářů využívajících internet v knihovně: 526. Počet hodin pro veřejnost týdně: 23.

Ve dnech 11. – 21. února letošního roku proběhla v knihovně kompletní revize knižního fondu. V těchto dnech byla knihovna uzavřena pro veřejnost. Abyste si představili, co taková revize obnáší: Každou knihu, která je v době revize v knihovně, je třeba vzít do ruky a načíst ji skennerem do systému. Protože přenosný skenner měly knihovnice půjčený pouze týden, vozily zbylé knihy z ještě neprobraných regálů na vozíku k pevnému skenneru do hlavní místnosti. Kdo si to osobně nezkusil nebo to alespoň neviděl, stěží si to umí představit. Nepochopila jsem, proč zápůjčka přenosného skenneru netrvala po celou dobu revize. Pak probíhalo počítačové zpracování, dohledávání, skenování vrácených knih atd. Výsledky revize budou známy do 30.6.2008.

Knihovna by se měla zapojit do celostátně pořádaných akcí na podporu čtenářství – ať už to je nový projekt „Celé Česko čte dětem“ nebo „Noc s Andersenem“. Řekněte mi ale, jak to všechno mají ty dvě knihovnice stihnout? Je nutno opravdu pochválit ZŠ ve Všehrdově ulici, že se k projektu připojila, ale číst nahlas by se mělo s dětmi ze všech škol základních a mateřských. Bohužel mám pocit, že nejen s těmi mladšími, ale se všemi, které pořádně číst nedovedou. Jak se mají na 2. stupni učit chemii, zeměpis nebo cokoli jiného, když sotva přeslabikují tři řádky? Některé děti jsou zase schopné text přečíst, ale vůbec nevědět, co vlastně četly. Odborníci říkají, že je to proto, že nečtou, že většinou koukají jen na televizi a do počítače. Musíme je zkrátka číst naučit a naučit číst s dětmi i jejich rodiče. Bude to dlouhá cesta, ale jiná možnost není. A vůbec: četba dobré knihy rozvíjí jazyk, paměť, představivost i myšlení a obecně vzato, dobrá kniha zušlechťuje člověka samotného. Nebo jste snad viděli, že se lidé v knihovně perou, jako je tomu třeba na fotbale, kde se perou nejen diváci, ale i hráči a funkcionáři? (Pomiňme špatné knihy s příběhy, kde vítězí gauneři, zlodějové a vrazi, a nechutnému obsahu odpovídá i stejně špatný jazyk. Věřím, že takové knihy u nás v knihovně nemáme.) Proto se snažme, aby knihovna mohla plnit i tento úkol, vychovávat děti ke čtenářství.

Hz

-

Oslavy a kulturní akce

(Obecná škola v Lovosicích – III. část – podle Ročenky vydané v roce 1948.)

Ještě v roce 1948 se žactvo scházelo nejen ve dnech národního osvobození 28. října a 9. května, ale i ve výročních dnech narození a úmrtí T.G.M. a prezidenta Dr. Eduarda Beneše. Rovněž se počátkem listopadu vzpomíná Velké říjnové revoluce bratrských národů SSSR, jeho slavného generalissima J.V.Stalina a hrdinné Rudé armády. (Tolik citace z Ročenky – docela by mne zajímalo, do kdy se slavily narozeniny a svátky našich prvních prezidentů.) V roce 1945 se žactvo zúčastnilo odhalení pamětní desky lovosický obětem květnové revoluce. V říjnu téhož roku navštívila škola společný hrob obětí Pochodu smrti… Pietní malé slavnosti zúčastnili se i ruští vojáci dosud ve městě ubytovaní. Žactvo se rozloučilo s mučedníky nacismu při jejich společném pohřbu 9. dubna 1946.

Dne 18. května uspořádaly obě školy, obecná a měšťanská, společný koncert, na kterém dětský sbor obecné školy zazpíval národní písně v úpravě Františka Roštejnského a za jeho osobního řízení. Společný sbor obou škol zapěl směs národních písní v harmonizaci J.B.Chválovského, za doprovodu Symfonického orchestru města Lovosic. Řízeného autorem. Toto vystoupení mělo veliký úspěch a bylo proto opakováno v přírodě v Opárenském údolí, za veliké účasti obecenstva ze širokého okolí.

V Týdnu dětské radosti podniklo žactvo obou škol výlety do okolí a sešlo se na společném stanovišti v Oparně, kde bylo pohoštěno. Pro děti bylo sehráno divadelní představení Popelka za režie pí učitelky Zdeňky Hellerové. Pro veřejnost byla uspořádána výstavka žákovských prací. V neděli dne 23. 1946 června byl Týden dětské radosti zakončen dětskou veselicí. Okresní péčí o mládež a rodičovským sdružením bylo žactvo pohoštěno. Ve školním roce 1946-1947 byla kromě pravidelné oslavy společně s měšťanskou školou uspořádána vánoční besídka s nadílkou. Na besídce byly zazpívány koledy, předveden rej Zimní pohádka lesa a scénka Za maminkou. Péčí národní fronty žen bylo 127 dětí poděleno oděvem a obuví.

Týden dětské radosti vyvrcholil v roce 1947 dne 15. června Dětským dnem. Byl uspořádán průvod městem na hřiště SK Čechie zpestřený alegorickými vozy a krojovanými skupinami. Před mnoha diváky byla na hřišti předvedena předsletová prostná mládeže. Pro děti bylo nachystáno dostatečné množství jídla, občerstvení i zábavy. Školní rok 1947-48 byl zahájen společným shromážděním žactva. Dne 13. září bylo pietně vzpomenuto 10. výročí smrti prezidenta Masaryka. Památný 28. říjen byl oslaven školní akademií. V Den spořivosti 31.10. byl vyzdvižen význam šetření – reklamní deska vyvěšená ve vestibulu nabádá děti ke spoření ve škole. Mimochodem, za školní rok uspořily děti celkem 67.657,- Kčs. (Spoření se provádělo tak, že každý žák měl svůj spořící lístek a na ten se lepily pěti- nebo desetikorunové značky. Když byl plný, předal se učiteli a ten jej odevzdal do Okresní spořitelny a záložny v Lovosicích.) 30. výročí revoluce SSSR bylo oslaveno na společném shromáždění žactva. Na školní chodbě byla zavěšena umělecky provedená deska připomínající tento den a bratrství obou národů.. V prosinci se žactvo zúčastnilo slavnostního postavení Vánočního stromu republiky zazpíváním koled a přednesem recitací.

24. února 1948 zúčastnilo se učitelstvo i žactvo stávky všech pracujících a o významu byly děti poučeny. V březnu bylo na společném shromáždění vzpomenuto T.G.M., 30. výročí bojů u Bachmače (zde bojovali čeští legionáři v březnu 1918 vítězně s Němci o možnost odchodu z Ukrajiny), 5. výročí bojů u Sokolova a 30. výročí Rudé armády (23.2.1918). Nutno podotknouti, že to byla skutečně zajímavá směsice oslav. Brzy potom se žactvo smutně scházelo, aby vyslechlo zprávu o tragické smrti ministra zahraničních věcí Doktora honoris causa Jana Masaryka. K uctění velkého otce a syna byla na čelním místě chodby provedena pietní výzdoba. V neděli 21. března se všichni žáci i učitelé zúčastnili národní směny. Odpracováno bylo celkem 2.031 hodin; byl upraven park před školami, školní zahrada a letní cvičiště. Sebralo se 46 q odpadových hmot. V dubnu si žáci připomenuli 600. výročí založení Univerzity Karlovy. Významným dnem byl 21. duben, kdy byl schválen nový školský zákon. Žactvu byl vysvětlen význam jednotné školy pro jeho příští život. Současně bylo vzpomenuto předsedy vlády Klementa Gottwalda a ministra školství Zdeňka Nejedlého, kteří se nejvíce zasloužili o uskutečnění tohoto zákona. Letos po prvé se žactvo zúčastnilo jednotně oslav 1. máje. O významu květnové revoluce promluvil školním rozhlasem správce školy. 9. května byl společně s občanstvem oslaven Den vítězství.

V Týdnu dětské radosti podnikla škola společný výlet parníkem do Střekova. 13. května byl oslaven Den Matek veřejnou besídkou žactva školy. Jednotlivými ročníky byly provedeny dramatizace článků z čítanek. 24. května bylo na společném shromáždění vzpomenuto 64. narozenin prezidenta republiky Dr. E. Beneše. K památným květnovým dnům byla provedena umělecká výzdoba chodby. V červnu byl uspořádána Dětský den, vyplněny zpěvem, tancem a hrou. Pro radost dětí bylo sehráno divadelní představení Bzunďa a Brunďa za vedení pí učitelky Zdeňky Hellerové. Ke konci roku byly vystaveny ve výkladech místních obchodníků žákovské písemné a výtvarné práce. Už v roce 1945 byla na škole zavedena žákovská samospráva. Samospráva spolupracovala při všech školních akcích. V prvé řadě se stará o udržování pořádku, čistoty a kázně. Provádí také různé sbírky, ustavila ve všech třídách dorost Československého červeného kříže, podporuje sbírkami Okresní péči o mládež, Masarykovu ligu proti tuberkulose a jiné humánní instituce. Každoročně organizuje mikulášské a vánoční nadílky a za pomoci třídních učitelů pořádá různé školní soutěže:početní, čtenářské výtvarné, recitační a další.

Hz