Pohledy do historie

Vstup vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 ukončil všechny naděje

Děti v táborech probudil hukot letadel.

Mezi 22.00 a 23.00 hodinou 20. srpna 1968 přejely přes pohraniční Petrovice ruské a jiné tanky. Podobně překročila hranice Československa vojska SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska i jinde a obsadila většinu důležitých měst. Invazní vojska tvořilo v prvním sledu 100 000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel, postupně pobývalo v naší zemi 750 000 cizích vojáků a 6000 tanků. Armády pěti států Varšavské smlouvy vstoupily do Československa, aby zastavily pokus o reformu socialismu, podle politických vůdců těchto „spřátelených zemí“ kontrarevoluci. Tak skončilo Pražské jaro. Pamětníků těchto dnů je mezi námi ještě mnoho. Naše mládež už ale většinou neví, co to byl „Socialismus s lidskou tváří“ nebo Pražské jaro 1968.

Malé kalendárium roku 1968

5.1. Alexandr Dubček zvolen prvním tajemníkem KSČ místo odvolaného Antonína Novotného. Koncem ledna začala televize vysílat rozhovory s protagonisty Pražského jara (Oldřich Černík, Ota Šik, Josef Smrkovský…) Obrodný proces se dostal i do publicistiky.

2.3. Městská konference KSČ v Lovosicích, předsedou zvolen Václav Helcl, vedoucí domovní správy.

4.3. Předsednictvo ÚV KSČ rozhodlo o zastavení cenzury.

9.3. Okresní konference KSČ v sále SCHZ; přítomen Václav Slavík z ÚV KSČ. Do OV KSČ mimo jiné zvoleni předseda OV ČSM A. Rolínek, ředitel OSP Litoměřice J. Pol, okresní stomatolog MUDr. J. Šváb.

22.3. A. Novotný rezignoval na funkci člena předsednictva ÚV KSČ a prezidenta republiky.

29.3. v Praze je obnovena činnosti organisace JUNÁK. Ještě dříve, 24.3. se sešlo 6 členů lovosického střediska na tajné ustavující schůzi v Opárenském údolí.

30.3. Prezidentem republiky byl Národním shromážděním zvolen generál Ludvík Svoboda (kandidáty i byli Čestmír Císař, Jiří Hanzelka aj.).

31.3. Konala se ustavující schůze K-231, organizace politických vězňů padesátých let odsouzených podle § 231.

5.4. Plenární zasedání ÚV KSČ přijalo Akční program KSČ, který se distancoval od vedoucí úlohy strany nad občany nestraníky. Téhož dne vzniká Klub angažovaných nestraníků (KAN). Reformní atmosféra zavládla i v Lovosicích. V Secheze se mluví o nové soustavě řízení a obrodném procesu. Pro zaměstnance byl vydán Akční program.

12.4. Na aktivu komunistů-funkcionářů litoměřického okresu hovořil tajemník ÚV KSČ Jozef Lenárt. Náplní aktivu byly závěry lednového pléna ÚV KSČ (tvořivý kriticismus, pasivita nebo hledání nových prvků). Začaly vycházet nové noviny: Univerzita Karlova, Student, Studentské listy, Politika, staré časopisy začaly psát jinak (Reportér, Mladý svět, Květy, Svobodné slovo, Lidová demokracie). Censura skutečně přestala existovat.

18.4. Předsedou Národního shromáždění je zvolen Josef Smrkovský.

Květen Celozávodní konference KSČ zvolila v SCHZ Lovosice nový 15členný výbor; předsedou se stal Bedřich Hloušek (z těchto členů byli někteří později vyloučeni nebo vyškrtnuti z KSČ, např. Bedřich Hloušek, Ing. Miroslav Žáček, Rudolf Šubrt, Ing. Josef Kasper – určitě i další). V SCHZ začal vycházet Zpravodaj, informační list pracujících SCHZ.

25.6. Národní shromáždění schválilo zákon o soudní rehabilitaci. V SCHZ vyzval CZV KSČ stranicky postižené pracující, aby zažádali o stranickou rehabilitaci. Jsou zakládány první rady pracujících (oborový podnik Škoda).

27.6. Deníky Zemědělské noviny, Mladá fronta, Práce, a Literární listy otiskly manifest „Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem“ spisovatele Ludvíka Vaculíka. Výzva vznikla na podnět Dr. Františka Kriegla a měla být určena vědeckým pracovníkům. Po poradě navrhl Otto Wichterle pro zformulování Vaculíka. Znění bylo vědci schváleno a s podpisy významných osobností 27.6. v tisku vyšlo. Předsednictvo ÚV KSČ manifest odmítlo, veřejnost ho přijala s nadšením.

20.- 30.6. V Československu proběhlo společné velitelsko-štábní cvičení vojsk Varšavské smlouvy pod názvem Šumava, odchod vojsk z našeho území se protáhl až do srpna.

15.7. Členové Varšavské smlouvy se sešli ve Varšavě bez Československa a pražskému vedení KSČ zaslali ostrý a již varující dopis. (Pamatuji se, jak nám ho četli v práci v SCHZ v rozhlase, ten dopis nevěštil nic dobrého).

29.7. – 1.8. Proběhly rozhovory mezi předsednictvem ÚV KSČ a politickým byrem KSSS v Čierné nad Tisou. Jednání byl přítomen i prezident ČSSR Ludvík Svoboda.

6.8. V Praze byl založen Fond republiky, na který začali občané posílat zlato i peníze.

21.8. Brzy po půlnoci byla v rozhlase hlášena Výzva ke klidu a rozvaze. Tato zpráva překvapila celý svět. „Včera dne 20. srpna 1968 kolem 23. hodiny překročila vojska SSSR, Polska, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice ČSSR. Stalo se tak bez vědomí presidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a bez vědomí těchto orgánů. Stalo se tak v době, kdy se předsednictvo ÚV KSČ zabývalo přípravami XIV. Sjezdu KSČ. Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá všechny občany republiky zachovat klid a neklást odpor postupujícím jednotkám …“ V dalších hodinách, dnech a prvních týdnech invaze se téměř celý národ postavil proti okupantům; vycházela zvláštní vydání novin, občané bránili rozhlas a rozhlasoví i televizní reportéři v dalších dnech hlásili z provizorních studií. Čs. televize začala brzy ráno vysílat ze studia v Měšťanské besedě mimořádné zpravodajství – hlasatelka Kamila Moučková. V 8.30 studio obsadili sovětští vojáci a za přítomnosti pracovníka televize Karla Kohouta přerušili vysílání. Čs. televize poté vysílala ze studia Skaut, ale také tam bylo živé vysílání v 11.40 ukončeno. Do 12.00 pak vysílání pokračovalo z vysílače Cukrák, který byl krátce po poledni obsazen sovětskými vojáky. Ve dnech 21. 8. – 26. 8. 1968 vysílání v přestávkách pokračovalo z různých míst, kde byla narychlo budována improvizovaná televizní pracoviště. Vysílání bylo ukončeno 26. srpna 1968, kdy byl podepsán Moskevský protokol.

Co se dělo v Lovosicích a v okrese Litoměřice?

Zvláštní vydání PROUDU, týdeníku litoměřického okresu, vyšlo hned 22. srpna s vyjádřením OV KSČ. Ze stanoviska:

„Předsednictvo OV KSČ v Litoměřicích s rozhořčením konstatuje, že příjezd vojsk Varšavské smlouvy do naší země je aktem vyloženě nesprávným a škodlivým. Je hrubým porušením suverenity našeho státu, mezinárodního práva a současně je projevem nedůvěry v síly Komunistické strany Československa všeho československého lidu. …

I v našem okrese jsou okupační jednotky, například v prostoru Velemína, Trnovan, Terezína a v Litoměřicích. S okresními orgány zatím do styku nevešly. Obracíme se v této situaci na všechny občany okresu s výzvou, aby zachovali klid a rozvahu, aby se nenechali strhnout k jakékoli provokaci. Nastupte na svá pracoviště! Nepřipusťte narušení zásobování obyvatelstva a dopravy a nepřipusťte jakoukoli paniku a zhoršení stávající situace. Všude tam, kde přijdete do styku s vojáky Varšavské smlouvy a kde s nimi budete jednat, nenechte se strhnout k nepředloženostem, ale vysvětlujte jim, že v naší zemi byl klid, že demokratizační proces probíhal v klidu a úspěšně.

Žádáme okamžitý odchod všech vojsk. ….. „ (OV KSČ v Litoměřicích) V Proudu byla otištěna celá řada rezolucí na podporu legální vlády a ÚV KSČ z podniků i od jednotlivých občanů, zaslaly je například podniky Spolek pro chemickou a hutní výrobu, n.p., závod Roudnice nad Labem, OPS Litoměřice, OV Českého červeného kříže, Přádelny česané příze, závod Křešice, n.p. Pozemní stavby, správa Lovosice, Státní statek Lovosice, dokonce i štáb a příslušníci jednotek Lidových milicí v okrese Litoměřice a mnoho dalších.

Z Lovosic byl i příspěvek od dopisovatele V.P.:

… Je mi velmi těžko v těchto chvílích, kdy naše země prožívá hluboký šok, který nečekala. Mnoho let jsem pracoval tak, aby československo-sovětské vztahy byly skutečně přátelské. Nikdy jsem nepředpokládal, že tyto vztahy budou tak hrubě narušeny okupací právě těch, kterým jsme říkali bratři.

Věc národa je věc svatá a vnitřní spravování věcí je jen a jen záležitostí lidu této země a nikdo nemá práva zasahovat silou do našeho demokratizačního vývoje. Nyní záleží jen a jen na nás, abychom nezradili věc opravdového humánního socialismu. Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádru.

V.P.

Sovětská vojska opustila po jednání Litoměřice a přesunula se do prostoru Žalhostic. 22. srpna nebyly v okrese hlášeny žádné ztráty na životech, pouze jednoho občana srazil s motocyklu tank a jeden tank narazil do obytného domu. Všude na silnicích byly nápisy v češtině i ruštině (Lenin, prosnis! Brežněv sešol z uma! Lenine, probuď se!, Brežněv se zbláznil a podobné – nové rukou psané směrovky Moskva 1650 km, Poznali jste civilizaci, táhněte domů! Z tanků se dá střílet - ne vládnout ! aj.). Karel Kryl složil píseň „Bratříčku, zavírej vrátka“ a Jaromír Vomáčka píseň “Jdi domů, Ivane…“ Byly obráceny ukazatele a strhány cedulky s názvy ulic. Po dobu dvou měsíců byl po srpnu v bývalé pískovně u Radovesic utábořen jeden oddíl Sovětské armády.

22.8. V továrně pražské ČKD ve Vysočanech zasedal XIV. mimořádný sjezd KSČ; z 1543 řádně zvolených delegátů se dostavilo 1219 delegátů. Sjezd zvolil nový ústřední výbor (v čele s internovaným A. Dubčekem, zvolen do něho byl i V. Matějíček ) a významně se podílel na řízení občanského odporu proti okupaci. Z Lovosic se XIV. sjezdu zúčastnili Ing. Vojtěch Matějíček (Státní statek), Ing. Miroslav Kessler, (SCHZ), a Antonín Barák, ředitel 3.ZDŠ (byl zvolen do Ústřední revizní a kontrolní komise).

Štít Národního muzea vypadal po palbě z kulometů jako cedník. U rozhlasu tekla i krev. Jen během prvního dne zemřelo minimálně pět lidí a asi padesát jich bylo zraněno. Podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zemřelo od 21. srpna do 3. září 1968 při demonstracích proti obsazení Československa 90 osob, těžce zraněných bylo 301 a lehce zraněných 526. (První údaje hovořily o 72 mrtvých, 267 těžce a 442 lehce zraněných.)

23. srpna proběhla na podporu nově zvoleného ÚV KSČ a za okamžitý odchod okupačních armád z naší země i v okrese Litoměřice jednohodinová generální stávka od 12 do 13 hodin. (V SCHZ proběhla na volném prostranství před budovou ekonomického úseku.) Začaly se ozývat hlasy žádající neutralitu Československa.

Z provolání Městského národního výboru v Lovosicích 26. srpna 1968

Občané našeho města!

Buďte stateční a hlavně jednotní! Nepodléhejte různým panikám a projevům poníženosti vůči okupačním vojskům. Ignorujte okupanty. Snažte se jim ukázat naše pohrdání nad činy, které u nás napáchali. Stůjme pevně a svorně za naší legální vládou, za naším prezidentem a za soudruhem Alexandrem Dubčekem! CELÝ SVĚT JE NA NAŠÍ STRANĚ! VYDRŽME!

(MěNV Lovosice)

Škody na území okresu Litoměřice v souvislosti se srpnovým pobytem okupačních vojsk:

Škody na státních silnicích dosáhly 2.659 000 Kčs, na místních komunikacích 1.342 000 Kčs a ostatní škody byly vyčísleny na 37 000 korun. Okresní stavební podnik a Uhelné sklady tratily na hrubém důchodu 300 000 korun. Tržby v pohostinských zařízeních Restaurací a okresního podniku služeb v Litoměřicích klesly o 933.000 korun. V těchto škodách nejsou zahrnuty újmy závodů, JZD, Státních statků a ústředně řízených podniků. Tak uváděl Proud 22. srpna 1968.

Ze zpráv zvláštních vydání Proudu:

V Lovosicích občané odevzdávají občané legitimace Svazu Československo-sovětského přátelství, rovněž tak v Litoměřicích. V Terezíně už jich odevzdali 20.

Žádáme, abyste ihned zařídili odstranění všech turistických příruček, automap a map okresů z výkladů knihkupectví a papírnictví. Lokomotivní depo Lovosice se připojuje k výzvě lokodepa Ústí nad Labem. Nebude provádět přesun okupačních vojsk a jeho materiálů. Zaměstnanci stojí jednotni za soudruhem Svobodou, Dubčekem, Černíkem a nově zvoleným ústředním výborem.

Prohlášení redakce Proudu 31.8.: za 10 dní vydala redakce 9 zvláštních vydání. Dvě stránky obrazového zpravodajství nebylo redakci umožněno vytisknout. Zároveň redakce děkuje všem, kdo se na vydávání podíleli, ať to byla pomoc materiální, technická, kolportáž nebo se přímo podíleli na tvorbě.

16. 10. 1968 byla podepsána Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, která legalizovala pobyt okupačních vojsk v následujících letech. (Poslední sovětský voják odešel 22.6.1991.) Na listopadovém plénu ÚV KSČ byla poprvé otevřeně vyhlášena potřeba normalizace poměrů a odsouzeny negativní prvky polednové politiky. Konzervativní síly značně posilovaly své pozice.

To byl jen krátký přehled toho, co se stalo v roce 1968 v naší zemi, v našem okrese i v Lovosicích. Mimo jiné – byla obnovena činnost Junáka a chlapci tábořili na louce za obcí Páleč. Je 20. srpna večer a tábor je zhruba dokončen. Kolem 23. hodiny je noční klid narušen burácením leteckých motorů, přes tábor přelétává množství letadel. Vůdce tábora Emil Ryvola uklidňuje táborníky: "To nic není, naše armáda má cvičení."

Dne 21. srpna ve 2 hodiny po půlnoci přijíždí do tábora Zdeněk Hron se zprávou, že naše republika je obsazována armádami Varšavské smlouvy. Prostor tábora je ohlušen hukotem tankových motorů, které jedou silnicí Velemín - Lovosice. K ránu si někteří rodiče přijíždějí pro děti. Tak skončil první skautský tábor po 20 letech. Další známý byl jako dítě na táboře v NDR a autobus s dětmi objížděl dlouho hranice, než ho pustili pohraničníci do Čech. Mnoho lidí předčasné ukončilo dovolenou v „bratrských“ státech a snažili se buď dostat domů nebo alespoň do jiné země. Někteří občané emigrovali již v prvních dnech po okupaci.

My, co jsme byli doma, jsme pomáhali sklízet chmel a další zemědělské plodiny (a kolem nás jezdily tanky), aby republika neutrpěla ještě více. Na podporu Dubčeka a Pražského jara se dělaly mimořádné pracovní směny. V celé zemi se sázely v říjnu Stromy republiky (v Lovosicích 25.10. před dnešní 1. ZŠ - tehdy SVVŠ za přítomnosti mnoha lovosických občanů a orchestru Závodního klubu ROH Sechezy Lovosice a na zahradách MŠ). A lidé věřili, že se v polednové politice bude pokračovat a okupanti že odejdou. Nestalo se tak. Podpisem Moskevských protokolů podepsali politici totální kapitulaci. Nepodepsal jen František Kriegel.

Dnes se mluví a píše o tom, že to tehdy reformátoři dělali špatně. Možná, že ano a že mysleli hlavně na sebe. Ale pro mou generaci to bylo zjevení – vycházely noviny a knížky bez censury, mohlo se jezdit do zahraničí a zdálo se, že nestraníci budou mít stejná práva jako členové KSČ, na vzdělání, na vyšší zařazení, že bude existovat volná soutěž, že se zlepší technická kvalita výrobků, nebudou fronty na běžné výrobky… Ale nejdůležitější byl ten pocit svobody. Začala se probouzet občanská společnost. Ještě po návratu politických představitelů z Moskvy a podepsání Moskevských protokolů, a to až do dubna 1969, jsme doufali. Ale postupně byly odstraňovány i ty malé výsledky Pražského jara, které byly do srpna získány. 17. dubna byl do čela KSČ zvolen Gustáv Husák. A v říjnu 1969 zavřel Husák hranice s vyjádřením, že „naše západní hranice nebudou korzem pro neofašistické a americké špiony.“ Že zavřel cestování Čechům, o tom skromně pomlčel.

Mé generaci vzal srpen nejkrásnější dobu života a hlavně naději. Doufali jsme, že časem – za rok, za dva, za pět…, se Československo vrátí mezi přední země Evropy. Místo toho přišla normalizace. Ale stejně, já děkuji alespoň za ten rok svobody, od dubna 1968 do dubna 1969. Poslouchali jsme chvíli stejnou hudbu a viděli stejné filmy jako na západě. Mnozí z nás vyjeli, do Paříže, do Londýna, do Říma… a viděli, jak se žije jinde. A mnozí z nás si schovávali výtisky novin i časopisů a knížky autorů, o kterých se nesmělo mluvit.

Na události posledních srpnových dnů roku 1968 můžeme být na sebe jako národ velmi hrdí. Nehledě na politické přesvědčení se podařilo zmařit plány SSSR, podle kterých se měl svět dozvědět o okupaci Československa jako o akci připravované na žádost občanů Československa v čele s ÚV KSČ. Plán na ustavení dělnicko-rolnické vlády selhal, prezident ji odmítl jmenovat. I když nás mnozí političtí představitelé Pražského jara zradili a viníci invaze dodnes zůstali bez trestu, pochopili jsme, že je možné žít svobodněji.

Zpracováno s použitím dobových novin, zvláštních vydání a letáků.

Eva Hozmanová

Výročí

Nedožité šedesátiny Jana Palacha

Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan PALACH těžce prožíval vývoj v naší zemi po sovětské okupaci v srpnu 1968 a v listopadu 1968 byl jedním z mnoha účastníků studentské stávky. V lednu 1969 se na protest proti ústupkům vůči okupantům a pro vyburcování národní morálky upálil v Praze na Václavském náměstí. Dne 19. ledna 1969 Jan Palach zemřel. Stal se tak jednou ze symbolických postav českých dějin. V pondělí 11. srpna letošního roku by oslavil šedesáté narozeniny.

O jeho životě napsal všetatský spisovatel Miroslav Slach, jeho učitel, životopisnou publikaci Světlo v soumraku. Jeho památku si každoročně připomíná Společnost Jana Palacha, a to 16. ledna, ve výroční den jeho statečného činu, a v den jeho narození. V roce 2003 byl z jejího podnětu umístěn v horní části Václavského náměstí nový památník Jana Palacha a Jana Zajíce. Symbolické odhalení pomníčku proběhlo 14. srpna, v den blízký výročí, spjatému s Palachovou sebeobětí: 21. srpen.

Jeho oběť by neměla být nikdy zapomenuta. Čest jeho památce.

Eva Hozmanová

Z okolí Lovosic

Z města a okolí

Mateřinky zpívaly s kapelami ZUŠ na Václavském náměstí. – Ve středu 18. června zazpívaly lovosickým občanům společně děti ze všech tří lovosických mateřských škol. Sbor malých zpěváčků nacvičoval vystoupení celé druhé pololetí a jeho vystoupení doprovázel zpočátku Orchestr učitelů a přátel ZUŠ (písničky Omalovánky, Deštík, Kytka masožravá), později dětský orchestr ZUŠ Minienkláva. Dirigentkou byla učitelka ZUŠ Lovosice, paní Alena Beckerová, koncert uváděl ředitel ZUŠ, MgA. Jiří Lhotský. Na flétnu hrála pí učitelka ZUŠ Eva Peluňková. Promenádní koncert pokračoval vystoupením kapely Enkláva, která potěšila posluchače skladbami z oblasti populární hudby.

Další úspěch lovosické hudební školy. – Na konzervatoři v Teplicích se každoročně koná Přehlídka talentovaných žáků. V červnu letošního roku se jí zúčastnila Judita Brodská, narozená v září 1997, která 4. rokem navštěvuje výuku klavíru v lovosické ZUŠ u pí učitelky Ivety Pospíšilové. Přehlídky se zúčastnilo 20 účinkujících; porota pod vedením prof. Věry Vlkové udělila 6 soutěžícím čestné uznání za vynikající výkon. Naše soutěžící Juditka byla mezi nimi. Představila se dvěma Chopinovými skladbami, a to jednou z jeho sonát, valčíkem, a Sonátou A dur, III. věta skladatele Frant. X. Duška. Malé klavíristce srdečně blahopřejeme a v dalších letech přejeme mnoho úspěchů.

3. etapa I. části přivaděče Prosmyky předána do užívání veřejnosti. - 3. července dopoledne byl slavnostně otevřen nový kus silnice přivaděče k dálnici D8 dlouhý 1250 m na silnici II/247 u průmyslové zóny Prosmyky. Už dne 5.12.2006 byla v I. etapě otevřena okružní křižovatka mezi Terezínem a Lovosicemi, v srpnu 2007 II. etapa se sjezdem k bývalé obci Prosmyky a nyní byla slavnostně otevřena třetí etapa – část silnice se sjezdem do obce Mlékojedy. Náklady na výstavbu tohoto úseku činily 280 mil. korun, celkové náklady prvních 3 etap pak 7 333 miliony korun. Pásku symbolicky přestřihli hejtman ÚK Jiří Šulc, starostové okolních měst a obcí – Ladislav Chlupáč z Litoměřice, Jan Kulhánek z Lovosic a Vladimír Kopřiva z Mlékojed a zástupci sdružení dodavatelů. Další a nejvýznamnější stavbou I. části přivaděče bude nový silniční most přes Labe do Litoměřic. Stavba s mostem přes Labem a křižovatkou Žernosecká přijde na cca 1,6 miliardy Kč. Všechny stavby na propojení dálnice D8 s Litoměřicemi a sjezdy budou plnit také významnou „protipovodňovou“ roli, neboť jsou budovány na náspech nad úrovní  „pětisetleté vody“, tedy labských povodní a záplav před šesti roky. (Podle tiskové zprávy KÚÚK z 3.8.2008.)

Klapý se činí, ví, jak na dotace. – Dotaci z Programu obnovy venkova Ministerstva pro místní rozvoj s názvem „Děti pomáhají zkrášlovat svou školu“ ve výši 278 000,- Kč obdržela obec Klapý. Ze získaných finančních prostředků byla provedena rekonstrukce sociálních zařízení v základní a mateřské škole a v 2. polovině roku bude hotova i rekonstrukce stropních konstrukcí v ZŠ . Kromě toho obdrželo Klapý rovněž dotaci ve výši 200 tisíc od Krajského úřadu Ústeckého kraje z Programu obnovy venkova pro rok 2008 k realizaci projektu Územní plán obce Klapý a dotaci ve 267 226,- Kč s 30%ní spoluúčastí z Fondu vodního hospodářství Ústeckého kraje na zhotovení projektové dokumentace stavby „Rozšíření kanalizace obce Klapý“ Obec si to rozhodně zaslouží, neboť pro své občany stále něco pořádá. V březnu to byl v Kulturním domě Dětský karneval, v dubnu „Pálení čarodějnic“, 11. května v Kulturním domě oslavy Dne matek a 17. května dokonce tradiční Setkání rodáků s bohatým kulturním programem, prohlídkou kostela Narození sv. Jana Křtitele, hasičské zbrojnice, školy i nedalekého Házmburku a večerní taneční zábavou. K dispozici bylo po celý den rovněž občerstvení. Každý rodák dostal kalendář na rok 2009 s fotografiemi obce. V sobotu 7. června se uskutečnil „Závod bezmotorových kár“, ve kterém soutěžilo 25 jezdců ve 2 kategoriích a odstartování akce provedla sama paní starostka Albrechtová. Proběhl také závod malých dětí na jakémkoli dopravním prostředku. Podívat se a fandit přišla spousta nadšených diváků. 28.6. se uskutečnil ještě Pouťový turnaj v malé kopané (účast 10 družstev) a 29.6. známá Klapská pouť.

Hodinová stávka v Lovosicích. – Na den 24.6. vyhlásili odboráři mezi 13. a 14. hodinou hodinovou výstražnou stávku. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to byla největší protestní akce v Česku od počátku 90. let minulého století, stávkovalo prý přes milion lidí. Podle názoru různých představitelů politického života a některých médií bylo stávkujících mnohem méně, cca 300 - 400 tisíc. U nás v Lovosicích stálo na nádraží několik vlaků, stávkovali členové Federace strojvůdců. Někde nejezdila hromadná doprava (ale metro i tramvaje v Praze jezdily), někde stávkovali úředníci, v některých nemocnicích byly odloženy operace. Podpisovou akcí se ke stávce v Lovosicích připojili rovněž někteří zaměstnanci Lovochemie a.s. Bylo jich přes 200, tj. asi třetina celkového počtu. Bojkoty odběrů krve se na Lovosicku nekonaly, lidé jsou solidární a výzvu k bojkotu transfuzí nepodpořili. Odboráři stávkovali podle prohlášení předsedy ČMKOS a senátora Milana Štěcha proto, že jim vadí reformní opatření vlády, která údajně vyvolávají vysokou inflaci, čímž se reálně snížily platy ve školství, zdravotnictví a veřejné sféře, a hlavně pak důchodová reforma.

Sněženky a machři v Křesíně. – Film Sněženky a machři, který natočil v roce 1982 režisér Karel Smyczek, o Vikim Cabadajovi (J.A.Duchoslav) a jeho spolužácích, získal tehdy mezi mládeží zaslouženou popularitu (hlavně hlášky – Odborník se diví, laik žasne aj.). Nyní někoho napadlo natočit pokračování Sněženky a machři po 25 letech. Film se odehrácá jako třídní sraz po 25 letech na chatě jako tenkrát na zimním lyžařském kursu. Větší část filmu se točila v Krkonoších. Nyní na konci června se natáčelo rovněž v Křesíně. Režisér Viktor Tauš a členové štábu si pro film vybrali kopec Rohatec. Na uměle zasněženém kopci u Křesína lyžovali Viki (Jan Antonín Duchoslav) a Marika Kardová (Eva Jeníčková). Menší roli lyžařské instruktorky hraje ve filmu Katka Neumannová, profesora Kardu hraje jako dříve Radoslav Brzobohatý, Karla Máchu Michal Suchánek a Radka Převrátila Václav Kopta. Premiéra filmu se předpokládá 30.10.2008. Obec obdržela dotaci ze Státního zemědělského investičního fondu ve výši 4 482 814,- Kč na rekonstrukce komunikací (cca 1,2 km), opravu chodníku a rozšíření veřejného osvětlení včetně vylepšení vzhledu obce (obnova zeleně).

ROCK PRÁZDNIN. - Altros Rockfest Lovosice je dvoudenní rockový minifestival, který se ve dnech 27. a 28. června konal již poosmé v přírodním prostředí lesoparku "Osmička" v Lovosicích. Hlavním organizátorem byl Pavel Fuksa (Garth); festival se konal ve spolupráci KS Lovoš, DDM ELKO a města Lovosice. Páteční den byl koncipovaný jako "ALTROSácká hospoda", ve které vystoupily regionální kapely, například Independent Sunset (grunge), Volant (punk) nebo Vivien´s Shadow (indie-rock) a vstup byl zdarma, pivo se platilo. V sobotu vystupovaly kapely z celé republiky, například ŠKWOR, KRLEŠ, E!E, a další. Součástí festivalu je soutěž v pití piva z tupláku na EX. Asi proto, že se festival konal v den konce školního roku, některé děti oslavovaly začátek prázdnin na lovosickém Rockfestu, v sobotu den po vysvědčení. Na festivalu proběhla kontrola, zda zde mladiství nepožívají alkoholické nápoje; policie přistihla 8 dívek a 6 chlapců v podnapilém stavu. Všechny děti byly předány přivolaným rodičům. Provozovatel, jenž na Osmičce prodal osobám mladším 18ti let alkoholické nápoje, zaplatil blokovou pokutu. Organizátoři za to pochopitelně nemohou – vinni jsou rodiče, prodejce a možná starší kamarádi, kteří jim pivo či jiný alkohol poskytnou.

Svazek obcí Integro podpoří vydání knihy Sen o Českém středohoří (zpráva převzata z Litoměřického deníku). - Svazek obcí Integro má připraveny potřebné finanční prostředky pro vydání knihy fotografií Českého středohoří. Deník o tom informoval autor publikace, lovosický fotograf a velký milovník přírody Roderick Slavík. „Je to úžasné. Sdělili mi, že mají připraven jeden milion korun k vydání mé knihy „Sen o Českém středohoří“ – Krajem Ulriky von Levetzow a Johanna Wolfganga Goetha,“ uvedl Roderick Slavík. (Konec citace.) Fotograf v současnosti pracuje na další knize, a to „Po stopách Emila Filly“, kde budou fotografie z míst, kde Mistr Filla maloval a kudy chodil. Pravděpodobně nebudou chybět ani ta nejznámější místa z Peruce (Oldřichův dub, altánek Krásná vyhlídka…), ale třeba i klášter Rochov u Doksan, Brtníkov, Vojnice, Chožov, Hazmburk nebo Děkovka…

Sulejovičtí továrnu na zpracování hliníku v obci nechtějí. – Záměr vybudovat na území obce Sulejovice v areálu bývalé FRUTY (později Labeny), kde se dříve vyráběly marmelády, závod na výrobu Ferovanadu a Feromolybdenu z chemicky čistého hliníku, který hodlá postavit investor Commexim Group a.s., se obyvatelům obce nelíbí a nesouhlasí s ním ani vedení obce. Na zastupitelstvu, kde byl záměr představen, bylo 80 obyvatel (!).Obyvatelé sepsali petici proti stavbě a předali ji na krajský úřad a lovosický městský úřad, kde se má souhlas se stavbou schvalovat; pod petici se podepsalo 250 osob. Obyvatelé se oprávněn obávají zvýšení hluku, spadu prachu a zvýšení množství aut v obci. Místostarosta Maršoun doufá, že se k plánu zamítavě postaví Krajský úřad Ústeckého kraje i odbor životního prostředí MěÚ Lovosice. Krajský Úřad se zatím 19.6. vyjádřil, že stavba bude posuzována podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů a MěÚ Lovosice se 7.5. vyjádřil, že záměr je nevhodný a že nedoporučuje realizaci. Vedení obce Sulejovice požaduje také nový posudek o vlivu stavby na životní prostředí, protože předkládaný je z roku 2000 a údaje o hluku a prašnosti vůbec neodpovídají skutečnosti. Sulejovičtí připravují změnu Územního plánu a počítají se vznikem stovky nových stavebních parcel. Držme jim palce, taková stavba se do Českého středohoří opravdu nehodí a doufejme, že to uzná i Commexim Group a.s.

Hz