Spolky a sdružení

Politické strany se představují

Na začátku tohoto roku byly Lovosickým dneškem osloveny politické strany ve městě, aby informovaly o plnění svých politických programů s nimiž šly do voleb 2006.

Naše politická strana - NEZÁVISLÍ - vstupovala do tohoto klání se šestibodovým programem, který zahrnoval otázky zaměstnanosti, výstavby bytů, životního prostředí, volnočasových aktivit, bezpečnosti ve městě a správy města. Volby rozhodly o tom, že jsme získali 2 mandáty a do zastupitelstva byli zvoleni MUDr. P. Hingar a ing. J. Lisa. V povolebních jednáních jsme se rozhodli spolupracovat s ODS a dalšími dvěma stranami a navázat tak na minulé volební období. V otázkách zaměstnanosti si myslím, že máme velmi dobře "našlápnuto", prodejem pozemků v průmyslových zónách kolem Lovochemie jsme umožnili zájemcům realizovat v Lovosicích své záměry a výstavbou nových podniků tak ještě rozšířit možnosti pro zaměstnání každého, kdo má zájem o práci. Samozřejmě se musí hledat, ale ze strany zaměstnavatelů už dnes slyším, že je nedostatek odborných řemeslných pracovníků i když nabídka rekvalifikací je stále vysoká.

Za úspěch našeho programu považujeme to, že se podařilo ve spolupráci s SNK ED přesvědčit naše partnery ke zřízení městské policie a přispět tak ke zvýšení bezpečnosti ve městě. Tento požadavek patřil ke třem hlavním problémům, ke kterým se vyjadřovali občané v loňské podzimní anketě. Bytová výstavba a individuální výstavba rodinných domků se teprve začíná rozbíhat. Je třeba nejprve řešit novou kanalizaci, neboť stávající již kapacitně nestačí a pak zasíťovat pozemky. Zatímco parcely pro rodinné domky vznikají na účet města, s výstavbou bytů je problém. Před zrušením pořadníku na nájemní byty bylo evidováno na 700 žádostí, takové množství uspokojit je v podmínkách devítitisícového města nemožné. Vybudovat 5 nebo 10 startovacích bytů je dle mého názoru sice politicky velmi atraktivní, ale situaci to nijak neřeší. Nicméně i zde je na obzoru řešení, kterým by měl být obytný soubor Holoubkov. Ten se nabízí vybudovat rakousko-česká firma Dr. Bernhard Steiner. Zde by mělo postupně vyrůst více jak 200 bytů. Tedy velmi levné byty za minimální nájemné už asi neseženeme a každý z nás se musí postarat nejprve sám. Slovy jednoho českého politika, každý zdravý chlap, který má 2 ruce by neměl pobírat sociální dávky. Měl by pracovat, pak je možné dosáhnout na úvěr a tím i na bydlení. V otázce životního prostředí jsou a stále budou rezervy, ať už je to pořádek ve městě, to můžeme ovlivnit každý sám, až po tranzitní dopravu, kdy musíme čekat na dostavbu dálnice. Nicméně je to běh na dlouhou trať. Paradoxně vyšší počet průmyslových podniků snižuje nezaměstnanost, zvyšuje finanční solventnost obyvatel, ale zhoršuje životní prostředí a najít rovnováhu je velmi složité.

V oblasti kultury a sportu a v otázce správy města se snažíme spoluvytvářet s ostatními koaličními stranami podmínky pro získávání dotací z evropských fondů tak, abychom do města přivedli co nejvíce peněz, které pomohou k jeho rozvoji. Zde mohu namátkou jmenovat rekonstrukci Pfanschmidtovy vily nebo městskou část ulic Obchodní a U Nadjezdu.

Ne vždy se vše daří a ne vždy dopadne vše podle představ, nicméně i my jsme otevřeni každému názoru, a je možné se na nás obrátit s jakoukoliv připomínkou nebo ochotou spolupracovat. Věřím, že na konci tohoto volebního období budou výrazně převažovat klady nad zápory.

MUDr. P. Hingar

Zeptali jsme se

Se starostou Janem Kulhánkem na aktuální témata

Lovosický dnešek položil několik následujících otázek, které jsou aktuální a to přímo starostoví panu Janu Kulhánkovi.

V souvislosti s přestavbou budovy býv. ÚNZ na muzeum, knihovnu a galerii vznikl problém, kam bude přemístěn rentgen a vůbec jak budou zajišťovány služby tohoto zdravotnického zařízení?

Bývalý ÚNZ (Pfanschmitova vila – dům zdraví) je jedním z nejkrásnějších domů v Lovosicích. Přestavbou na pro potřeby zdravotnictví utrpěl velké škody. Pracovní název „Muzeum“ je důležitý pro získání dotace. Nechceme málo navštěvované muzeum, a proto předpokládáme v přízemí umístit knihovnu, první patro využívat jako reprezentační prostory města: koncerty, výstavy a další významné akce, pro které sál Kulturního střediska je málo vhodný. Druhé patro bude využito jako obslužné prostory pro muzeum, knihovnu a reprezentační prostory města. Pro ordinace lékařů jsme našli prostory ve Školní ulici. Přemístění rentgenu byl veliký problém. Po dlouhých jednáních, nabídkách pomoci, hledání jiného vhodného prostoru k dohodě se společností Quatusana, s. r. o. nedošlo. Rentgeno- logické pracoviště v budově ÚNZ tedy ukončí svoji činnost do konce roku 2008. V Lovosicích tak bude jeden rentgen, stejně jako v Litoměřicích, kde je rentgenologické pracoviště v nemocnici. Občanům města tak bude tyto potřebné služby poskytovat MUDr. Viktor. Jenšovský ve svém zařízení u Lovochemie. Jsem přesvědčený, že nedojde ke zhoršení kvality současně poskytovaných služeb. Předpokládáme, že se tato situace promítne do městské hromadné dopravy. Jak, to teprve zjistíme.

Jak dopadlo vyhodnocení půlročního provozu autobusové městské hromadné dopravy? Dojde či došlo k nějakým změnám? Pokud ano tak k jakým? Jak vidíte budoucnost této dopravy v Lovosicích?

Zkušební provoz MHD měl trvat do 30.6.2008. Po vyhodnocení ekonomických ukazatelů rozhodli zastupitelé o pokračování této služby do konce roku 2008 a hledání možných úspor. Od 1.7.2008 došlo ke změně trasy MHD. Autobus nebude zajíždět do Nového Klapý, neboť zastávky v ulici Svatopluka Čecha a Purkyňova byly velice málo využívané. Dojde ke zkrácení trasy. Za období únor až květen nejvíce cestujících nastoupilo na autobusovém nádraží. Druhou nejvíce využívanou zastávkou je zastávka u hřbitova. Očekával jsem větší zájem o tuto službu. V prosinci také zjistíme, jak se promítne ukončení činnosti rentgenu do počtu přepravených cestujících. Kdo má bližší zájem o statistická čísla, může se obrátit na odbor dopravy MÚ v Přívozní ulici..

Ministerstvo financí dalo městům kompetence upravit si výšku daní z nemovitostí koeficientem, což se dotýká téměř každého občana. Upřesněte prosím, konkrétně o co jde, a jak to občané Lovosic pocítí?

Dle § 12 zákona o dani z nemovitosti má město možnost navýšení této daně. Daň se dotýká nejen občanů, ale i všech zaměstnavatelů v Lovosicích. Zastupitelstvo města dvakrát nesouhlasilo s vyhláškou a nově navrženým koeficientem 2. Koeficient 2 znamená zaplatit dvojnásobek stávající daně z nemovitosti. Osobně jsem hlasoval pro navýšení koeficientu. Z vybrané daně bychom například mohli vyrovnat nárůst ceny za likvidaci komunálního odpadu bez navyšování poplatků za odpad pro občana. Jistě jsou i jiné možnosti jak použít ve prospěch občanů vybranou částku. Takto nám poděkují hlavně velké firmy. Například v Temelíně využili maximum možného, tj. koeficient 5. Proč asi? Pro rok 2009 je tedy rozhodnuto o výši daně z nemovitosti v Lovosicích. Další jednání a rozhodování o případném navýšení daně z nemovitosti připadá v úvahu až pro rok 2010. Jsou jistě i jiná navrhovaná řešení, např. úspora energií, snížení výdajů na místní správu. V době navyšování cen energií a všech cen jako takových, je to těžko schůdná cesta.

Jak vypadá situace okolo Městské policie? Můžete přiblížit od kdy počítáte se začátkem jejího fungování?

Městská policie bude umístěna v budově zdravotnické pohotovosti vedle nynějšího Domu zdraví. V současné době končí práce v ul. Přívozní (pod odborem dopravy), kde bude nové stanoviště rychlé záchranné služby. Po jejím přestěhování ještě v měsíci červenci upravíme prostory v ul. Osvoboditelů ve výše uvedené budově pro Městskou policii.. S přestěhováním počítáme v měsíci srpnu. Od 1. září očekáváme již asistenci policie při zahájení školního roku. Velitel MP a strážníci již jsou vybráni.(poz.red. – v dalším čísle se LD vrátí k této problematice blížeji)

V minulém týdnu (26.6.) přinesl Deník Litoměřicka informaci o podnikatelském záměru využít Lovoš jako Ještěd. Tedy otáčivá restaurace s hotelovým ubytováním, dále stavba lanovky, bobové a sjezdové dráhy a cyklostezek. Jaký je prvotní názor k tomuto, dle mého názoru megalomanskému, projektu?

Ing. Miroslav Cink představil svůj projekt zatraktivnění píšťanského jezera. V tomto projektu je počítáno i s lanovkou z hotelu Marina na Lovoš. Cyklostezky okolo jezera budou jistě příznivě přijaty cyklisty. Lanovka na Lovoš je odvážným řešením, na kterou bude jistě mnoho názorů. V prezentaci použil Ing. Cink na Lovoši obrázek budovy restaurace a TV vysílače na Ještědu. Tento obrázek je nejvíce diskutovaný mezi občany. Domnívám se, že tím chtěl autor projektu vyjádřit, že by bylo vhodné upravit chatu na Lovoši, tak aby odpovídala požadavkům doby. Bylo by nutné zavést vodu na Lovoš, která se tam nyní dováží, a značně zlepšit sociální zařízení atd. Lanovka na Lovoši jistě poskytne lovosickým starším občanům možnost pokochat se krásnou vyhlídkou z Lovoše. Uvažovaná bobová dráha a případně sjezdová trať se mi v Chráněné krajinné oblasti líbí nejméně. Všichni vnímáme problémy s vedením trasy D8 přes Chráněnou krajinnou oblast Českého středohoří.

Děkuji, pane starosto, za odpovědi

-jv-

Osobnosti města

Prestižní cena pro lovosického rodáka

PhDr. Vladimír Frühauf převzal v sobotu 28. června na 51. mezinárodním ročníku Festivalu sborového umění v Jihlavě „Cenu Bedřicha Smetany“ za celoživotní dílo a přínos sborovému umění. Již v roce 1999 obdržel Cenu Františka Lýska, která je udělována vynikajícím sbormistrům dětských sborů. Jeho první sbormistrovské krůčky sahají až do školního roku 1959/60 na 2.OSŠ v Lovosicích. Brzy poté, v roce1961, dostal se s tímto dětským sborem až do ústředního kola v Praze, kde sbor ve své kategorii obsadil 2. místo. V následujících letech dětský sbor doplňoval dětmi z ostatních lovosických škol a tak vznikl Lovosický dětský sbor a z něho později vynikající dětský pěvecký sbor Hlásek. V roce 1975 začal učit na Střední pedagogické škole J. H. Pestalozziho v Litoměřicích a zde v letech 1979 – 2004 vedl Dívčí pěvecký sbor Máj, se kterým dosáhl řadu evropských úspěchů. V současnosti vede ženský pěvecký sbor Cantica Bohemica z Litoměřic a i s ním každoročně dosahuje nejvyšších met.

Dne 21.června 2008 se svým sborem CANTICA BOHEMICA zúčastnil 5. ročníku mezinárodní sborové soutěže MUSICA SACRA PRAGA. (Lovosickým občanům je sbor znám z loňských oslav 100. výročí narozenin jeho otce prof. Františka Frühaufa). Soutěžní vystoupení festivalu umístil pořadatel do Evangelického kostela U Salvátora na Starém Městě. Na soutěži sbor získal titul laureáta soutěže a prvenství s počtem bodů 94 (ze 100 možných). Přivezl si také krásný křišťálový pohár. Za ním pak skončil mládežnický sbor YUSHIN CHORALE COLLEGE ze Singapuru (91 b.) a dále pak smíšený sbor Ondráš z Nového Jičína (81 b.). Cantica přednesla s mimořádným úspěchem předepsané skladby z období renesance, romantismu, 20.století a skladbu soudobého českého skladatele J. Laburdy „Ty hvězdičko malá“. I z tohoto posledního úspěchu sboru pod vedením našeho rodáka, PhDr. Vladimíra Frühaufa, je zřejmé, že nejvyšší česká cena v oblasti sborového umění, kterou mu udělila Unie českých pěveckých sborů, je ve správných rukou. Sboru Cantica Bohemica a zvláště pak jeho sbormistrovi srdečně blahopřeje jeho rodné město i celá naše redakce.

Regulační poplatky občany příliš netrápí

Společnost Westminster si vzala za cíl ověřit, nakolik platby regulačních poplatků za návštěvy u lékaře a za pobyt v nemocnici skutečně zatížily rodinné rozpočty občanů, jak se na danou věc dívají samotní lékaři a jak se jejich zavedení projevilo na snížení počtu pacientů v ordinacích. Provedla proto celorepublikový výzkum mezi občany a praktickými lékaři, z něhož vyplynulo, že se zavedení regulačních poplatků vůbec nebo téměř nedotklo 70 % občanů a 76 % lékařů tuto změnu vítá.

Problematika regulačních poplatků ve zdravotnictví je v současné době velmi citlivým a diskutovaným tématem. Toto téma i po téměř 6měsících stále plní přední stránky novin. Společnost Westminster proto uskutečnila průzkum s cílem zjistit, jak danou problematiku vnímají občané a lékaři. Od 9. do 15. června proto oslovila více než 1 000 občanů a 150 lékařů po celé České republice. Jak situaci hodnotí pacienti? Přibližně 70 % respondentů uvedlo, že regulační poplatky neměly na jejich vlastní rozpočty žádný nebo téměř žádný vliv. Dagmar Konečná, manipulantka z Hulína dodává: „Nemohu tvrdit, že jsem z poplatků nadšená, ale tato povinnost se mě ani mojí rodiny nijak zvlášť nedotkla.“ S tímto názorem naopak zcela nebo zčásti neztotožňuje 28,6 % oslovených občanů.

Muži jsou k regulačním poplatkům shovívavější než ženy.

73 %mužů neshledává, že by zavedení regulačních poplatků výrazně zasáhlo jejich rozpočet. U ženje toto procento nižší, 67 %. Dopad poplatků na své kapsy nejméně pociťují lidé s ukončeným středoškolským vzděláním (75 %), naopak u lidí se základním vzděláním či lidí bez maturity je to jen 67 %. Výraznější rozdíly pak existují u různých věkových skupin. Nejméně poplatky trápí věkovou skupinu mezi 18 – 29 lety, poplatky nezatěžují 79 % znich. U občanů nad 60 let je situace odlišná, poplatky u této skupiny netrápí „jen“ 54 % obyvatel. Zajímavé srovnání nabízí data podle jednotlivých krajů. Poplatky nejlépe přijímají občané Pardubického kraje (88 %) a Moravskoslezského kraje (77 %). Opakem je Jihočeský kraj (61 %) a Liberecký kraj (62 %). Hlavní město Praha se blíží k celostátnímu průměru. Vláda v současné době podniká mnoho kroků, které by v konečném důsledku měly vést ke zmírnění tohoto opatření vůčiněkterým skupinám občanů. Této snahy si cení více než 90 % respondentů.

Jak situaci vidí lékaři?

Jednoznačným přínosem regulačních poplatků je úbytek pacientů. Podle výsledků výzkumu odhadují lékaři, že se průměrná návštěvnost v ordinacích od jejich zavedení snížila o 20 %. „Zavedení regulačních poplatků slouží částečně jako síto. Umožnily nám věnovat více času pacientům, kteří naši péči skutečně potřebují,“ říká MUDr. Jan Brandejs, praktický lékař z Prahy 4. Dle dostupných zdrojů však nemocných ubylo také u specialistů. Na otázku, zda lékaři souhlasí se zavedením regulačních poplatků, odpovědělo 76 % dotázaných kladně. Ačkoli odpovědi na otázku, jak hodnotí úsilí vlády směřující k osvobození vybraných skupin občanů od těchto poplatků, již neposkytují tak jednoznačný výsledek, souhlasí více než 53 % lékařů s nutností takovéto omezení zavést. Mezi nejčastěji uváděnými skupinami jsou osoby umístěné v ústavech, děti do 5 let a důchodci.

„Výzkum potvrdil, že zavedení regulačních poplatků za návštěvu u lékaře či pobyt v nemocnici není zátěží, která by velkou část pacientů nutila k omezení jiných výdajů. Zároveň se podařilo naplnit jeden z cílů tohoto opatření, a to snížení počtu pacientů v ordinacích lékařů. V užším smyslu lze říci, že jsou regulační poplatky závažným problémem pro určité skupiny občanů. V širším smyslu lze konstatovat, že se negativní vliv poplatků na peněženky pacientůčasto přeceňuje“, shrnuje výsledky výzkumu ředitel společnosti Tomáš Studeník.

Posláním společnosti Westminster je pomáhat státu lépe sloužit občanům, a to zlepšováním komunikace a interakce mezi lidmi a zástupci státu na všech úrovních. Westminster realizuje celoevropský průzkum EMGC – European Monitor of Government Communications, který mapuje, jak úřady komunikují s občany.

Víte že

Leica Gallery Prague, která předloni přivezla do Lovosic vlakem výstavu fotografií Antonína Kratochvíla a v roce 2007 nám její galerijní vlak představil výstavy filmaře, básníka a fotografa Wima Wenderse a jeho ženy Donaty Wenders: The Million Dollar Hotel a Buena Vista Social Club, našla konečně výstavní prostory v Praze? Fotografové známých jmen (např. Jan Saudek, Jindřich Štreit, Antonín Kratochvíl, Sára Saudková a dalších 70 autorů) věnovali svá díla v březnu na aukci, která přinesla galerii 510 000 Kč.
6. března byla zahájena plánovaná rekonstrukce výstavních prostor ve Školské ulici 28. Leica Gallery Prague bude v nových prostorách prezentovat fotografické výstavy světových a domácích tvůrců. Souběžně s výstavami má galerie v plánu pořádání projekcí fotografií převážně českých autorů a setkání s nimi. Návštěvníci si tu také budou moci zakoupit či jen prolistovat fotografické publikace a občerstvit se v malé kavárně. Nová adresa: Leica Gallery Prague, o.p.s. Školská 28, 110 00 Praha 1 Otevřeno: úterý - sobota 11 – 21 hodin.
Po dvouměsíční rekonstrukci výstavních prostor zahájila Leica výstavní činnost 6.5.2008 expozicí britské fotografky Sarah Moon „Cirkus“. Nyní galerie ve dnech 5.6. – 31.8.2008 představuje tvorbu Jiřího Turka, který se vedle reklamní fotografie intenzivně zabývá i volnou tvorbou. Jedním z cílů této prestižní fotografické galerie je prezentace důležitých prací mezinárodních autorů právě v porovnání s českými tvůrci. Jiří Turek se narodil v Praze, několik let žil v New Yorku, studoval na Institutu výtvarné fotografie a svou profesní kariéru začal v MF Dnes. Jako reportér doprovázel prezidenta Václava Havla po celém světě. Portrétoval Rolling Stones, Luciana Pavarottiho, Lou Reeda, Stinga a mnoho dalších.
Každou středu od 19 hodin probíhá setkání se slavnými, ale i mladými fotografy (23.7. besedoval třeba Robert Vano). Ředitelkou galerie je nám dobře známá Jana Bömerová. Návštěvu galerie spojenou s některou středeční besedou doporučujeme mladým lovosickým fotografům; besedy jsou doprovázeny projekcí fotografií.

Lovosický Dnešek