Rozhovor měsíce

Jak proti povodním na Lovosicku?

Na dotazy Lovosického dneška odpovídá Ing. Václav Jirásek ředitel pro správu povodí Labe a tiskový mluvčí státního podniku Povodí Labe se sídlem v Hradci Králové.

V srpnu tohoto roku uplyne šest let od zničující povodně, která zasáhla také i Lovosice a přilehlé obce. Aby se do budoucna eliminovalo riziko velkých škod, bylo rozhodnuto provést protipovodňová opatření. Můžete říci stručně, prosím, jak se vše celé vyvíjelo? Pro někoho se může zdát šest let dobou neúměrně dlouhou...

První etapa Programu prevence před povodněmi, zabezpečovaného Ministerstvem zemědělství se spolufinancováním Evropské investiční banky, byla zaměřena především na oblasti postižené povodněmi v letech 1997,1998 a 2000. Obsahově byla I. etapa připravována od roku 2000 přípravnými pracemi (studiemi), stavební realizace včetně projektových dokumentací a potřebných územních rozhodnutí a stavebních povolení byla zahájena v roce 2003 a ukončena v roce 2007 s celkovými náklady cca 4,2 miliardy Kč.  Již po povodni 2002  se začalo hovořit o potřebě připravit a realizovat druhou etapu, zaměřenou na oblasti postižené povodní 2002. Ministerstvo zemědělství na daný stav zareagovalo úkolem uloženým správcům vodních toků, tj. připravit seznam prioritních akcí, navazujících na 1. etapu a reagujících na povodeň 2002. Návrh akcí byl v úplnosti projednáván v prvním čtvrtletí 2004. Jen naše organizace, tj. Povodí Labe, státní podnik, navrhla 35 akcí v nákladu přes 3,2 miliardy Kč.  Navrhované akce musely vycházet z dříve zpracovaných hydrotechnických studií, ze kterých by bylo možné specifikovat jejich protipovodňový efekt.

V oblasti toku dolního Labe, tj. ústeckého kraje, jsme v té době počítali s realizací protipovodňových opatření v Děčíně, v Ústí nad Labem - Střekově a v Křešicích. Do toho vstoupil svou iniciativou v září roku 2005 Ústecký kraj se závazkem, že zabezpečí dokumentace k územnímu řízení a vydání územních rozhodnutí na lokality Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem - levý břeh, Lovosicko (zahrnující lokality Lovosice, Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice) a Roudnice nad Labem, a to na základě "Studie technického řešení protipovodňových opatření řeky Labe v úseku Počeplice-Hřensko" (dokončené v roce 2004) v termínu do konce roku 2007.  Současně byl při krajském úřadě Ústeckého kraje zřízen "Řídící výbor přípravy a realizace protipovodňových opatření" pro zabezpečení přímé spolupráce Krajského úřadu, Kraje, dotčených obcí a správců povodí (státních podniků Povodí Labe a Povodí Ohře).  Při přípravě akcí musely být řešeny otázky dotčených pozemků, požadavků orgánů ochrany přírody a krajiny a zejména složité otázky proudění podzemních vod, které v případě Lovosicka nebo Ústí nad Labem vedly k opakovaným úpravám či změnám návrhů technického řešení těsnění propustného podloží (vždy posuzovaným na speciálním matematickém modelu).  Vždy byla hledána varianta ekonomicky efektivní, kde užitky stavby (protipovodňový efekt)  převyšovaly jejich stavební náklady.

V červnu roku 2006 Ministerstvo zemědělství naším prostřednictví oslovilo všechny obce s výzvou, aby předložily své přímé požadavky na řešení lokálních potřeb protipovodňových opatření. Odezva obcí byla velká a na MZe ČR byly shromážděny požadavky obcí, nákladově přesahující 10 miliard Kč. To vedlo k rozhodnutí, že vláda svým usnesením čj. 1304 ze dne 15.11.2006 schválila "Dokumentaci programu 129 120 - Podpora prevence před povodněmi II", kde se počítá s celkovým souhrnem investičních zdrojů ve výši 10,3 miliardy Kč.  Financování bude zajištěno z prostředků státního rozpočtu, z prostředků úvěru od Evropské investiční banky, z výnosů privatizace a z vlastních zdrojů investorů obcí či územních rozpočtů.

Lze upřesnit zhruba v čem, budou technicky protipovodňová opatření spočívat? Budou tato opatření mít vliv na i čistotu vody při případné povodni?  Předpokládám, že i čistotu Labe jako celku má Povodí Labe ve své kompetenci a zodpovědnosti... Anebo je to jinak?

Protipovodňová opatření jsou navržena v lokalitě průmyslové zóny Lovosic jako protipovodňová zemní hráz kombinovaná se železobetonovou stěnou a mobilním hrazením, pevně zakotvenou do podloží. V úseku podél řeky Labe ještě doplněnou těsnící injekční clonou propustného podloží. V oblasti Píšťan jde zejména o zemní hráz, bránící při povodni na úrovni stoleté vody prolomení  Labe do Žernoseckého jezera, v lokalitách Velké Žernoseky a Žalhostice o ochranu obcí s využitím drážního tělesa mobilním zahrazením stávajících průchodů a hlavně utěsněním vel mi propustného, nehomogenního  podloží drážního tělesa.

Při zpracovávání dokumentace ke stavebnímu povolení jsme byli upozorněni zpracovatelskou firmou AZ Consult, že nově definované požadavky Severočeských železnic na snížení úrovně těsnících stěn v tělese železničního náspu (a tím i ochrany obcí) vedou v důsledku k faktu, že nebude zajištěna plánovaná ochrana na stoleté vody a v tom případě ochrana obou obcí ztrácí smysl. Vedle toho nově definované požadavky Severočeských železnic na technické řešení a také požadavek  náhrad za výluky na trati jako vyvolané investice na obou lokalitách,  posunuly celý projekt nákladově pod hranici ekonomické efektivity. Z tohoto důvodu bylo svoláno dne 12.6.2008 mimořádné jednání "Řídícího výboru"  a následně na jeho řádném jednání dne 24.6.2008 bylo doporučeno obě obce, tj. Velké Žernoseky a Žalhostice v projektu Lovosicko neřešit a hledat ně jiná, samostatná  řešení. Konečné stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, že v rámci Lovosicka budou řešeny jen lokality Píšťan a průmyslové zóny Lovosic, očekáváme do konce června 2008.

Fakt, že bude ochráněna průmyslová zóna Lovosic má nejen lokální ale i mezinárodní dopady.  Nadále při povodních již ke znečištění vody (a návazně celého inundačního území) nebude docházet.

Jak je to s čistotou dolního toku Labe fakticky a jak se toto, řekněme v posledních 15 letech? Sehrál v tom roli i tlak z německé strany, neboť pro město Drážďany je Labe zdrojem pitné vody? Kde vidíte ještě dnes Achillovu patu této problematiky?

Tato otázka je na samostatný článek. Stručně lze uvést, že rozhodujícím impulsem byla společenská změna jak na české, tak na německé straně a následné založení Mezinárodní komise na ochranu Labe (MKOL) v roce 1990.  Dohodnuté postupné kroky MKOL a také přijetí Evropské směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod v České republice vedly celkově k výraznému zlepšení jakosti vody v Labi. V současné době je voda v Labi v Ústeckém kraji hodnocena v třídě III., tj. voda znečištěná. Nejproblematičtější je ukazatel AOX (absorbovatelné organické halogeny), jehož rozhodujícími zdroji v tomto úseku jsou Mondi Štětí a.s. a Spolchemie a.s. Ústí n.L.

S jakým harmonogramem postupu prací počítáte? Nemýlím-li se, byly již zahájeny projektové práce. Kolika subjektů v lokalitě Lovosice se tento projekt týká?

Probíhá zpracování dokumentace ke stavebnímu povolení a zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dodavatele stavby. Chceme zajistit vydání stavebního povolení do konce letošního roku, stavbu zahájit ve druhé polovině příštího roku a dokončit do června 2012. V průmyslové zóně se to týká všech podnikajících subjektů - nejvýznamnější z nich je Lovochemie, a.s.

Občany jistě bude zajímat termín, kdy by měla být realizace celého projektu ukončena a zda v průběhu realizace dojde v Lovosicích k nějakým omezením zejména v dopravě či v jiné oblasti života občanů. Pokud ano,  tak k jakým?

Dokončit stavbu chceme v polovině roku 2012. Pak bude následovat její uvedení do provozu a dokončení majetkoprávních vypořádání. Do poloviny roku 2013 již musí být předána závěrečná, souhrnná zpráva o splnění celého programu pro MZe a Evropskou investiční banku.

Jaká budou případná omezení v dopravě, to vyplyne až z podmínek dodavatele stavby, který je bude muset řešit samostatně - je to věc jeho způsobu organizace a řízení stavby a nelze to dopředu stanovit.

Již má Povodí Labe jasno, které firmy budou vlastní realizaci projektu provádět anebo se čeká na ukončení projektu, jeho dodání a pak teprve bude provedeno výběrové řízení?

Povodí Labe, státní podnik nemá a ani nemůže mít "jasno", kdo bude realizaci stavby provádět. Dodavatel stavby vyjde (ve smyslu zákonných předpisů) z otevřeného výběrového řízení, které (vzhledem k nákladům a podmínkám Evropské investiční banky) bude muset být zveřejněno nejen v České republice, ale i v zemích Evropského společenství. Výběrové řízení se vypíše až na základě vydaného souhlasu správcem programu tj. MZe ČR (ten je podmíněn souhlasem Ministerstva financí, protože jde o akci nákladově nad 100 mil. Kč). Podkladem bude (v současné době zpracovávaná) zadávací dokumentace. Rozhodujícím správním aktem, podmiňujícím vypsání výběrového řízení na dodavatele stavby, bude vydání stavebního povolení.

Očekáváte ze strany ekologických iniciativ nějaké – řekněme - obstrukce? Mementem je jistě zkušenost z dálnice D 8 přes České středohoří.

Ze strany ekologických iniciativ neočekáváme žádné obstrukce, stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny jsou již vydána a v dokumentaci plně respektována.

Klíčovou záležitostí je nepochybně financování projektu. Můžete říci, kolik zabezpečení lokality kolem Lovosic bude stát - samozřejmě včetně obcí na pravém břehu Labe? Z jakých zdrojů bude financováno a jaký je procentuální poměr mezi vloženými prostředky EU, prostředky měst a obcí a také prostředky podnikatelských subjektů, které se nacházejí v uvedeném prostoru?

Celkový náklad se bude pohybovat, podle současného stavu  návrhu řešení, cca kolem 690 mil Kč. Bude upřesněn na základě výsledku výběrového řízení. Způsob financování jsem uvedl výše. V současné době vůbec nemohu říci, jakou část pokryjí prostředky státu a EU. O prostředcích vložených Krajem, městy a podnikatelskými subjekty v současné době jednáme. Očekávám, že definitivní rozložení podílů bude specifikováno začátkem roku 2009.

V závěrečné části můžete uvést ještě něco podstatného co nebylo zmíněno v předchozích otázkách a co by jistě občany – čtenáře  zajímalo?

V současné době (od 1.7.2008 do 31.12.2008) je pro všechny oblasti povodí v České republice zveřejněn příslušný Plán oblasti povodí k připomínkám veřejnosti pod dobu 6 měsíců. Pro Ústecko je zveřejněn "Plán oblasti  Ohře a dolního Labe" na webových stránkách Povodí Ohře, státní podnik a Krajského úřadu Ústeckého kraje. Zahrnuje   opatření k dosažení dobrého ekologického stavu (např. revitalizace), opatření ke zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, i opatření protipovodňová. Doporučuji každému, kdo se trochu zajímá o vodu, aby se do návrhu plánu podíval a zejména věnoval pozornost "Programu opatření." Správci povodí uvítají každou připomínku a komentář veřejnosti, vedoucí k lepšímu užívání a stavu vod a krajiny podél vodních toků.

děkuji Vám za odpovědi

Jiří Veleman