Z Lovosic a okolí krátce

Městská knihovna v Lovosicích získala dotaci na zlepšení knihovního systému ve výši 60 000 Kč od Ministerstva kultury České republiky – jde o změnu knihovního systému LANIUS na modernější systém CLAVIUS. O peníze se žádalo město v prosinci 2005 na základě žádosti zpracované vedoucí knihovny paní Rybínovou. Program Veřejné informační služby knihoven pro rok 2005 pomůže zjednodušit některé činnosti knihovnic, například evidenci čtenářů a výpůjček, ale také propojit knihovnu s ostatními knihovnami v republice a tak zlepšit informovanost čtenářů o literatuře, která v lovosické knihovně není k dispozici. Částka od MK představuje téměř 70% požadovaných nákladů na úhradu zkvalitnění knihovního systému, zbývající částku doplatí město z rozpočtu.

Neustále píší noviny, že podvodníci okrádají seniory, že si starší člověk nemá nikoho cizího pouštět do bytu. Ale co má dělat starší člověk (nebo subtilní dívka), když ho někdo přepadne za bílého dne? V pondělí 19. června přepadla neznámá dvojice starší dámu před internetovou kavárnou Alfinet v naší Palackého ulici v Lovosicích, vytrhla jí z ruky kabelu s klíči, doklady a peněženkou a ještě ji porazila. Paní utrpěla zranění, se kterým byla ošetřena v litoměřické nemocnici. Zřejmě nám v Lovosicích opravdu chybí městští strážníci, pravdou je, že jsem policistu v naší ulici jít pěšky v životě neviděla, čas od času přijedou k někomu autem. Kdyby po městě chodil strážník, přece by se snad ti bandité víc báli. Takhle aby se báli slušní lidé!

V pondělí 19. června zemřel v hospici Sv. Zdislava v Litoměřicích ve věku 94 let významný výtvarník, malíř Českého středohoří, RNDr. Václav Alois Šrůtek. Vystudoval České vysoké učení technické, ale byl i žákem prof. Oldřicha Blažíčka a Cyrila Boudy. V roce 1945 začal učit na Gymnáziu v Litoměřicích, od roku 1950 byl malířem „na volné noze“. Své náměty čerpal hlavně z Litoměřicka, Lovosicka a Podkrušnohoří. V posledních letech tvořil převážně ve svém ateliéru na Hlinné u Litoměřic. S jeho obrazy s motivy Českého středohoří se mohou zájemci setkat v předsálí galérie Salva Guarda. I já mám od něj obraz s motivem Hazmburku a jedno malé zátiší s květinami, které mi dal v roce 1990.

Observatoř na Milešovce oslavila sté narozeniny o rok později než měla, ale zato i s ohňostrojem (byla postavena v roce 1904 ve výšce 837 m.n.m. jako horská observatoř prvního řádu). Pravidelná měření teplot, vlhkosti a rychlosti větru, srážek i sledování oblačnosti jsou zde prováděna od 1. ledna 2005. U rybníku v Milešově byla na sobotu 24. června 2006 připravena řada atrakcí – dechovka Lesanka, přehlídka mažoretek, kouzelníci Topi a Mopi, přehlídka dobové módy plavek, ženské country trio Hany Horecké, skupina Paradox, horolezecká stěna, skákací hrad, Kocourovský triatlon (plavecká disciplína probíhala v rybníku) – zkrátka pro každého něco. Na vrcholu Milešovky byl připraven v observatoři v době od 10 do 16 hodin Den otevřených dveří a sešli se zde i turisté z Lovosic včetně středeční seniorské turistické party. Nadšenci mohli vystoupat i na vyhlídkovou věž, ale byla snížená viditelnost. Meteorologická observatoř je pro turisty otevřena celoročně, nyní od 10 hodin letního času. Vstupně činí pro dospělé 30 a pro děti 5 Kč. Snížené vstupné je 15 Kč. Rozvoji Milešovky chce napomoci Obecně prospěšná společnost Milešovka, která má také jubileum – byla založena před 10 lety, v roce 1996.

V Píšťanech byl zbudován mezinárodní veřejný jachetní přístav Marina na špičkové evropské úrovni. Přístaviště je schopno poskytnout služby pro minimálně 46 turistických vodních plavidel s možností navýšení této kapacity a služby cykloturistům využívajícím již dnes cyklistické trasy okolo jezera v napojení na cyklocestu Praha-Drážďany. Projekt byl podpořen dotací z evropských strukturálních fondů. Součástí přístaviště je informační středisko, prodej základních potravin a potřeb pro opravy vodních plavidel.

Loni v listopadu začala poslední fáze oprav kulturního domu U Tří lip v Libochovicích. Tato část rekonstrukce stála přes 5 a 1 milionu korun a v opravených místnostech bude sídlit Základní umělecká škola Libochovice, která se sem o prázdninách přestěhuje ze zámeckých hygienicky nevyhovujících prostor. Kromě budovy se upravil i dvůr, na kterém se v létě budou konat koncerty ZUŠ pod širým nebem. Kolaudace proběhla 29.6.

V obci Dlažkovice koupil Obecní úřad dům a staví v něm osm malometrážních bytů, které hodlá použít jako startovní byty pro mladé rodiny. Obec dostala na výstavbu dotaci ve výši čtyři miliony čtyři sta tisíc korun ze Státního fondu rozvoje bydlení a sama přispěla částkou 720 tisíc korun. Do konce roku by měla být budova opravena a zkolaudována, aby lidé dostali byty „pod stromeček“.

Dne 2. července se ve Státním zámku v Libochovicích otevřela další prohlídková doplňková trasa a to historickými sklepeními. Návštěvníci zhlédnou původní zámeckou ledárnu, kuchyni a umývárnu, zámecký pivovar i část výtahu, jímž se dříve jídlo vytahovalo obyvatelům zámku do patra. Prohlídka má trvat asi 40 minut. Kastelán Pešek uvádí, že se chystá i další expozice, ve které se představí doba romantismu. V létě mají být zpřístupněny i zámecké skleníky.

Pan Josef Hlušička z Keblic musí být velmi hodný a pracovitý člověk. Před 50 lety začal v okolí své obce sázet stromky, topoly a břízy, borovice i smrky. Sehnal si semínka, doma pěstoval sazeničky a ty pak sázel. Za tu dobu vysázel sto tisíc stromů, některé už tvoří háječky či aleje. Chtěl, aby okolí jeho vsi bylo stejně hezké jako zalesněné kopce v okolí. Jakoby o něm byla už před lety napsána povídka Zelené ráno v Marťanské kronice Raye Bradburyho nebo jako by následoval kroky Johnyho Appleseeda, který v 18. století prošel celou Amerikou a sázel jabloně v Ohio, Illinois Indianě a Massachussetts.. Děkujeme, pane Hlušičko!

Obecní knihovna v Klapém se zapojila do celostátního Projektu internetizace knihoven. Ze 72 knihoven v regionu jich není do této akce zapojeno jen 8. Knihovna je z důvodu přístupu k internetu otevřena nejen v úterý, ale i v pondělí, středu a pátek. Knihovny jsou k internetu připojeny zdarma.

V rámci projektu Krásné vyhlídky Českého středohoří začal 14. června program třetí závěrečné fáze; do Třebívlic přijela zahraniční delegace z Německa. Další den byli účastníci návštěvy, zástupci cestovních kanceláří, přijati slavnostně na třebenické radnici a navštívili Muzeum českého granátu a expozici Ulriky von Levetzow a J. W. Goetheho. Na státním zámku v Libochovicích pak v dalších dnech dvacet hostů z Německa spolu s ostatními turisty zhlédlo šermířské souboje, hudební produkce, ukázky tradičních řemesel a zúčastnilo se i představení Libochovického divadelního léta. Hosté pak měli ještě raut s místními specialitami - rybami, jehněčím a žernoseckými víny. Absolvovali i přednášku o všech možnostech, které turistům nabízí České středohoří. Akce se totiž týkala projektu, jak rozvíjet ve svazku obcí INTEGRO cestovní ruch a celá stála téměř 2 miliony korun. Doufejme, že bude mít u německých turistů úspěch.

Hz

Jarmark na zámku

Tanečnice, mažoretky, kouzelník, slunce, jídlo, pití a hlavně dobrá nálada - to byla správná oslava.

Domov důchodců Milešov se nachází v obci Milešov cca 11 km od Lovosic a je umístěn v budově bývalého zámku od 1. srpna 2000. V té době prošel objekt úplnou rekonstrukcí a byl vybaven novým nábytkem i doplňky. Tento původně jednokřídlý renesanční zámek si nechal postavit pan Bohuslav Kaplíř u někdejšího hradu. Další z majitelů, pan Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic a jeho žena Anna Kateřina, mezi lety 1662-68 rozšířili své sídlo na čtyřkřídlý objekt, architektem byl vídeňský stavitel Antonín Porta. V některých sálech se zachovala raně barokní štuková výzdoba. V kapli je dekorace pozdější, vrcholně barokní z doby kolem 1725 a obraz Josefa Calaského z r. 1748 od J. J. Czecha. Farář církve římskokatolické zde pravidelně dvakrát měsíčně vykonává mše. Zachovaný štuk v rohové místnosti patra ukazuje, že zámek prošel i menší rokokovou úpravou. V parku je zajímavý barokní zahradní pavilon z doby po roce 1700, v němž se zachovaly fresky mytologických božstev od J. J. Czecha z roku 1739, které však naléhavě potřebují restaurátorský zákrok. Před zámkem v Milešově je náznak čestného dvora, z něhož zámek zpřístupňuje vnější schodiště. Dvůr lemují arkády, na pravé straně liché s nikou a sochou Neptuna. Zámek nebyl nikdy přístupný veřejnosti, nejdříve sloužil jako ústav pro dlouhodobě nemocné a dnes je v něm umístěn domov důchodců. A právě zde na prostranství před zámkem se v pátek 16. června od 10 hodin konal letošní Jarmark. s kulturním pořadem – akce se letos uskutečnila již třetím rokem. Oslavám přálo počasí, nebe zářilo blankytem a sluníčko svítilo na spokojené seniory, jejich hosty i účinkující. Mezi návštěvníky nechyběli ředitel Centra sociální péče Litoměřice Ing. Prokop, ředitel DÚSP Čížkovice Mgr. Karel Reissmüller, vedoucí ostatních zařízení z okolí, důchodci z Domova důchodců Na Výšině Dubí i občané obce Milešov. K občerstvení byly upečeny výborné koláčky i jiné pečivo, na stolech bylo k dispozici i ovoce a nápoje, které přišly vhod – bylo opravdu teplo. V programu se vystřídali klienti z blízkého Diagnostického ústavu sociální péče „Čížkové z Čížkovic“ s kulturním pásmem, mažoretky z libochovické základní školy a děti ze ZŠ Velemín s cvičením aerobiku. K poslechu i jako doprovod hrála Křešičanka z Ústavu sociální péče Křešice. Závěrem se divákům představil Cirkus Cecilie se svým pestrým programem velký aplaus vzbudili cvičení psíci. Příchozí si také mohli na památku zakoupit některé z výrobků místních seniorů.

Naproti tomu v kapli byl klid a chládek, jak ostatně v kapli vždycky má pro duchovní rozjímání být...

Domov důchodců Milešov je zařízením Centra sociální pomoci Litoměřice se sídlem v Lovosicích, má kapacitu 90 míst a o seniory zde pečuje 58 zaměstnanců.. Zřizovatelem organizace je Ústecký kraj, odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Domov je rozčleněn do dvou stanic, z nichž jedna je ošetřovatelská a jedna je určena pro klienty alespoň částečně chodící. Ošetřovatelská část se nachází v přízemí a v prvním patře budo­vy zámku. Uživatelé jsou ubytováni ve čtyřlůžkových pokojích – většina v této části jsou pacienti ležící. Druhá stanice je umístěna na druhém patře. Zde jsou uži­vatelé umístěni ve dvou a třílůžkových pokojích. Senioři mají na každém patře k dispozici  jí­delny a společenské místnosti s televizemi. Důchodci mají možnost si přinést vlastní televizor, rádio, obrázky a drobné předměty k výzdobě svého prostoru. Uživatel hradí náklady za pobyt (stravu, bydlení a nezbytné služby - úklid, praní a vaření) ve výši cca 5 500,- Kč.Domov poskytuje svým obyvatelům bohatou zájmovou a kulturní činnost. Senioři si mohou vybírat z nabízených akcí, které zajišťují pracovnice sociální péče pro kulturní a zájmovou činnost. Např. kondiční cvičení, muzikoterapie, společné sledování pořadů, společenské a sportovní hry, soutěže, ruční práce, pobyt na zahradě, vycház­ky do okolí, výlety do Lovosic nebo Litoměřic a pod. V létě se koná každý měsíc setkání seniorů s kulturním programem, například vystoupení pěveckých souborů, taneční vystoupení, maškarní zába­vy, výstavy, soutěže, posezení u táboráku, přednášky a pod. Některé důchodkyně, například paní Ježková, rády háčkují, jiná paní skládá trpělivě puzzle. Senioři spolu také slaví narozeniny – oslavenec si může vybrat menu podle vlastní chuti. V květnu zde paní Marie oslavila dokonce krásné sté narozeniny. Lékařskou zdravotní péči poskytuje v ústavu 1x týd­ně praktický lékař. Odbornou ošetřovatelskou péči poskytují v ústavu uživatelům kva­lifikované zdravotní sestry. Péče je poskytována nepřetržitě (i v noci) včetně sobot, nedělí i svátků. V rámci ostatní péče je zajištěno stříhání vlasů, pedikúra, po­moc při nákupech oblečení, obuvi, hygienických potřeb a potravin. Důchodce také navštěvuje pracovnice s labradorkou a v areálu žije také několik kočiček. Obyvatelům domova je k dispozici rovněž knihovna.

Jak uvedla Ing. Vladimíra Reinhartová, vedoucí domova, v Milešově je v létě krásně, hlavně díky parku, a v zimě je zde sice větší zima než v Lovosicích, ale zdravější vzduch a všude leží sníh, ne bláto jako ve městech. Obyvatelům domova se zde zaměstnanci snaží co nejvíce zpříjemnit život – důležité ale také je, aby na ně nezapomínala rodina.

Hz

45 let koupaliště v Lovosicích

V neděli 11. července 1961 bylo v Lovosicích slavnostně otevřeno nové koupaliště s padesátimetrovým bazénem, které si občané (alespoň jak uvádí kronikář František Frühauf) se svým Městským národním výborem vybudovali svépomocí. Koupaliště mělo v té době hodnotu 1 800 000,- Kčs a bylo vybudováno za 870 000,- Kčs. Slavnost byla zahájena ve 13 hodin průvodem školní mládeže. Slavnostní projev pronesl a koupaliště otevřel předseda MěstNV Josef John. Od 14 do 16 hodin se konal plavecký sportovní pořad (skoky do vody, utkání ve vodním pólu, soutěž o odznak „Plavec ČSSR“) a pak následovalo volné koupání. V programu vystoupili plavci Chemických závodů a Slavoje z Ústí nad Labem a Lokomotivy Děčín. Slavnosti se zúčastnil i ten, který měl na jeho vybudování zásluhy největší – bývalý předseda MěstNV Josef Kříček.

Počasí slavnosti nepřálo, poprchávalo a bylo poměrně chladno, přesto se slavnost uskutečnila. Ač voda byla studená, plavci přesto svá vystoupení obecenstvu předvedli. Koupaliště je krásné, má nádherný přírodní rámec u Labe a je součástí velkého sportovního areálu města Lovosice. Voda v bazénech však byla velmi studená. Je to studniční voda, která se naprosto nestačí vyhřát. Koupaliště bylo předáno do provozu Veřejným službám města Lovosice, později je i s restaurací převzala Tělovýchovná jednota SECHEZA. U koupaliště jsou také pěkné společné šatny.

Od roku 1971 se vpouští do bazénů předehřívaná voda, takže v bazénu dosahuje teploty 24 – 30°C. Koupání je proto příjemnější a není tak nebezpečné pro děti, které v dřívějších letech po studených koupelích trpěly katary průdušek a horních cest dýchacích.

(Podle zápisu v Kronice města Lovosice, s. 209.)

Od té doby prodělalo koupaliště mnoho změn k lepšímu, ale bylo také postiženo katastrofálními zátopami v roce 2002. Přesto bylo již od 15. června 2003 opět přístupno vodymilovným občanům. Bazény byly nově natřeny, opraveno sociální zařízení a rekonstruována úpravna vody za 0.5 milionu Kč. Na koupaliště byl také přesazen živý plot z atletického areálu. V roce 2004 bylo koupaliště přístupné již od počátku června, ale v okolí byly ještě prováděny stavební práce (dozvuky popovodňových oprav). V současnosti nemá koupaliště vlastní vrt, ale používá pitnou vodu, což je drahé (například v roce 2004 činily náklady jen na vodu 370 000,- Kč). Další rok se počasí příliš nevyznamenalo, několik málo dnů byla sice tropická vedra, ale chladnějších dnů bylo nepoměrně více. Provoz koupaliště byl zahájen poslední týden v červnu, oddálení napuštění bylo způsobeno kvetením topolů, které by znečistily vodu. Pro zabezpečení provozu byli přijati 3 zaměstnanci, Mistr plavčí, plavčík a uklizečka.

V letošním roce se napouštění bazénů opět poněkud opozdilo, voda se začala napouštět až v neděli 18.6. (areál odebírá energii z Lovochemie a.s. a firma měla plánovanou zarážku) a pak musely být uskutečněny povinné rozbory vody. Areál byl uveden do provozu v posledním červnovém týdnu a poskytl návštěvníkům lepší komfort – stánky s občerstvením a nový dětský koutek. Otevřeno je denně od 9 do 19 hodin, vstupné zůstalo stejné (dospělí platí 40,- Kč, děti 20,- Kč). Doufejme, že se letošní léto vydaří a že celé prázdniny bude ve dne teplé slunečné počasí a v noci bude pršet, aby rostly houby a byla dobrá úroda (ale bez bouřek, vichřic a návalových dešťů). Hezké prázdniny a dovolenou, milí spoluobčané!

Hz

Tragedie lovosických kuželkářů

Kuželkářský oddíl byl v Lovosicích založen v roce 1968. Podle publikace „70 let chemie v Lovosicích“ byl kuželník s dvouplánem (tedy dvoudráhou) dokončen v roce 1970, na čemž měli velkou zásluhu pánové Vágner a Rosa ze stavební údržby SCHZ. V roce 1997 byla ještě postavena přístavba s klubovnou a sociálním zařízením, opravena fasáda, střecha a instalován plynový kotel, aby se kuželna dala vytápět. Jak vlastní dráhy, tak obslužná zařízení vcelku vyhovovala až do povodní v roce 2002.

Jak to tehdy při záplavách probíhalo, uvádím dle webové stránky oddílu (tvůrcem stránky i všech textů je pan Mirek Šnejdar ml., člen družstva Lovosice A):

Záplavy v srpnu roku 2002 měly katastrofální následky. Lovosická kuželna, která ležela asi 50 m od břehu řeky Labe, se při záplavách náhle ocitla v ohrožení. Protože bylo zřejmé, že hladina řeky stoupne výše než kdykoliv v minulosti, přijel ke kuželně jakýsi inženýr a vyzval nás, ať dobře utěsníme dveře. Odhadoval, že voda stoupne asi do jejich poloviny! Nevěřili jsme, ale přesto jsme dveře utěsnili, jak to nejlépe šlo. Pak už jsme jen zoufale sledovali, jak se voda nezadržitelně přibližuje. V okamžiku, kdy voda dosahovala k prahu kuželny, jsme museli odejít v zájmu vlastního bezpečí. Byl podvečer.

Ráno jsme se chtěli jít podívat, jak to vypadá s naší kuželnou. Po silnici se k ní však už nedalo vůbec dostat. Naposledy jsme viděli kuželnu z okna kanceláře sportovní haly a v tu dobu voda dosahovala nad okna kuželny. Pak se nad kuželnou zavřela voda. Záplavy byly ty nejmohutnější za posledních 500 let! Pod vodou se nakonec ocitla polovina Lovosic.

Když začala voda opadat, doufali jsme, že to kuželna „přežila“. Stojí, či ne!? A pak jsme to spatřili! Kuželna nápor vody nevydržela a zbortila se. Spadly stěny i strop. Prostě se sesypala jako domeček z karet. Zůstala stát pouze nově zbudovaná přístavba v hodnotě 400 000 Kč. Jedna stěna sice spadla na dráhy, ale nebylo jisté, zda jsou dráhy jejím dopadem poškozené. Odklidili jsme tedy spadané cihly a tvárnice abychom zjistili, že dráhy zůstaly takřka nepoškozené. Oznámili jsme to MÚ Lovosice s nadějí, že bude možné kuželnu obnovit. Bohužel - lidé od „Povodí Labe“ rozhodli, že toto místo je příliš rizikové a obnova nebyla povolena. Tím byl náš osud zpečetěn.

Od té doby padaly různé návrhy, kde a jak kuželnu postavit, ale do současné doby se s výstavbou nové kuželny (případně s rekonstrukcí nějakého starého objektu) nezačalo. Důvodů je mnoho, stejně jako argumentací proč tomu tak je, nicméně pro lovosické kuželkáře je výsledek ten, že nemají domácí kuželnu. Chápeme, že hlavním problémem jsou vždy peníze a proto nám nezbývá než věřit slibu starosty, pana Kulhánka, že i kuželna bude, jen musíme počkat. Vzhledem k tomu, že je po záplavách zřejmě již vše opraveno, doufejme, že přišel i čas na naší kuželnu? Nutno dodat, že právě na poslední schůzi zastupitelstva města byl problém naší kuželny opětně diskutován a tak se snad dají věci konečně do pohybu a nezůstane zase jen u slov. Tolik citace samotných kuželkářů.

Spravedlivě dodávám, že po povodních členové oddílu odpracovali 120 brigádnických hodin v hodnotě 6 600 Kč. Tělovýchovná jednota Lovochemie Lovosice se snažila zajistit finanční prostředky prostřednictvím některého z vypisovaných dotačních programů. Povodí Labe nechce povolit stavbu na původním místě, údajně tam bylo nejsilnější proudění vody. Uvažuje se o prostoru za koupalištěm, ale jasno zatím není. V lednu 2005 bylo kuželkářům slíbeno, že se výkonný výbor bude snažit v roce 2005 zajistit alespoň projektovou dokumentaci, aby byly připraveny podklady pro eventuální žádost o dotaci na rok 2006. Na žádost o grant z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nepřišla v roce 2004 bohužel kladná odpověď. Kuželna by měla být umístěna v prostoru koupaliště (vyřešilo by se zároveň i sociální zařízení pro veřejnost na koupališti). Kuželkáři nemají v Lovosicích dosud kde hrát. O dřívějších zápoleních kuželkářů se zprávy nedochovaly – určitě se ale v roce 1992 hrál I. ročník turnaje „O pohár Města Lovosice“ a město na soutěž přispívalo (například příspěvek pro II. ročník v roce 1993 činil 1500,- Kč – zhotovení poháru, další ceny). Ve svých začátcích byla základna početnější, dnes ji tvoří dva týmy, přičemž Lovosice A hrají v 6ti hráčích v Krajském přeboru II. třídy a Lovosice B se čtyřmi hráči v Meziokresním přeboru. Oficiální název kuželkářského oddílu je  TJ LOVochemie Lovosice. Na soupisce družstva Lovosice A jsou hráči Miroslav Šnejdar st. a Miroslav Šnejdar ml., Ladislav Zalabák, Jaroslav Ondráček, Tomáš Svoboda a Jaromír Hnát. V tabulce z 18. února byly Lovosice po 17. kole s 26 body druhé, o skóre za TJ Rudolfova huť Dubí, která se do čela tabulky probojovala poprvé. Pořadí jednotlivců vedl v té době Miroslav Šnejdar ml. s průměrem 435,6 b. Vedoucím družstva Lovosice B je pan Miloš Voborník, dalšími hráči Milan Tinka, Stanislav Krejza a Pavel Wágner. Po 16. kole jsou Lovosice B páté s 21 body. V jednotlivcích je nejlepším hráčem Miloš Voborník na 9. místě.

Pohledem do historie zjistíme, že například v sezóně 1996/97 měl oddíl celkem 20 členů, rozdělených do dvou družstev. Sezóna byla velice úspěšná: družstvo A si vybojovalo postup do vyšší soutěže (oblastního přeboru I. třídy), družstvo B hrálo meziokresní přebor a skončilo na pěkném třetím místě. Oddílu bohužel chyběla mládež. Sponzorem oddílu byla firma Ellau, dresy si kuželkáři zakoupili sami a další prostředky získali pronájmem kuželny. V průběhu sezóny si kuželkáři vybudovali sociální zařízení, včetně šaten. TJ jim pomohla s topením, elektroinstalaci si udělali sami. Většinu výloh si hráči hradili z vlastní kapsy, údržbu však hradila TJ Lovochemie. Zkušenými hráči byli v tomto období například Pavel Bulowski, František Kunert, Ladislav Zalabák a Miloš Voborník.

Oddíl dlouhá léta spolupracoval s kuželkáři z Chemnitz (hráli spolu už v době, kdy to byl ještě Karl-Marx-Stadt). Vždy se odehraje jedno utkání v Lovosicích a jedno v Německu. Dne 3.5.1997 se vzájemné utkání konalo již po dvacáté. Po velmi dramatickém utkání zvítězili nakonec němečtí kuželkáři tím nejtěsnějším rozdílem jedné kuželky. Bylo to jejich druhé vítězství v celé historii vzájemných styků. Lovosičtí byli tehdy z výsledku velmi zklamáni.

V sezóně 1999/2000 měl oddíl 21 registrovaných členů a dvě mužská družstva. Obě hrála oblastní přebor. Áčko skončilo na desátém místě a Béčko bylo poslední - 14. Do nižší soutěže ale nesestoupilo, neboť mu soutěž přenechal jeden odstoupivší oddíl. V domácím prostředí zvítězily Lovosice nad Děčínem a Mikulášovicemi 12:4, nad Teplicemi 14:2, venku se jim podařilo porazit např. Dubí 12:4.

V rámci oslav 400. výročí města Lovosice uspořádal oddíl Turnaj neregistrovaných v kuželkách - přišlo si zakoulet cca 170 zájemců. V kategorii dětí do 15 let zvítězil Martin Voborník se 104 body (celkem startovalo 55 dětí). Kategorii do 21 let vyhrál Petr Voborník ziskem 78 bodů (celkem 16 závodníků). V kategorii mužů získal první místo L. Tichý za 109 bodů (51 účastníků). Ze čtyřiatřiceti žen získala vítězka J. Nováková 107 bodů. Soutěž měla velký ohlas.

V sezóně 2000/2001 měl oddíl ve sledovaném období 20 členů a postavil dvě družstva dospělých a jedno dorostenecké: A-tým hrál severočeský oblastní přebor I. třídy, kde skončil na 10. místě. Lovochemii se v boji o záchranu podařilo vyhrát v lovosické kuželně nad druhou Českou Kamenicí 10:6 a v závěru soutěže dosáhli lovosičtí borci v zápase s Lokomotivou Bílina dokonce rekordu kuželny – 2556 kuželek. Lovosické Béčko obsadilo v oblastním přeboru II. třídy 12. místo a sestoupilo. Dorostenci, kteří hráli Krajský přebor dorostu obsadili třetí místo.

Smolná byla sezóna 2001/2002 pro A tým, hrající severočeský oblastní přebor 1. třídy, když skončil na posledním místě a se soutěží se odevzdaně rozloučil. Béčko skončilo v Meziokresním přeboru druhé za Mostem B a Céčko obsadilo ve stejné soutěži čtvrtou příčku z 15 účastníků. Dorostenci byli úspěšní – na druhý pokus vyhráli Krajský přebor dorostu a postoupili do 2. celostátní ligy. Po kuželkářských soutěžích družstev následovaly počátkem června přebory jednotlivců. Poprvé v historii oddílu se probojoval lovosický dorostenec Jaromír Hnát na mistrovství ČR, kde se mu však již tolik nedařilo.

První rok po povodních poskytla lovosickým hráčům azyl kuželna v Bohušovicích, kde odehráli jednu sezonu dorostenci a družstvo mužů Lovochemie C. A tým hrál v Teplicích a protože někteří starší hráči s kuželkami skončili, muselo se Béčko zrušit. Přesto si družstva nevedla špatně: muži Lovochemie Lovosice A skončili v oblastním přeboru 2. třídy na šestém místě, dorostenci 2. dorosteneckou ligu se skvělou bilancí 17 výher a 1 prohra (v posledním kole v Benešově) suverénně vyhráli. Nejlepším dorostencem byl Miroslav Šnejdar, v družstvu dále hráli Jaromír Hnát a Tomáš Svoboda. Céčko v této sezóně vyhrálo Meziokresní přebor před rivaly z Roudnice a postoupilo do stejné soutěže, kterou hrál A tým.

V sezónách 2003/2004 a 2004/2005 měl oddíl kuželek celkem 19 členů, z toho 1 dorostence. Pro svou činnost si pronajímal kuželnu v Teplicích. Náklady na činnost se tak podstatně zvýšily o nájem (zápasy 15,5 tisíce, domácí tréninky 4,8 tis.), cestovné na zápasy cca 20 tisíc a „domácí“ zápasy dalších 21 tisíc. Soutěží se účastnila 2 mužstva mužů a pokaždé skončila na druhém místě.

K budoucnosti kuželkáři uvádějí (předsedou oddílu je Miloš Voborník): V letošním roce jsme se po únavném dvouletém dojíždění k tréninkům a zápasům opět vrátili na kuželnu SKK Bohušovice. Dorostenci mezitím z kategorie vyrostli věkem a doplňování novými mladými hráči bez vlastní kuželny není možné. Snad s novou kuželnou stoupne i šance na hledání nových zájemců z řad školní mládeže, jako se to podařilo v případě výše zmiňovaných dorostenců. Kádr A mužstva má své kvality a posílením o nové mladé hráče by se zvýšily i jeho šance na případný postup do divize. Naděje na vlastní kuželnu by byla výbornou motivací hráčů v boji o postup.

Hz

P.S. Jak jsme informovali v č. 6/2006, lovosičtí kuželkáři přes nepřízeň osudu nakonec divizi vybojovali.

Nezaměstnanost dále klesá

V měsíci červnu míra nezaměstnanosti opět mírně poklesla. Způsobilo to počasí, nabídky sezónních brigád a o něco více lidí pracovalo u různých zaměstnavatelů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti např. ve veřejně prospěšných pracích o 83 lidí více než v měsíci květnu. Naproti tomu se rekvalifikovalo pouze 34 nezaměstnaných, oproti 82 v minulém měsíci. Pořadí v pomyslném žebříčku se nezměnilo. Nadále vede Litoměřicko a v těsném závěsu je mikroregion Lovosice a okolí. Také v počtu osob, které se vrátily od propouštějících firem a organizací na ÚP. Nejvíce jich v měsíci červnu přišlo z lovosické společnosti TRCZ, s.r.o. (21 osob).

Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Litoměřice:

Mikroregion	EA	k 30.6.2006		k 31.5.2006
		UOZ	%	UOZ	%
Litoměřicko	21 585	1 886	8,72%	1 926	8,90%
Lovosicko	10 174	899	8,94%	914	8,98%
Roudnicko	13 141	1 280	9,74%	1 331	10,13%
Libochovicko	5 455	657	12,04%	687	12,59%
Štětsko	5 994	777	12,96%	775	12,93%
Úštěcko	2 402	375	15,92%	387	16,43%

	6/06	5/06	rozdíl	6/05	rozdíl
Okres Litoměřice	9,92	10,17	-0,25	11,21	-1,29

(hv)

Vandalizmus opět nepotrestán

Co?: Poškozený obal odpadové nádoby.
Kdy?: V neděli 18.června 2006.
Kde?: V parku před lovosickým gymnáziem.
Jak?: Úderem do kameninového obalu odpadové nádoby donesenou dlažební kostkou.
Proč?: To asi normální člověk nepochopí. Přesto takto poškozených obalů odpadových nádob je v Lovosicích mnoho.
Následky?: Zbytečně vyhozené peníze na obnovu poškozených zařízení. Peníze by mohly být využité jiným způsobem k prospěch všech občanů.
Náprava?: Nenechat bez povšimnutí vandalské jednání bezohledných jedinců.

Text a foto (hv)

Dne 16.6.2006 v odpoledních hodinách bylo město Lovosice postiženo bouřkou s prudkými poryvy větru a krupobitím. Za oběť této bouři padlo ve městě několik stromů, bohužel mezi nimi byla i lípa na Václavském náměstí. Odlomila se jedna ze silných větví a lípa tím přišla zhruba o jednu třetinu koruny. Na místě odlomené větve vznikl v koruně rozsáhlý otvor. Bc. Václava Velichová z odboru ŽP MěÚ Lovosice nám zdůvodnila to, co následovalo: „Byla narušena celková stabilita stromu a hrozilo reálné nebezpečí, že takto postižený strom další podobné poryvy větru nevydrží. Z tohoto důvodu a s přihlédnutím k tomu, že se lípa nachází na poměrně frekventovaném místě, kde hrozí navíc nebezpečí úrazu kolemjdoucích občanů, bylo rozhodnuto, že se vzniklá situace bude řešit celkovým odlehčením koruny. V úterý 20.6.2006 v ranních hodinách byla lípa prořezána odbornou firmou a rána po ulomené větvi byla ošetřena. Perspektiva zmlazení a nového obrůstu lípy je v horizontu tří až pěti let“. Byly i další škody na lovosických stromech: vyvrácený javor v lesoparku Osmička, zlomená lípa v ulici 28. října, dvě polámané lípy a javor na hřbitově a několik dalších mladších stromů na jiných místech. Jeden zcela zničený strom byl v parku na náměstí přímo proti poškozené lípě.

(hv)