Co se do posledního čísla nevešlo

V přístavu opět kotvila loď Tajemství

Ve čtvrtek 15. září připlula večer do Lovosic Divadelní loď bratří Formanů; loni prý se jim v lovosickém přístavu s výhledem na Lovoš líbilo. Před tím divadelníci vystoupili 11. září v Děčíně, ale letos vystřídali třeba i Štěchovice, Poděbrady nebo Kralupy nad Vltavou. V létě také divadelníci uskutečnili 4. námořní festival (s podtitulem Čechům moře, dětem loutky, světu mír!) a provezli po Praze děti z dětských domovů.

Pro Lovosice si připravili herci dva programy. Dopoledne dvakrát zahrálo divadlo AHA! z Prahy dětem z lovosických mateřských a základních škol (nechyběly ani děti z MŠ Milešov) pohádku „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“ v netradičním provedení – vystoupili dva herci s loutkami. Na večer se diváci chystali na obnovenou inscenaci pohádkové féerie „Nachové plachty“, bylo vyprodáno, i když vstupenka stála 250,- Kč, všichni byli na proslavené představení zvědaví. Počasí však zájemcům příliš nepřálo, lilo jako z konve a teplota se večer pohybovala kolem 10 0C. Na to však byli herci-lodníci připraveni a nabízeli příchozím deky, které většina s radostí přijala. Kdo se občerstvil předem v lodním baru grogem nebo alespoň vřelým čajem, nelitoval. Všichni se spořádaně zasunuli na vytčená místa do lavic se stoly a loď pomalu vyplula. V 21 hodin informoval jeden z lodníků, že loď pluje na lovosickou komoru. Po cestě jsme viděli mnohá zajímavá osvětlená místa Lovosic a zhlédli parodii na použití záchranných prostředků (jeden z bratří Formanů předváděl použití česky a jeho dvojče „anglicky“ pro případné „cizince“). Konečně jsme zakotvili a vlastní představení mohlo začít.

Hra podle pohádky Alexandra Grina se odehrává ve dvou prostředích. Venkovská dívka Assol čeká na svého vysněného prince, který pro ni má přijet na lodi s nachovými plachtami, jak jí to v dětství předpověděli. Na druhé straně světa se syn ze šlechtické rodiny Grey podle vzácného obrazu zamiloval do povolání kapitána námořní lodi, utekl do světa, stal se námořníkem, později kapitánem a jednou doplul do vísky, kde žila Assol. Dozvěděl se o jejím snu a rozhodl se pro ni ten zázrak z lásky udělat. Nechal bílé plachty vyměnit za nachové. To je v kostce děj představení, hlavní ale byly různé trikové scény, mě osobně nejvíce zaujala loďka kymácející se na moři, což se objevilo na horní palubě (moře bylo jako opravdové). Pravdou je, že jsem chvílemi litovala herečku, která se také na horní palubě v dešti vyskytovala, byla opravdu zima. O dva dny dříve, kdy bylo mnohem tepleji, bych určitě příběh prožívala emotivněji. Příběh lásky, naděje i víry v zázraky připravilo Divadlo bratří Formanů ve spolupráci s francouzským souborem Cabaret Theatre Dromesko a maďarskou kapelou, která po skončení představení hrála k poslechu. Byl opět otevřen i lodnický bar.

Doufejme, že i příští rok loď Tajemství na pozvání Kulturního střediska Lovoš v Lovosicích zakotví (Městská část Praha 6, která je majitelem lodi ji prý chce pronajímat komerčně – nyní ji měli Formanové pronajatou za symbolickou jednu korunu), ale snad bude větší teplo. Myslím si, že by to uvítali všichni budoucí diváci. (A zakázala bych tam kouřit, protože v tak malém prostoru ohrožuje kuřák nejen zdraví spolusedících, ale hlavně jejich oblečení!)

Hz

V neděli 6. listopadu směřovaly kroky mnohých lovosických občanů do kostela sv. Václava. Z podnětu známého třebenického varhaníka a sbormistra Jiřího Stýbla byl pro milovníky chrámové hudby připraven koncert, na kterém vystoupili známí a oblíbení lovosičtí protagonisté klasické hudby; většina z nich jsou odchovanci Základní umělecké školy v Lovosicích. Až na výjimky není pro ně hudba povoláním, ale mají ji rádi.

Koncerty v lovosickém kostele jsou vždy zážitkem – poslech hudby je umocněn prostředím. Tentokrát byl hudební prožitek obzvláštněn i rozsvícením stovek svíček, velkých voskovic i menších. Program zahájil improvizací na téma Bouře v horách iniciátor koncertu, varhaník Jiří Stýblo. Úvodní slovo pronesl nový lovosický farář, P. Pavel Mikeš.

Pořad byl sestaven velmi dobře – většina skladeb byla známějších; ucho nepravidelných návštěvníků hudebních pořadů si poslechne rádo opus, který zná, ale přijme i kus méně známý, zvlášť v provedení známého interpreta. Händlovo Largo z opery Xerxes se sólem Jiřího Kudrmana na soprán saxofon, duet Adoramus Te Christe v podání altistky Michaely Warneke a sopranistky Markéty Světlíkové, Mozartovy Chrámové sonáty v provedení Soni Herčíkové a profesora roudnické konzervatoře MilanaKorša (nahradil ochotně nemocnou profesorku lovosické ZUŠ Alenu Beckerovou) s doprovodem varhan či Adagio in sol minore, kde sólo na flétnu přednesla Ludmila Velemanová, vyslechla větší část návštěvníků koncertu asi poprvé, ale skladby se líbily všem.

Michaela Warneke zazpívala za doprovodu varhan tři Biblické písně Antonína Dvořáka a Gounodovu skladbu Ave Maria. Opus stejného názvu, ale od Franze Schuberta přednesl za doprovodu varhan Jiří Kudrman. Ve skladbě Johanna Adolfa Hasse Triosonate e moll se za doprovodu varhan představili flétnisté Ludmila Velemanová a Jiří Protiva. Následovalo oblíbené Schumannovo Snění v provedení soprán saxofonu Jiřího Kudrmana s doprovodem varhan. Třetí variaci Ave Maria, tentokrát skladatele Ch. C. Saint-Saënse, zazpívala Markéta Světlíková. Koncert byl ukončen opusem E. Moriooneho Misie. Po nadšeném aplausu asi dvou set přítomných posluchačů (sedadla byla umístěna i kolem oltáře) následoval ještě přídavek – Mozartova ukolébavka „Princi můj malý, spi jen“ v provedení všech účinkujících. Interpreti se na závěr představili posluchačům osobně (hudba po celý večer zněla z kůru) a byly jim předány květiny.

Koncert měl opravdu nebývalou návštěvnost a přijeli na něj i lidé z okolí – Litoměřic, Lovosicka a Roudnicka. Nemyslím si, že by to bylo jen nízkým vstupným, ale i tím, že vystupovali známí a oblíbení interpreti. Trochu mi to připomnělo 19. století, kdy lidé rádi, ba s nadšením, navštěvovali česká vystoupení. Díky pracovníkům Kulturního střediska Lovoš, nápaditému varhaníku Jiřímu Stýblovi a v neposlední řadě i novému lovosickému panu faráři, se lovosičtí občané v hojném počtu sešli na vynikající kulturní akci. Doufejme, že to nebylo naposledy.

Hz

Superdvojice - Suchánek a Genzer

V pondělí 7. listopadu pánové Michal Suchánek a Richard Genzer zaplnili sál Kulturního střediska Lovoš. Diváci, kteří si tento pořad vybrali, se výborně bavili již od okamžiku, kdy pan Suchánek -jakoby nesměle - vstoupil na jeviště. Jsou sehraná dvojice a řadu situačních vtipů a narážek vymýšlí v daný okamžik.

Češi prý jsou šestí největší čtenáři na světě

Průměrný Čech tráví nad knihou každý týden 7,4 hodiny – alespoň podle průzkumu, který provedla agentura NOP World Culture Score ve třiceti zemích. Nad internetem údajně prosedí Čech týdně 7 hodin. Docela by mě zajímalo, jak je tomu u nás v Lovosicích – člověk má dojem, že většina lidí spíše zírá na televizi, protože kromě minikrámku pana Pelikána (díky alespoň za něj) není v Lovosicích prodejna knih. A na školách si stěžují, že děti málo čtou (tedy knihy, když už čtou aspoň něco, tak většinou časopisy). Česká republika má sice jednu z nejhustších sítí veřejných knihoven, většina knihoven má ale omezené prostředky na nákup knih. Zdlouhavá je i meziknihovní výpůjční služba a zvláště odborný knižní fond bývá zastaralý (např. nejnovější osmidílná encyklopedie UNIVERSUM není v Lovosicích k dispozici, poslední čtyřdílná encyklopedie DIDEROT v knihovně je z roku 1997). Když ona ale taková nová osmidílná encyklopedie Universum stojí kolem 20 000,- Kč, to je asi 100 normálních knih – těžké rozhodování. Škoda, že není k dispozici nějaký bohatý mecenáš.

V říjnu proběhl jako každoročně ve dnech 3.-7.10. celostátní Týden knihoven, tentokrát již 9. ročník. Cílem této akce je prezentace knihoven jakožto institucí, jejichž základní funkcí je zprostředkovat uživatelům informace, nejen pouze půjčovat knihy. V naší knihovně se uskutečnila přednáška o Boženě Němcové a následovalo společné čtení Babičky.

Co všechno může naše knihovna čtenáři nabídnout? V lovosické knihovně je pro čtenáře k dispozici široká škála novin a časopisů (dokonce je zde i čtenářský minikoutek), návštěvník může využít i přístup k internetu (internet je k dispozici na 2 počítačích pro veřejnost). Periodik se nakupuje za cca 40 000,- Kč/rok. V dětském oddělení je slušný výběr CD-ROM, které si děti mohou prohlížet na počítači a na dvou počítačích je pro děti zdarma k dispozici internet. Mnoho lidí denně přichází do knihovny pro nějakou potřebnou informaci, ať už je to informace, kterou děti potřebují do školy nebo třeba pouhý zájem o krajinu, kam se tazatel chystá na dovolenou.

A jak je to s těmi čtenáři v našem městě se čtenáři? Z některých kronik jsem si vytáhla údaje o počtu obyvatel, počtu registrovaných čtenářů a počtu zaměstnanců knihovny (viz tabulka).

Současný stav je dlouhodobě neudržitelný, bylo by vhodné pořádat více akcí pro děti různých věkových kategorií, ale třeba i pro dospělé (autorské čtení, přednášky apod.), ale při současném počtu zaměstnanců to nejde. Chápu, že se naše knihovna nemůže srovnávat s bývalou okresní knihovnou litoměřickou, ale nakonec jsou Lovosice jsou od 1.1.2003 stejně jako Litoměřice obcí s rozšířenou pravomocí a jezdí sem lidé z celého Lovosicka.

Návštěvníků přijde za rok kolem 12 000, pro názornost – kdyby pokaždé přišel jiný, vystřídali by se všichni občané Lovosic a někteří i dvakrát. Z tabulky vyplývá, že ač za posledních 10 let se snížil počet obyvatel města asi o 400, počet registrovaných čtenářů je více méně stabilizovaný a většinou se pohybuje kolem 800/rok. Pro informace nebo na internet si pochopitelně chodí i občané, kteří nejsou v knihovně registrováni. Co se týče složení – v dětském oddělení dívky více čtou, chlapci se více zajímají o CD-ROM, eventuálně internet. Mezi dospělými je také více čtenářek, ale v seniorské kategorii čtou i pánové, asi na to mají více času než když chodili do zaměstnání.

Pro děti se během roku pořádá řada různých soutěží a besed. V únoru proběhla 18.2. soutěž o ceny na téma „Božena Němcová a její dílo“; soutěž navazovala na výstavku k 185. výročí narození Boženy Němcové (tedy k dosud uznávanému výročí – neustále se o rok narození Boženy Němcové vedou spory). V březnu byly uspořádány pro školy besedy na téma „Vítejte v knihovně“ (pro 1. třídy), „Česká pohádka (II. a III. třída) a „Spisovatelé a ilustrátoři“ (IV. – V. tř.). V knihovně se vystřídalo přes 180 dětí. Ve dnech 30.3.-1.4. proběhl test o Internetu. V měsíci dubnu se uskutečnila výstavka o životě a díle Hanse Christiana Andersena (200. výročí narození a 130. výročí úmrtí).

19. května se lovosické děti zúčastnily III. ročníku dětské vědomostní soutěže „MÁŠ FILIPA?“ v pobočce Knihovny Karla Hynka Máchy v Litoměřicích. Zúčastnily se knihovny z Budyně nad Ohří, Hoštky, Litoměřic, Lovosic, Nových Kopist, Pokratic a Roudnice nad Labem. Soutěž se skládala ze dvou částí – písemné a ústní. O vítězství se rozdělily děti z Lovosic a Roudnice nad Labem. Lovosické družstvo ve složení Roman Luong a Martin Luong obsadilo ve své kategorii I. místo. Chlapcům patří za reprezentaci města dodatečné poděkování.

O prázdninách probíhala celostátní soutěž „Namaluj, napiš, co se ti nelíbí ve městě (vesnici) kde žiješ“. Od září do současnosti probíhá výstavka knih „... přečti si báje, bajky, pověsti, legendy...“ a do konce roku se ještě na toto téma uskuteční soutěžní kviz. Kroužek „Malý knihovník“ má v současnosti pozastavenu činnost, protože v dětském oddělení dochází za plného provozu k určité reorganizaci a přebalování knih. Přesto ale bude knihovna vánočně vyzdobena a pro děti bude uspořádána besídka spojená s vyprávěním o dřívějších Vánocích a zpěvem koled.

Musíme jen doufat, že se tedy všechny lovosické děti neodnaučí číst (některé se to zřejmě ani nenaučí). Protože s četbou jde ruku v ruce i rozvoj slovní zásoby a kultivovaný projev písemný i ústní a rovněž porozumění novému textu (v tom podle průzkumů české děti proti jiným národům silně zaostávají). Chceme-li, aby naše děti byly v životě úspěšné, musí se umět přesně, slušně a srozumitelně vyjadřovat – to až na výjimky v televizi opravdu neuslyší. S knihou jako jedním z dárků k letošním Vánocům to může pro ně začít.

Na okraj: pokud snad svou vlastní knihovnu z nějakého důvodu měníte (děti odrostly, některá kniha se Vám už nelíbí), nedávejte knihy ani do sběru, ani na výběr k popelnici. Nejdříve knihy nabídněte do Městské knihovny Lovosice, o dětské a odborné knihy je zájem vždy. A prý se do knihovny nabízely přebytečné knihy vždy, tak alespoň uvádí řada dříve narozených. Každé dílo najde jednou na regálu svého čtenáře.

Hz

NEZMAŘI

Souznění – tak lze nazvat stav mezi účinkujícími na jevišti a diváky v hledišti, kteří přišli 11. října do Lovoše na koncert českobudějovické folkové skupiny NEZMAŘI.V dnešní době bylo výjimečné i to, že skupina zpívala bez mikrofonů. Diváci byli soustředěnější, vnímavější a překvapivě znali a zpívali mnoho uváděných písní. Po skončení poslechového koncertu měli možnost zakoupit některé disky s jejich posledními nahrávkami.