Prosinec 2005 Lovosický dnešek - Strana 3

Koutek poesie

Jaký bude letos?

Jaký bude letos Mikuláš?
Bude velebný a laskavý?
Jaký bude letos čert?
Černý jak svědomí s pětkou v sešitě?
Půjde z něj strach, či bude leda k smíchu?
Jaký bude letos anděl?
Krásný?

Jaký bude letos Ježíšek?
S napětím čekaný? Slavnostní? Štědrý?
Plný nadějí, vůně jahličí a očekávání
splněných přání?

Jaký bude letos Silvestr?
Veselý? Rozpustilý? Hlučný?
Plný světel hudby a žertů?
Ukončený boucháním zátek
a půlnočních ohňostrojů?

Jaký bude letos prosinec?
Nevím, jen doufám, že...

Věřím... a těším se.

Tom Ha

Chráněná krajinná oblast České Středohoří

Národní přírodní památka Bílé stráně

Na sever od Litoměřic je převážně na západ orientovaná, značně strmá opuková stráň na levé straně Pokratického potoka a jeho údolí. Chráněné území má rozlohu 324 arů, leží v nadmořské výšce 286 – 335 metrů na katastru Pokratic. Vyhlášeno bylo v roce 1954. ale část je chráněna už od roku 1929 a je tak nejstarší chráněnou lokalitou v severozápadních Čechách.

Bílé stráně, lavírovaná černá tempera

Předmětem ochrany jsou reprezentativní ukázky společenstev »bílých strání« lemujících jižní okraje Českého středohoří. Tyto ekosystémy vzniklé na erozních svazích a těžkých půdách jsou sestaveny z teplomilných trávníků s lemovými společenstvy keřů a pozvolným přechodem ke společenstvům lesním. Vyskytuje se tu celá řada chráněných a zvláště chráněných rostlin.

Geologický základ erozně denudovaného svahu asymetrického údolí je tvořen slínitými vápenci stáří křídy. V nejvyšších polohách území jsou vápence prokřemenělé a obsahují stopy po mlžích rodu Inoceramus. Podle toho a podle zvuku vydávaného při poklepu dostala tato hornina přízvisko »zvonivá opuka inoceramová«. Došlo zde v posledních asi 10 tisících letech k opakovaným sesuvům půdy a opětné sukcesi. Na nejstrmějších místech jsou skeletovité půdy s jemnozemí, bez vegetace, které zdáli prosvítají bíle – od tohoto jevu se odvozuje název lokality.

Vegetace je tvořena pestrou mozaikou společenstev. Jsou to stepní, většinou periarktické trávníky, pionýrská společenstva obnažených jílovitých ploch, teplomlné květnaté lemy, teplomilné křoviny, fragmenty pěchavového boru a předlesní stadia s babykou, směřující k humózním hájům. Příklady tvláště chráněných a achráněných rostlin: třemdava bílá, plamének přímý, sasanka lesní, koulenka prodloužená, medovník velkokvětý, hořec křížatý, len žlutý a len tenkolistý. Nechybějí zástupci vstavačovitých: tořič hmyzonosný, střevíčník pantoflíček, vemeník dvoulistý, vstavač nachový, pětiprstka žežulník a bradáček vejčitý. V roce 1989 zde bylo při inventarizačním průzkumu zjištěno 475 druhů vyšších rostlin, nově pro České středohoří tu byly nalezeny kruštík růžkatý a pryšec prutnatý.

Zoologické významné zastoupení tu má hmyz. Dřepčík aphtona atrovirens je tu monofágově vázán na len žlutý a další, argopus ahrensi na plamének přímý. Na jediném místě v ČR se tu vyskytuje luskokaz Bruchidius pauper, vázaný na výskyt čičorky pochvaté. Nosatec Apion flavimanum je zde také na jediné lokalitě v ČR. Další zastoupení tu mají vzácní zástupci malakofauny, z obratlovců je uvedeno 57 druhů taxonů. Naleznete zde ropuchu (bufo viridis), slavíka obecného, cvrčilku slavíkovou a strakapouda malého.

Z hlediska lesnictví je lokalita nezajímavá, jsou zde křovinná společenstva s lískou, svídou krvavou, jeřábem mukem a zimoleze, kozím listem, které přecházejí do řídkých porostů borovice lesní s občasným výskytem borovice černé. Území není hospodářsky využívané, netěží se zde, jen se provádí pravidelné výchovné zásahy (eliminace jasanu, ředění borovice). Vysoká návštěvnost je důsledkem blízkosti litoměřických sídlišť a snahy využívat prostor ke krátkodobé rekreaci a sportu.

Připravuje se rozšíření chráněného území na další části Bílých strání a to až na rozlohu 12 hektarů.

Z historie města

Kaplička Panny Marie Einsiedelské

První bitva sedmileté války se nazývá „Bitvou u Lovosic“ a uskutečnila se 30. září a 1. října 1756. V roce 2006 uplyne od té doby již 250 let a přesně v dny výročí se v Lovosicích uskuteční velká vzpomínková akce spojená s rekonstrukcí bitvy historickými vojenskými soubory v dobových uniformách. Nejdůležitější památkou na tehdejší hroznou událost je kaplička Panny Marie Einsiedelské.

V bitvě tehdy na rakouské straně padl polní maršál generál Radicatti a jeho vdova k poctě padlého manžela nechala v roce 1764 v místě, kde byl její choť těžce raněn, na dnešní teplické silnici, postavit kapličku zasvěcenou Panně Marii Einsiedelské. Generál Radicatti byl pochován v litoměřické katedrále.

Na pravé straně kapličky byla původně litinová pamětní deska s německým textem, v roce 1948 byla původní deska vyměněna za desku ze švédské žuly s českým nápisem: Tato kaplička Panny Marie Einsiedelské byla postavena na paměť rakouského generála Radicattiho, který v bitvě padl. Bitva u Lovosic byla první bitvou sedmileté války. Bojovalo zde 33 000 Rakušanů pod vedením polního maršála Browna proti 28 000 Prusů, jimž velel pruský král Fridrich II. Padlo a bylo raněno 2273 Rakušanů a 2606 Prusů. Na zadní straně kapličky byla také původně deska s německým nápisem, ten byl ale přebroušen a zhotoven český text: Na paměť padlých vojáků v bitvě u Lovosic1756. Obě desky v roce 1948 zhotovil lovosický kamenosochař Antonín Hnida. Za kapličkou je hrobka, do které byly ukládány ostatky padlých vojáků obou armád, jak byly v okolí během let nacházeny. (Poslední kostra byla nalezena v létě roku 2005.) Před kapličkou stojí lípa, zasazená zde pravděpodobně brzy po postavení kapličky.

Záhy po sametové revoluci uvolnilo město prostředky na rekonstrukci tehdy velice zdevastované kapličky a na opravu vzácného dřevěného oltáře, který byl zachráněn zásluhou Jiřího Haufa.. Již v roce 1991 byla opravena střecha kaple, provedeny nové nátěry omítek, osazeny okapy, vyrobeny a osazeny nové kamenné koule na podstavcích, rekonstruován kamenný hrob a zadány restaurátorské práce pro opravu dřevěného oltáře. Bez restaurace oltáře činily v roce 1991náklady na opravu 55 tisíc korun. V roce 1992 po dokončení restaurace oltáře byla uzavřena smlouva o výpůjčce mezi Městem Lovosice a Římskokatolickou církví a oltář umístěn do kostela sv. Václava v Lovosicích.

Další rekonstrukce kaple byla provedena v roce 2004 a to výměna střešní krytiny, oprava a nátěr fasády, oprava a konzervace veškerých kamenných prvků včetně celého hrobu a konečně oprava a nátěr kovaného kříže, oplocení a branky kolem hrobu. náklady na opravy v tomto roce činily cca 90 000,- Kč. Závěrečné úpravy byl provedeny v roce 2005 a to úprava stávajících dveří kaple s obnovením tabulkového prosklení dle původního stavu za účelem možnosti větrání a volného nahlížení do kaple. Rovněž bylo zadáno zhotovení fotoobrazu ve skutečné velikosti dle originálu a pořízeny další drobné předměty s církevní tématikou za účelem zajistit vybavení interiéru kaple. Předpokládá se, že při příležitosti připomenutí 250. výročí Bitvy u Lovosic bude velký zájem i o památky na ni.

Za poskytnuté informace děkuji panu Robertu Paťchovi z MěÚ.

Hz

strana 1
strana 2
strana 3
strana 4
strana 5
strana 6
strana 7
strana 8
strana 9
strana 10
ARCHIV
Strana 3