V Glanzstoffce najela výroba tkaniny

Nedávno jsme naše čtenáře informovali o tom, že v továrně Glanzstoff Bohemia, s.r.o. bude rozšířen výrobní sortiment o technické textilní tkaniny. Nová výroba již běží. K této události jsme požádali výrobního ředitele firmy, Dipl. Ing. Michala Hlaváče, o malý rozhovor.

Je již vše hotovo a jedete naplno?

Akce stále ještě probíhá. Započala koncem loňského roku, kdy se z výrobního závodu ve Steinfortu v Lucembursku začaly stěhovat skací stroje. V současné době je tento transfer uskutečněn asi ze dvou třetin. Stěhování má být dokončeno do 30.6.2005. Bude instalováno celkem 12 stavů a zhruba 51 skacích strojů. V současné době pracuje v tomto provoze 80 nových pracovníků, konečný stav po instalaci veškerého strojního zařízení by měl být 92. Celková kapacita výroby bude asi 4,5 tisíc tun režné tkaniny ročně.

Co se týče stávající výroby viskózového kordového vlákna: vyrábíme vlákno, kterému se podle požadavků zákazníků udává zákrut na skacích strojích, nebo je vlákno expedováno hladké tzn. bez zákrutu. Část tohoto vlákna bude zpracovávána na novém zařízení. Výroba režné tkaniny přinesla nové požadavky na zapracování nových pracovníků. Naši zaměstnanci se musí naučit úplně novým pracovním postupům, získat nové zkušenosti. Tyto nemalé problémy, kdy zaškolování probíhá při narůstající výrobě jsou řešeny ve spolupráci s odborníky z Lucemburska.

Tkanina vyrobená v Glanzstoffu se eypeduje zpět do Steinfortu, kde je impregnována a pak dodávána na další zpracování výrobcům pneumatik. V nové výrobně je - kromě našeho kordového vlákna - zpracováváno hlavně polyesterové a nylonové vlákno.

Jak se vám daří v dodržování parametrů ekologické zátěže výroby kordů?

Naše koncentrované odtahové plyny jsou katalyticky spalovány na jednotce Sulfox, v současné době v objemu asi 30 tisíc m³. Vzhledem k  potížím s dodavatelem komponentů na plánovanou intenzifikaci této jednotky na 50 tisíc m³ - dodání nekvalitních trubkovnic elektrofiltru, jsme stejně jako i obyvatelé Lovosic v posledním půlroce i přes plnění zákonných emisních limitů, pociťovali zhoršení ovzduší v našem závodu a jeho nejbližším okolí. V současné době probíhá výměna vadných trubkovnic za bezvadné. Cena této opravy je 12 milionů korun. Po ukončení opravy se kvalita ovzduší zlepší a vrátí se do normálu.

Stále ještě přetrvávají potíže s vyšším obsahem zinku v odpadních vodách. Problém se cíleně řeší. Výsledky, kterých bylo ve spolupráci s Lovochemií na ČOV dosaženo naznačují, že tento náročný úkol se podaří s konečnou platností vyřešit ještě v průběhu tohoto roku.

Připravujeme také sběr tzv. nestandardní viskózy. Viskóza je roztok xanthogenátu celulózy v sodném louhu, která se zavedením do kyselé lázně mění ve vlákno. Technologie výroby vyžaduje kontinuální tok viskózy v technologické lince, jinak dochází k jejímu zatuhnutí. K tomu dochází při poruchách, najíždění a odstavování provozu a strojů. Dříve dse nedalo zabránit průniku viskózy do ospadních vod. Nyní je připraveno řešení, kdy budeme tuto nestandardní viskózu shromažďovat do sběrných nádrží, kde řízeně zkoaguluje a  poté bude deaktivovaný zbytek odvážen na zabezpečenou skládku. V nejbližší době požádáme o stavební povolení a začneme se stavbou těchto sběrných nádrží. Obě zde uvedené akce významným způsobem zlepší kvalitu vypouštěných odpadních vod do Labe.

Děkuji za rozhovor.

Připravil a foto (hv)

K obrázku nahoře: Váha takovéto role se pohybuje kolem 2 tun. tkaniny v roli se skládá z cca 2000 jednotlivých vláken. V textilní laboratoři se sleduje rozvlákněnost a pevnost jednotlivých vláken, ze kterých se tato role následně vyrábí. Při výrobě role je poté automaticky sledována přetrhovost, nebo rozdílnost návinu. Obsluha musí kontrolovat zda do stroje nebyl zaveden jiný druh vlákna než odpovídá specifikaci.

DIBAQ informuje

Jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů na Žamberecku, akciová společnost DIBAQ se sídlem v Helvíkovicích, kterou mnoho lidí zná ještě pod názvem Fitmin, nyní prochází rozsáhlou restrukturalizací. Do dalšího rozvoje firma investuje každý rok několik desítek miliónů korun. Na současný vývoj, změny v řízení, nové vize a personální práci ve společnosti jsme se zeptali Ireny Adamcové, DiS., manažerky lidských zdrojů společnosti DIBAQ a. s.

DIBAQ je úspěšná a expandující firma, ale lidé ji moc neznají, snad jen z často vyhlašovaných výběrových řízení. Proč?

Je to pravda. Prezentaci firmy jsme poněkud zanedbávali, teď to chceme změnit. Budeme víc komunikovat s novináři, pro veřejnost chystáme Den otevřených dveří a aktualizujeme naše webové stránky www.dibaq.cz, na kterých se lidé dozvědí vše o firmě, i aktuální novinky.

Proč tak častá výběrová řízení na různé pozice. To je ve firmě tak velká fluktuace?

Vůbec ne, ale firma se rychle rozrůstá a mění. To nese řadu změn a na ně reagujeme přijímáním nových lidí. Může se zdát, že to až přeháníme, jenže my přesně víme, koho hledáme a výběrová řízení pomáhají takové lidi najít. Společnost DIBAQ umí zaměstnance za odvedenou kvalitní práci velice dobře ohodnotit, ale má své požadavky. Jsou to hlavně odbornost a spolehlivost. DIBAQ je moderní firma s vlastní osobitou atmosférou, do týmu hledáme spolupracovníky na stejné vlnové délce.

Co znamená stejná vlnová délka?

Stejné naladění lidí, schopnost si porozumět, ochota vyjít si vstříc, zájem o společnou práci, snaha stále se učit a rozvíjet. Chceme, aby člověk, který přichází do naší firmy, mluvil stejnou řečí. Najít takové lidi je velmi těžké. Ozvalo se i několik neúspěšných adeptů na práci u nás s názorem, že starší lidé nemají šanci, ale tak to není. Nechceme nikoho diskriminovat nebo uvádět do rozpaků. Velice nás těší zájem o práci u nás. Často se nám přihlásí i přes sto uchazečů na jednu pracovní pozici, moc děkujeme. Ale pro někoho je obtížné s námi fungovat na stejné vlnové délce. A je pravda, že mladší lidé bývají flexibilnější. Většinou jsou k nám přijímáni na vstupní pozice. Po absolvováni firemního kolečka se teprve umístí na správné místo, tak aby byly obě strany spokojené. Mladí lidé se musejí učit, pracovat na sobě, potom mají šanci stát se odborníky na dané pozici a my získáváme člověka, který splňuje naše požadavky.

Můžete přiblížit hlavní vize společnosti?

Dají se shrnout do tří základních okruhů. První zní „Cítit se dobře“. Chtěli bychom, aby si každý náš zaměstnanec mohl říci, že je mu v práci fajn. Proto dbáme o příjemné pracovního prostředí, zlepšujeme komunikaci uvnitř firmy, chceme se zaměřit i na propojení profesního a soukromého života pracovníků. Další vizí je dosažení „Nadprůměrné přidané hodnoty“, která vypovídá o kvalitě výrobků a kvalitě celé firmy. V loňském roce firma dosáhla 546 tis. Kč přidané hodnoty na osobu, což není málo, ale hlavní metou je v této chvíli pro nás 1,2 mil. Kč, kam bychom se měli dostat nejpozději do roku 2010. Chceme, aby si lidé uvědomovali, co je přidaná hodnota, kterou svou prací vytvářejí a jak ji sami mohou dál zvyšovat. Posledním okruhem našich vizí je „Rychlý proces změn“ spojený s postupným zvyšováním ekonomické stability. Týká se hlavně flexibility jednotlivých pracovníků, a tím i celé firmy. Cílem je snadná a rychlá adaptabilita na nové situace. Schopnost rychle přijímat změny podle měnících se podmínek.

Vize jsou hezká věc, ale jak jich dosáhnout?

To je na dlouhé povídání, tak alespoň příklad. Brzy se na určitých úrovních rozběhne odlišný způsob práce, budou to projektová řízení. Práce prostřednictvím projektů by nám měla usnadnit dosažení stanovených cílů. Dalším krokem je zajištění odbornosti vedoucí k profesní jistotě. Lidem zajišťujeme stálé vzdělávání a s ním spojený kariérní růst. Nově tvoříme systém školení podle přesné specifikace požadavků na konkrétní pracovní pozice. Proto budujeme vlastní školicí středisko. Budou zde probíhat periodická školení, výuka cizích jazyků a další. Školit nás budou nejen odborníci specializovaných poradenských firem a vysokých škol, ale i naši lidé, kteří rozumějí své práci. Máme v úmyslu propracovat systém interních školitelů. Jím se může stát každý, kdo si dobře osvojí nějaké specifické znalosti a dovednosti.

Zatím mluvíte o požadavcích vůči zaměstnancům. Nabízí se otázka co za to?

Prozatím jsou to jen takové v uvozovkách „malé věci“, na kterých budeme dále pracovat. Patří sem příspěvky na obědy, podniková záložna, 2 hodiny angličtiny týdně v pracovní době, preventivní program, vlastní občerstvení. Pochopitelně naši zaměstnanci mohou nakupovat firemní produkty za výhodné ceny. Dále to jsou různé kulturní, společenské a sportovní akce. Firma lidem nabízí možnost vzdělávání a dalšího rozvoje, ať je to růst osobní nebo kariérní.

Radka Hrdinová, DIBAQ

Podnikání v zemědělství

Zemědělci, kteří chtěli dříve podnikat, se až do 30.4.2004 registrovali na obecních nebo městských úřadech svého místa působení. Vloni se ale v České republice změnil zákon a všechny podnikající zemědělce nově evidují živnostenské úřady. Do 30. dubna 2005 si mohli soukromí zemědělci (SHR) svá dosavadní oprávnění zdarma nechat přeregistrovat na nová osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Od 1.5.2005 platí za novou registraci správní poplatek ve výši tisíc korun, tedy stejně jako začínající nový zemědělský podnikatel. Na Lovosicku je příslušným k evidenci právnických i fyzických osob, které v zemědělství podnikají, Obecní živnostenský úřad Městského úřadu v Lovosicích. K přeregistraci potřebovali podnikající zemědělci původní osvědčení a výpis z rejstříku trestů. Po skončení lhůty k registraci jsem se na stav na Lovosicku zeptala pana Pavla Fuxe, vedoucího obecního živnostenského úřadu Městského úřadu v Lovosicích.

Podle jakého zákona se při přeregistraci postupovalo ?

Při přeregistraci zemědělských podnikatelů se postupovalo podle zákona č.85/2004 Sb., kterým se mění zákon č.252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Myslíte si, že doba pro přeregistrování byla dostatečná?

Zákon byl vydán dne 14.1.2004 s účinností od 1.5.2004. Osoba provozující ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zemědělskou výrobu podle zákona č.105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů (SHR), se považuje za zemědělského podnikatele , pokud se ve lhůtě do 1 roku (tj.do 30.4.2005) zaeviduje na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Domnívám se, že tato doba byla dostatečná.

Kolik máte zaevidovaných zemědělských podnikatelů celkem a kolik z nich je fyzických osob?

K dnešnímu dni, tj. 4.5.2005, máme zaevidováno 17 právnických a 139 fyzických osob podnikajících v zemědělství.

Jaké je věkové složení zaevidovaných zemědělských podnikatelů?

Co se týká věkového složení zaevidovaných zemědělských podnikatelů, tak 33% je jich starší 55 let, 45% je ve stáří 35 až 55 let a 22% je mladší 35 let.

Někde jsem četla, že se zemědělský podnikatel musí prokázat nějakou praxí nebo kvalifikací, je to pravda?

Ano. Abychom mohli zemědělského podnikatele zaevidovat, musí splňovat odbornou způsobilost, kterou prokáže buď získáním vzdělání nejméně na úrovni středního odborného vzdělání v některém zemědělském oboru, veterinářství a veterinární prevenci, anebo na úrovni úplného středního vzdělání se zaměřením na zemědělství, popřípadě absolvováním akreditovaného rekvalifikačního kurzu zaměřeného na výkon obecných zemědělských činností v rozsahu minimálně 150 hodin, nebo tím, že prokáže zemědělskou praxi v zemědělském podniku nejméně po dobu 5 let.

Považuje se zahrádkář, který prodává přebytky ovoce či květin, ve smyslu zákona za zemědělského podnikatele a musí se také zaevidovat?

Pokud zahrádkář prodává pouze svoje přebytky ovoce, zeleniny a květin, tzn. provozuje drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele. V případě kontroly ze strany úřadů se musí prokázat potvrzením, že je vlastníkem pozemku nebo zahrady, kde tyto komodity (ovoce, zeleninu, květiny) vypěstoval.

Děkuji za rozhovor.

Eva Hozmanová

Nezaměstnanost v regionech v roce 2005

Nezaměstnanost v mikoregionech se počátkem roku 2005 zachovala tradiční pořadí. Pouze v březnu Lovosicko překvapivě předběhlo na první pomyslné příčce o jednu desetinu procentního bodu Litoměřicko. Lovosicko dosáhlo nejnižší míry nezaměstnanosti s 11,68 %, Litoměřicko 11,69 %. V dubnu se pořadí opět upravilo, Litoměřicko dosáhlo 10,72 %, Lovosicko 10,92 % nezaměstnaných. Nejhůře v regionu se dlouhodobě drží Štětsko, kde v dubnu míra nezaměstnanosti dosáhla 17,81 %. Na druhém nejhorším místě je Úštěcko s 15,20 %. V prvních čtyřech měsících ve sledovaném regionu klesla nezaměstnanost z průměrných 15,34 % v lednu na 13,61 % v dubnu. Klesající tendence míry nezaměstnanosti od počátku roku ve všech mikroregionech má příčinu zejména v zahájení sezónních prací a dá se předpokládat, že dojde k dalšímu poklesu.

Připravil (hv)