Červen Červen je měsíc krátkých nocí, červen má jméno po ovoci: červen je měsíc jahod, třešní rudých jak bývá víno mešní. Zaznějí mladých ptáků hlásky, upevňují se z máje lásky. Horké jsou dny a žhavé noci - vášně a cit nás mají v moci. Mezi chvílemi, kdy nehřeší kam s dovolenou každý řeší... Neví sic kam a přec se těší. Bude to snad prohlídka hradů, či strávit dní u moře řadu? Nakonec dojde na zahradu... Tom Ha

Tobiášuv vrch

Nevýrazný bezlesý pahorek s nasedající sprašovou návějí s tímto adresným názvem se nachází půl kilometru západně od obce Kozly u Loun. Chráněné území vyhlášené v roce 1951 se rozkládá na 153 arech v nadmořské výšce mezi 315 a 354 metry. Již předtím však oblast požívala ochrany: od roku 1936 měla statut přírodní rezervace Státního památkového úřadu v Praze.

Ochrana je zaměřena hlavně na obnovu a uchování podmínek pro výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, z nichž zejména kriticky ohroženého a rychle mizejícího koniklece otevřeného (Pulsatilla patens).

Z ostatní, druhově překvapivě pestré flory, stojí za zmínku společenstva jižního a východního svahu s četným hlaváčkem jarním (Adonanthe verbalis), kavylem Ivanovým (Stipa joannis ) a modřencem tenkokvětým Muscari tenuiflorum). Na západním svahu roste již zmíněný koniklec otevřený (Pulsatilla patens), který jinde zcela chybí.

Na tak malé rozloze je podivuhodně pestrá i zvířena: zjištěni byli například moták pilich (Circus cyaneus), křepelka polní (Coturnix coturnix), bramborníček hnědý ( Saxicola rubetra), slavík obecný (Luscinia mega rhynchos), strnad zahradní ( Emberiza hortulana), sysel obecný Spermophilus citellus) a bělozubka šedá (Crocidura suaveolens). Sysel však již v poslední letech nebyl spatřen.

Hospodářské využití pozemku bylo nahrazeno vyřezáváním křovin a kontrolovaným vypalováním stařin. Byla posílena populace ohroženého koniklece otevřeného.

–jč-

S příchodem jara se objevily na řadě míst hromady odpadků, dosud ukryté pod sněhem. Černé skládky jsou nešvarem, který postihuje i CHKO České středohoří a nikoliv v malé míře. Správa CHKO České středohoří eviduje na území CHKO několik desítek tzv. černých skládek. Toto číslo je proměnlivé, některé skládky se daří likvidovat či sanovat, jiné bohužel mezitím vznikají. Nutno zdůraznit, že se jedná o evidenci rozsáhlejších skládek, v evidenci nejsou drobné skládky, odpad pohozený v příkopech a podobné. Takováto místa nejde snad ani spočítat, řádově však jde o stovky míst.

V posledních letech je patrný posun v charakteru černých skládek resp. v obsahu materiálu na nich ukládaného. Ubývá počet skládek klasického komunálního odpadu (odpadu z domácností) a výrazně přibývá odpadů z živnostenské činnosti (tzv. jednodruhový odpad, např. kelímky, tácky a obaly od nápojů, pneumatiky apod.) a zejména tzv. stavebních odpadů (stavební suť, výkopek). Mění se i velikost skládek, registrujeme odklon od „tradičních“ a umístěním neměnných velkých černých skládek směrem k drobným úložištím (jedno auto sutě na lesní cestě, pár pytlů v příkopu, gauč v potoce pod silnicí). Obecně lze tedy tvrdit, že přibývá nahodile vytvářených skládek velkoobjemového odpadu vyžadujícího jinak uložení do velkokapacitních kontejnerů a odpadu živnostenského, tj. odpadů, za jejichž odstranění se musí většinou platit nad rámec standardních poplatků vybíraných obcemi.

Fenoménem posledních let je i zasypávání břehů velkých toků (ve zdejších podmínkách Labe) odpadem; jakoby se hříšníci spoléhali na to, že příští větší voda odpad odnese k sousedům.

Zkušenosti Správy CHKO České středohoří nasvědčují tomu, že skládky v určitém prostoru nevytvářejí lidé z daleka, ale naopak většinou lidé a provozy z blízkého okolí. O to je věc smutnější, vždyť kdo víc by měl mít zájem na vzhledu a stavu svého okolí, než-li ti, kteří zde žijí. Z ryze oborového hlediska ochrany přírody jsou skládky problematické i tím, že jsou odpadem často zasypávány krajinářsky a přírodovědecky cenné a zajímavé partie a biotopy (prameniště toků, břehy toků a nádrží, opuštěné písníky a kamenolomy apod.).

Náklady na odstranění černých skládek jsou značně vysoké a vesměs přesahují finanční možnosti malých obcí a zbytečně zatěžují rozpočet obcí větších. Řada obcí přitom disponuje sběrnými dvory, řízené skládky jsou i na území CHKO anebo v dostupných vzdálenostech mimo CHKO. Ani v podmínkách ochranného režimu CHKO tedy není možno stěžovat si na nedostatek legálních zařízení k odstraňování odpadu.

Na území CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno zneškodňovat (tj. odstraňovat) odpady mimo místa vyhrazená k tomu účelu se souhlasem orgánu ochrany přírody, v praxi tedy mimo místa tzv. řízených skládek, sběrných dvorů apod. Porušení tohoto zákazu je sankcionovatelné, u fyzických osob pokuta může dosáhnout výše 50 000 korun, u právnických osob a osob fyzických při výkonu podnikatelské činnosti až jednoho miliónu korun. Správa CHKO může současně s pokutou nařídit pachateli i tzv. náhradní opatření, v praxi pak nejčastěji odstranění nelegálně uloženého odpadu a jeho řádné zlikvidování, což se může i značně prodražit. Nutno zdůraznit, že pachatele lze podle konkrétní situace stíhat i podle jiných předpisů ( zákon o odpadech, vodní zákon apod.).

Dopadnout pachatele není jednoduché, ale je to proveditelné. Správa CHKO vyvíjí v tomto směru značné aktivity a za pomoci složek Policie ČR, městských a obecních policií či vlastní strážní služby a dalších se jí poměrně úspěšně daří pachatele postihovat. Nutno zdůraznit, že jakákoliv shovívavost vůči pachatelům takovýchto činů není na místě, neboť se jedná o porušení elementárních zákonných povinností v oblasti životního prostředí, které se týkají každého z nás.

Mgr. Markéta Peřinová
vedoucí Správy CHKO České středohoří
Foto (hv)

V Lovosicích eviduje Správa CHKO České středohoří na základě upozornění veřejnosti nově dvě černé skládky odpadu. Jedna skládka, tvořená převážně z přivezených větví, je v blízkosti zahrádek u městského hřbitova na pozemku Českých drah. Druhá je nad horním oplocením vinice na parcele Pozemkového fondu. Obě skládky jsou několikaleté. Jsou umístěny ve IV. zóně CHKO. Typické jsou svým umístěním na okraji zástavby a na neobhospodařovaných pozemcích. Svým charakterem sice nepředstavují bezprostřední ohrožení přírodního prostředí, nicméně pracovníci Správy CHKO České středohoří se pokusí, stejně jako u jiných skládek, zjistit toho, kdo je za jejich vznik zodpovědný.

V lapidáriu za kostelem je i patron hasičů

Za presbytářem kostela sv. Václava vzniklo v letech 1909-1952 lapidárium barokních soch, mezi nimiž je i sv. Florián. Nositel české podoby jeho jména Květoslav slaví své jmeniny 4. května (dříve byl v kalendáři Florián). Florianus byl důstojníkem římských legií, který na počátku 4. století n.l. velel posádkám některých římských vojenských stanic ve střední Evropě. Jako křesťan byl odsouzen císařským správcem v Noriku (dnešní Rakousko) ke smrti utopením S těžkým kamenem na krku stál dlouho na mostě přes řeku Enži. Legionáři odmítali vykonat rozkaz, svrhnout svého velitele do řeky. Nakonec ho tam srazil cizí člověk. Nad jeho hrobem stojí i v současnosti kostel Sankt Florian.

Světec je často zobrazován i v českém výtvarném umění, na obrazech, jako socha zvláště v baroku a často jej lidoví řezbáři vyřezávali i pro sebe a pro sousedy. Světec zdobí i české barokní sklo a lidovou keramiku. V lidovém podání se stal svatý Florián ochráncem před požáry a patronem hasičů, pravděpodobně pro svou smrt ve vodě. V Lovosicích je v kostelní věži pozdně gotický zvon Florián, kterým se zvonilo při požárech, o váze 620 kg. Byl ulit roku 1532 mistrem Tomášem z Litoměřic.

Lovosickou sochu sv. Floriána vytvořil Antonín Summ z Prahy v roce 1858 a radnice za ni zaplatila 100 zlatých. Možná, že byl zvolen svatý Florián proto, aby ochránil Lovosice před ohněm, v té době museli ještě žít pamětníci velkého požáru města, ke kterému došlo v roce 1809 a kdy lehl popelem i zámek. Světec stojí na pískovcovém podstavci, pravou rukou hasí hořící stavení a v levé ruce drží prapor. Socha dříve stávala na výjezdu z města, přibližně v místech křižovatky před restaurací Beseda. Do lapidária byla přesunuta v roce 1952. Ke svatému Floriánovi se váže i několik pranostik, například „Déšť svatého Floriána je ohňová rána“. Toto rčení asi vyplývá z toho, že svatý Florián je patronem hasičů.

Hz

85 let Antonína Moravce

13. června letošního roku by se dožil 85 let pan Antonín Moravec, dlouholetý pedagog a včelař. Vystudoval učitelský ústav a pedagogice také zasvětil celý svůj život. V roce 1939 nastoupil jako hospitant - výpomocný učitel na Obecnou školu v Praze na Hradčanech, ve válce byl nasazen jako dělník v Praze - Vokovicích. Po válce, v letech 1945 - 46 působil jako vychovatel a učitel dětí z koncentračních táborů ve Štiříně. Potom nastoupil jako učitel v Třebívlicích, kde později působil i jako ředitel až do roku 1964. V tomto roce přechází do ředitelské funkce na 2. základní školu v Lovosicích, kde setrval až do důchodu.

Pan Moravec vedl od r. 1979 zájmový kroužek „Včelař“ v DDM ELKO Lovosice až do 30.6.2000 a jeho láska k včelám se celá léta přenášela i na děti. Jeho žáčkové dosahovali nadprůměrných výsledků v celostátních soutěžích „Zlatá včela“. Kromě toho pracoval v ZO Českého svazu včelařů, podílel se na práci s mládeží OV ČSV Litoměřice i severočeské oblasti a byl aktivním členem komise mládeže ÚV ČSV. Založil také kroniku lovosických včelařů. Jeho přednášky o včeličkách a přírodě oceňovali učitelé ZŠ z  celého bývalého litoměřického okresu. O včelách psal i do našeho měsíčníku.

Pro oslavy našeho města v roce 2000 vymyslel soutěž „Poznávejte stromy parku“ a spolupracoval také při soutěži „ Znáš Lovosice? “. Při oslavách 400 let povýšení Lovosic na město mu bylo uděleno čestné občanství. V říjnu 2001 jsme se s panem Moravcem rozloučili navždy. V jeho práci s dětmi pokračují další včelaři a  s výsledky dětí za svého kroužku by byl pan Moravec určitě spokojen.

Hz