Z historie
SAMETOVÁ
(Jak u nás v Lovosicích probíhala „Sametová“ revoluce v období od listopadu do konce března 1990.)
Vzpomínky jsou věc ošidná a patnáct let není tak krátká doba, aby se na ledacos nezapomnělo. Proto jsem při psaní tohoto článku kromě několika málo písemných materiálů, které mi zbyly, využila i paměť a spisy Emy Králové, která byla od počátku „u toho“. Kromě tehdy několika velmi mladých občanů našeho města, byli manželé Královi účastni sobotní manifestace na Letné a stávky herců v Divadle ABC v Praze 25.11., já jsem se zúčastnila až velké manifestace v neděli 26.11.1989 na Letenské pláni. Jak tedy šel čas v Lovosicích...
V pondělí 20. listopadu jsem přišla do práce (do tehdejší Sechezy) a kolegyně mi ukázaly první svobodné noviny po jednadvaceti letech, pondělní vydání Svobodného slova s prohlášením Československé strany socialistické proti neadekvátnímu zákroku StB na Národní třídě. Byly jsme nadšené, ale bály jsme se o osud demonstrantů, protože zprávy od přímých účastníků byly děsivé. Syn a jeho kamarádi jezdili denně odpoledne do Prahy, přiváželi letáky a lepili je spolu se studenty po Lovosicích a my jsme doma jen trnuli hrůzou, že je také někdo přizabije. V Praze měl děj rychlý spád - zahájení studentské stávky (první stávkový výbor vznikl na DAMU již 18.11. dopoledne), ke které se odpoledne přidali herci, založení Občanského fóra v neděli 19.11. v Činoherním klubu, denně manifestace (v pondělí poprvé 100 000 lidí na Václaváku, nejprve u Melantrichu na Václavském náměstí, v sobotu 25. a v neděli 26. listopadu na Letenské pláni, protože na Václavské náměstí se už manifestující národ prostě nevešel. Na pondělí 27. listopadu vyhlásilo Občanské fórum od 12 do 14 hodin na podporu požadavků generální stávku.
U nás v Lovosicích to šlo trochu pomaleji, ale přesto se něco dělo. Ve středu 22. listopadu byly na všech odborových úsecích svolány mimořádné výrobní porady, na kterých se nás, obyčejných zaměstnanců, odbory a KSČ poprvé ptaly, jaký je náš názor na události 17. listopadu (předtím v červnu 1989 byli o podpisové akci Několik vět informováni pouze straníci, a pokud snad odešlo ze Sechezy nějaké stanovisko, tak o tom lidé vůbec nevěděli). Protože náš vedoucí technického rozvoje měl na vysoké škole v Praze dceru, která také stávkovala, byli jsme informováni celkem detailně, a proto se celý odbor jednoznačně postavil za studenty. V té době nás už hlídali na vrátnici milicionáři, zřejmě, aby nás nikdo neukradl (odvoláni byli snad v sobotu). Mezitím 24.11. proběhla ještě v SCHZ konference ROH, kde zástupce tehdejších odborů Šaňovský o událostech 17. listopadu lživě informoval a do Sechezy nepustili studenty, dokonce na ně údajně zavolali SNB.
V sobotu a v neděli nás bylo zřejmě v Praze více, a tak generální stávka proběhla v Lovosicích úspěšně. V 6.30 bylo v SCHZ v závodním rozhlase ohlášeno, že na počest nového generálního tajemníka Karla Urbánka bude 2 minuty houkat siréna, stávkovat se ale nebude, aby neutrpěla ekonomika SCHZ (!). Nevím opravdu, kdo tento projev tenkrát měl, ale mluvčí každopádně naštval většinu zaměstnanců, i ty, kteří původně stávkovat jít nechtěli. Většina DV permanentně zasedala a dohadovali jsme se, které DV půjdou na náměstí (původně jsme chtěli stát od 12 do 14 hodin před závodem). Některým zaměstnancům bylo vyhrožováno, že lidé budou mít stávku jako absenci a že nedostanou přídavky na děti. Dílenské výbory nakonec doporučily, aby si lidé stávku na vrátnici odpíchli jako odchod, a tak již v 11.45 stála na vrátnici fronta u píchaček. Ze sírovky přišlo velké množství lidí dokonce s praporem. Ve 12 hodin odešel z SCHZ průvod cca 600 - 700 lidí, další velká skupina se připojila u učiliště. Na silnici stála auta a autobusy, většinou ozdobené vlaječkami a houkala nám na pozdrav. Ve městě se přidávaly další skupiny (Agrochemický podnik, Deli) a zaměstnanci obchodů stáli alespoň přede dveřmi. Atmosféra to byla přímo nepopsatelná, většina lidí měla trikolóry a některé ženy plakaly radostí, že ke stávce opravdu došlo, ač ji v Lovosicích nikdo oficiálně neorganizoval. Ve 12 hodin prý také zvonily zvony, to jsme ale my u Sechezy neslyšeli. Při stávkové manifestaci vystoupil zcela určitě jako mluvčí Ing. Kaláb, ozvučení bylo provedeno amplionem ze sanitky řidiče pana Černěgy. Delegace stávkujících se několikrát domáhala vstupu do budovy lovosického MNV, ale bylo zamčeno. Ve 13.30 manifestace skončila bez jakýchkoli zmatků a zaměstnanci SCHZ se v průvodu opět vrátili do podniku, aby od 14 hodin znova začali pracovat (Secheza tenkrát dělala v pondělí do 16.15). Někteří jsme měli mít v inkriminované době poradu, takže při návratu do podniku byla atmosféra dusná, ale stejně nás radost neopustila. Odpoledne od 16 hodin byla další manifestace za účasti studentů z Prahy. Lidé žádali vystoupení někoho z MěstNV, nakonec promluvil tehdejší předseda MěstV KSČ JUDr. Bauer, později i předseda MěstNV. Manifestace trvala cca do 18 hodin a kluci tam dávali čaj, naučili se to v Praze (byla strašná zima, alespoň deset pod nulou).
V úterý 28.11. organizovali komunisté z SCHZ od 15 hodin svou manifestaci, ale šlo jich ze závodu málo, protože ti, kteří v pondělí stávkovali, odmítli poprvé v životě poslušnost a řekli, že když byli v pondělí, tak tam v úterý nepatří. Od 16 hodin byla opět veřejná manifestace, přijeli i studenti. Když už manifestace končila, přijeli bratři Neckářové, které pozval pan Malík. V Zelenině u pana Lola byly k dispozici podpisové archy na podporu OF, kluci opět dávali čaj. Myslím, že už v úterý zamontovali kluci do výlohy Snahy (dnes Cukrárna John) video se záznamem 17. listopadu a rozhovory s několika zbitými studenty v nemocnici (původně bylo video v Zelenině, ale někdo si stěžoval, že to brání provozu -stálo tam vždy hodně lidí). Závěrem manifestace tentokrát zazněla hymna. Manifestace byla i ve středu. Ve čtvrtek pak byla do vinárny Beseda, kterou ochotně propůjčil p. John starší, svolána zakládající schůze OF Lovosice. Zcela určitě tam byla paní Věra Gotteltová, (u Gotteltů doma se pak konaly schůzky OF), pan Vladimír Malík, paní Ema Králová, pan Karel Hájek, pan ing. Petr Bulirsch z Deli, paní Dana Beranová, pan Josef Jehlík, později přišli ještě Ing. Procházka, pp. Jiří Paur, Jozef Klouček a Stanislav Rožec, jestli jsem na někoho zapomněla, nechť mi promine. Stranou seděli kluci s Vladimírem Johnem byli příznivci OF a později vykonávali různé technické práce (např. sundali hvězdu z MěstNV, lepili letáky a pod.). Odpoledne byla opět u zámku manifestace a Ema Králová zde přečetla požadavky občanů, mimo jiné, aby Lovosice dostaly tzv. pohřebné (stabilizační příspěvek), jako pánevní oblasti.Večer už byly dohadovány technické otázky, kdo bude jezdit na Koordinační centrum do Litoměřic, jak se bude distribuovat Zpravodaj OF aj. V době, kdy byla situace ještě velmi napjatá a nejasná, jediné budovy ozdobené vlajkami byly OÚNZ-zubní, OÚNZ-hlavní budova a Centrální školní jídelna. Mezi další členy OF již v prosinci zcela určitě patřili paní Jaroslava Výravová, pan Josef Výrava, Roderick Slavík, pan Jan Kuře, pan Jiří Ficík, paní Jiřina Krečmerová, paní Eva Havránková, pan Vladimír Froňka a pan Jaroslav Davídek. Možná i několik málo dalších občanů, ale buď jsem je neznala, nebo přestali chodit. V lednu přibylo asi 20 dalších osob.
První významnou akcí pod střechou bylo Diskusní fórum 7. prosince v sále restaurace Sarajevo. Plakát navrhla moje snacha, rozmnožen byl v propagaci SCHZ a vystaven téměř ve všech lovosických obchodech. Výborně pomáhala Masna a Kniha v Centru, Nábytek, Zelenina Lolo, Kovočas, nádraží ČSD. Lidé přicházeli od 16 hodin a v 17 hodin bylo plno i v předsálí. Sál se podařilo ozvučit, přijeli studenti z Prahy (přivezl je mladý Jehlík). Moderátory pořadu byli Ema Králová, pan Josef Jehlík st. a Roderick Slavík. (Já jsem tehdy dělala zápis a jeho kopie je jeden z mála materiálů, který mi spolu se zápisem z 26.1. z kina zůstal).
Dne 7. prosince byl v SCHZ ustaven stávkový výbor ve složení Karel Holejšovský, Karel Trejbal, Ing. Jan Hora, Ing. František Koutek, Miroslav Sukdolák, Jindřich Pohl, Ing. Pavel Brož, Oldřich Kutílek, Heřman Schwarz, Jiří Chadraba, Miroslav Macháček, Ing. Zdeněk Kaftan, Arnošt Landa, Miloš Hájek, Ing. Milan Hulín, Josef Falta, Ing. František Procházka, Ing. Jan Nováček, Ing. Evžen Kaláb, Miloš Barcal a Jaroslav Špringl a téhož dne byla ukončena činnost celozávodního výboru KSČ. V prosinci byla v Lovosicích obnovena činnost organizace Junák. Československá strana sociální demokracie byla v Lovosicích založena 8. ledna 1990. Začala probíhat pléna OF v hudebně. Byly zavedeny pravidelné středy OF s informacemi a poradenskou službou pro občany ve staré dětské knihovně. Později začaly kulaté stoly na MěNV na projednání požadavků lovosického OF (za Československou stranu socialistickou pan František Rudl a pan Jan Piegl, za Československou sociální demokracii pan Miloslav Dvořák, za OF většinou Ing. Procházka, p. Václav Vaněk, p. Jan Kuře).
Další Diskusní fórum se uskutečnilo 26. ledna 1990 v kině Máj, úvodem byl promítnut film o zvolení prezidenta Václava Havla. V té době již byla vytvořena také ekosekce OF (22.1. - Ing. Hrdina, ing. Obruba, Ing. Jiří Skalský st. i ml., Ing. Zdeněk Bárta, Oldřich Hofman - Junák). Byly přejmenovány některé ulice v Lovosicích Zápotockého - Dlouhá, Gottwaldova - Školní aj. Na plenárním zasedání 26. února byli kooptováni do pléna Měst NV p. Zelinger (ČSS), Ing. Milan Němeček (OF), Jiří Hauf (OF), pí Kokošková (ČSS), Ing. Naděžda Bártová (OF), paní Emilie Králová (OF), ing. Pavel Čampulka (OF), pan Vasil Kotan (OF), pan Miloslav Dvořák (ČSSD), Ing. Zdeněk Kaftan (OF), pí Holovská (OF), Ing. Jiří Skalský st. (ČSSD), Pavel Ledvinka (OF) a možná, že i někdo další. Koncem února bylo ustaveno OF v Lukavci.
V kině Mír se 9. března uskutečnila beseda k ekologii, promítal se film Jana Svěráka Ropáci. Pozváni byli zástupci OHES, ONV-p. Kolbaba, Česká technická inspekce ovzduší, OÚNZ Litoměřice-MUDr. Štěrbová a další významní hosté, kteří měli k tématu co říci. Moderátory akce byli Ing. Hrdina a Ing. Obruba. Dne 10. března proběhla před Sechezou demonstrace litoměřických a terezínských občanů proti výrobě kordů, Lovosice se „proslavily“, psalo se o tom ve všech novinách. Na improvizované tribuně promluvil mluvčí litoměřického OF Zdeněk Bárta a aktivista ekologické sekce OF Litoměřice MVDr. Novák, za SCHZ pak zastupující ředitel Ing. Šafra a výrobní náměstek Ing. Vybíral. Zástupci SCHZ demonstranty nepřesvědčili. Z davu se ozývaly hlasy o rozbíjení strojů, o nošení mrtvých novorozenců před vrátnici a jiné vášnivé projevy. Za účasti představitelů SCHZ, OF Lovosice, ONV Litoměřice a MP ČR se konala důležitá jednání u kulatého stolu a výsledkem bylo snížení výroby kordů na 50%, tj. na 5 000 t / rok.
Připravovaly se další návrhy na kooptace poslanců do MěstNV a ONV, které musely být podle zákona provedeny do 31.3.1990. Na plenárním zasedání 26.3. byli do MěstNV kooptováni Jiří Vlček (ČSSD), Ján Geletič (OF), Lubomír Mrázek (ČSSD), Arpád Gebur (ČSS), Ing. Miroslav Hart (OF), František Rudl (ČSS), Karel Duda (OF), Miloš Šikner (OF), Jaroslav Hrbek (OF) a Jan Vavřík (OF) a novým předsedou zvolen pan Miroslav Richter, místopředsedy pan Arpád Gebur a pan Vladimír Malík, a to s platností od 1.4.1990. Tajemnicí MěstNV byla Jana Komárková (členka KSČ). PhDr. Josef Klaus a já jsme byli v březnu kooptováni do pléna ONV, seděli jsme v jedné lavici s JUDr. Přibylem, který byl, myslím, kooptován v té době také. Takto skončila I. etapa politické transformace v Lovosicích a další čtvrtrok byl věnování přípravě na svobodné volby, které proběhly v červnu 1990.
Hz