Naše město připravuje komunitní plán

Mnozí z našich občanů se jistě pamatují, že v roce 1999 byla na podnět zdravotní a sociální komise zpracována Mapa poskytovatelů zdravotní a sociální péče na území města Lovosice, obsahující jmenný seznam poskytovatelů včetně adresy pracoviště, telefonu a ordinační resp. otevírací doby. Byly zde uvedeny také dobrovolné organizace pro zdravotně postižené. Zpracovatelkou materiálu byla vedoucí sociálního odboru a zdravotnictví Eva Rudiková.

Se zdravotní péčí jsme na tom nebyli v r. 1999 a v dalších letech v Lovosicích špatně, což tato „Mapa“ jasně ukazuje. Základní péče, tedy péče praktických lékařů pro dospělé i pro děti a dorost, péče stomatologická včetně dětské stomatologické péče ( která se jen málokde v republice v tomto rozsahu zachovala) i lékárenská péče jsou velmi dobře zajištěny. Poměrně v dobrém rozsahu jsou v Lovosicích zajištěny služby lékařů specialistů, i když zde by asi občané uvítali zkrácení objednacích lhůt. Nyní město hodlá přistoupit k vytvoření komunitního plánu pro rok 2005 pro všechny organizace fungující na území města Lovosice a poskytující zdravotnické nebo sociální služby. Na důvody a cíle komunitního plánování jsem se zeptala té nejpovolanější, vedoucí odboru sociálního a zdravotnictví, paní Evy Rudikové.

Co si máme pod pojmem „komunitní plánování“ představit?

Komunitní plánování je metoda, kterou lze na úrovni obce nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním podmínkám a potřebám jednotlivých občanů.

Proč má být zavedeno i v Lovosicích? Jsou už nějaké zkušenosti s komunitními plány (byli jste někde na zkušené)?

V ČR je v posledních dvou letech komunitní plánování velmi progresivním trendem. Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo uskutečňovat rozsáhlou reformu sociálních služeb, jejíž cílem je přizpůsobit se praxi v Evropské unii, kde se osvědčilo řešit problematiku sociálních služeb metodou komunitního plánování. Prvním městem v ČR, kde byl Komunitní plán péče vypracován, je město Ústí nad Labem. Zahájení procesu komunitního plánování v Lovosicích bylo schváleno usnesením Rady města č. 11/2004 dne 27.ledna 2004. V letošním roce jsem se zúčastnila půlročního vzdělávacího modulu „Vzdělávání v oblasti komunitního plánování měst a obcí v Ústeckém kraji“, které zajišťovalo Centrum komunitní práce v Ústí nad Labem, centrum pro rozvoj komunity v sociální sféře.

Kdo se účastní přípravy komunitního plánu?

Komunitní plán sociálně-zdravotních služeb v Lovosicích by měl ukázat směr pro rozvoj těchto služeb v letech 2004-2006. Přípravných prací se účastní členové jednotlivých koordinačních skupin, kteří v současné době sbírají potřebné informace k vytvoření plánu.

Co bude komunitní plán v Lovosicích obsahovat?

Komunitní plán by měl v sobě zahrnovat politické zadání, odborné názory a požadavky poskytovatelů služeb, názory a zpětné vazby uživatelů služeb a data z informačního systému. Prvním výstupním materiálem Komunitního plánu by měla být aktualizovaná Mapa poskytovatelů zdravotní a sociální péče, o které se zmiňujete v úvodu našeho rozhovoru.

Pro jaké cílové skupiny bude vytvořen?

Prozatím jsme vytvořili tři koordinační skupiny: „Péče o seniory a zdravotně postižené občany“, „Děti a mládež+osoby ohrožené drogou“ a skupinu „Zdravotnictví - péče o zdraví občanů“. Každá koordinační skupina má zvoleného svého manažera, který je členem hlavní koordinační skupiny. Manažerem první skupiny byla zvolena slečna Radka Podpinková z Farní charity Lovosice, manažerem druhé skupiny byla zvolena paní Hana Limberková, která je rovněž hlavním manažerem KP, sociální pracovnice MěÚ Lovosice. Manažerem třetí skupiny je MUDr. Jiří Kožíšek, praktický lékař pro děti a dorost.

Dostanou jednotlivé skupiny nějaké finanční prostředky (možno říci „granty“) na projekty pro svou oblast?

Pokud máte na mysli finanční prostředky z rozpočtu města, zatím nelze na tuto otázku odpovědět, neboť vše je věcí schváleného rozpočtu města, který je v současné době v jednání.

Kolik organizací se do společné práce zapojí?

Zatím se ke spolupráci přihlásilo 16 poskytovatelů sociální a zdravotní péče. Skupiny jsou otevřené a lze do nich kdykoli vstoupit.

Bude existovat nějaký koordinační orgán?

Samozřejmě. Koordinačním orgánem KP je hlavní koordinační skupina, která má svého manažera.

Jak budou občané o plánu informováni?

Občané budou o vývoji KP informováni prostřednictvím tisku. (Uvítám, bude-li to prostřednictvím vašich novin). Před závěrečným zpracováním dáme tento dokument široké veřejnosti k připomínkování.

Plánuje se do budoucna i rozšíření pro celou oblast Lovosicka?

Prozatím o této možnosti neuvažujeme. Závěrem mohu říci, že celý tým, který bude na komunitním plánu pracovat si přeje, aby síť sociálních a zdravotních služeb se rozvíjela v našem městě tak, aby vyhovovala všem občanům města a citlivěji reagovala na jejich potřeby. S tímto druhem spolupráce se v České republice teprve začíná. Za rok se k této otázce vrátíme a povíme si, jak se v Lovosicích komunitní plánování osvědčilo.

Ano, máte pravdu, že je to příliš nová věc a musí se vyzkoušet v praxi. My dvě se ale k tématu komunitního plánování vrátíme alespoň krátce po schválení rozpočtu, neboť finanční prostředky budou asi částečně o výsledku rozhodovat.

Děkuji za rozhovor.

Eva Hozmanová

Hospodaření města

Třetí změna rozpočtu

V minulém čísle jsme slíbili, že vám přiblížíme třetí rozpočtovou změnu a stav financí města ke konci roku. Z materiálů, které nám dal k dispozici pan Jindřich Novák, vedoucí ekonomického odboru, jsme se dozvěděli, že ve zmíněné změně se především promítla dotace Ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 58,74 mil Kč na regeneraci bývalého cukrovaru, kdy celá tato částka byla do této akce opět vložena. Další významnou položkou pak byla dotace krajského úřadu na volby v částce 215 tis Kč. I tyto prostředky byly k určenému účelu použity. Ostatní dotace byly pak významně nižší a byly to hlavně peníze od krajského úřadu na neinvestiční výdaje škol a školek. V celkovém souhrnu byly pak dotační příjmy ve výši 58,968 mil Kč, nutné výdaje v objemu 59,100 mil Kč však příjmy překročily o 132 tis Kč.

Příjmová část rozpočtu pak příjemně překvapila zvýšením proti předpokladu o 4,7 mil Kč za prodej nemovitostí a dalšími přírůstky (600 tis Kč za pojistku, 500 tis Kč za prodeje z nebytového hospodářství a další menší částky). Po odečtu snížení příjmů za prodej pozemků a materiálu z komunikací v objemu 3 mil Kč pak jsou celkové příjmy proti předpokladu rozpočtu vyšší o 3,447 mil Kč.

Ani výdaje se ale neobešly bez zvýšení, kdy bylo uhrazeno pojištění majetku města za 825 tis Kč, navýšena platba za odvoz odpadu (cukrovar) 300 tis. Kč a za 74 tis Kč byly uhrazeny další náklady na provoz a údržbu mateřských škol. Celkově byly tak výdaje vyšší proti předpokladu rozpočtu o 1,199 mil Kč.

Celkový pohled na rozpočet města je pak následující:

navýšené příjmy 3,447 mil Kč

saldo z dotací -0,132 mil Kč

navýšené výdaje -1,199 mil Kč

přírůstek příjmů do rozpočtu 2,116 mil Kč

Stav rozpočtu k datu vyhotovení t.j. k 18. 11. 2004:

Schválený rozpočet 1. 04. 2004

Příjmy 298,217 mil Kč

Výdaje 343,783 mil Kč

Rozdíl -45,566 mil Kč

Přírůstek po 3.změně 2,116 mil Kč

Rozdíl po 3.změně -43,450 mil Kč

Počáteční stav na účtu 37,146 mil Kč

Současný schodek -6,304 mil Kč

Přejeme si, aby se městu dále dařilo tento schodek postupně umazávat a k těmto otázkám se zanedlouho vrátíme při projednávání návrhu rozpočtu na rok 2005.

JiH

Informace z úřadu práce

Nezaměstnanost v mikroregionech

Ze statistik úřadu práce vyplývá, že za měsíc listopad 2004 mikroregion Lovosicka měl ve svých 57 započítaných obcích celkem 10282 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho bylo 1109 nezaměstnaných. Je to ze sledovaných oblastí druhá nejnižší nezaměstnanost. Na Litoměřicku jako celku bylo v tomto měsíci ve 265 obcích s 56722 ekonomicky aktivních obyvatel 6998 nezaměstnaných, což odpovídá 12,85%.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti z oblastí Litoměřicka mělo Štětsko a to 17,71%. S více než tříprocentním skokem dolů od Štětska skončilo v listopadu Libochovicko. To znamenalo míru 14,38%. S 13,91% nezaměstnaností bylo třetí nejhorší v žebříčku Úštěcko. Problémem jsou zejména malé obce v oblasti, kde v lokálním měřítku dosahuje nezaměstnanost vysokých procent. Prognóza v oblasti nevypadá tak, že se bude nezaměstnanost snižovat. Chybí totiž až na výjimky velcí zaměstnavatelé, situaci komplikuje i špatná dopravní obslužnost.

Graf ukazuje nezaměstnanost v jednotlivých mikroregionech Litoměřicka. Z leva je v každé oblasti znázorněn měsíc srpen, úplně vpravo měsíc listopad.

Třetí nejlepší míru mělo Roudnicko, které v listopadu zaznamenalo 11,81%, v říjnu to bylo 11,50%. Překvapením je Lovosicko, které sebralo pomyslnou druhou příčku Roudnicku, jež si jí drželo dlouhou dobu v minulosti. Míra nezaměstnanosti zde ze srpnových 11,63% klesla v říjnu na 10,66%. V listopadu v regionu Lovosicka nezaměstnanost vzrostla na 10,79%. Na Lovosicku se pravděpodobně projevuje přijímání v japonských závodech v průmyslové zóně. Tradičně nejnižší míru mají Litoměřice a okolí. Co se týče prognózy celého regionu, v zimních měsících se bude opět projevovat nárůst nezaměstnanosti s úpadkem sezónních prací.

Podle zdrojů úřadu práce zpracoval (hv)

strana 6

Strana 6