Květen 2004 | Lovosický dnešek - Strana 4 |
Informace městského úřadu Odbor dopravy MěÚ Lovosice informujeUzavíráme informace Odboru dopravy a silničního hospodářství MěÚ Lovosice kapitolou o správních poplatcích, které se týkají registrace a převodu vozidel, změn v evidenci a řidičských průkazů. Tyto poplatky budou platit do změny zákonů v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Správní poplatky
Správní poplatky se platí v hotovosti, nikoli kolky!
Hodiny v LovosicíchV našem městě odbíjejí čas dvoje věžní hodiny, jedny jsou na kostele sv. Václava a druhé na původní městské radnici z roku 1907. V současnosti jdou kupodivu shodně, dokonce i téměř současně odbíjejí. Po jejich osudech jsem pátrala v minulých týdnech a trochu jsem si připadala jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce, každý z dotázaných mi nějakou informaci poskytl, ale poslal mě ještě za někým dalším. Od pana Miroslava Nesvarby jsem obdržela materiál z r. 1966 (výpis ze Stručné historie kostela sv. Václava v Lovosicích, autor neznámý). Uvádí se v něm, že původně byly na kostele staré věžní hodiny, pocházející ze zámku na Kamýku s letopočtem 1724, které byly pak umístěny na lovosickém zámku a nakonec dány na věž kostela. V roce 1893 byly zakoupeny nové věžní hodiny se třemi ciferníky od firmy L. Hainz, Praha, za cenu 850 fl. (snad florinů, tj. florentských zlatých). Hodiny měly pohnutý osud. Při osvobozování Lovosic 8.5.1945 ve večerních hodinách vystřelily jednotky Waffen-SS proti přijíždějícím ruským tankům a ty odpověděly výstřelem, který zasáhl bývalou farní budovu, dále základ kostela při západním průčelí a dva granáty byly vystřeleny na věž pro jistotu, kdyby tam bylo německé kulometné hnízdo. Západní ciferník spadl po tomto zásahu dolů a tato strana hodin nebyla dlouhá léta v chodu. Opravu provedl až v roce 1969 pan Jindřich Veselý z Hrobců, tehdejší zaměstnanec firmy Klenoty. Vyrobil novou součástku (pastorek od kola) a spolu s panem Stanislavem Dřevěným a učněm Ladislavem Zalabákem boční stěnu hodin uvedl opět do provozu. Hodinařina byla jeho koníčkem. Pro zajímavost, v jeden den šel při opravě 4 x nahoru a dolů, což by bez velké lásky k hodinám asi neudělal. Od 50. let se o hodiny postupně starali (chodili je natahovat a promazávat) pan Antonín Galle (jeden z pamětníků uvádí, že snad i paní Gallová), pan Stanislav Dřevěný (1970-72) a konečně dlouhých 25 let (1972-1997) pan Jaroslav Horák, který skončil péči o lovosické kostelní hodiny z důvodu, že se odstěhoval do Třebenic. Před tím bydlil v Lovosicích přímo naproti kostelu. Ten uvádí, že k větším problémům za jeho působení nedošlo, pouze 3 x prasklo lanko od závaží. Ale i to byl tehdy oříšek, sehnat 25 m lana o tloušťce 2 mm byl nesnadný úkol, v krámě legálně ke koupi nebylo. Výměny prováděl sám. Posléze chodil hodiny natahovat pan František Šedivec a po svém nástupu do lovosické farnosti převzal hlavní péči o kostelní hodiny sám lovosický farář P. Antoni Kośmidek, který je vyučeným hodinářem. V Roce církevních památek 1995 poskytlo Město Lovosice z rozpočtu na opravu katolického kostela sv. Václava příspěvek ve výši 200.000,- Kč. Opravena byla fasáda kostela a při té příležitosti i ciferník věžních hodin. Investorem byla Biskupská konsistoř Litoměřice a opravu prováděla firma RENESANCE z Třebenic. V roce 1907 byla z iniciativy tehdejšího městského zastupitelstva postavena secesní radnice s vysokou věží a slavnostně otevřena 8. ledna 1908. Pravděpodobně tam byly hodiny od prvopočátku, ale s určitostí to tvrdit nemohu. Ale ve 20. letech bylo dle starých rozpočtů uvolněno na péči o městské hodiny nejdříve 400,- Kč, koncem 20. let 800,- Kč, takže v té době tam hodiny už určitě byly. Nepodařilo se mi zjistit, jaké to byly hodiny, ani kdo o ně tenkrát pečoval. Naprosté zapomnění spočívá i na údobích dalších. V 70. letech byly na budově (tehdy už polikliniky) umístěny nad balkonem v ulici Osvoboditelů elektricky řízené hodiny (podle pamětníků s reklamou Průmyslu trvanlivého pečiva). Natahovaly se prý z kanceláře evidence obyvatel v přízemí budovy tehdejšího Městského národního výboru Lovosice (dnes stará budova městského úřadu). V 80. letech se zřítila část velkého balkonu polikliniky (bývalé radnice) a MěNV nechal všechny tři balkony strhnout. Potom byly pravděpodobně odstraněny i tyto hodiny (lidé se prý pod nimi báli chodit). O městské hodiny v 70. letech pečoval pan Josef Lutišan st. (šofér bývalého OÚNZ) a později pan Václav Miler. V roce 1992 převzala péči o lovosické městské hodiny firma ELEKON VYŠKOV, která byla založena v roce 1991 a navazuje na tradici výroby věžních hodin, která se ve Vyškově datuje od konce 19. století. V roce 1995 byla firma transformována na společnost s ručením omezeným. Současně do společnosti vstoupil zahraniční partner, renomovaná švýcarská akciová společnost MOSER BAER AG. Došlo k podstatnému rozšíření výrobního programu a současnému zkvalitnění produkce při zachování majoritního českého kapitálu. Společná obchodní značka MOBATIME se tak již pro mnoho uživatelů po celém světě stala synonymem přesného času. Firma se zabývá mimo jiné výrobou a opravami průmyslových hodin, městských pouličních hodin i věžních a fasádních hodin. Jak jsem se již zmínila, pečuje i o naše městské hodiny. Poslední seřízení městských hodin provedli pracovníci firmy 8. ledna letošního roku. Lovosickým pracovníkem, který chodí hodiny natahovat a dvakrát ročně mazat, je pan František Štěrba. Provedl také tři drobné opravy. Zástupce firmy ELEKON jsem požádala e-mailem o zodpovězení alespoň těch údajů, které se týkají posledních let. Od kdy (alespoň rok) opravuje lovosické hodiny firma ELEKON? Bývalá městská radnice (pozdější zdravotní středisko) byla postavena v roce 1907. Jsou tam ještě původní hodiny (pokud ne, nevíte z které doby pocházejí ty dnešní)? Jaké úpravy prováděla Vaše firma (např. zda zavedla elektrický pohon nebo tam již byl)? Kolikrát ročně hodiny seřizujete? Provádí to nějaký stálý pracovník? Nebo snad přijíždíte jen dle potřeby, když Vás o to vedoucí odboru regionálního rozvoje a správy města Ing. Pokora požádá? Pokud máte nějaké informace o tom, co bylo na hodinách měněno v letech před prací Vaší firmy, sdělte mi to prosím také. Informace poskytl ředitel firmy ELEKON, s.r.o., se sídlem ve Vyškově, pan Pavel Novák. To je zatím vše, co se mi o osudu obojích hodin podařilo zjistit. Všem, kteří mi poskytli informace či tip na někoho, kdo se na chodu hodin podílel, upřímně děkuji (bylo jich ke dvaceti, velké poděkování patří paní Kracíkové, která zprostředkovala spojení s panem Lutišanem ml. a panem Jindřichem Veselým). Pokud by někdo z našich občanů měl nějaké další zajímavé informace, ať už o pracovnících, kteří se o hodiny starali, či o provedených opravách apod., nechť laskavě napíše do našeho měsíčníku. Veškeré další poznatky budou zveřejněny. I osud hodin patří k historii našeho města. Hz Víte že ... Víte že ...
Hz
Ještě jednou topoly…S příchodem jara se každoročně opakuje diskuse týkající se topolů, stromů, které během zbývající části roku ani příliš nevnímáme. V našich podmínkách je hojně pěstován topol černý, latinsky zvaný Populus nigra, který je považován za druh původní. V posledních desetiletích však zde byli více vysazování kříženci topolu černého s americkými druhy topolů, převážně pak topol kanadský - Populus canadensis, který roste ještě mnohem rychleji, než topol černý, ale pravděpodobně také rychleji dožívá. Topoly kvetou ještě před vyrašením listů, květy, jehnědy, jsou dvoudomé. (Pro osvěžení paměti: termín dvoudomé květy znamená, že jedna rostlina vytváří pouze květy samčí, další rostlina pak pouze květy samičí.) Samičí rostlina vytváří poměrně malá semena, která jsou opatřená chomáčkem bílých chloupků, což je vlastně létací zařízení, které umožňuje roznášení semen vzduchem. Právě chomáčky bílých chloupků, mnohdy mylně považovaných za květy, mohou být zdrojem problémů. Jestliže v oblasti roste více exemplářů samičích rostlin, které vytváří zmíněná "chlupatá" semena, je jejich okolí v době dozrávání těchto semen zasypáno bílým chmýřím, takže působí dojmem zasněžené krajiny. Dalším problémem může být fakt, že dřevo topolů je měkké, větve jsou křehké a snadno se lámou. K této skutečnosti je nutné přihlížet zejména v lokalitách, kde je pohyb osob.
Lovosický lesopark "Osmička", a okolí Modly byly v minulosti neuváženě osázeny převážně topoly. Přesto by však nebylo vhodné všechny stromy plošně pokácet, i když stávající výsadba není tak úplně ideální. Nově vysazené stromky, byť hezky uspořádané, dorostou až za mnoho let a teprve pak budou moci plnit funkci filtru proti zaprášenému a znečištěnému prostředí. Výrazný úbytek vzrostlých stromů v lokalitě, může také mít za následek změnu mikroklima lokality a celkově negativní dopad pro dané území. Důležitost dřevin je nezpochybnitelná, zejména v Lovosicích, kde průmyslová část města připomíná Ocelové město z románu J. Verna, je vzrostlé zeleně více než potřeba. Při případném navrhování dosadby lesoparku by měly být kombinovány dlouhověké druhy stromů s druhy krátkověkými, aby se předešlo situaci, že stromy dožijí ve stejnou dobu a budou se muset najednou pokácet. Použití více druhů dřevin rovněž zabrání nadměrnému rozšíření chorob a škůdců. Estetická stránka má rovněž svou důležitost a není zanedbatelná. Samozřejmě lze vysazovat i topoly, jejichž nespornou výhodou je nenáročnost a rychlý růst, avšak k výsadbě je nutné použít pouze samčí rostliny, které kvetou poměrně krátce a nevytváří zmíněné chmýří. Ing. Dana Robková, Dejte slovo lékaři Pravda o alergii na topolKaždoročně, v době po odkvětu topolů, jsou Lovosice postiženy záplavou bílého chmýří se semínky těchto stromů. Ve městě je topolů velké množství. Je to dědictví minulosti, kdy se vysazovaly rychle rostoucí stromy k zazelenění města. Bez rozmyslu a odborného posouzení dopadu této snahy. Nepočítalo se s tím, že v době po odkvětu budou topoly obtěžovat obyvatele města všudypřítomným chmýřím semínek. Stížnosti v mnoha případech mluví o alergii na toto chmýří, hlavně u dětí. Jak je to s alergií vůbec a na topol zvlášť jsme se zeptali osoby nejpovolanější, alergoložky MUDr. Vlasty Minkové, která v Lovosicích bydlí a je jí "topolové" téma velmi blízké. Co to alergie je a jaké jsou nejznámější skupiny alergenů? Existuje nějaká prevence? Jak je to s alergií na topol a co jí způsobuje? Vy jste se zabývala vyšetřeními pacientů na alergie související s velkým výskytem topolů. Můžete nám o tom něco říci? Jaké z toho vyplývají závěry? Je to vůbec tak, jak se tvrdí, že alergie způsobuje zmíněné topolové chmýří? Je např. nutné tyto stromy omezovat a nahrazovat je jinými, které alergeny nejsou? Máte nějakou radu pro postižené "topolové" alergiky? Děkuji za rozhovor. Připravil (hv) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Strana 4 |