Představujeme vám obce

Vchynice

Z většiny obce je výhled některým směrem na pásmo Českého středohoří, z výše položených míst obce je vidět panorama od Radobýlu až po Milešovku, Boreč a Ovčín. Z jižní strany obce je vidět do roviny k Roudnici…

Zajímavost úvodem: Z obce Vchynice pochází rod Kinských

Na území obce byly nalezeny kamenné mlaty a nože, což ukazuje na dávné osídlení. Jméno vsi je odvozeno od rytíře Vchyny, který je zmíněn v listině z roku 1205 a údajně vystavěl zdejší tvrz (čeleď Vchynova - Vchynici - Vchynice). Tvrz se vsí bývala majetkem pánů Vchynických ze Vchynic a Tetova (za Jana Lucemburského byl povýšen Albert z Tetova do panského stavu). Obec leží na dolním severovýchodním úpatí čedičového vrchu Ovčína 1,5 kilometru západně od Lovosic při okresní silnici ze Sulejovic do Vchynic a žije zde 312 obyvatel, z nichž 170 je v produktivním věku. Průměrný věk obyvatel je 38.6 roku. K obci patří ještě místní část Radostice. Mezi občanskou vybavenost Vchynic patří Obecní úřad (je zde umístěna i Místní lidová knihovna), vodovod, obchod smíšeným zbožím, pohostinství, mateřská škola a telefonní budka. Poštou patří Vchynice do Sulejovic. FK Vchynice hraje okresní přebor v kopané. Starostou obce byl v komunálních volbách 2002 zvolen Roman Koblischke z Radostic, místostarostkou Hana Bláhová z Vchynic. V současné době se ve Vchynicích staví ve spolupráci s dalšími 7 obcemi kanalizace; obec bude napojena na litoměřickou čističku odpadních vod. Přes katastrální území Vchynic povede také dálnice D8.

Tvrz a dvůr byly v drženích Vchynických až do 16. století, pak ale byly Vchynice v držení různých rodů, vznikly zde dvě tvrze a dva statky. Jedna z tvrzí přešla do majetku pánů z Vřesovic, během dalších let se majitelé střídali, až konečně v roce 1673 získala Františka hraběnka z Baden-Badenu Vchynice opět celé a připadly k lovosickému statku. Počátkem 18. století se ve Vchynicích uvádí dvůr a rytířské sídlo o jednom poschodí. V sedmileté válce zasáhla bitva u Lovosic 1. října 1756 i do území Vchynic; pruský král Friedrich II. řídil z vrchu Homolka celou bitvu, údajně dokonce v hostinci „Na kopečku“ z 1. na 2. října přenocoval.

Rodina Vchynských z Vchynic byla již od 16. století značně rozšířená a jedna větev změnila jméno na Kinský.

Ve znaku měl rod Kinských tři vlčí zuby, barvy znaku u některých příslušníků rodu kolísaly, obvykle se uvádí bílé zuby v červeném poli. Roku 1747 dostal nejstarší člen rodu titul říšského knížete, dědičný jen pro prvorozené syny, kteří si pak na štít mohli stavět knížecí korunu.

Známou postavou rudolfínské doby je Václav Kinský, který přispěl k sesazení Rudolfa II. z trůnu, později nelítostným útlakem poddaných vyvolal na svém panství nepokoje. Po bělohorské bitvě byl dobrodruh císařem Ferdinandem II. rehabilitován. Významným členem byl František Oldřich hrabě Kinský, od roku 1683 nejvyšší kancléř Království českého, a František Josef, osvícenec.

O Radosticích platí totéž, co o Vchynicích. Je odtud krásný výhled na hory od Milešova až po Radobýl, je to jen o jeden kilometr dál, než do Vchynic, ovšem ten kilometřík je pěkně příkrý. Výhled ale za to stojí…

Německá škola byla ve Vchynicích založena roku 1812, česká jednotřídní škola vznikla až v roce 1922 (ještě roku 1930 se ve Vchynicích ze 355 obyvatel hlásilo k německé národnosti 203 osob). Mateřská škola česká a opatrovna byly otevřeny 1. března 1928. V roce 1939 měla obec 416 obyvatel, byla zde fara a škola. Poštou obec patřila a patří do Lovosic.

Na návsi je rybníček a barokní kaple pocházející z roku 1764; u ní je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého. V obci je ještě další barokní socha, a to svatého Václava.

Radostice

Místní část

Lovoš z Radostic

je ves na svahu úbočí Ovčína vzdálena asi 2 km od Lovosic. V minulosti zde bylo objeveno mnoho prehistorických nálezů - ves je pravděpodobně osídlena od dob neolitu. Nejznámější je nález z roku 1933 (bronzy z únětického období), který je uložen v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Pravěkým sídlištěm bylo zdejší návrší zvané Homolka.

Osada zde vznikla asi kolem roku 1000, její osud je spjat s nedalekými Vchynicemi, střídali se zde stejní majitelé. Pro zajímavost v r. 1925 zde žilo 125 osob, v roce 1980 při sčítání bylo zapsáno 49 lidí. Dne jsou zde převážně rekreační chalupy. Obec má dvě návsi, na dolní je pozdně barokní kaple se zvoničkou. Na vrchu Homolka je velká betonová vodní nádrž závlahového systému s čerpací stanicí. Přes vesnici vede turistická cesta z Lovosic a Vchynic, jíž se lze dostat ze po zalesněném hřebeni pásma na Košťálov.

Hz

Jak pokračuje rekonstrukce erbu

V Lovosickém dnešku 12/2002 jsme uveřejnili článek o rekonstrukci kamenného znaku z průčelí kostela svatého Václava v srpnu 2002 a záměru zhotovení kamenné kopie, která tento poškozený originál nahradí. Na kontrolním dnu v kamenické dílně v Martiněvsi u Roudnice nad Labem jsme se zeptali na současný stav prací osob nejpovolanějších: akademického sochaře Libora Piskláka, heraldika Stanislava Kasíka a pracovníka odboru školství, kultury a tělovýchovy MěÚ Lovosice, pana Roberta Paťchy, který zajišťuje agendu památkové péče.

Co se dělo s erbem z kostela svatého Václava Lovosicích po jeho sejmutí? Na otázku odpověděl akademický sochař Libor Pisklák.
Po sejmutí jsme chemicky zpevnili kámen znaku, protože byl značně korodován. Potom jsme v hlíně přímo na erbu doplnili a domodelovali všechno to, co se na znaku nedochovalo. Doplňovali jsme drapérie, korunu, středový erb, řetěz se zlatým rounem a ostatní náznaky architektury, kterými byl erb zdobený. Jistý problém byl v tom, že vrstva hlíny byla na originálu různě silná. Ve slabých vrstvách rychle zasýchala a musela se udržovat neustále ve vlhkém stavu, aby nepopraskala. Po několika kontrolních dnech, kde se stav modelování konzultoval s heraldikem, se na hlíně vytvořila rozebíratelná sádrová forma. Tu jsme po zatvrdnutí sejmuli a do této formy jsme odlili pozitivní sádrový odlitek. To je také současný stav prací. Po vyretušování detailů do konečné podoby budeme podle tohoto odlitku sekat kopie erbu do připraveného bloku pískovce. Původní znak je pravděpodobně zhotoven ze mšenských pískovců. Z tohoto pískovce se nepodařilo ze stěny vytáhnout tak velký blok bez kazů. Proto jsme nakonec objednali pískovec z Ostroměřic. Ten byl do Martiněvsi přivezen koncem září minulého roku.

Do konce roku 2003 by měla být provedená retuš sádrového odlitku a osekání kamenného bloku do hrubých tvarů. V letošním roce se bude v reprodukci pokračovat. Hotová kopie by se na kostel měla vrátit do srpna 2004.

Pane Kasíku, jistě zajímavá byla samotná heraldická rekonstrukce erbu podle toho, co na originále zůstalo. Můžete nám o tom něco říci?
Mě požadavek pana Piskláka nezastihl nepřipraveného. Prvním a základním problémem bylo určit, co je to za znak. Z čitelných částí se to podařilo. Důležitá byla možnost si znak prohlédnout zblízka. Můj původní předpoklad, že jde o erb markrabat z Badenu, se potvrdil. Při jeho rekonstrukci jsem vycházel ze zachovalých znaků markrabat jinde. Například: jako vlastníci panství Klášterec nad Ohří osadili bránu do zámeckého areálu stejným znakem. Další možnost srovnání byla ta, že uvnitř kostela svatého Václava v Lovosicích je náhrobník manželky jednoho z markrabat Bádenských. Zde jsem vycházel z toho, jakým způsobem je znak složený a co obsahuje. Při rekonstrukci šlo hlavně o členění velmi poškozeného štítu ve středu erbu. Do hlíny se pak začala modelovat přibližná podoba jednotlivých figur. Při rekonstrukci okolí středového štítu žádný problém nebyl, vše bylo dostatečně zřetelné.

Při konečné retuši musíme vycházet z konsensu. Zde se střetávají dvě profese - sochař a heraldik. Budeme musit určit, jaké podrobnosti lze vytesat, co je ještě možné a co už ne. Velkou roli zde bude hrát zkušenost sochaře. Musí se vzít také v úvahu čitelnost reliéfu ze vzdálenosti nebo výšky, ve které je umístěn.

Váš odbor, pane Paťcho, je zodpovědný za to, co se bude s erbem dít dál. Můžete podat informaci z Vašeho pohledu?
Protože se jedná o součást chráněné kulturní památky, kterou kostel svatého Václava v Lovosicích je, z tohoto důvodu všechny práce podléhají pod dohled památkové péče. Dodavatelem prací může být jen restaurátor, který má povolení Ministerstva kultury ČR. Protože objem restaurátorských prácí je značný (celkové náklady dosáhnou výše 480 tisíc Kč), je nutné rozložit rekonstrukci do několika etap.

V první etapě bylo sejmutí erbu z kostela, jeho transport do atelieru a domodelování až do sádrového odlitku. Tato fáze stála v roce 2002 náklady zhruba 177 tisíc Kč. Z toho byl 150 tisíc Kč příspěvek města Lovosice a 27 tisíc Kč byl vklad vlastníka, kterým je Římskokatolická církev v Litoměřicích. Podle stejného vodítka se pracovalo v roce 2003. Na žádost církve byl městským zastupitelstvem schválen příspěvek ve stejné výši a stejný byl i vklad vlastníka.Tato druhá etapa zahrnovala práce na sádrovém odlitku a zahájení kamenických prací. V roce 2004 by měla být rekonstrukce erbu dokončena a erb umístěn zpět na kostel v Lovosicích. Náklady roku 2004 by měly být kolem 130 tisíc Kč včetně spoluúčasti vlastníka.

Pokud to dovolí velikost znaku a prostor v současné době opravované kapli svatého Františka Serafínského v Prosmykách, tak bychom chtěli, po ukončení prací, originál erbu umístit sem.

Připravil a foto (hv)

Rod markrabích z Badenu v Lovosicích

Panství Lovosice prodal Karel Ferdinand hrabě z Valdštejna 3. srpna 1655 vdově po Heřmanovi Černínovi z Chudenic. Hraběnka se v r. 1959 znovu provdala za Leopolda Viléma Bádenského. V r. 1664 zemřela a panství se dostalo do bádenských rukou, ve kterých bylo až do r. 1772, kdy dědička Alžběta Augusta Bádenská přenechala panství Lovosice strýci Janovi knížeti ze Schwarzenbergu. Bádensko je historické území v jihozápadním Německu.

Jak se dostal znak markrabí z Badenu na průčelí kostela sv. Václava?

V době, kdy bádenští byli pány Lovosic, došlo k první opravě kostela sv. Václava již v r. 1659. Hlavní rekonstrukce kostela do nynější podoby byla provedena v letech 1733-1748 stavitelem P. J. Versou. Nad střední portál v průčelí byl v té době umístěn do kamene vytesaný znak Ludvíka Viléma Jiřího markraběte z Badenu (mecenáše nebo chcete-li - podle dnešní terminologie - sponzora stavby).

Jaká je podoba znaku markrabat z Badenu? Znak se podle rozboru heraldika Stanislava Kasíka skládá z 9 polí, v nichž je obsažena celá historie rodu, ve 3. stříbrném poli je např. červený korunovaný lev (podle panství Lauffenburg), v modrém 6. poli vodorovně ležící stříbrné orlí křídlo se zlatou pružinou (podle hradu Usenberg). Štítonoši lovosického znaku jsou vpravo gryf (bájné okřídlené zvíře) a vlevo lev. Štít znaku je položen na knížecí plášť, což odpovídalo uznávaným tradicím na území Svaté říše římské. Okolo štítu je obtočen Řád zlatého rouna, jehož nositeli byli čtyři držitelé z rodu Badenů. Detailně znak nelze v našem měsíčníku popsat, popis by byl přiliš dlouhý a pro neodborníka těžko srozumitelný. Případný zájemce se může obrátit na heraldika Stanislava Kasíka z Roudnice nad Labem, který se v r. 1995 problematice znaku markrabat z Badenu na průčelí kostela svatého Václava v Lovosicích věnoval. Fotografie erbu byla otištěna v čísle 8/1995 našeho měsíčníku.

Hz