Město Lovosice a DZCL získaly

1. místo v celostátní soutěži průmyslových zón v kategorii "Zóna s největším ekonomickým přínosem"

Předseda vlády Vladimír Špidla a ministr průmyslu a obchodu Milan Urban dne 13.11.2003 předali ceny nejkvalitnějším a nejužitečnějším průmyslovým zónám v ČR. Třetí ročník ocenění „Průmyslová zóna roku 2002“ se konal v severočeských Teplicích a zúčastnili se jej představitelé obcí a krajů celé republiky. Na tomto vyhlášení cenu za 1. místo v kategorii "Zóna s největším ekonomickým přínosem" převzal starosta města Lovosice, pan Jan Kulhánek.

Ocenění „Průmyslová zóna roku“ vyhlašuje pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu agentura CzechInvest, ve spolupráci se Sdružením pro zahraniční investice (AFI) a partnery projektu „Partnerství pro podporu přímých zahraničních investic v České republice“. Do soutěže byly zařazeny průmyslové zóny, které získaly dotaci v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest. Kritéria hodnocení odrážejí kvantitativní i kvalitativní hlediska rozvoje průmyslových zón v průběhu roku 2002.

Snímek z vlastního předávání ocenění. Zleva Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu, Jan Kulhánek, starosta města Lovosice, Vladimír Špidla, předseda vlády a Ivo Malík, manažer DZCL a. s. (Foto Petra Lašková)

Ocenění „Průmyslová zóna roku 2002“ bylo uděleno v těchto kategoriích:

Zóna s největším ekonomickým přínosem

Průmyslové a logistické centrum Lovosice - IV. etapa
Městská průmyslová zóna Pardubice.
Městský industriální park Plzeň - Borská pole

Zóna s největším společenským přínosem

Průmyslová zóna Karviná - Nové Pole
Průmyslový park Verne, Klášterec nad Ohří
Průmyslová zóna Slaný - Sever

Zvláštní cena:

Zóna s nejvhodnějším urbanistickým řešením

Průmyslová zóna Severní Předlice, Ústí nad Labem

„Smyslem soutěže Průmyslová zóna roku je ocenit ty, kteří dokázali vybudovat průmyslové zóny, schopné přilákat kvalitní investory. Tedy investory, kteří významně přispějí k růstu HDP, exportu a zavádění moderních technologií,“ uvedl ve svém projevu během slavnostního večera ministr průmyslu a obchodu Milan Urban: „Dobrá zóna by také měla přispět k řešení sociálních problémů a odpovídat potřebám příslušného regionu. Zároveň by měla být co nejestetičtější a šetrná k životnímu prostředí.“

„Zajištění dostatku průmyslových nemovitostí je pro každou zemi klíčové, pokud chce být na poli zahraničních investic úspěšná a mezinárodně konkurenceschopná,“ upozornil David Brown, nezávislý expert Světové banky a dále řekl: „Program na podporu průmyslových zón byl připraven podle zkušeností ze západní Evropy tak, aby stimuloval růst nabídky vhodných míst vzhledem k poptávce zahraničních i domácích investorů. Tento program je vysoce úspěšný, zastavil hrozící krach na trhu průmyslových nemovitostí - a v současné době v České republice registrujeme slušnou nabídku připravených průmyslových oblastí, které jsou schopny přilákat exportně orientované projekty s vysokou přidanou hodnotou.“

Na základě Programu na podporu rozvoje průmyslových zón Ministerstva průmyslu a obchodu bylo ke konci minulého roku podpořeno celkem 71 průmyslových zón. Investoři už obsadili více než 60 % těchto připravených území a desítky dalších zájemců vhodnou lokalitu v ČR hledají. Tento výsledek je v mezinárodním srovnání nadstandardně dobrý. Ze zkušeností jiných zemí vyplývá, že první investoři přicházejí do investičně připravených rozvojových průmyslových zón v průměru od 2 do 5 let po jejich dokončení. Žádný investor si však nemůže dovolit čekat několik let, až mu nějaký stát připraví lokality, ze kterých si bude vybírat. Včasně připravené průmyslové zóny tak přispěly k tomu, že se ČR stala nejúspěšnější z hlediska množství přilákaných investic na jednoho obyvatele ze všech zemí střední a východní Evropy. V podpořených zónách se více než 120 investorů doposud zavázalo k vytvoření 36 tisíc pracovních míst. Na každou korunu státního rozpočtu, která byla na budování průmyslových zón vynaložena, připadá 50 Kč investovaných soukromými společnostmi do nových výrobních závodů. Jedná se tedy o výrazný multiplikační efekt, který svědčí o efektivitě budování průmyslových zón v ČR. Zpráva je převzata z internetových stránek vládní agentury CzechInvest

Připravil (hv)

Dali byste si víno z roku MXCVI?

Král Karel s Buškem z Velhartic
teď zasedli si k dubovému stolu -
ti dva již pili mnohou číši spolu
a zapěli si z plných plic.
„Nuž dej sem zlaté číše, páže,
a nalej vína - dolej výš -
dnes, pane Bušku, čehos zvíš!“
král Karel vesel káže.

Nepochybuji o tom, že jste všichni poznali úvodní sloku Nerudovy Romance o Karlu Čtvrtém. Má se za to, že pili žernosecké, ale důkazy pro to nejsou. Dlouho platila domněnka, že to byl čtvrtý Karlík, kdo byl zakladatelem žernoseckého vinařství. Ale kde!

Více o tom píše pan Slavík:

Neklidná hladina Labe zčeřená jezem v Lovosicích se zklidňuje právě v místě, kde opouští úrodnou rovinu Zlatého pruhu země české a vstupuje úžinou České brány mezi strmé stráně a kužele Českého středohoří. Věčný neklid vytvářel nejen dějiny tohoto nádherného koutu Čech a labského údolí, ale dokonce je samé formoval ve víru sopečné činnosti okolních hor. Lovoš a Radobýl jsou symboly vlnitého horizontu údolí a mezi nimi se v četných zákrutech vine Labe. Obě hory s vrcholy pět kilometrů od sebe vzdálenými se opírají o nižší souvislé pásy pohoří, které běží šikmo k břehům Labe a tvoří tak trojúhelník s vrcholem směřujícím k severu. V tomto severním vrcholu leží soutěska nazývaná Česká brána, Porta Bohemica. Pohled každého, kdo tudy prochází či cestuje, ulpí na jižním svahu mezi Českou bránou a Radobýlem: tady leží pravlast českého, našeho žernoseckého vína, tady leží vinice, které se udržely od nejstarších historických dob slavného českého vinařství dodnes. Pohled na žernosecké svahy osázené révou přitahují pohled každého tak, že by se rád dozvěděl něco z historie, podrobnosti o vzniku a osudech… Začít musíme v poměrně dávné minulosti.

Začátky vinařství v našem kraji můžeme sledovat zpět až do 11. století, od kdy začínají první písemné zmínky o žernoseckých vinicích. O majitelích z té doby není nic známo, až 12. září roku 1251 je datován prodej obcí Lovosice, Sulevice, Velhota a Žernoseky za 90 marek stříbra Řádu cisterciáků z kláštera Mariazell v Altzellu u Míšně. Právě Cisterciáci bývají dnes označováni za zakladatele žernoseckého vinařství. Těmi rozhodně nejsou, ale jsou nejvýznamnějšími budovateli a rozšiřovateli vinařství v okolí Velkých Žernosek. Řád vlastnil řadu klášterů a dalších zařízení v Německu - zdá se, že žernosecké vinice byly hlavním zásobovatelem těchto řádových zařízení vínem. Kromě Cisterciáků bylo však v údolí několik dalších, menších vazalů. Tak se například zmiňuje šlechtic Fromuth z Velkých Žernosek a jeho syn Zdislav z Malých Žernosek. Oba byli štědrými dárci kostelu Sv. Václava v Lovosicích. Celkem 170 let hospodařili mnichové z Altzellu v labském údolí a hospodařili dobře. Vinařství bylo hlavním směrem a cílem jejich snah a skutečně se jm podařilo rozvinout pěstování vinné révy do té míry, že v okolí Velkých Žernosek nebylo vhodné stráně, která by nebyla révou osázena. Nasvědčují tomu i mnohé ohromné sklepní prostory, které na vinicích v době jejich zdejšího působení vznikly.

Žernosecké víno se tak tehdy stalo prvním ze země vyváženým českým vínem.

RoS (upraveno)

Víte že ...

se stal Mistr František Hora čestným občanem města Třebenice?

Město uspořádalo svému malíři a učiteli, který vychoval pěknou řádku třebenických dětí, k devadesátinám soubornou výstavu v sále Městského úřadu. Na vernisáži konané v sobotu 22. listopadu převzal za přítomnosti mnoha návštěvníků čestné občanství Třebenic z rukou starosty Václava Vobořila. Úvodní slovo o malířově díle přednesl PhDr. Jan Škvára. Slavnostní událost doprovodily hudebním vystoupením Ludmila Velemanová na příčnou flétnu a Petra Kaciánová na varhany.

Výstava zahrnovala průřez Mistrovou tvorbou od kubistických kompozic (nejstarší obraz je z roku je z roku 1933) přes obrazy a linořezy Českého středohoří až po díla z roku 2003, ve kterých se ke kubismu opět vrátil. Výstavou nás zasvěceně provázela malířova bývalá žákyně, paní Drahomíra Kubíčková. Je jenom škoda, že výstava trvala pouze do konce listopadu.

Malíř v svém ateliéru v Třebenicích namaloval v loňském roce celkem 16 obrazů. Přejme mu ještě mnoho let aktivní tvorby, aby svým dílem i nadále těšil všechny své příznivce.

Mistr František Hora

se narodil 22.listopadu 1913 v obci Vosí u Klatov. Vystudoval Učitelský ústav, od roku 1934 žije na Třebenicku. Od roku 1936 vystavuje a dodnes měl přes čtyřicet samostatných výstav a zúčastnil se dalších mnoha desítek výstav společných. Získal celou řadu uznání, cen a vyznamenání. Vedle jeho výtvarné činnosti nelze opominout i činnost pedagogickou jako učitele nejprve v úpohlavské, od roku 1940 v třebenické škole. Celá jeho tvorba bez ohledu na jistá hledání je vynikající. Nejznámnější část jeho tvorby je asi krajinářská, když neopakovatelnou paletou a jistým štětcem zaznamenal krásu Českého středohoří na stovkách pláten. Dokázal, že i černobílé tisky z lina dokáží být poetické a vyvolávají velice silné emoce a nádherné nálady. Pro věrnost kraji a lásku k němu si Mistr František Hora zaslouží přídomek malíř Českého středohoří.

-jč-

strana 4

Strana 4