Představujeme vám obce

O Vlastislavi psal už Kosmas

Obec Vlastislav patřící do svazku obcí INTEGRO je zemědělská vesnička ležící na potoce Modla 3 km severozápadně od Třebenic a 6,5 km západně od Lovosic. Její místní část je osada Chrástná. Území bylo osídleno již v pravěku, což dosvědčují některé nálezy, např. ruční mlýnky na obilí. Severně od vsi, v místě zvaném „Na šancích“, se dochovaly pozůstatky slovanského hradiště vystavěného v 9. století prý bájným Vlastislavem, knížetem Lučanů, který odsud podnikal své výboje proti Lutomiricům a Lemuzům (Lucká válka). Vlastislav byl dle Kosmase ... „muž ve válečných zbraních statečný, i v radách nad míru lstivý. On vystavěl hrad, jenž dle jména svého nazval Vlastislav, mezi vrchy Medvezí a Přepkem...“ V bitvě u Turska byl Vlastislav poražen na hlavu a padl. Hrad vítězové dobyli a rozbořili. Syn Vlastislava byl údajně zabit zločinnou rukou svého pěstouna Durynka.

První hodnověrná písemná zmínka o vsi Vlastislav je datována rokem 1184, v příštím roce se budou konat k výročí 820 let velké oslavy. Další zpráva pochází ze 14. století, kdy na území dnešní Vlastislavi vznikl hrad Skalka, doložen je Petr ze Skalky v letech 1357-60, ale není vyloučen ani starší původ hradu. Do současnosti se z něho dochovala válcová věž z bílého kamene (hladomorka) a zbytek zdiva bývalé brány. Ke hradu Skalka patřila řada vesnic v Českém středohoří. Majitelé se střídali (byli mezi nimi také páni ze Sulevic), hrad pustl a nakonec byl v r. 1639 rozbořen Švédy.

Po třicetileté válce vybudoval nový majitel, Jan Adam Hrzán z Harasova, ve stejných místech dvoupatrový raně barokní zámek. V r. 1718 spojila manželka jednoho z Hrzánů, Anna Putzová z Adlersthurnu, panství Skalku a Dlažkovice v jeden celek. Nakonec panství zdědil rod Schönbornů, který držel velkostatek Skalka až do pozemkové reformy v r. 1923. Po roce 1945 byl zámek Skalka využíván jako depozitář litoměřického Státního oblastního archívu. V r. 1959 byl částečně opraven. V době nedávné, 18. srpna 2001, převzala klíče od zámku Skalka za Obecní úřad Vlastislav starostka Marie Kubíková do obecních rukou. Společně s dětmi zde zasadila lípu, která má mimo jiné symbolizovat zdejší pobyt Svatopluka Čecha. Dne 16. srpna 2002 uspořádala Obec Vlastislav na zámku slavnostní odpoledne, jehož součástí bylo vystoupení hudební skupiny, souboru místních dětí a mistra České republiky v práskání bičem. Celé akci předcházela vernisáž výstavy „Výtvarníci Českého středohoří“.

Na podporu zámku Skalka vznikla na podzim 2002 Obecně prospěšná společnost Vlastislav - Skalka. Přes zimu 2002 se v zámku prováděla rekonstrukce elektroinstalace a výstavba sociálního zařízení. 26. října 2002 se konal na OÚ „Den otevřených dveří“ a večer byl v obci již tradiční jiřinkový bál. Obec Vlastislav a OPS Vlastislav-Skalka uspořádala dne 16.8.2003 na nádvoří zámku Skalka tradiční „Zámeckou slavnost“, již třetí v pořadí, s kulturním programem, občerstvením a tancem. V zámku byla otevřena nová expozice o historii obce a zámku Skalka a sbírka archiválií o rodu Kaplířů, kterou poskytla paní Elfrieda Kaplířová z Německa. Současně probíhal 2. ročník výstavy „Výtvarníci Českého středohoří“, kde byla prezentována i díla lovosických fotografů Miroslava Hvorky a Miroslava Vlasáka i lovosického malíře Antonína Baráka, bývalého ředitele základní školy.

Nad obcí se nachází na Modle kaplička, dřívější poutní místo. Hlavní pouť, kázání a trh se konávaly o druhém svátku svatodušním. U kaple stojí prastaré lípy a vyvěrá zde silný pramen. Někde v těchto místech se asi Svatopluk Čech inspiroval k napsání své poemy „Ve stínu lípy“. Kaplička je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému a byla postavena v roce 1722. Na toku Modly (také Hostiné) stávalo v dřívějších dobách 16 mlýnů. Na jižním okraji vsi je barokní mlýn čp.6, který pochází z r. 1752, s malbami P. Marie a sv. Josefa v nikách.

V roce 1990 se obec osamostatnila, dříve spadala pod MNV Třebenice. Žije zde 149 obyvatel a starostkou obce byla již potřetí zvolena Marie Kubíková, zástupci starostky jsou Miluše Větrovská a Jan Fiala. V obci působí AGROSONEP SKALKA spol s r.o. a firma KARMEL. K občanské vybavenosti patří Obecní úřad, v jehož budově se nachází i prodejna se smíšeným zbožím, pošta a občerstvení a vodovod. Ve spolupráci s Městem Třebenice se počítá s vybudováním kanalizace (společně s místní částí Třebenic Sutomí) a připravena je i projektová dokumentace pro ekologické vytápění štěpkou.

V budově Obecního úřadu mají svou samostatnou klubovnu děti a místní ženy, jedenkrát v měsíci se zde schází dobrovolní hasiči a každý první pátek v měsíci členové místního Mysliveckého sdružení. V obci se během roku neustále něco děje, počínaje Masopustem, kdy vsí po všech staveních procházejí maškary, přes oslavu Dne žen, soutěž o nejhezčí kraslici, stavění májky a Den Matek. Dětský den je slaven společně s Modelskou poutí a vyvrcholením letní sezóny je již tradiční „Zámecká slavnost“. V srpnu se koná ještě „Rozloučení s prázdninami“, obdoba Dětského dne. V říjnu si tancechtiví občané mohou zaplesat na „Jiřinkovém bále“, v prosinci kromě Mikuláše pro děti se každoročně uskutečňuje „Setkání s důchodci“. Rok končí Silvestrovskými oslavami.

V dalších letech obec připravuje vybudování retenční nádrže, vedle níž by mělo být vybudováno sportovní hřiště. Chystá se i úprava potoku Modly, cílem je zlepšení průtočnosti. Koryto by mělo být přes obec vyzděno a most přes Modlu opraven.

Místní částí obce je osada Chrástná; jsou zde 3 trvale obydlené domky s 12 obyvateli. Ostatní domy slouží k chalupářské rekreaci.

Hz

Úly, včely, včelaři

Činnost včelařského kroužku v Lovosicích je tradiční - včelařský kroužek zde pracuje již 25 let. Cílem kroužku je prohloubit zájem o činnosti spojené se životem a chovem včel a tím i připravit členy na  různé soutěže. Od roku 1979 do roku 2000 kroužek vedl přítel Antonín Moravec, který položil základy tradice práce s mladými včelaři v Lovosicích. Pod jeho vedením kroužek vzkvétal a jeho členové dosáhli mnoha úspěchů ve včelařských soutěžích i  v celostátním kole soutěže „Zlatá včela“. V letech 2000 až 2003 vedl kroužek přítel Radek Geletič, který se však vedení pro časovou zaneprázdněnost vzdal. V letošním roce se vedení kroužku ujal přítel Aleš Pelikán, za což mu patří vřelý dík, protože práce je to sice radostná, ale i velmi odpovědná.

V kroužku se děti učí nejen teoretickým znalostem o chovu včel, ale také samy včelaří - pracují v průměru se třemi včelstvy. Vykonávají běžné práce během celého roku od zakrmení a  zazimování až po vytáčení medu. Za svoji námahu a pravidelnou docházku si na  konci včelařského roku rozdělí sladkou odměnu - med. Kroužek se snaží být v provozu soběstačný - na obnovu a údržbu zařízení přispívá ze svého rozpočtu lovosická Základní organizace Českého svazu včelařů. Za účelem poznání navštíví žáci včelstva během roku asi desetkrát. Připravují si rámky s mezistěnami, včelstva rozšiřují, nasazují medníky, tvoří nová včelstva oddělky, učí se zabránit rojení a mnoho dalších věcí. V zimě probíhají práce v dílně. Připravují se nové rámky, čistí se úly a včelařské pomůcky a probíhá příprava na včelařské jaro. Děti se učí poznávat nektarodárné a pylodárné rostliny. Také se učí včelstva léčit a preventivně ochraňovat před škůdci a  chorobami. Již léta se potýkáme s nebezpečným škůdcem včel, kterým je roztoč Varroa destructor, neboli včelí mor.

Při besedách o včelaření uskutečněných v základních školách v Lovosicích jsou děti informovány o možnosti přihlásit se do včelařského kroužku. Snažíme se vychovat tak novou generaci mladých včelařů, kteří budou pokračovat v  ušlechtilé zálibě - v chovu včel významně prospívajícímu přírodě a celé společnosti. Včelaření je náročná práce s přírodou - a od přírody se máme všichni neustále co učit.

Proto velmi rádi uvítáme nové zájemce o členství v kroužku, který se schází vždy v pátek od 14 hodin v Domě dětí a mládeže ELKO v Lovosicích. Přihlásit se můžete kdykoliv v DDM.

Lovosičtí včelaři

Ve dnech 6.-10. října proběhla největší celoroční akce v oblasti knihovnictví - celostátní týden knihoven. Lovosickou knihovnu navštívili žáci 1. a 3. ZŠ, 2 ročníky žáků ze Středního odborného učiliště zemědělského a žáci lovosické Praktické školy, celkem asi 20 tříd. Se školními dětmi proběhlo několik besed v netradiční formě soutěže »10 x odpověz«. Otázky byly převážně z oblasti české literatury a českého jazyka - jeden z dotazů zněl například, co je to zouvák. Děti také psaly eseje na téma „Byli jsme v knihovně“ (3. třídy). Sponzorský dar věnovala firma Potraviny Krátký (oblíbené kyselé bonbony Bonpari).

Ve dvou odděleních knihovny bylo do 31. října zaregistrováno 770 čtenářů, z toho 271 v oddělení pro děti a mládež.. Roční příspěvek pro dospělé činí 100 Kč, pro děti do 15 let 20 Kč. Knihovnu navštívilo za 10 měsíců 10 085 čtenářů, kteří si vypůjčili celkem asi 40 000 publikací (knih a periodik). Na prosinec ještě chystá knihovna pro mládež praktickou soutěž „O nejhezčí záložku do knížky“, která může být použita i jako vlastnoručně vyrobený vánoční dárek.

K lovosickým občanům se pracovnice knihovny obrací s prosbou, zda by nevěnovaly do knihovního fondu nepotřebné faktografické publikace z posledních let (přibližně vydané po roce 1996) z naučné literatury o přírodě, geografii a pod. Knihovna obdržela od dárců v poslední roce například Kroniku lidstva, pětidílný herbář a asi 25 monografií známých českých a světových malířů a sochařů, které jsou skutečně výborným a proto vítaným přírůstkem. Naučná literatura je v posledních letech opravdu drahá natolik, že knihovna nemá prostředky na její pořízení a někdo z vás si třeba koupil knihu z oblasti, o kterou ztratil zájem. Z případného daru budou mít užitek hlavně mladí čtenáři, kteří si různé encyklopedie rádi půjčují. Beletrii knihovna nepotřebuje. Děkujeme všem případným mecenášům.

Hz

Tělovýchova a sport

Jezdí za firmu, ale také reprezentuje naše město

V rámci akce „Aby bylo na silnicích bezpečněji“ uspořádala firma SCANIA CZ v srpnu 2003 soutěž Mladý evropský řidič pro účastníky do 30 let. Mezi dvěma sty desíti přihlášenými byl i jeden člen známé závodnické rodiny Černohorských, nejmladší syn Jan, který nakonec v národním finále této soutěže obsadil 3. místo.

Zaměstnání se dříve dědila v rodině po celá pokolení. V současné době to platí i ve sportu: před dvěma desítkami let byl znám po celé republice zkušený lovosický jezdec Petr Černohorský senior, jeden z členů slavného Barum teamu, který patřil mezi absolutní českou špičku. V r. 2000 se po dlouhé přestávce vrátil za volant soutěžního vozu a se svým starším synem Petrem na místě spolujezdce a s vozem Ford Escort Cosworth se zúčastnil celého seriálu mezinárodního mistrovství republiky, kde obsadil desáté místo v klasifikaci objemově nejsilnější třídy A nad 2000 ccm. Do sezóny 2001 vstoupil tento jezdec s mladším synem Janem na místě navigátora. Dvojnásobný dědeček Petr závodil např. na Volkswagen rallye v Českém Krumlově či na Rallye Bohemia v Mladé Boleslavi. V dalších letech se za volantem vozu se synem Janem střídá. Starší bratr Petr jezdí jako spolujezdec Martina Knajzla v týmu Autospektrum 2000 a jsou zařazeni v reprezentaci.

Pane Černohorský, představte se prosím našim čtenářům.
Bydlím v Lovosicích a pracuji v rodinné firmě C & S. Jsem ženatý, moje paní se jmenuje Martina a máme synka Kubíčka, kterému je dva a půl roku.

Kdy jste se začal učit řídit, na jakém vozidle jste začínal a jaké máte druhy řidičských průkazů?
Jezdit jsem začal v patnácti letech na malém motocyklu SIMSON, v osmnácti letech jsem složil řidičské zkoušky na osobní automobil a v současnosti vlastním všechny platné řidičské průkazy kromě řidičského průkazu na autobus.

Jak Vás napadlo přihlásit se do soutěže YETD (Young European Truck Driver), byla to Vaše první soutěž?
Do soutěže jsem se sám nepřihlásil, přihlášku za mne podal majitel zastoupení firmy SCANIA z Ústí nad Labem, pan Rak. V kamionech to byly mé první závody, dříve jsem jezdil pouze rallye s osobním autem.

Jak soutěž probíhala a kde?
Soutěž byla dvoukolová, české kolo se konalo na letišti v Dlouhé Lhotě u Příbrami. Z 210 zájemců po vyplnění kvalifikačních testů postoupilo 60 nejlepších řešitelů do českého kola, kde na ně čekal další teoretický test z pravidel silničního provozu a zásad bezpečnosti, technických znalostí o vozidlech a poskytnutí první pomoci. Zde rovněž proběhly 3 jízdy zručnosti a z tohoto kola postoupili do národního finále na prvních třech místech řidiči ze severních Čech. (Pozn.: Pan Černohorský je příliš skromný, on postoupil jako první, druhým byl Jan Žiezlo z Úštěka a 3. postupujícím Miroslav Černý z Ústí nad Labem.)

Národní finále se uskutečnilo 23. srpna na autodromu ve Vysokém Mýtě. Účastníci se opět podrobili teoretickým testům a následovala praktická část. Ta se skládala z dvou jízd zručnosti a ekonomické jízdy. Při ekonomické jízdě jezdec projížděl cca dvacetikilometrový okruh a měřila se mu při tom spotřeba paliva. Národní finále vyhrál Tomáš Loskot ze Mšece. (Jan Černohorský obsadil třetí příčku a další Severočech Jan Žiezlo skončil šestý.)

Na jakém vozidle jste jel, bylo nějak upraveno?
Pro soutěžící byla k dispozici tři stejná vozidla (běžné tahače SCANIA s třínápravovým návěsem), která nebyla pro soutěž nijak upravena.

Přihlásíte se do soutěže i v příštím roce?
Zatím mám ještě čas na rozmyšlenou, bude záležet i na termínu konání.

Kolik najezdíte běžně za rok a kam Vaše cesty směřují? Do které země jezdíte nejraději?
Pracovně asi kolem 120 tisíc kilometrů, dalších asi 30 tisíc km na rallye a soukromě (výlety, dovolená). Jezdím nejčastěji do zemí Západní Evropy, ale je mi celkem jedno kam. Osobně se mi líbí Holandsko. Zatím mě jízda baví a doufejme, že tomu bude tak ještě dlouho.

Jezdíte i jiné soutěže, rallye. Absolvoval jste nějakou i v letošním roce? Jaký byl Váš největší úspěch?
Letos jsem se v červnu zúčastnil Rally DUGO SELO v Chorvatsku a dosáhl jsem tam dosud nejlepšího umístění (4. místo v absolutním pořadí, 3. místo ve třídě A8). Pravděpodobně pojedu teď na podzim ještě jeden mezinárodní závod.

Máte ještě nějakého jiného koníčka?
Mám rád práci se dřevem, v domě se snažím, pokud to jde, udělat vše sám. Zhotovil jsem nějaké poličky a obložení, ale jsem bohužel dost na cestách, chybí mi čas. Ale hlavním koníčkem je náš malý Kuba.

Co byste vzkázal našim řidičům?
Na našich silnicích panuje netolerance a neukázněnost. Řada lidí nedodržuje předpisy, předjíždí za každou cenu, nedává přednost v jízdě a nepřizpůsobuje rychlost jízdy svému umění. Proto v České republice přibývá mrtvých. Řidiči by se měli stát kavalíry silnic, jezdit tak, aby nezabíjeli nejen sebe, ale hlavně ty druhé. Je zajímavé, že za hranicemi se i český řidič ukázní a jezdí podle pravidel.

Přeji všem závodníkům Černohorským, aby je v soutěžích (a pochopitelně i v zaměstnání) míjely nehody a aby je auta dále těšila.

Děkuji za rozhovor. Eva Hozmanová