Vážení čtenáři, dovolil jsem si parafrázovat známý nerudovský fejeton, který je zcela jistě starší než sto třicet roků. Tento novinový článek se zabýval otázkou kam odložit nepotřebnou věc, v dnešní terminologii komunální odpad. Za ty dlouhé roky je otázka kam s tímto odpadem již vyřešena, ale v mnoha případech se tak děje nelegálními cestami na úkor čistoty a neposkvrněnosti přírody a životního prostředí. Velice úspěšná dlouholetá činnost, která se nazývá nakládání s odpady v našich zeměpisných délkách a šířkách zcela nepochybně nasměrovala velké množství odpadu tam, kam patří. Tedy ve velkém procentu na úložiště, kterým se říká skládky, které jsou zabezpečeny tak, aby tato kumulovaná masa komunálního odpadu byla dlouhodobě a bezpečně uložena až do doby, kdy s ní lidstvo doufejme, rozumným způsobem naloží. Doba, kdy tento odpad můžeme bez jakýchkoliv limitů ukládat byť do bezpečných prostor řízených skládek se kvapem ne-li tryskem krátí a „My“ jako producenti těchto odpadů budeme muset reagovat na požadavky doby, které nám jednoznačně předurčují, že uložení odpadu do země je způsob přežilý pro přírodu i uživatele přírody nekomfortní a tudíž nás tato skutečnost musí vést k zamyšlení nebo studiím nebo vědeckým pracím o tom jak budeme s těmito odpady nakládat.
A již se konečně dostáváme k meritu věci, kvůli kterému jsem pokřivil název slavného fejetonu, jehož autor měl situaci poněkud snadnější. S vydavateli tohoto periodika jsme se dohodli, že problematika „jak nakládat s odpady“ bude zpracována v několika článcích, které budou tvořit pravidelný seriál se závěry, které by mohly naznačit možné směry jak s odpadem nakládat, dotčené organizace, které by mohly způsoby nakládání s odpady ovlivnit a v neposlední řadě okrajově zmínit i předpisy, které v současnosti pravidla pro nakládání s odpady ovlivňují, v minulosti definovaly budoucí vývoj a v budoucnosti budou určovat konkrétní způsoby nakládání s odpady event. s produkty z odpadů vyrobených. Všechny tyto souvislosti ovšem musí vést k odpovědnému závěru, který se nazývá „peníze“. Tento faktor je bezpochyby velice důležitý, ovlivňující náš každodenní život, ale je nutné připustit variantu, že to není jediné kritérium, které nás může v dané problematice limitovat.
Nutně musíme připustit i další parametry ovlivňující způsob nakládání s odpady, jako je vliv na životní prostředí, energetické nebo materiálové využití komodity, která se nazývá komunální odpad, jeho recyklace a na výsluní zájmu musí stát priorita vedoucí ke snižování množství vygenerovaného odpadu, které by ve svém důsledku ušetřilo společenské prostředky, prostředky nás občanů a obcí a samozřejmě ušetřilo nekalé dopady na životní prostředí a přírodu samotnou. Omlouvám se všem, kterým se toto úvodní slovo tematického seriálu „Jak s ním“ zdálo příliš obecné, ale mohu vám slíbit, že v dalších dílech tohoto seriálu budeme společně řešit konkrétní úkoly, které nás společně čekají a to i v časových horizontech, které je nutné vždy úzce spojovat s řešením dané problematiky, tedy způsob „ jak s ním nakládat“.
Petr Medáček, starosta Budyně nad Ohří a předseda Rady sdružení SONO