V noci z 28. února na 1. březen, přesně řečeno o půlnoci, proběhl okamžik pro sčítání lidu, domů a bytů 2001. Toto sčítání bylo pátým populačním a bytovým sčítáním zpracovaným za bydlící (nikoli za přítomné) obyvatelstvo. Poslední dřívější sčítání proběhlo v naší republice, tehdy České a Slovenské Federativní Republice (ČSFR), 3.3.1991. Nové sčítání bylo významné z mnoha důvodů: bylo prvním v novém století a tisíciletí, a prvním v samostatné České republice. Provádělo se tradiční metodou, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy, a to zvláštní černou tužkou s logem sčítání, kterou občané od komisařů obdrželi.

Dotazníky obsahovaly 26 údajů o osobách, 18 údajů sloužilo k charakteristice bydlení a bytů a 12 údajů se týkalo domů. Vyplnění údaje o národnosti a náboženství bylo dobrovolné. Příslušné tiskopisy pro sčítání doručili do domácností po 20. únoru sčítací komisaři, kterých v Lovosicích bylo celkem 31; zároveň si domluvili datum převzetí vyplněných dokumentů. Sčítacích revizorů bylo v Lovosicích 7 a hlavním revizorem pro Lovosice byla Ing. Marie Klitschová. Všechny zúčastněné osoby se podrobily speciálnímu školení na Českém statistickém úřadě. Sčítací komisaře vybíraly obce z důvěryhodných osob; komisaři neměli právo vstupovat do bytů a museli se prokazovat průkazem sčítacího komisaře a občanským průkazem. Tiskopisy si komisaři vyzvedli po sčítání nejpozději do 12. března. Seznam sčítacích komisařů, revizorů a seznam sčítacích obvodů byl v Lovosicích vyvěšen na úřední desce od 12. února 2001.

Občané byli ze zákona povinni při sčítání poskytnout v plném rozsahu potřebné údaje, přičemž za porušení této povinnosti jim hrozila pokuta do výše 10.000 Kč. V souvislosti s touto povinností vzal Český statistický úřad v úvahu to, že Listina základních práv a svobod zaručuje každému právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů, a proto se na všechny osoby, které se při sčítání dostaly do styku se zjišťovanými údaji, vztahovala povinnost mlčenlivosti. Sčítací komisaři i revizoři podepsali slib mlčenlivosti; za jeho porušení by se vystavili trestnímu stíhání nebo přestupkovému řízení s pokutou až do výše 200 000 Kč. Poprvé v historii se sčítací tiskopisy po ukončení elektronického zpracování skartovaly a jména osob nebyla zaznamenána na elektronické nosiče.

Na sčítací komisaře byly kladeny určité požadavky: měli to být bezúhonní, fyzicky zdatní a příjemní lidé s dobrým vystupováním. Každý z nich obstarával obvod s cca 80 – 100 domácnostmi. Jejich práce byla nevděčná, do některých domácností se museli mnohokrát vracet, a „zásluhou“ médií jim lidé nedůvěřovali a vyplněné tiskopisy předávali na obvodní úřad nebo zasílali přímo na okresní přebírací místo.

Práci čtyř až pěti komisařů kontroloval revizor, který měl za úkol případně opravovat jejich chyby. Zkontrolované tiskopisy předala Ing. Klitschová 2. dubna ČSÚ v Litoměřicích. První předběžné výsledky i za okres Litoměřice byly k dispozici od července 2001 a zpracovala je Krajská reprezentace Českého statistického úřadu v Ústí nad Labem. Definitivní vyhodnocení bylo až známo v první polovině roku 2003.

K 1. březnu 2001 žilo dle oficiálního sečtení v Lovosicích 9359 obyvatel, z tohoto počtu 9285 občanů s pobytem trvalým na území města, 74 občané s pobytem dlouhodobým, zbytek činily osoby dočasně přítomné a osoby s krátkodobým pobytem. Převahu v počtu měly ženy – 4835 (51,7 %), proti 4524 mužům. Dětí do 14 let bylo 1436, mužů mezi 15 – 50 lety 3047 a žen v tomtéž věku 3044. Občanů nad 60 let bylo celkem 1532 – mužů 750 a žen 1082. Ekonomicky aktivních bylo 3949 občanů (42,2 %); z celkového počtu pracujících dojížděli do jiné obce ČR 1542 občané.

K české národnosti se přihlásilo v Lovosicích 8578 osob, k moravské 7 a k slezské 5; slovenskou národnost mělo ve městě 131 obyvatel, 27 německou, 17 polskou a 17 romskou; většina Rómů se zřejmě buď přihlásila k české či slovenské národnosti, nebo patřila mezi 577 občanů, kteří kolonku národnosti nevyplnili (nebylo to povinné). V obci žili také cizí státní příslušníci, a to 6 Slováků, 66 Vietnamců a 3 Ukrajinci. Co se týče náboženského vyznání, kolonku o víře nevyplnilo v Lovosicích 7073 občanů. Z věřících bylo nejvíce příslušníků Církve římskokatolické – 1217, Českobratrské církve evangelické – 65 a Církve československé husitské – 103. K jiným církvím se přiklonily 103 osoby.

Domů bylo dle sčítání v našem městě 871, z toho trvale obydlené 723. Polovina byly rodinné domky – 452. Bytů máme v Lovosicích 3911, trvale obydlených 3767, tj. 96,3 %. Neobydlených bytů je dle publikace 144 (v tomto počtu jsou asi zahrnuty většinou byty, kde není nikdo trvale hlášen, které ale majitelé pronajímají a jsou ve skutečnosti obydleny). Těchto přechodně obydlených bytů je uváděno 59, k rekreaci slouží 6 a nezpůsobilých k bydlení je uvedeno 28. Na jeden trvale obydlený byt připadalo průměrně 2,48 osoby.

V litoměřickém okrese bylo ke dni sčítání 105 obcí s 115 107 obyvateli (z toho ženy 58 234 – 50,6 % a muži 56 873); pro zajímavost k 1.3.1961 bylo v okrese 167 obcí se 115 415 obyvateli – ubylo tedy přes 60 obcí, ale počet obyvatel se příliš nezměnil, zřejmě se lidé stěhují do měst. Přesto je v litoměřickém okrese stále obcí nejvíce. V celém ústeckém kraji žilo celkem 826 380 lidí v 354 obcích. Počet obyvatelstva České republiky, vymezený jako úhrn obyvatelstva s trvalým a dlouhodobým pobytem,  činil ke dni sčítání 10 292 933 osob.

Sčítání obyvatel si v ČR vyžádalo náklady ve výši 2,4 miliardy korun.

JAK SE MĚNÍ LOVOSICE (2. díl) – SČÍTÁNÍ LIDÍ, DOMŮ A BYTŮ V ČR 2001

Procházení příspěvků