Již více než půl roku funguje v Litoměřicích obchod, kde lidé zakoupí potraviny a drogérii na váhu, bez zbytečných obalů a do vlastních nádob. Jmenuje se Meloun – ani jeden obal. Martina Lízlová z Lovosic ho zde otevřela, protože prostě neměla kde nakupovat. Ona sama nechtěla již dále přispívat k znečišťování planety zbytečnou produkcí věcí, které jak sama říká: „vlastně vůbec k životu nepotřebuje.“ Pomáhá tak i ostatním podobně smýšlejícím lidem najít místo, kde nakoupí kvalitní zboží, většinou v biokvalitě a v množství, které právě potřebují. Obchod byl prvním svého druhu v Ústeckém kraji. Od letošního února funguje v Ústí nad Labem bezobalový obchod s názvem Špajz a jeden částečně bezobalový krámek je v Děčíně, ten se jmenuje BIO KOKO.
Martina jde ve svém snažení ještě dál. Snaží se zvýšit obecné povědomí o životě bez obalů také přednáškami a vlastním příkladem. S manželem Tomášem a dcerou Melinkou žije již dva roky tak, aby rodina neprodukovala žádný zbytečný odpad. Přednáší o tom na různých místech. Účastnila se například „Dne lovosických autorů“ a v květnu spolupořádá přednášku o „Alchymii ekopraní“ v Mozaice. Přednáška se uskuteční 17. května 2018, přednášet bude zástupce společnosti TierraVerde. Dokonce i otevření obchůdku 4. září 2017 bylo záměrně naplánováno na mezinárodní týden bez obalu.
Martina je velmi inspirující. Já osobně jsem díky ní začala k úklidu používat sodu a ocet a díky zahrádce mám možnost rostlinné zbytky z domácnosti kompostovat. Když posloucháte její přednášku, místy vás i zamrazí: Průměrná česká domácnost ročně vyprodukuje víc jak tunu odpadů, na které se z velké části podílí právě obaly. V Evropské unii se ročně vyhodí až 88 miliónů tun potravin a zhruba 53 % z tohoto pochází z domácností. Jen na území správních obvodů obcí Lovosice, Litoměřice a Roudnice nad Labem se v průměru vyprodukuje 47 000 t komunálního odpadu ročně. Toto číslo vychází z průměru za posledních pět let podle podkladů Sdružení pro nakládání s odpady (SONO).
A jak to vlastně celé začalo
Malá Melinka se manželům Lízlovým narodila před dvěma a půl lety. Mladá maminka Martina se nemohla smířit s produkcí obrovského množství papírových plen. Tak to začala řešit jinak. Je to tak?
Nastávajícím maminkám i těm, které svou ratolest již mají, doporučuji v začátcích zajít na látkovací seminář, který pořádá párkrát do roka Mozaika. Na semináři mají možnost slyšet výhody látkových plen (zdravotní, ekologické, finanční), jednotlivé druhy si osahat, vyzkoušet přebalit panenku a utřídit si myšlenky. Na látkových plenách nic není. Naopak radost z krásných vzorů.
Několikrát jsem tě viděla ve školní jídelně. Je to také krok správným směrem? Co říkáš na tamní nabídku jídel?
Naše jídelna vlastní certifikát zdravá školní jídelna jakožto jedna ze dvou z Ústeckého kraje, což je skvělá vizitka. I z tohoto důvodu sem párkrát s dcerou zajdeme. Nabídka je plně dostačující. Za cca 65,- Kč dostanete polévku, hlavní chod. Líbí se mi zařazení různých obilovin (kuskus, bulgur). Myslím, že se jedná o dobrou alternativu, pokud člověk není schopen z časových a jiných důvodů si uvařit a měl by oběd řešit ve fastfoodech.
Nemohlo by to fungovat, pokud bys neměla plnou podporu manžela a ostatních okolo. Naposledy jsem tě viděla před Vánoci na přednášce v Litoměřicích. Zaznělo tam, že budete mít Vánoce bez zabalených dárečků. Jak to vaše okolí nakonec zvládlo?
Ano, velké dík patří naší rodině, která nám velmi pomáhá, bez nich bych to nešlo. Vánoční dárky jsme z větší části měli opravdu zabalené v ušitých sáčcích s vánočním motivem. Látku jsme našly s maminkou u babičky na půdě, byla zhruba 30 let stará. Co víc si přát, že? Nicméně jsme všechny dárky neobsáhly a sáhly po balicím papíru, zejména pro dceru. Pro rodinu jsme dárky vyrobili, např. tělový krém, sladidlo a čokoládu. Naše okolí už je zvyklé. Nic už je nepřekvapí.
Co může na tomto způsobu života odrazovat?
Přemýšlení, plánování a ostych. Byť jednoduché a zároveň velmi těžké stereotypy, které stojí velké úsilí překonat. Posléze velmi často opakující se věta „já stejně nic nezmůžu, jsem jen jehla v kupce sena“. Do vlastních obalů nakoupíte opravdu cokoliv. Maso, sýr, čaj, nakládanou zeleninu.
Co by mohl každý z nás udělat jako úplně první? Kde začít? Co ty osobně doporučuješ?
Já vždy doporučuji se zamyslet nad každodenními činnostmi. Uvádím jednoduché příklady – vlhčené ubrousky a termohrnek. Není lepší nosit namočenou žínku, kterou dítě utřu, nežli chemicky namočený vlhčený ubrousek, který odstraní všemožné skvrny a je prakticky nerozložitelný? Téměř každý si rád v zimě dá na procházce kafe s sebou. A téměř každý vlastní termohrnek. Není lepší si nosit svůj termohrnek, ve kterém vám kafe vydrží i déle teplé?
Jsi teprve v začátku své podnikatelské kariéry, kterou provází opravdu silný příběh. Přibliž prosím ty úplné začátky, kdy byl Meloun jen prvotní myšlenka.
Člověk by hádal dlouhé večery, kdy jsme se zamýšleli nad bezobalovým krámem. Moc dalece jsme nepřemýšleli, až jsem jednoho dne seděla na hygieně. Po první schůzce mi ztuhnul úsměv, ale poměrně rychle jsme našli vhodné prostory, které vyhovovaly. Pro představu máme obchod zkolaudovaný na potravinářský provoz, což v praxi znamená výmalbu omyvatelnou barvou do 1,8 m v celém objektu + dvoudřez s pracovní deskou na prodejně. V celém objektu jsme museli nechat udělat výpočet denního a umělého osvětlení, aby byly vhodné podmínky jak pro pracující, tak pro potraviny. Veškerá světla svítí v povolených lumenech a na předem vypočtených místech. Každá místnost je odvětrána. Ve skladu je též dřez s pracovní deskou. U umyvadel musí být jen bezdotykové dávkovače mýdla. Vše vyběháte a čekáte na vyjádření hasičů, odboru komunálního odpadu, odboru životního prostřední. Nakonec 1. 9. získáte potřebná razítka a 4. 9. otevíráte J Proces na půl roku. Nebudu lhát, chtěla jsem boj vzdát, ale manžel mě vždy podržel. V prosinci nás navštívily dámy ze živnostenského úřadu, z ČOI a ČZPI a obstála jsem na jedničku.
Snažíš se dbát na bio kvalitu zboží a místní produkty. Jaký sortiment je nyní v Melounu k mání a co plánuješ dál?
V obchodě je zboží, za kterým si stojím a které sama konzumuji. Nenabídla bych lidem zboží, za které bych nedala ruku do ohně. Pokud není zboží v bio kvalitě, tak je pouze od předem prověřeného dodavatele nebo na doporučení. Skvělý příklad je na pohance. Pohanka je v Čechách od 15. století a v bio kvalitě ji seženete pouze z Číny. Naštěstí zde máme Mlýn Šmajstrla, který je v rukou Šmajstrlů již po čtyři generace. Jako jediní na světě zpracovávají pohanku ručně. Tak komu byste dali přednost? Momentálně nabízíme sortiment o cca 190 položek. Nyní už je u Melouna vše, co jsem si přála, dále dávám na přání zákazníků, tedy pokud najdu vhodného dodavatele a splňuje mé požadavky pro bezobalový obchod. Nyní mám šest dodavatelů s vratnými obaly, což je pro mě osobně velký úspěch.
Svůj obchod propaguješ především prostřednictvím facebooku. Objevují se tam novinky, ale také recepty a tipy.
Facebook je silné médium. Pomohly nám noviny, které otiskly rozhovor při otevření a posléze v únoru cca půl roku po otevření. Nicméně stále jsme bezobalový = bezodpadový obchod, takže od nás letáčky a ani žádnou tištěnou reklamu nečekejte. A ano, snažím se zveřejnit recepty, tipy, návody, které se mi osobně osvědčily a možná pomohou dalším skalním nadšencům i začátečníkům na jejich bezodpadové cestě.
Recept na „Mrkvové cookies s rozinkami a kokosem“ podle Martiny Lízlové
150 g nastrouhané mrkve
100 g mouky (vyzkoušeno s ječnou, špaldovou celozrnnou, špaldovou chlebovou)
90 g vloček
50 g medu
30 g kokosového oleje
25 g strouhaného kokosu
50 g rozinek
1čl skořice,
1 vejce (možno nahradit rozmixovaným a vodou namočeným lněným semínkem)
špetka soli
Vytvarovat kuličky a péct na 170 stupňů 12-15 min. Kuličky se vlivem teploty samy vytvarují do podoby sušenek.
Výroba domácího mýdlového slizu na praní
Rostlinné mýdlo na praní 100 g
10 l vroucí vody
Prací sodu 300 g
Mýdlo nastrouhejte, přidejte 3 l vroucí vody a míchejte, než se řádně rozpustí. Prací sodu nasypte do horké vody s mýdlem. Poté opět přidejte další 3 l vroucí vody a míchejte, dokud se soda zcela nerozpustí. Na závěr přidejte další 4 l vroucí vody. Sliz se nechá ztuhnout nejméně 48 hodin. Poté se vytvoří prací hmota, která má konzistenci pudinku. Zhruba jeden kelímek slizu dávejte přímo do bubnu pračky.
