Ohlédnutí

Letem lovosickým světem 2007 (II. část)

Červenec

• S platností od 1.7.2007 byla do funkce vedoucí ekonomického odboru Městského úřadu Lovosice jmenována Ing. Dagmar Wágnerová (na MěÚ již působila v letech 1991-1998).
• Město Lovosice vstoupilo dnem 1.7.2007 do dobrovolného svazku obcí "Svazek obcí INTEGRO, Západ Českého středohoří-Poohří“.
• Výstavba multifunkčního domu v ulici Osvoboditelů naproti Městskému úřadu byla dokončena v červnu 2007 a do budovy se postupně v červenci stěhovaly nové firmy: GE MONEY BANK, prodejna sportovních oděvů, kol a jiných sportovních potřeb RIVA SPORT a další.
• Pro mnohé snoubence bylo sobotní datum se třemi sedmičkami 7.7.2007 velice přitažlivé. V Lovosicích se konalo svateb 5 (obvykle podle matrikářky paní Suché 2, maximálně 3). Oddávajícím byl starosta Kulhánek, hudbou obřad doprovázela paní Iveta Pospíšilová.
• Do Lovosic zavítal ve dnech 21.- 24.7. Pojízdný kinematograf bratří Čadíků, aby pro občany promítl v lesoparku „Osmička“ čtyři české filmy (MAHARAL – Tajemství talismanu, Pravidla lži, Grandhotel a Kráska v nesnázích). Vstupné na všechny filmy bylo dobrovolné a vybrané peníze šly na dobročinné účely. Velký zájem občanů svědčil o tom, že stálé kino v Lovosicích opravdu chybí.
• Do obřadní síně Městského úřadu Lovosice, která byla nově rekonstruovaná počátkem roku 2007, byly v pátek 27. července zavěšeny nové obrazy, a to 3 akvarely akademického malíře Vladimíra Švece, který vyučuje na Fakultě užitného umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, v ateliéru všeobecné malby.

Srpen

• Ústecký kraj zasáhlo údajně největší sucho v posledních sto padesáti letech. Meteorologové zjistili, že jaro i léto patřilo k nejsušším vůbec. Podle dostupných údajů předstihla sucha i kritický rok 1947. Kritická situace nastala nejen v obilninách, ale i v zelenině a ovoci.
• Podchod na lovosickém nádraží byl po mnoha nepříjemnostech16.8. vyčištěn a na noc přepažen vysokou zábranou, aby ji nebylo možno přelézt a podchod dále znečišťovat. Na pořádek začala dohlížet i Policie ČR.
• V pátek 17.8. byla v loděnici firmy Barkmet spuštěna na vodu už třetí loď. Na přání budoucího holandského majitele se jmenuje ENJOY a má hodnotu cca 35 milionů.
• Multikulturní open air festival ŽAFEST, v pořadí již druhý, se uskutečnil ve dnech 17. a 18. srpna v lesoparku Osmička. Pořadatelé získali dotaci z krajského dotačního programu, hlavním sponzorem bylo město Lovosice a přispěli i další sponzoři. Bohatý doprovodný program zahrnoval rovněž čajovnu, střelnici i výtvarný stan a Divadélko Uličník.
• Slavnostní otevření druhého úseku přivaděče v Prosmykách proběhlo za přítomnosti krajského hejtmana Jiřího Šulce, starostů měst Lovosice Jana Kulhánka a Litoměřice Ladislava Chlupáče a zástupců stavebních společností 20. srpna. Stavba má ochránit před povodní Lovochemii, průmyslové zóny a obec Mlékojedy, a to i proti pětisetleté vodě. Finanční náklady činily 244 milionů korun. Přivaděč je cca ze 70% financován z unijních zdrojů.
• 1. ZŠ získala o prázdninách opravenou střechu v hodnotě cca 6 milionů (rekonstrukci provedla firma BH a B, s.r.o. Ústí nad Labem) a nové oplocení. Další opravy a rekonstrukce byly provedeny o prázdninách i v dalších školách a v centrální školní jídelně Lovosice byly vyměněna okna v 1. patře za plastová.
• Výstava filmaře, fotografa a básníka Wima Wenderse a jeho ženy Donaty Wenders se na nádraží v Lovosicích uskutečnila ve dnech 14.8 - 19.8.2007. Ve třech vagónech přestavěných na galerii mohli návštěvníci v Galerii ve vlaku zhlédnout dvě výstavy fotografií: The Million Dollar Hotel a Buena Vista Social Club. Galerijní vlak přivezla do Lovosic Leica Gallery Prague.

Září

• 1. září nastoupil do funkce ředitele Kulturního střediska Lovoš Bc. Martin Kohl. Dosavadní ředitel Miroslav Šanda odchází od 1.1.2008 do starobního důchodu a k 17. září opustila KS Lovoš také programová referentka, paní Helena Mejsnarová. Místo ní nastoupila nová programová pracovnice Hana Beránková.
• Od 3.-27.9.2007 probíhala v Havířově ve Výstavní síni Viléma Wúnscheho výstava 17. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné soutěže v oboru kresby a grafiky "Krásná jako kvítka...". Tématem byly " Čerti, ďáblové, skřítci a rarášci ". Z Lovosic byly v konkurenci dětí z 11 zemí vybrány obrázky dětí: Andrea Bednaříková - skřítek „Kořenáč usměvavý“, Daniel Dojčinovič - skřítek „ Divous lesní“, Andrea Dykastová -„Čerti v pekle“ a Barbora Hieková - skřítek „Šmudla hříbečkovitý“.
• Ve dnech 5.-7.9. byla na Labi a Vltavě a některých jejich přítocích simulována povodeň. Cílem bylo prověřit průnik této výstrahy systémem předpovědní a hlásné povodňové služby od centrálních orgánů, přes kraje až po jednotlivé „ohrožené“ obce. Pracovníci v Lovosicích o všem, co učinili, posílali zprávy, zápisy z Povodňové komise i z Krizového štábu. Spojení dle tiskové zprávy KÚÚK fungovalo dobře.
• Ve spolupráci Domu pečovatelské služby a Klubu důchodců se 6. září uskutečnil poutavý zájezd seniorů do památkové rezervace Třeboň a hlavně do renesančního zámku v Třeboni. Historik Průcha, který nás prováděl, určitě způsobil, že mnozí si pana Voka oblíbili. Byl to poslední výlet s vedoucí Domu s pečovatelskou službou, paní Libuší Haufovou, která k 30. září ukončila v DPS svou činnost.
• Den otevřených dveří se konal v Lovochemii v sobotu 8. září 2007 od 9 do 13 hodin v areálu závodu. Kromě prohlídky výroben LAV a KD mohli návštěvníci absolvovat i prohlídku čistírny odpadních vod a přístavu a provoz expedice LV s novou balící linkou a paletizací výrobku. Svůj vlastní program měly i děti (výtvarná soutěž, skákací hrad, bungee-running).
• Nové „Oranžové“ víceúčelové hřiště bylo slavnostně otevřeno 10. září u ZŠ Sady pionýrů Lovosice. Město získalo dotaci od firmy ČEZ ve výši 1.300 tisíc korun a spoluúčast města činila 1,4 mil. korun. Symbolického přestřižení oranžové pásky se zúčastnili místopředseda vlády Alexandr Vondra, Ing. Lucie Speratová z Nadace ČEZ, ředitelka 1. ZŠ Jana Laštovková a starosta Jan Kulhánek.
• 11. září se pod záštitou celostátní náborové a prezentační akce Sto podob dobrodružství konalo v Lovosicích na Osmičce „Odpoledne se skauty“.
• Po roce připlula 12. září do Lovosic opět Divadelní loď Tajemství a tentokrát sehráli členové Divadla Aqualung příběh vzducholodi Luny Svit 1 a jejich konstruktérů pod názvem VZDUCHOLOĎ. Hudbu v tomto fantastickém kabaretu obstaralo trio mechanických muzikantů a o občerstvení se staral jeden dekadentní barman. Pro děti z MŠ dvě mladé dívky v pruhovaných trikotech předvedly „Tančíček“, pohybově-žonglérské představení.
• Dne 13. září byla na 4. řádném zasedání ZM Lovosice schválena nová verze lovosické vlajky a znaku (autor heraldik Stanislav Kasík). V anketě o vlajce a znaku hlasovalo 295 (!) občanů, pro vítězný návrh bylo 81 osob.
• 28. září se konala oblíbená Václavská pouť; v Lovosicích vystoupili Yvetta Simonová a Josef Zíma, dechový orchestr KS s kapelníkem Josefem Turkem, orchestry ZUŠ, hudební skupiny Paradox a Vitamín, Vlasta Horváth se skupinou Frenzy, Walda gang, country skupina Karavana, Taxmeni a další umělci. Nechyběly atrakce pro děti a mnoho stánků, ale chybělo krásné počasí: lilo jako z konve. Lidé přišli i tak, ale při sluníčku by to bylo veselejší… V 10 hodin se uskutečnila také humanitární akce – Běh Terryho Foxe.
• Téhož dne byla v 16 hod. v ul. Osvoboditelů otevřena vernisáží Galerie Porta Bohemica s obrazy, fotografiemi, časopisy a dalšími předměty týkajícími se našeho krásného okolí, Českého středohoří, kterou pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody založili Roderick Slavík a Petr Urban.
• Do 30. září předalo vyplněný dotazník pro účely strategického plánování v letech 2007-2013 celkem 523 občanů města (při počtu obyvatel 8905, který uvádí ČSÚ k 1.1.2007, je to 5,87 %).

Říjen

• V pořadu „Hvězdy, jak je neznáte“ vystoupili 11. října v Lovosicích oblíbený herec Divadla Sklep, moderátor a filmový herec a muzikálová zpěvačka Zuzana Norrisová, v poslední době známá jako letuška Petra.
• V pondělí 22.10. byla v bývalém chemickém učilišti naproti Lovochemie otevřena největší maloobchodní prodejna na okrese SVĚT MÓDY. (Údajně za nejnižší ceny.)
• Zeměpisná přednáška Na kolech kolem světa v podání dvojice Lucie Kovaříkové a Michala Jona 22. října byla zajímavá a nezvyklá už podáním dvou střídajících se vypravěčů, jiný je pohled ženský a jiný mužský. Dvojice už projela všechny světadíly!
• V rámci turné Šporcl hraje Dvořáka navštívil známý houslový virtuóz Pavel Šporcl 31. října také Lovosice. Koncert se konal ve zcela vyprodaném kostele sv. Václava, na klavír doprovázel Petr Jiřikovský.

Listopad

• Dne 6.11. byla slavnostně zahájena za přítomnosti mnoha politiků, úředníků a novinářů stavba úseku 0805 Lovosice-Řehlovice dálnice D8 vedoucí přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří tancem bagrů, které v rytmu hudby zvedaly svá rypadla. Těžké stroje dirigoval zástupce dodavatelských firem ve fraku.
• Za přítomnosti autora sochy „Žena a České středohoří“ Josefa Klimeše, starosty Jana Kulhánka, místostarostů Vladimíra Johna a Jana Jakuba a dalších vedoucích pracovníků MěÚ, zástupců výborů společenství vlastníků bytů i médií, konala 7. listopadu ve vnitřním traktu ulice Osvoboditelů malá oslava. Socha byla přesunuta do centra relaxační zóny, byly zde vysázeny stromy a bude zde osazena i další zeleň, přibyly lavičky, ale i parkovací místa. Určitě se tu bude lidem líbit!
• V neděli 11.11. se Koncert při svíčkách konal už potřetí. Byla ale veliká zima a ještě Martin přijel opravdu na bílém koni. Nikomu to však nevadilo, hudebníci krásně hráli, zpěváci zpívali a lidé přišli. Opravdu velmi krásný zážitek…
• Na řádném zasedání ZM 15.11. po odstoupivším Ondřeji Pšeničkovi složil slib nový člen zastupitelstva Jindřich Novák, MBA.
• 20.11. se ve foyer Městského úřadu Lovosice uskutečnila výstavka žákovských prací v rámci projektu ZŠ Antonína Baráka „Hledání ztraceného ráje v Českém středohoří“.
• V „Mírovém“ kostele v ul Karla Maličkého se 21.11. uskutečnil první samostatný koncert pěveckého sboru IN FLAGRANTI.
• Dne 28.11. vystoupila v Kulturním středisku Lovoš folková skupina Nezmaři; v Lovosicích skupina zpívá bez elektriky, sál prý má výbornou akustiku. Nezmaři zde tentokrát pokřtili i svou novou desku, „Kdo si zpívá, má do ráje blíž“.

Prosinec

• Předvánoční turistický pochod „O Lovosickou Vánočku aneb o Měšec Zlého Správce“ pořádaný TOM Vejři se konal tentokrát už 1. prosince. XVI. Ročník byl pojatý jako cesta historií a z 27 skupin ho vyhráli roudničtí skauti. Zúčastnilo se 200 lidí.
• Do stávky ve školství se 4.12. na Litoměřicku zapojilo minimálně 840 lidí, v Lovosicích všechny MŠ a ZŠ i gymnázium. Nezúčastnila se SOŠ technická a zahradnická a ZUŠ.
• Dne 4.12. se představil v KS Lovoš se svou talk show „Cestou necestou“ Miroslav Donutil. Velký úspěch, vyprodáno!
• Dne 8. prosince vyjely na naši trať Čížkovice – Obrnice (součást trati Lovosice-Most). pravidelné osobní vlaky placené Ústeckým krajem naposledy. Zubrnická museální železnice a sponzoři uspořádali v tento den jízdu zvláštního historického vlaku, který byl tvořen motorovým vozem M 131.1280 a přípojným vozem Blm s odjezdem z Lovosic v 10.17. V motorovém voze byla instalována výstavka fotografií z provozu na této trati. Vlakem se svezlo celkem 150 lidí a další desítky osob se v jednotlivých stanicích přišly rozloučit s vlakem na trati, po které dlouhá desetiletí jezdily do škol, práce či za zábavou.
• „Vánoce na gymnáziu“ se konaly 18. prosince od 15 hodin v parku před gymnáziem (jarmark) a pokračovaly ve vestibulu gymnázia (Živý betlém, soubory IN FLAGRANTI a LAETA NOTA). Koledy s nimi zpívalo též obecenstvo.
• Ve čtvrtek 20.12. potěšily všechny ctitele swingu v Lovosicích „Swingové Vánoce v podání orchestru Bonus Vlastimila Jurčíka, hosty byli legendární Mr. Swing Karel Hála, Klára Pálková a Rostislav Pechoušek. Oblíbené melodie Já sním o Vánocích bílých, Dej mi pár okovů a mnohé další roztleskaly celý sál i během písní.
• Před 100 lety, 21.12.1907, byla zkolaudována secesní radnice v ulici Školní. Ke svému stoletému výročí dostala historická radnice nový kabát.
• 31.12. se na Václavském náměstí konalo zábavné Silvestrovské odpoledne a na Osmičce se uskutečnil Silvestrovský běh. V 17 hodin po přípitku starosty vypukl ohňostroj, na který přišlo neskutečné množství lidí. Mnoho štěstí do nového roku všem!

Pro Lovosice byl tento rok vcelku úspěšný, ledacos se opravilo (vnitroblok Osvoboditelů, obchodní areál Centrum, střecha ZŠ Sady pionýrů a rekonstrukce a opravy v dalších školách, zřídilo se samostatné Informační středisko, začal se opravovat podchod). Brzy se bude stavět nová služebna Hasičského záchranného sboru. Zažádalo se o různé dotace, například o dotaci na opravu Pfannschmidtovy vily nebo na novou ulici Evropská. Něco zůstalo na příští roky – výtah v Kulturním středisku Lovoš, kuželna, parcely pro rodinné domky.

A co se vůbec v naší zemi nepovedlo: umravnit řidiče. Po prvotním úspěchu v 1. polovině minulého roku se zdálo, že se díky bodovému systému bude jezdit mírněji, dodržovat předpisy a že klesne počet nehod. Není tomu tak. Počet mrtvých nejen na silnicích litoměřického okresu neklesá. V roce 2007 si už zase na silnici většina řidičů dělá naprosto, co chce, a kdo nemá auto, ani jako by nebyl člověk. Řidičský průkaz dostane mnoho lidí, kteří by z psychologických důvodů řídit neměli, jsou agresivní. Je to tím, že aut je moc. Tvrdím už dlouho, že by jich na tak malou zemi měla být polovina a nedávno mě zaujal citát Petra Moose, děkana dopravní fakulty ČVUT, který k faktu, že je pro výběr mýtného zaregistrováno cca 240 000 platících kamionů, přičemž stát počítal se 120 000, řekl: „Zaskočilo mě to, že je dvojnásobný počet registrovaných vozidel.“ a bude to ještě horší. Pořád se všude mluví o zvýšení parkovacích míst, stavbě garážových domů a podzemních garáží, nových silnicích, nových autobusových spojích… Za chvilku už pěší člověk nebude mít kudy chodit. Přece ale všichni nemáme auta a děti ani řídit nesmí. Snad si to někdo někdy uvědomí, že normální je chodit, ne jezdit… Takže v příštím roce dbejme nejen o silnice a cyklostezky, ale také o cesty pro pěší!

Hz

Pohledy do historie

Lovosický špitál a chudobinec

Tak jako jiná města, mívalo také to naše svůj špitál či chudobinec, určený k důstojnému zaopatřování přestárlých či z různého důvodu potřebných osob. Historická budova starého špitálu stála až do roku 1940 v Terezínské ulici, zhruba v místech před někdejší prodejnou Mototechny a bytovými jednotkami, poblíž vyústění Mírové ulice. Pod bytovými jednotkami je zde dnes obchod s drobným zvířectvem a chovatelskými potřebami, trafika, obchod s motoristickým zbožím, prodejna instalatérského materiálu, oční optika a klenotnictví. Historie lovosického špitálu sahala až do 17. století a povíme si o ní něco více.

Po třicetileté válce bylo lovosické panství ve značně zuboženém stavu. Na konci války vtrhlo ještě 16. listopadu 1648 asi 600 Švédů do města a dva dny zde okupovali a plenili zámek i město. Ještě na začátku 18. století se ve městě nacházely ruiny pobořených domů. V tomto stavu pronajal v roce 1653 tehdejší majitel panství, císařský komorník Karel Ferdinand z Valdštejna, zámek Lovosice s předhradím a 13 k němu náležejících vsí a statek Sulejovice na dobu pěti let ovdovělé hraběnce Sylvii Kateřině Černínové, rozené Caretto Millesimo. Ještě před uplynutím pětileté lhůty jí 3. srpna 1655 prodal celé lovosické panství za 100 tisíc rýnských zlatých. Hraběnka Černínová připojila k panství Lovosice své dosavadní statky Kamýk, Bílý Újezd, Dobkovičky a Chotiměř. V roce 1659 se podruhé vdala za Leopolda Viléma, markraběte z Baden-Badenu, jemuž již v roce 1660 celé lovosické panství odkázala. Zemřela ve věku 58 let 29. února 1664 v Řezně. Asi rok po její smrti se markrabě Leopold Vilém podruhé oženil s hraběnkou Marií Františkou z Fürstenbergu, vdovou po hraběti Wolfgangu Vilémovi. Po smrti markraběte Leopolda Viléma z Baden-Badenu v roce 1671 následoval jako majitel panství jejich němý syn Leopold, za matčiny asistence až do jejího úmrtí v roce 1702. Poté byla Leopoldovi poručnicí jeho teta Sybilla Augusta. Po Leopoldově smrti (1716) následoval Ludvík Jiří z Baden-Badenu. Za jeho doby se odehrála velká bitva u Lovosic (1756). Jeho dcera Alžběta Augusta prodala 22. července 1783 panství Lovosice svému příbuznému knížeti Janu Schwarzenbergovi, vévodovi v Českém Krumlově. Od té doby pak panství zůstalo v majetku knížecího rodu Schwarzenbergů až do roku 1945.

V době kdy bylo panství v držení markrabat z Baden-Badenu došlo k nespornému rozvoji města. V letech 1733-1743 byl postaven nový kostel sv. Václava, v roce 1702 kaple Srdce Ježíšova na Siřejovické ulici a dále také radnice. V roce 1711 byla založena romantická zahrada, která však brzy podlehla praktičtějšímu využití panského hospodářství. Markraběnkou Sylvií Kateřinou měl být v letech 1655 až 1664 postaven také nový lovosický zámek, jenž pak podle kroniky padl 19. února 1809 za oběť požáru, který zničil celé město s výjimkou pouze několika málo novějších domů postavených z materiálů odolných proti ohni. Tatáž markraběnka Sylvie Kateřina nechala v roce 1656 postavit také špitál v Terezínské ulici. Jednalo se o nadační zařízení pro 7 chudých a přestárlých osob s nadačním zaopatřením částkou 7000 zlatých rýnských ročně. Toto zástavní právo pak na budově vázlo až do 12. dubna 1938, kdy bylo vymazáno z pozemkové knihy. Jako rok postavení špitálu uvádějí některé prameny také letopočet 1660.

Dům č.p. 811/18 ve Wolkerově ulici, který nechalo město postavit v roce 1938 jako dům pro chudé (foto M. Radoň, 2007)

Nadační špitál byl dům s popisným číslem 115 v Terezínské ulici, poblíž vyústění dnešní Mírové ulice. Z toho důvodu se také tato ulice až do roku 1945 jmenovala Špitální (Spitalgasse). Jednalo se barokní obdélníkovou jednopatrovou budovu s barokním štítem. Vjezdní brána s pilastry byla zakončena římsou proloženou segmentovým obloukem. Budova měla malou věžičku, která byla opatřena zvonem s nápisem: „Goss mich Baltasar Chromelin in Aussig Anno 1701“, tedy v překladu: „Odlil mě Baltasar Chromelin v Ústí nad Labem, léta Páně 1701.“ Vchod do špitálu byl ze strany od tehdejšího hřbitova, který se rozprostíral mezi Terezínskou a Husovou ulicí v místech, kde je bývalá prodejna Mototechny, bytové jednotky a nyní již zrušená zesilovací stanice. U vrat špitálu býval zvonek, který oznamoval každého příchozího.

Z dopisu nadační správy z 11. března 1769 vyplývá, že v tento den přešla nadace pod správu schwarzenberského panského ředitelství. Do tohoto špitálu či chudobince byli přijímáni dlouholetí zasloužilí dělníci knížete Schwarzenberga a byli zde doživotně zaopatřeni. Dostávali zde ošacení, ubytování, stravu a také malé kapesné. Uvedený dopis nadační správy obsahuje také informace o nadačním zástavním právu, které stanoví výši finančních dotací v objemu 7000 zlatých rýnských ročně. Z toho mělo být ročně vyplaceno 50 zlatých lovosickému faráři za sloužení dvou mší týdně, 18 zlatých na světlo a jiné potřeby, 20 zlatých varhaníkovi, 12 zlatých lovosickému purkmistrovi za dohled a ze zbytku mělo být ročně uloženo 320 zlatých jako základní jmění špitálu.

V roce 1825 dostal špitál novou střechu. Na nové trámy, pokryté plechem, byly položeny tašky. Do té doby byl špitál zastřešen pouze šindelovou krytinou.

Chudobinec vykázal na konci roku 1830 stav majetku ve výši 3107 zlatých a 15,25 krejcarů vídeňské měny. K tomu v průběhu roku 1831 přibyly úroky z vypůjčeného kapitálu, příspěvky od vrchnosti, úředníků atd., sbírek, peněžité pokuty a jiné ústavu přidělené částky ve výši 802 zlatých a 52 krejcarů, z nichž 317 zlatých a 45 krejcarů bylo použito k podělení 11 chudých; 395 zlatých a 30 krejcarů na další dobročinné účely a jiné nutné výdaje a zbytek ke zvýšení základního jmění. V roce 1833 je mezi panskými budovami v Lovosicích jmenován také špitál, v němž je drženo 7 zaopatřenců.

V roce 1848 byl již špitál takřka na spadnutí. Tehdejší majitel panství kníže Jan Adolf Schwarzenberg ho nechal proto znovu vybudovat. V adresáři Lovosic z roku 1903 je budova uváděna jako nadační špitál (Pfründnerspital) v majetku knížete Adolfa Josefa Schwarzenberga. Dne 29. září 1919 se městské zastupitelstvo usneslo, že bude zplanýrován starý hřbitov u špitálu, což bylo následně provedeno. Koncem března 1924 se městské zastupitelstvo usneslo na předání části pozemku bývalého hřbitova poštovnímu eráru pro stavbu poštovní budovy. Na jeho místě pak státní pošta v roce 1925 vybudovala zesilovací stanici pro nově položený mezinárodní telefonní kabel. Zbytek hřbitova pak město na základě usnesení z února 1925 a května 1926 zdarma předalo rovněž poště. Ještě v pozdějších letech při různých stavebních pracích v tomto prostoru docházelo k nahodilému odkrývání kosterních pozůstatků pohřbených osob.

Pohled do Terezínské ulice od východu na pohlednici z roku 1931. Vlevo v zadní části ulice je vidět budova bývalého špitálu s nápadnou věžičkou.

K zásadnímu obratu v historii špitálu došlo v roce 1936. Již v roce 1917 se městské zastupitelstvo rozhodlo starý špitál převzít, ale až v roce 1936 byla tato záležitost dořešena všemi úřady. Od 24. listopadu 1936 přešel starý panský špitál do majetku městské obce Lovosice. Stalo se tak na základě darovacího prohlášení schwarzenberského panského ředitelství. Špitál měl být městu předán bez zatížení a bez dluhů. Při jednání městského zastupitelstva v lednu 1937 byla tato darovací listina oficiálně schválena. V té době byly ve špitálu ještě zaopatřovány dvě ženy. Obě ženy měly být až do konce jejich života zaopatřovány na náklady města. Z drobné novinové zprávy se pak dovídáme, že již 26. května 1937 zemřela v 83. roce života poslední zaopatřenkyně schwarzenberského špitálu paní Augusta Chmelová. Podobný nadační špitál knížete Schwarzenberka tehdy existoval také v Postoloprtech. Pečovatelé v něm nosili pláště napůl modré a napůl bílé, což byly schwarzenberské erbovní barvy.

Po získání špitálu do majetku se město rozhodlo, že tuto budovu zbourá. Městští zastupitelé se tak rozhodli za účelem řešení dlouhodobě neúnosné dopravní situace ve městě. Tehdejší Špitální ulice (Mírová) měla propojit Růžovou ulici (Žižkova) s Terezínskou. Do té doby bylo nutné objíždět bloky domů přes Žižkovu ulici, ulici 8. května a Kostelní, aby se nemuselo nadále jezdit. Jelikož však ve starém špitálu stále bydleli nějací lidé, muselo se s demolicí počkat. Podle jedné zprávy byli lidé ze starého špitálu „přestěhováni do obecního chudobince u hřbitova na teplické silnici.“ Mohlo se jednat o provizorní přestěhování do doby postavení nového chudobince.

Již v průběhu srpna 1937 probíhala jednání městského zastupitelstva o postavení nového městského domu pro chudé (chudobince), v němž by měly být vestavěny jen malé byty pro 18 rodin. K postavení chudobince mělo dojít v rámci jedné státní akce. Zasedání městské rady byl předložen záměr, avšak stavební pozemek ještě nebyl bez námitek zajištěn. Původně bylo navrhováno zřízení tohoto domu na několika možných místech, buď u cihelny nebo u Růžové ulice (Žižkova), na městských polích u Lukavce, na schwarzenbergském pozemku nebo u tří městských domů. Na začátku září byl konečně nalezen vhodný stavební pozemek mezi tělesy železničních tratí Lovosice-Ústí n. L. a Lovosice-Řetenice. Při zasedání lovosického městského zastupitelstva 22. září, které vedl starosta Willy Daum, byly projednávány tři body o zřízení chudobince. Bylo rozhodnuto o přijetí hypotečních půjček u peněžních ústavů a vyhověno parcelační žádosti pana A. K. Pfannschmidta ve věci parcel mezi železničními tratěmi. Současně bylo rozhodnuto zakoupit tam od něho pozemek s výměrou 1500 m² pro stavbu chudobince. Za pozemek měla být zaplacena částka 15 000 Kč. Pozemek byl zakoupen 8. listopadu 1937 a vzápětí bylo vydáno také stavební povolení. Při zasedání městského zastupitelstva 22. prosince bylo projednáno zadání stavby. Referentem byl pan stavitel Kaftan. Po živém a vzrušeném jednání byla ve výběrovém řízení z došlých 4 nabídek přijata nabídka firmy Köhler & spol. ve výši 524.463 Kč. Tato firma projevila ochotu zříci se při udělení zakázky výdajů za projekt, které činily 10.500 Kč. V červnu 1938 konečně po různých průtazích nabylo usnesení o stavbě právní moci a byly také zajištěny finanční prostředky. Centrální sociální pojišťovací ústav v Praze povolil městu pro tuto stavbu půjčku ve výši 380.000 Kč a záruku převzal stát. Obecní spořitelna v Lovosicích povolila půjčku 150.000 Kč, a tak byl celkový obnos zajištěn.

Ve středu 15. června 1938 ráno byla v Lovosicích konečně zahájena stavba nového obytného domu pro chudé, jakmile byly oboustranně překonány všechny těžkosti, které se zpočátku stavěly plánu do cesty. Stavbu prováděla lovosická filiálka firmy Alwin Köhler & spol, s.r.o. z Ústí nad Labem. Pro zajímavost lze uvést ceny za materiál a práci, které si tato firma účtovala: 210 Kč za tisíc kusů cihel, mzdy zedníků činily 4,75 Kč za hodinu, mzdy dělníků 3,40 Kč za hodinu. Na stavbě našlo práci mnoho nezaměstnaných. Stavba dvoupatrového domu s malými byty pro 18 rodin byla brzy dokončena. Každý byt se skládal z kuchyňského koutu s 20 m² velkým obytným pokojem, spíže, splachovacího záchodu a předsíně. Kromě toho 6 bytů obsahovalo po jednom pokojíku. Plánovány byly také 2 sklepy protiletecké ochrany, 4 prádelny a nezbytné sklepní prostory a půdní oddělení. Novostavba byla napojena na městský vodovod a kanalizaci a na elektrickou místní síť.

Již v následujícím roce rozhodla porada radních 4. července 1939 o přestavbě domu, který přestal vyhovovat příslušným předpisům. Místo obytných kuchyní musely být vytvořeny malé byty s jedním pokojem, kuchyní a koupelnou. Dům prošel během své existence podstatnými stavebními úpravami až do dnešní podoby a rozlohy. Dostal popisné číslo 811/18 v tehdejší Zahradní ulici (Gartengasse), pozdější Wolkerově ulici. Dnes se jedná o jediný dům ze staré Wolkerovy ulice, která byla zlikvidována při plošné demolici v letech 1972 až 1973. Leží za železničním podchodem pod teplickým nádražím.

V druhé polovině roku 1939 byla dokončena přestavba tehdejší Špitální ulice (Mírová). Demolice starého špitálu měla být posledním krokem této přestavby. Vzhledem k dokončené stavbě nového chudobince už demolici nestálo nic v cestě. Bylo naplánováno, že bude ulice Konrada Henleina (Husova) označena jako jednosměrná komunikace a ve Špitální ulici bude po zbourání špitálu vybudována protisměrná jednosměrná komunikace. Toto opatření mělo způsobit odlehčení hlavního provozu u kostela a zamezení opakování častých dopravních nehod.

Na přelomu let 1939 a 1940 byla zahájena demolice starého špitálu v Terezínské ulici stavební firmou Gruss & Walter. Podle novinové zprávy byla tato budova „stojící na nepřehledném místě již dlouho od expanze provozu velkou překážkou a nepřehlednost na tomto silničním místě byla příčinou mnoha často těžkých neštěstí.“ Před samotnou demolicí špitálu byl předem odstraněn také starý špitální zvon. Se starým špitálem zmizela v roce 1940 z našeho města také jedna z nejstarších budov.

Podle historických pramenů zpracoval Miroslav Radoň