Jarní ráno Orseje ještě spí pampelišky také s korunami sepnutými do špičky  k modlitbě  k obraně   Kapky rosy dlouho po rozbřesku parkují na holých větvích zavěšeny na stéblech suché trávy s podvozky staženými Než je slunce zaměří než je ptáci vypijí roztáhnou své údy až k rozpadu až k prchlivé neviditelnosti a vmísí se do nad vším se vznášejícího média   Listí už bez domova donekonečna sedlá vítr a padá z jeho hřbetu jakoby se jeho průvod chtěl podobat alespoň chvostu papírového draka Písmák, Ivan Tuša (2007)

BEZEJMENNÁ ROZHLEDNA NA SEVERU ČECH

Zvu Vás na další výlet... To místo nemá název, najdete je ve východní části Českého středohoří...

Na mapě najdeme dominantní vrch Sedlo (726 m m.m.) a odtud na sever - mineme Levín, který je malinko severovýchodně, ale dál na sever si najdeme vesničku Náčkovice a nad ní je osamělá kóta s nadmořskou výškou 616 m .... a to je ono

Vydáváme se po velmi pohodlné mírně stoupající panelové cestě k vrcholu bezejmenného kopce s nově postavenou rozhlednou, která byla otevřena 6. 8. 2004.

Otevřenou krajinou profukuje vítr, oblaka všech velikostí se honí po obloze od severozápadu k jihovýchodu a chvílemi zasťiňují slunce a vítr je hned studenější. Podzim se pomalu, ale jistě ujímá vlády. Na dohled je rozhledna vykukující z korun stromů, jejichž zeleň dostává okrový nádech. Hájek stromů lemovaný keři je jen na vrcholu, pod nímž jsou louky. Zajímavá a malebná krajina, která se na obzoru ze všech stran vlní do kopců a kopečků. Nejblíže je Sedlo, které máme za zády.

Prohlížíme si květenu podél cesty. Okouzluje nás svojí barevností - zejména kombinace žlutých vratičů a jestřábníků se světle fialovou vrbovkou úzkolistou a nádherné růžové a bílé kornoutky popínavého svlačce. Místy kvete ještě i modrý hadinec, který vytváří na louce osamělé shluky. Tu a tam prolétne bělásek a hnědý okáč.

Jsme nahoře. Rozhledna je 8 m vysoká, a tak, až vystoupíme po spirálovitých schodech, budeme se dívat do krajiny z výšky 624 m. Na rozhledně je k dipozici i návštěvní kniha, čehož Poutníci Českého středohoří využijí, aby tu při odchodu zvěčnili své dojmy. Máme dokonce možnost si vypůjčit i dalekohled. Vstup je zdarma.

Před námi se otevírá úžasný kruhový rozhled do krajiny, při kterém se nám tají dech. Viditelnost je poměrně dobrá. Začínáme Sedlem a pokračujeme přes Dlouhý vrch, který je opravdu dlouhý (kdysi to byl snad lávový příkrov), za ním Vystupuje Milešovka a další kopečky, po celém severozápadě se táhne hřeben Krušných hor, na dohled jsou i města pod nimi. Na severu a severovýchodě nás zaujme panoráma Lužických hor, které svým reliéfem připomíná České středohoří - jsou tu také homole a homoličky a jedna z nich se podobá Milešovce, možná že je to Luž (bohužel nikdo z nás nemá mapu okolních vzdálenějších oblastí, abychom horu blíže určili). Lužické hory - dokonce i zde měl kdysi své dílny Hefaistos... Zdá se, že severní Čechy si tenkrát zamiloval... a jsme na východě, kde se vzadu za pásmem hor tyčí Ještěd a na jihovýchodě a jihu Ralsko, Bezděz - celý Máchův kraj, nakonec rovina s Řípem a jsme zase u Sedla... Několikrát tuto pouť opakujeme, jsme tím pohledem nesmírně okouzleni....

Před odchodem ještě chvíli posedíme pod rozhlednou na lavičce a poobědváme. Tady to nefouká, sluníčko se opírá do kamenné zdi rozhledny. Neodolám a jdu si kamení blíže prohlédnout a osahat. Šedý kámen - tefrit - je příjemně teplý - jak vstřícně přijímá sluneční paprsky a promlouvá... v šedé barvě jsou patrné krásné podlouhlé krystalky augitu a ve slunci se třpytí droboučké krystalky nerostu těžko určitelného. Chvilku u zdi postávám a hladím kameny. Najednou se tu objeví motýl - babočka kopřivová - přilétá z jižní strany a dotkne se lehce kamene a odlétá zpět... zvláštní...

A pak se pomalu vracíme. Scházíme dolů a já se hodně loudám a zůstávám daleko za naší partou. Nějak se nemohu s tímto krásným místem rozloučit. Těkám pohledem po kopcích (vždyť za pár hodin mě vlak odveze zase do roviny...) a po květech, jenom ne na cestu. a právě na cestě seděl Někdo, koho jsem vyplašila... vzlétl a já už jsem jenom podle jeho třepotavého letu, vykrajovaných žlutých křídel proti modrému nebi zjistila, že to byl otakárek fenyklový - můj první otakárek v letošním roce! Škoda, že všichni byli už tak daleko, a nemohli se pokochat tou krásou. Otakárek - perla Českého středohoří - letěl k severu - možná vyhřát se na kamennou zeď rozhledny, zatím co my jsme směřovali na jih...

Jana Haasová

Začalo to mašinkami….

Jako správný kluk jsem se zbláznil do mašinek, ovšem to bylo před šedesáti léty. Dnes si stavím železnici v počítači a aby to mělo nějaké ty grády, tak rovnou model skutečné trati z Lovosic do Úpořin a pak dál. To dál není dnes důležité tak k věci: abych si ověřil některé metrové detaily, které už mnou používaný letecký snímek nerozlišuje, vyjel jsem si se ženou v teplém předjarním odpoledni středohorským kodrcákem do Radejčína – páté to zastávky na trati, která se stala mou předlohou. Poznámky jsem si stačil udělat po cestě tam, takže jsem věděl, že zpátky už budu v pohodě, jen čučet do přírody. Dorazili jsme tedy do Radejčína, na vlak zpátky máme času přes dvě hodiny a tak jsme se rozhodli, že pojedeme část cesty zpět pěškobusem.

Jenže jsme se zapovídali, spletli si silnici a namísto zpět jsme razili přes trasu budoucí dálnice na opačnou stranu a dostali se tak do Dubice. Krásné místo – jako stvořené na výlety, s celou řadou upravených rekreačních stavení jen několik desítek metrů od hrany náhorní planinky, místa s výhledem do labského údolí. V Dubičkách – součásti obce – je starý, malebný, původně protestantský kostelík svaté Barbory, dobře viditelný i z vlaků jedoucích po obou stranách labského údolí do Ústí nad Labem. Postavil ho zde jeden z trmických pánů na sklonku šestnáctého století. Dnes je samozřejmě kostel katolický a do současné podoby byl přestavěn začátkem století devatenáctého. Pro ty, co si rádi odpočinou po putování, mají občerstvení v pěkné hospůdce hned vedle kostelíka s terasou - Labskou vyhlídkou, snad dvě stě metrů na údolím řeky. Je odtud vidět protější břeh od Kamýka a Libochovan až za Cíkvice, skoro k Sebuzínu a samozřejmě i Dolní Zálezly a Chvalov v pozadí s Vaňovským kopcem (561 m n.m.)…Církvice jsou sice dva kilometry od nás, ale údolí vzdálenost zkracuje, také Deblík a dokonce asi sedm kilometrů vzdálený Varhošť vzbuzují dojem, že by na ně člověk dosáhl, nebo alespoň kamenem dohodil…. Opravdu nádherný pohled…

Po návštěvě tohoto šikovně umístěného zařízení jsme se vydali na cestu k dalšímu zajímavému místu: Doerellově vyhlídce. Půl kilometru – dále to není – na skalní ostroh vysoko nad řekou, odkud slavný malíř zvěčnil na několika dílech krásu tohoto koutu Českého středohoří. Zvlášť známý je pohled na ústí údolí do otevřené krajiny – to je Porta Bohemica… Brána Čech. Zajímavý je také pohled zpět, k Dubickému kostelu.

Vzpomněl jsem si, že je tu někde ještě jedna vyhlídka a tak jsme se vrátili do vsi, abychom se na ni poptali. K mému malému zklamání a velkému překvapení nebyla ve směru domů, ale na stranu opačnou. Mlynářský kámen, jak se vyhlídka jmenuje, je vzdálená asi kilometr severním směrem, ale jak už jsme tak byli naladění, nevnímali jsme ani různé naše bolístky a po přechodu přes potůček Dubina, prudce padající po stráni směrem k řece, jsme strmě klesali lesem na velké skály nad Dolními Zálezly. Za můstkem objevujeme Mlynářův kámen : veliký kříž s německým nápisem, z něhož jsem pochopil jen to, že je věnován obětem první světové války. Odtud je asi kilometr na železniční zastávku do Zálezel, blíž, než z Dubice kamkoli jinam. I tato trať – zatím jen v mé hlavě - je součástí toho modelu, takže i cestou zpátky přibylo do mého bloku pár náčrtků a poznámek…

Jo, jo – není přes modelařinu, to toho člověk za odpoledne uvidí….

–jč-

Jarní putování okolím Lovoše - Přes budoucí dálnici

Klub českých turistů Lovosice a Město Lovosice pořádají v sobotu 28.dubna 2007 28. ročník známého Putování okolím Lovoše. Mottem letošního pochodu se stal „hit“ Českého středohoří – budoucí dálnice. Pěší trasy 28. ročníku procházejí romantickými kouty Českého středohoří tak, aby účastníci mohli projít krajinou dosud nedotčenou dálnicí a za pár let posoudit, jak úspěšně architekti a stavitelé toto technické dílo do krajiny zakomponovali.

Délky jednotlivých tras jsou určeny všem věkovým skupinám. Jsou podrobně popsány v propozicích dole…

Jen proběhnout trasy letošního putování by byl doslova hřích. Je dobré si třeba i na trasu 9 km vyčlenit čas, abyste se mohli věnovat nejen pohledům do krásné krajiny, dosud nespoutané stuhou dálnice, ale také poznávat přírodu v její různorodosti právě na jaře, kdy se všechno probouzí. Proto pořadatelé zvou i rodiny s dětmi, anebo seniory s vnoučaty, určitě zvládnou pohyb v tom nejzdravějším prostředí – v přírodě, i kdyby nám počasí nepřálo.

Všechny trasy končí tradičně na vrcholu Lovoše, v jediné vrcholové chatě KČT v Českém středohoří, s jedinečnými výhledy do naší krásné krajiny. V cíli bude připraveno malé pohoštění a pro úspěšné účastníky samozřejmě diplom. Na Vaši účast se těší pořadatelé z KČT Lovosice i spříznění přátelé. Start jako obvykle v Lovosicích na Václavském náměstí již od 7 hodin. Ostatně : podívejte se dále do propozic…

Pěší trasy:

Motto již 28. ročníku pochodu okolím Lovoše, pořádaného KČT Lovosice, je „Přes budoucí dálnici“. Účastníci projdou krásnými partiemi Českého Středohoří, aby za pár let mohli posoudit, jak úspěšně architekti a stavitelé zakomponovali toto technické dílo do krajiny.

3 km: Pohledy na vstup budoucí dálnice do Středohoří. Nenáročná trasa je určena rodinám s velmi malými dětmi a seniorům. Účastníci se dopraví vlastními auty od startu na výchozí bod nad Bílinku (silnice směr Opárno, u transformátoru). Odtud po lesní cestě na vrchol Lovoše.

9 km: Dvakrát přes vstupní úsek budoucí dálnice - Lehká trasa vedoucí z Lovosic po modré značce poprvé přetne trasu budoucí dálnice u Vchynic. Pokračuje do Režného Újezda a dále po žluté a u Bílinky překročí trasu dálnice podruhé

16 km: S výhledy na masiv Středohoří - Náročnější trasa vedoucí z Lovosic po modré značce poprvé přetne trasu dálnice u Vchynic. Pokračuje stále po modré s nádhernými výhledy na Středohoří do Března. Odtud po neznačené silnici do Velemína. Zde se vrátíme na modrou značku a v Opárenském údolí podejdeme plánovaný dálniční most ke kontrole, od níž vystoupáme k cíli na vrcholu Lovoše.

25 km: Přes budoucí dálnici a Portou Bohemiku - Ze startu půjdeme spolu s trasou 16 km. Z Velemína po zelené do Chotiměře, za níž již na žluté v klesání do údolí Labe překročíme budoucí dálnici podruhé. Z Litochovic Portou Bohemikou do M. Žernosek, odtud Opárenským údolím ke kontrole v Opárně a k cíli na Lovoši.

48 km: Čtyřikrát přes budoucí dálnici - Fyzicky náročná trasa s velkým převýšením sleduje až do Března kratší trasy. Z Března pokračuje do Kocourova, dále po červené přes Milešovku do Habrovan (podruhé přes dálnici), po žluté do Dobkoviček (potřetí, tentokrát nad tunelem) a Litochovic (počtvrté). Po zelené Portou Bohemiku do M. Žernosek a Opárenským údolím ke kontrole (Opárno) a do cíle.

Cyklistická trasa - 60 km: Lovosice - Libochovice – Peruc a zpět - Od startu jedeme ke kostelu dále doprava, podchodem pod tratí ČD, odtud vlevo kolem bývalého cukrovaru směr Siřejovice (pozor přejíždíme hlavní silnici), v Siřejovicích odbočíme doprava směr Želechovice, Úpohlavy, Černiv, Slatina, Libochovice. Zámecký park láká k přestávce, my dále pokračujeme od zámku po silnici směr Křesín, Levousy, Stradonice, Peruc. Pro zpáteční cestu z Peruce dojedeme na výpadovku a pokračujeme směr Evaň, Poplze a přes Ohři se vrátíme na náměstí v Libochovicích. Z Libochovic přes Radovesice, Chotěšov, Vrbičany, Siřejovice (pozor hlavní na silnici) a podchodem zpět do Lovosic.

Obecné: Trasy jsou vedeny v naprosté většině po značených turistických cestách. Pohybujete se v chráněné krajinné oblasti České středohoří, dodržujte její návštěvní řád. Účast je na vlastní nebezpečí. Kilometráž u pěších tras nezahrnuje vzdálenost z cíle (chata na Lovoši) zpět do Lovosic. V ceně je zahrnuto malé občerstvení v cíli, pamětní list.

Chata Lovoš: Jediná vrcholová turistická chata v Českém středohoří je otevřena každý pátek, sobotu a neděli od 9 do 18 hodin (po domluvě lze i jinak), v létě trvale kromě pondělí. Možnost ubytování pro skupiny 8 – 12 osob, mobil 607184600

Doprovodné akce IVV: Ulričina stezka v Třebívlicích (trasa IVV), okruh 10 km okolím Třebívlic…propozice a popis trasy obdržíte v exposici Ulriky von Lewetzov, tamtéž razítko IVV

Naučná stezka Lovoš (trasa IVV): okruh 14 km při přechodu Lovoše, propozice a popis trasy obdržíte na startu, razítko IVV v cíli na Lovoši.

Organizace :

KČT Lovosice- Marie Vodičková a PharmDr František Stáně