Užívání komunikací a veřejného prostranství

V užívání místních komunikací na území města Lovosice a k tomu bezprostředně navazujícímu záboru veřejného prostranství dochází od roku 2007 k závažné změně.

Usnesením 550/2006 RM došlo k vydání podmínek majetkového správce na místních komunikacích pro vydání rozhodnutí o zvláštním užívání pozemních komunikací na území Města Lovosice, které jsou platné od 1.1.2007. Znamená to, že každý, kdo chce užívat místní komunikaci (chodníky, silnice, stezky pro pěší, podchody, schody apod.), musí pro toto užívání získat povolení zvláštního užívání komunikace, které vydává na základě písemné žádosti příslušný silniční správní úřad, kterým je pro území města Lovosice Odbor regionálního rozvoje a správy města. Povolení se bude vydávat ve správním řízení v souladu se zákonem o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.. Novela tohoto zákona je platná od 1.1.2007.

Podstatu změny vysvětlila Renata Beranová z odboru regionálního rozvoje a správy města. „Městský úřad v Lovosicích přistoupil k tomu, že veškerá povolení k užívání bude vydávat v souladu s podmínkami majetkového správce, citovaným zákonem o pozemních komunikacích a rovněž v souladu s obecně závaznou vyhláškou č. 5/2005 Města Lovosice o místním poplatku za zábor veřejného prostranství platnou od 1.1.2006. Rada města odsouhlasila podmínky majetkového správce pro vydání rozhodnutí o povolení zvláštního užívání komunikací, které se vztahují na umístění reklam, stánků, předzahrádek, na provádění výkopových prací, umístění lešení a velkoobjemových kontejnerů na území města Lovosice. Tato obecná pravidla byla schválena radou v prosinci loňského roku usnesením RM č. 550/2006 a jsou platná od 1.1.2007. Všichni, kdo mají umístěné reklamy a další zařízení, musí podat písemnou žádost. S tímto novým postupem byli všichni seznámeni formou dopisu a informace jsou rovněž zveřejněny na úřední desce úřadu. V nově vydávaných povoleních bude specifikováno i umístění reklamy typu „A“. Při nesplnění podmínek a při nepovoleném zvláštním užívání bude zahájeno správní řízení, kde je možné uložit pokutu až do výše 500 tis. Kč. Toto je hlavní změna proti minulým létům. Očekáváme od toho opatření, že ve městě bude sjednocené umístění reklamních zařízení zejména typu „A“ na chodnících.“

Podmínky majetkového správce jsou zapracovány do rozhodnutí o zvláštním užívání komunikace, které podléhá správnímu poplatku a bude se vydávat na dobu jednoho roku. V podmínkách je stanoveno, že např. při umístění reklamy na chodníku nebo na silnici je nutné dodržet rozměry reklamního zařízení (u tzv. Áček šířku 80 cm a výšku 100 m). Reklamy musí být umístěny u hrany nemovitosti, nikoliv u hrany chodníku, nesmí být umístěny vedle sebe, ale za sebou, aby zůstala minimální šíře chodníků 150 cm. To proto, aby byl umožněn plynulý pohyb chodců po chodníku a rovněž z důvodu provádění letní a zimní údržby komunikace.

Při provádění výkopových prací, umístění lešení a přechodném umístění kontejnerů může zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu a proto je třeba i předchozího souhlasu příslušného orgánu Policie ČR.

Připravil (hv)

Nezaměstnanost v prosinci 2006

Míra nezaměstnanosti v měsíci prosinci 2006 v okrese Litoměřice mírně vzrostla. V listopadu se zastavila na 9,37 %, o měsíc později ale vystoupila na 10,56 %. Nových uchazečů o práci prostřednictvím našeho úřadu je celkem 1 138, což je o 429 lidí více než v listopadu. Stále jich je ale o něco méně než v roce 2005 ve stejném období.

Více než velcí zaměstnavatelé, kteří v prosinci propustili přibližně stejný počet zaměstnanců jako v měsíci předchozím se na zvýšení míry nezaměstnanosti odrazilo chladnější počasí nebo například ukončení veřejně prospěšných prací. Tyto práce se nejvíce týkaly úklidových a pomocných prací v obcích, kde je vykonávali lidé, kteří mají v místě trvalé bydliště a z důvodu například velmi špatné či neexistující veřejné dopravy nemají možnost být zaměstnáni mimo svou obec. Je to velmi důležité pro zachování sebedůvěry, určitého životního standardu i pracovních návyků.

Volných pracovních míst bylo v prosinci minulého roku nadprůměrné množství, celkem 669.

Nezaměstnaní se stále častěji zapojují i do projektů Evropských sociálních fondů (v minulém měsíci bylo těchto lidí 77), do nichž je zapojen i ÚP v Litoměřicích. Jmenujeme alespoň některé z nich:

Projekt „Najdi si práci“ byl zahájen v říjnu minulého roku a potrvá do června 2008. Týká se například krátkodobě nezaměstnaných nad 25 let, kteří jsou v evidenci ÚP méně než 12 měsíců, ale i žen na mateřské dovolené, zaměstnanců hledajících si jiné pracovní uplatnění i osob vracejících se z výkonu trestu. Cílem projektu je rozšířit či doplnit lidem kvalifikaci odbornými profesními školeními apod. (poradenství, komunikační dovednosti, exkurze na pracovištích, pracovní ochutnávky, rekvalifikace, školení, zprostředkování zaměstnání,…).

Dalším projektem je „Příprava na práci“, který se rozběhl již v srpnu 2006 a potrvá do července tohoto roku. Cílovou skupinou jsou osoby nezaměstnané po dobu delší než 12 měsíců, s nízkou motivací a s charakteristikou ohrožení sociálním vyloučením, a to z důvodů zdravotního postižení, vyššího věku (nad 50 let), nízké nebo žádné kvalifikace či z důvodu pečování o dítě nebo jinak závislou osobu. Cílem projektu je odstranit překážky bránící nezaměstnaným osobám v přijetí do zaměstnání, zvýšit motivaci, flexibilitu a připravenost nezaměstnaných osob přijmout práci, umožnit jim zařadit se do dalších programů určených na zvýšení profesního uplatnění na trhu práce a umístit část úspěšných účastníků projektu na pracovní místa. Další informace nejen o těchto projektech lze nalézt na internetových stránkách: www.esfcr.cz, případně na ÚP v Litoměřicích u paní Mgr. Hamelové, tel. 416 713 124 nebo u pana Rulfa, DiS. na telefonu 416 591 311.

Podle ÚP v Litoměřicích (hv)

Mikroregion	EA	k 31.12.2006
		UOZ	Dosažitelní	%
Litoměřicko	21 585	2 201	2 071	9,57%
Lovosicko	10 174	1 137	1 045	10,27%
Roudnicko	13 141	1 446	1 363	10,37%
Libochovicko	5 455	759	748	13,71%
Štětsko	5 994	813	775	12,93%
Úštěcko	2 402	405	393	16,68%

EA - Ekonomicky aktivní obyvatelé, UOZ - uchazeči o zaměstnání.

Podle ÚP v Litoměřicích (hv)

Nepravidelný seriál Osobnosti našeho města

Prof. MUDr. Jindřich Matiegka

(* 31.3.1862 v Benešově, + 4.8.1941 v Mělníku)

Český lékař, zakladatel československé antropologie a sám antropolog světového věhlasu, později i rektor Univerzity Karlovy v Praze, prožil dětství a mladá léta v Lovosicích. Do obecné školy chodil v Litoměřicích, po absolvování gymnázia v Praze se věnoval studiu medicíny na Karlově univerzitě na německé fakultě, protože neznal českou odbornou terminologii, hlavně z fyziky a chemie. Po promoci v r. 1887 se usadil v Lovosicích, kde působil jako panský a praktický lékař; byl také členem Spolku českých lékařů. V našem městě zahájil nejen svou úspěšnou lékařskou dráhu, ale v Lovosicích a okolí začal i svá první studia antropologická. Prohlídky školní mládeže v Lovosicích daly mu podnět k prvním zkoumáním demografickým. Měl zde také možnost sbírat starožitnosti a vykopávat prehistorické hroby, v naší krajině velmi početné. Mohl tedy vhodně spojit bádání o člověku a jeho vzhledu i o jeho životě.

V Lovosicích se po roce oženil s Marií Stránskou, dcerou mělnického občana a vnučkou váženého mělnického purkmistra Václava Prokopa. Zde se manželům Matiegkovým narodilo i jejich jediné dítě, dcera Ludmila, později doktorka filozofie a profesorka dívčí reálky, rozvíjející svoji vědeckou činnost zejména v oblasti egyptologie. Od r. 1892 žili Matiegkovi trvale v Praze. Doktor Matiegka působil jako městský lékař, od roku 1898 jako zemský zdravotní inspektor a později i jako zdravotní rada zemského výboru. V té době byl již známým antropologem.

Matiegka se habilitoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity sice už v roce 1897, ale placeným mimořádným profesorem byl jmenován teprve po 11 letech v roce 1908. Byla to tehdy první katedra antropologie v Rakousku a jen největší evropské univerzity měly obdobné. Svojí učitelskou a vědeckou činností krok za krokem dobýval respekt a uznání pro sebe i pro svůj obor, až se konečně 16. září 1918 dočkal jmenování skutečným řádným profesorem. Po osamostatnění přírodovědecké fakulty v roce 1920 založil profesor Matiegka při Karlově univerzitě Antropologický ústav – jsou tam i některé nálezy z Lovosicka a Litoměřicka. Díky velké hmotné podpoře přítele dr. Aleše Hrdličky vybudoval na univerzitě rovněž Muzeum člověka (dnes nesoucí Hrdličkovo jméno). Ke svým sedmdesátinám byl Matiegka vyznamenán čestným doktorátem přírodních věd.

I za krátkou dobu svého působení v Lovosicích se zapojil do veřejného života – byl předsedou okrsku Národní jednoty severočeské na Lovosicku. Ve dvacátých letech prováděl na Roudnicku a Mělnicku archeologické, antropologické a demografické práce. S naším krajem se dostal do styku ještě při významné události v r. 1938, kdy byly exhumovány ostatky Karla Hynka Máchy, které byly podrobeny antropologickému zkoumání. To též provedl univerzitní profesor Jindřich Matiegka. Také verifikoval ostatky slavných osob české historie, například sv. Václava, Pavla Josefa Šafaříka, nebo pozůstatky českých králů v hrobce v chrámu sv. Víta na Hradčanech. Společně s Lubomírem Niederlem a Karlem Buchtelou vydal „Rukověť české archeologie.

Mimo to také spolu se svými studenty a s kostelníkem Antonínem Kautským odborně srovnal, prostudoval a veřejnosti zpřístupnil bohatý obsah mělnické kostnice v prostorné kryptě pod kněžištěm proboštského kostela sv. Petra a Pavla. Poslední léta svého bohatého života antropolog v Mělníku dožil a přál si zde být i pochován. Jindřich Matiegka zemřel po krátké nemoci v pondělí 4. srpna 1941 o páté hodině ranní ve věku téměř 80 let. Po okázalém pohřbu, jehož se zúčastnily významné osobnosti vědy a kultury, byl dle svého přání pochován na místním mělnickém hřbitově.

Hz, reprofoto (hv)

Pořádek, pořádek

Stává se mi často, že mne zastaví někdo z mých přátel, či známých slovy: Hele, Jardo, napiš o tom… a specifikuje předmět. Většinou to odmítnu, řka: Napiš – já otisknu, nechci dělat noviny jednoho člověka. Bývají nudné. Tentokrát však se Jiří strefil do tématu, které mne už svrbí delší dobu a tak jsem vám o něm něco napsal:

Snad nikdo nepochybuje o tom, že se od konce osmdesátých let pořádek a čistota ve městě dostaly o dva stupně výš, než tomu bylo do sametovky. Že to není o tři stupně, to už je vina nikoli správy města, ale jen a jen občanů. Na chodnících psí exkrementy, pod chodníky spousta různých papírků, nedopalků, na trávnících rovněž papíry, plastové láhve a kelímky, kusy textilií, ba i zbytky jídla… Naší ulicí třeba v pondělí projede několikrát zametací stroj a úklidová multikára, za nimiž je čisto na chodnících a vozovkách. Projdou se tudy dva lidé v oranžové vestě, kteří po trávnících sesbírají papírky, kelímky, obaly od žvýkaček. Za těmi je čisto i na ostatních plochách. V úterý dopoledne jdu do města a nestačím se divit: na trávníku láhve od Coly, kelímky, krabičky, papíry od sušenek, vytržený list ze sešitu, na němž nevypsaná ruka konstatuje, že »Napoleon, jako všichni rádoby vládcové světa, byl vlastně šílenec, který více jménu Francie uškodil, než prospěl«. Na chodníku skoro v ideálním středu, táboří velký psí výkal… co už jsme se napsali o pejskařích. Jsou ovšem i tací, kteří po svém zvířeti důsledně uklízejí. Víme o nich…

Vrcholem, který jsem viděl na rohu ulic Obchodní a U nadjezdu, byl čin mladé dívky, která si vybalila jakousi tyčinku, právě zakoupenou ve Večerce a s prvním kousnutím hodila papír na zem metr vedle odpadkového koše. Asi ještě nebyla integrovaná do společnosti…

Zas může nějaký anonymní pisálek s mnoha pravopisnými chybami o mně napsat, že se lísám k radnici, když konstatuji, že ten nepořádek ve městě, o němž píši, není vinou špatné práce městských orgánů. Nejlépe je to ukázat na příkladě: 25. prosince dopoledne, kdy u popelnic a kontejnerů se nahromadily jednorázově kupy odpadu, jezdily zaměstnanci společnosti BEC s.s r.o. a svátek-nesvátek - nepořádek jednoduše zmizel… víte stejně jako já, že to není ve všech městech a obcích samozřejmostí a u nás to letos opravdu nebylo poprvé.

Toto konstatování chápejte, prosím, jako pochvalu správy města od občana, který si všímá nejen nedostatků…

-jč-

Nevím, kdy jsem si vypěstoval silnou nechuť k velkým shromážděním. Jedno je jisté – přetrvává ve mně i teď, kdy se shromažďujeme jen tehdy, kdy se nám chce a nikdo nás do toho nenutí. Například tak, jako na silvestrovský ohňostroj, který je zářivou tečkou za uplynulým rokem pro dospělé, ale – a naše radnice to správně pochopila - hlavně podívanou pro děti a zejména proto také uspořádanou v poměrně časné hodině, záhy po setmění.

Letošní ohňostroj byl jeden z nejlepších, které bylo možno v posledních letech vidět. Začalo to shromážděním velkého počtu přihlížejících občanů, kteří přišli nejen z Lovosic, ale i přijeli z okolních obcí a dodali velkým počtem události na sváteční slavnostnosti. Tentokrát neobyčejně vhodně zvolená hudba podtrhla účinek ohňostroje, který sám o sobě byl velmi dobře sestaven s jistou gradací od skoro nenápadného, jakoby rozpačitého začátku, po němž postupně mohutněl až do poslední minuty a byl jako obvykle adekvátně zakončen poeticky působícím světelným deštěm.

Jak inženýrovi ohňostroje, tak tomu, kdo vybíral hudební doprovod, patří dík, za sice krátký, ale mohutný a hlavně příjemný zážitek.

Ovšem i tentokrát se vyskytlo jisté negativum: při krátkém proslovu starosty stále v prostoru zámku poletovaly rakety, které tak moc nevadily a vybuchovaly petardy, které rušily a to dost, značně.

Byla to ale jen malá piha na kráse podvečera.

-jč-