Je nebezpečné dotýkat se hvězd

Komponovaný pořad za seriálu „Hvězdy, jak je neznáte“ nám v pondělí 15. května představil Jiřího Suchého a Jitku Molavcovou, hvězdy Divadla Semafor. Na hudební večer „Písničky ze Semaforu“ si našlo cestu publikum i z Litoměřic. Návštěvníci byli spíše starší a střední generace, mladých bylo poskrovnu. U klavíru zasedl známý pianista a skladatel Jaromír Klempíř, pořad moderoval Václav Daniel Kosík.

Velmi příhodně zahájily „Hvězdy“ večer písní „Je nebezpečné dotýkat se hvězd“. A pak se moderátor dotázal, kolikátého je a kdo má svátek. Bylo patnáctého a v kalendáři byla uvedena Žofie. Všichni vědí, že Žofie Melicharová je parádní role Jitky Molavcové a tak paní Jitka obdržela ke svým druhým jmeninám překrásnou kytici od svého obdivovatele z Lovosic. Spolu s Jiřím Suchým zazpívali píseň Tři rybičky, z níž vyplynul závěr „Čím větší hlupák, tím větší štěstí“.

Poté oba hosté hovořili o svých začátcích. Jitka Molavcová o svém prvním veřejném vystoupení řekla: Ve 4 letech jsem se ocitla v kabaretu u Sv. Tomáše na mikulášské nadílce. Pan konferenciér tehdy vyzval přítomné děti, aby zazpívaly či zarecitovaly nějakou básničku, písničku. Dodala jsem si odvahy a přilezla jsem na jeviště. K mikrofonu mi přistavili židli a já spustila: "Mým domovem tichá je putyka, mou touhou je sklenice plná..." Maminka omdlela, tatínek utekl, ale já tehdy získala oříškovou čokoládu jako první honorář a tehdy se zrodil sen stát se herečkou a jako honoráře dostávat oříškové čokolády. Když se mě tehdy někdo zeptal: "holčičko, čím bys chtěla být", odpověděla jsem: "herečkou, nebo je mi to jedno".

Jiří Suchý (* 1.10.1931 Plzeň) prožil útlé dětství v Klatovech, od roku 1936 žije v Praze. Jeho prvním textem byl Pan Človíček. S Viktorem Sodomou založil skupinu Akord Club a píše texty – se skupinou vystupují v Redutě na Národní třídě. V roce 1956 dochází k osudovému setkání s Jiřím Šlitrem, do Reduty ho přivedl Miroslav Horníček, s nímž už Jiří Suchý spolupracoval na programu Pondělky s tetou. Jiřímu Šlitrovi se první texty moc nelíbily, chtěl něco složitějšího (nakonec se ale zhudebnily téměř všechny – například Na okně seděla kočka). V roce 1957 je Jiří Šlitr na světové výstavě v Montrealu, ale po jeho návratu, o dva roky později, v roce 1959 si Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem založili vlastní divadlo - Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem). První hrou byla hudební komedie Člověk z půdy (premiéra 30.10.1959), vedle amatérů a nadšenců zde vystupuje i M. Horníček nebo M. Kopecký, později F. Filipovský. Na připomenutí počátků zazněla píseň z Reduty Blues pro tebe (na desku ji tehdy nazpíval Josef Zíma) a legendární Pramínek vlasů. Divadlo Semafor má velký úspěch, ale na Vánoce 1969 nečekaně umírá Jiří Šlitr.

Jitka Molavcová uvedla, že vyhrála zpěváckou soutěž Talent 70 a jako Mimino show businessu dostala od Karla Vlacha na krk cenu - veliký dudlík. V scénické koláži Ten pes je váš? (1970) se poprvé objevila na scéně Semaforu a brzy se projevila jako ženský komik. Pro lovosické diváky se představila také jako saxofonistka a interpretka písně Tři tety. O písni řekla: „S Jiřím Šlitrem jsem se bohužel osobně nesetkala. Jeho sestra Olinka mi prozradila, že písnička Tři tety, kterou zpívám, byla jeho nejoblíbenější. Já jsem si ji vybrala náhodou. A někdy se ptám, byla to opravdu náhoda?“ Ve hře Jonáš dejme tomu v úterý (1985) se na scénu vrátil Jonáš jako stárnoucí kabaretiér a zrodila se Žofie Melicharová, do Jonáše zamilovaná uklízečka, která je ve své oddanosti schopna všeho.

Herečka kromě jiného hostovala v Hudebním divadle v Karlíně (za roli Dolly Leviové získala v roce 1997 prestižní divadelní cenu Thálie) a v roce 1990 získala cenu Vlasty Buriana jako nejlepší komik. Píseň Dolly Leviové také předvedla v Lovosicích (pan Klempíř to bravurně zvládl, i když píseň nemají v repertoáru). Jiří Suchý přidal historku, jak vždycky utíkal na svou árii do muzikálu z Divadla Karlínek v podzemí do 1. patra Hudebního divadla v Karlíně a ještě se u toho musel dvakrát převléci. Závěrem nám paní Molavcová zazpívala píseň Lípa zelená a opět zahrála na saxofon.

Jedna z otázek moderátora zněla také, jak se do Divadla Semafor dostávaly hvězdy. Dle Jiřího Suchého tomu bylo spíš naopak: Do Semaforu přicházely osobnosti často bez divadelního školení, mnohé se ale později po získání věhlasu v Semaforu vydaly na vlastní uměleckou dráhu: počínaje zpěváky Matuškou, Pilarovou, Gottem, později se tu mihly například Petra Janů, Hana Zagorová, Michal Prokop, v 90. letech Luciana Krecarová jako pozdější Anna K. nebo Leona Machálková.

Po listopadu 1989 založil Jiří Suchý mimo jiné soukromou filmovou společnost Perplex produkující videokazety (například filmy Magda, její ztráty a nálezy 1997 a Zajatec lesa 2001). Z těchto filmů zazpívali v Lovosicích zpěváci písně Zatoulaný pes a Lesní svatební. Divadlo se po revoluci několikrát stěhovalo, až nakonec našlo asyl v Praze-Dejvicích – do pasáže Alfa se už po rekonstrukci nevrátilo; sídlí nyní od 1.10.2005 v novém, nákladně zrekonstruovaném divadle Globus na Dejvické třídě. Divadlo uvádí například hry Jako když tiskne (marný boj faráře Macháčka s bulvárním deníkem Šok, hra je doplněna filmovými dotáčkami) a Pension Rosamunda (2005). Vedle divadla je Opchod Žofie Melicharové. Nezapomeňte se zajít na „Hvězdy“ v jejich přirozeném prostředí – v divadle - podívat.

Večer zakončili zpěváci písní Jaroslava Ježka „Ezop a brabenec“ (letos připojují nějakou Ježkovu píseň ke každému vystoupení – Jaroslav Ježek by se 25. září dožil 100 let) a paní Jitka dostala od ředitele Kulturního střediska ještě další krásnou kytici. Poté ještě Jonáš a Melicharová věrným pamětníkům podepisovali knihy a fotografie (ty sebou přivezl nápaditě pan Kosík). Byl to hezký večer..

Hz

Pod záštitou starosty města Jana Kulhánka se ve dnech 11.-16. července uskuteční na nádraží Českých drah v Lovosicích na 10. koleji zastávka galerijního vlaku s výstavou PERSONA lovosického rodáka Antonína Kratochvíla žijícího v USA, světoznámého fotografa a nositele mnoha významných světových cen, od roku 2000 čestného občana Města Lovosice. Lovosice budou jedním z devíti měst v České republice, kde se ojedinělá výstava zastaví a to na vlastní přání našeho slavného rodáka.

Soubor 60 černobílých vystavovaných fotografií je nazván PERSONA a jde o snímky významných osobností - za portrét Wiliama Dafoe získal Kratochvíl první cenu World Press Photo v roce 1998. Vstupné by mělo činit 50, - Kč, zlevněné 30, - Kč a děti do 14 let mají vstup zdarma. Další zastávka vlaku bude až v Ostravě (18.-23.7.) a poslední na území České republiky v Uherském Hradišti. Galerie na železnici pak bude pokračovat na Slovensko a do Rakouska. Součástí projektu je i další výstava „Každý z nás je umělec“, fotografie vytváří široká veřejnost.

Antonín Kratochvíl (*1947)

Narodil se v Lovosicích v rodině fotografa. V roce 1967 emigroval do Rakouska, tři roky strávil v utečeneckých táborech, také jako voják francouzké cizinecké legie. Absolvoval obor fotografie na Gerrit Rievetveld Art Academy v Amsterodamu (1972), v roce 1972 přesídlil do Kalifornie v USA, v letech 1972 - 1973 byl fotografem v Los Angeles Time Magazine a od té doby působí jako volný reportér. Ze svých mnohaletých cest do východní Evropy vytěžil monografii Broken Dream (1997). Od roku 1986 pracuje na cyklu Mercy - lidé na okraji společnosti. Za vynikající výsledky v dokumentární fotografii získal od roku 1991 mnoho prestižních ocenění (Fotoreportér roku, Nejlepší reportáž roku aj.), z posledních například 1. cenu World Press Photo za portrét Williama Dafoea (1998). Ve svém portfoliu má portréty slavných (Bob Dylan, Bono, George Cloney, Keith Richards, Johny Depp a další). Je citlivým reportérem v místech válečných konfliktů ve světě. V roce 1999 jej časopis American Photo zařadil mezi sto nejvýznamnějších fotografů USA.

Ve dnech 21. července – 24. července 2006 budeme Na Osmičce promítat dole uvedené filmy. Několik informací navíc:

Pátek 21. července, začátek ve 21,30 h.  

SKŘÍTEK

Masová komedie o mase a pro masy. Vesnická rodinka s dvěma dětmi se přestěhuje do města, kde otec pracuje v masokombinátě a matka je pokladní v supermarketu. Otec na výchovu dětí nestačí, zejména když je váben mladou, sličnou řeznicí, ke které vzplane chtíčem nezřízeným – a tak matka kuje pomstu. Aby toho nebylo málo, motá se tu jakýsi skřítek, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor.

Režie: Tomáš Vorel, hrají: Boleslav Polívka, Eva Holubová, Tomáš Hanák, Jiří Macháček, Ivana Chýlková a další. Vstup volný

Sobota 22. července, začátek ve 21,30 h.

ROMÁN PRO ŽENY

Komedie režiséra Filipa Renče podle knihy Michala Viewega. Film je příběhem dvou žen – matky a dcery, které hledají toho pravého. Matka „typické“ Čechy nesnáší, marně však hledá svého vysněného cizince. Dcera se zamiluje do čtyřicetiletého pracovníka reklamní agentury, bývalé lásky matky.

Režie: Filip Renč, hrají: Zuzana Kánocz, Simona Stašová, Marek Vašut, Miroslav Donutil, Stella Zázvorková, Ladislava Něgrešová, David Švehlík a další - vstup volný

Neděle 23. července, začátek ve 21,30 h.

ANDĚL PÁNĚ

Anděl Petronel je paličatý nešika – na co sáhne, to zkazí, ale nikdy nepřizná svojí chybu. Jediný, kdo s ním má ještě trpělivost je sám Pán Bůh, ale i toho urazí. Za trest je poslán na pozemský svět, aby napravil jednoho hříšníka jinak skončí v pekle. Při svém hledání napáchá spoustu škod. V poslední chvíli se smí vrátit na nebesa, neboť dokázal napravit toho svého hříšníka. Sebe sama.

Režie: Jiří Strach, hrají: Ivan Trojan, Jiří Bartoška, Jiří Dvořák, Zuzana Stivínová, Oldřich Navrátil, Zuzana Kajnarová, Josef Somr, Jiří Pecha a další - vstup volný

Pondělí 24. července začátek ve 21,30 h.

PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ

Komediální love story o různých podobách lásky. Příběh mladého muže, který se ne vždy vlastní vinou ocitá ve víru absurdních situací, které mu hatí jeho milostný život i slibnou kariéru. Dostává se do ponižující pozice voyera za úplatu šmírujícího sousedy, kteří „na to“ potřebují diváky. Šílení jsou i jeho rodiče.

Režie: Petr Zelenka, hrají: Ivan Trojan, Zuzana Šulajová, Nina Divíšková, Miroslav Krobot, Karel Heřmánek, Jiří Bartoška a další - vstup volný

Lovosické děti cvičí na slet přijeďte se na ně do Prahy podívat

Víte, co je to Sokol? Česká obec sokolská (ČOS) je v České republice čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením, jehož téměř 190 000 členů se dobrovolně věnuje sportům, pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti a kulturní činnosti, především ve folklórních a loutkářských souborech.

V okolí našeho města existují v současné době Tělocvičná jednota Sokol Třebenice (136 členů), T.J. Sokol Litoměřice (257), Sokolská Župa Podřipská Roudnice nad Labem - T.J. Sokol Roudnice nad Labem (411), T.J. Sokol Libochovice (461), T.J. Sokol Třebívlice (125) a TJ Sokol Pokratice. V Lovosicích byl Sokol založen v roce 1895 a existoval (byť s přestávkami) ještě v roce 1949, starostou byl tehdy bratr Bohumil Kopecký, Lovosice, Marxova l3 a jednatelkou sestra Miluše Šmídová, Lovosice, Žižkova 17. Okresní výbor Sokola měl v té době odbory kopané, hockeye, tenisu, atletiky, odbíjené, košíkové, házené a ping-pongu.

O tom, jak v Lovosicích došlo ke zrušení Sokola a co se stalo s majetkem organizace, není v první poválečné kronice ani zmínka. Ostatně občanské sdružení Sokol bylo v té době zlikvidováno již poněkolikáté. Po roce 1989 už Sokol v Lovosicích obnoven nebyl. V okolí je nyní nejsilnější obnovená organizace v Libochovicích – není divu, zde má Sokol dlouhodobou tradici. Příznivcem sokolských idejí byl i Jan Evangelista Purkyně, v Třebenicích pak MUDr. Václav Pařík, zakladatel Sokola Házmburského.

Vyvrcholením činnosti ČOS je slet, společensko-sportovní přehlídka veškeré činnosti za šest let. I. slet 1882 se konal 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany.

I. Krajský slet se konal v Ústí nad Labem v roce 1934.

Posledním sletem byl na dlouhá léta XI. slet 1948. Prostná mužů "Věrni zůstaneme" vzpomněla sokolů umučených za války, moderní skladbu s kužely musely promoklé ženy pro úspěch opakovat. Ojedinělé bylo i vystoupení 2500 táborníků. Počet cvičenců překonal půl milionu. Během průvodů dorostu i členstva Prahou došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi. Po sletu bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo přes 11 000 členů.

XII. slet 1994 se konal po 46leté přestávce. Na Strahově vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí. Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel. V úvodu vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův pochod V nový život. Menšímu počtu cvičenců ve skladbách se zajímavě přizpůsobila velkoplošná choreografie. Slet byl důkazem, že Sokol opět žije.

XIII. slet 2000 byl součástí Národních dnů sportu a kultury v akci Praha - evropské město kultury 2000. Celkem si na Strahově zacvičilo 25 000 cvičenců, z toho 800 sokolů ze zahraničí (z Ameriky, Evropy, Austrálie). Uskutečnil se také průvod Prahou.V letošním roce u příležitosti XIV.všesokolského sletu nacvičovaly sletové skladby v Lovosicích děti ze Základní školy ve Všehrdově ulici. Paní učitelka Eva Antonová nacvičovala skladbu pro předškoláky (a děti z prvních tříd) pod názvem "Kdo si hraje, nezlobí" – cvičilo 9 děvčátek z 1. třídy a paní ředitelka Helena Bušková nacvičovala skladbu pro mladší žákyně, skladba se jmenuje "Rozkvetlá louka" - cvičilo 9 děvčátek z 2. - 4. třídy. Na Základní škole Sady pionýrů nacvičovala paní učitelka Ivana Šantorová také skladbu "Rozkvetlá louka" s jednou devítkou děvčátek. Děti začaly nacvičovat v září 2005 a dle odhadu paní ředitelky Buškové cvičení věnovaly vedoucí asi 250 hodin, děti asi 200 hodin. Na týdenní pobyt s dětmi v Praze musí vedoucí věnovat vlastní dovolenou. Za jejich záslužnou práci pro děti je jim potřeba náležitě poděkovat. Paní ředitelka Bušková i paní učitelka Šantorová nacvičovaly s dětmi už na slet v roce 1994 a pak na slet v roce 2000.

Oblečení pro děvčátka včetně nářadí přišlo asi na 500, - Kč (holčičky ze 4. ZŠ mají žluté oblečení s oranžovými lemy, děvčátka ze ZŠ Sady pionýrů oranžové oblečení se žlutými lemy a prvňáci cvičí v námořnických oblečcích). Náklady na cesty a pobyt v Praze činí další asi 2 500, - Kč. Protože rodiče dětí hradí vše sami, necvičí dětí více, i když zájem z jejich strany by byl. Tam, kde je v obci Sokol, přece jen cvičenci nějaký příspěvek dostali, v Lovosicích zatím ne (článek píši 6. června 2006). Kde jsou ty doby, kdy měli cvičenci všechno zadarmo, včetně oblečení a stravy, a cvičitelé byli placeni. Dopravu měli ovšem Sokolové zadarmo i za 1. republiky, moje maminka cvičila na několika župních i hlavních sletech a říkala, že jezdily sletové vlaky. Zdarma bylo i ubytování v Praze v noclehárnách (obvykle sokolovnách).

Lovosické děti vystoupily se svými skladbami na Sokolské slavnosti 14. května v Libochovicích a 27. května na Krajském sletu čtyř žup v Roudnici nad Labem. V tento den byl také slavnostně odhalen nový vyšívaný prapor, na který zdejší sokolové mezi sebou vybrali 13 tisíc korun. Na největším krajském sletu v republice, který byl pořádán pod záštitou hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce, cvičilo 2 000 sokolů ve 14 skladbách. Slet se konal na zaplněném Tyršově stadionu, který prošel v poslední době nákladnou rekonstrukcí. Ke vstupence dostali návštěvníci brožurku o historii Sokola.

Nyní už se všichni těší na XIV. všesokolský slet. Součástí hlavních sletových dní bude i tradiční průvod, kulturní vystoupení sokolských souborů a propagační akce v Praze.

PROGRAM HLAVNÍCH DNŮ XIV. všesokolského sletu 2006

1. července 2006 (sobota) Během dne veřejná pódiová vystoupení po Praze.

2. července 2006 (neděle) 8:00 řazení průvodu,9:00 sletový průvod - během dne kulturní program a pódia.

3. a 4. července se budou konat secvičné, kulturní programy a pódia; 4.7. 21.00-23.00 generálka I. programu.

5. července (středa) 16:00–19:00 generálka II. programu na Strahově. 21:00–23:00 Slavnostní zahájení Strahov – I. program (večerní)

6. července 2006 (čtvrtek)
8:00–12:00 Tyršův dům – zakončení turistických srazů a akce Kameny
Kulturní program a pódia – během dne
14:00–17:00 II. program Strahov (odpolední) a slavnostní zakončení sletu
Od 19:00 Společenský večer – Sokol Pražský nebo Tyršův dům.

Kdo máte rádi sportovní slavnosti, přijeďte se na slet do Prahy podívat. Vždyť tam někde, mezi ostatními, budou cvičit i lovosické děti.

Za informace děkuji paní ředitelce Heleně Buškové.

Hz

P.S. Uvítám jakoukoli informaci pamětníků o Sokole, např. kde byla v Lovosicích sokolovna nebo, zda se v Lovosicích cvičilo na slet v roce 1948. V městské kronice není o Sokole vůbec nic, jen v publikaci 70 let chemie v Lovosicích je zmínka, že po roce 1945 byla tělovýchovná jednota Sokol obnovena (provozován byl hlavně nářaďový tělocvik a gymnastika). A jako velkou vzácnost jsem dostala seznam členů okresního výboru Sokola z roku 1948 včetně soupisu oddílů.

Sportovní událost na atletickém stadionu

XXXVIII. ročník Poháru s Českou spořitelnou 2006 hostil 22. a 23. května lovosický atletický stadion. Sportovní soutěže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Českého rozhlasu, Českého atletického svazu a Asociace školních sportovních klubů ČR se zúčastnilo první den 26 škol z okresu a v úterý o dvě školy méně. Soutěžilo se v kategoriích mladších žáků a žákyň (6. – 7. ročník ZŠ) a v kategorii žáků a žákyň starších (8. – 9. ročník ZŠ). Roudnici výborně reprezentovali chlapci z gymnázia, kteří obsadili první místo v kategorii starších žáků. Vítězové všech kategorií postupovali do Krajského finále. Pořadateli Poháru v Lovosicích byla Asociace školních sportovních klubů ČR v Litoměřicích a Dům dětí a mládeže Rozmarýn.

Petra Lašková, foto (hv)

Již tradičně se 27.5.2006 konaly rybářské závody „Lovosický úhoř“, kterou zorganizovala MS Českého rybářského svazu Lovosice. Zúčastnilo se jí 51 rybářů, což byl oproti minulým létům poměrně malý počet. Pro závody bylo připraveno více jak sto míst. Mimo rybářů z MO Litoměřice (velmi slabá účast), přijeli závodit rybáři z těchto organizací: Rakovník, Smečno, Děčín, Mělník, Praha, Česká Kamenice, Postoloprty, Plzeň, Slaný, Louny, Písek, Česká Lípa, Kladno a Mladá Boleslav. Celkovým vítězem se stal p.Cajthamel z MO Česká Lípa celkovým počtem bodů 1953 a získal tak hlavní cenu televizor. Druhé místo obsadil p.Zvěřina MO Kladno s 785 body. Na místě třetím byl p.Marek MO Litoměřice, který „ulovil“ 679 bodů. Nejmladším účastníkem soutěže byl jedenáctiletý rybář Hanich, člen MO Litoměřice. Ten získal cenu starosty města Lovosic pro nejmladšího účastníka. Rybáři dokázali bojovat za velmi nepříznivých podmínek. V závěru soutěže, ve večerních hodinách, už silně pršelo a soutěž končila až o půlnoci. Nic nebylo odpuštěno, soutěžící museli vydržet až do konce. Jedna z podmínek byla udržet soutěžní úlovky až do závěru soutěže, kdy se teprve provádělo měření a hodnocení.

Na snímku jsme zachytili soutěžícího Pavla Zvěřinu z MO Kladno, který získal, kromě druhého místa, i cenu rybářský prut za největšího úhoře. Jeho úlovkem byl úhoř délky 70 cm. Rybaří 30 let a jeho dosud největší životním úlovkem byl sumec 126 cm dlouhý. Ulovil ho v roce 1988 na rybníku Osika u Kladna.

Záplava v srpnu 2002 odnesla obě chaty kompletně neznámo kam, zbyly pouze betonové základy, dvouleté úsilí a jednání se rybářský svaz a MÚ v Lovosicích dohodly na řešení této otázky. Jednu chatu bude investovat MO ČRS Litoměřice a druhou chatu MÚ Lovosice. Díky těmto složkám a členům MS se podařilo obě chaty postavit a tak celý areál připravit na činnost ke které dlouhá léta sloužil. Činnost mládežnických kroužků, pořádání závodů a vlastní hospodářská činnost patří mezi ty hlavní. Letošní jarní povodeň jim na nově postavených domcích přinesla další škody. Rybáři z loďky jen sledovali, co jim voda opět zničila. „V loňském ročníku jsme slíbili účastníkům těchto závodů, že se sejdeme a rybářské chaty budou stát. Po povodni z března 2006 jsme museli vybourat obložení, podlahy, předělat rozvod elektřiny, připravit celý areál. Ale dokázali jsme tento úkol zvládnout. Hlavně díky našim členům MS Lovosice a výboru z MO ČRS Litoměřice. O to víc nás mrzí nízká účast na závodech rybářů z MO ČRS Litoměřice, postěžoval si předseda MO ČRS v Lovosicích Stanislav Rožec. Příští rok na shledanou v dalším ročníku závodů „Lovosický úhoř“.

Text a foto (hv)