Život není tvůj život není tvůj život je jenom svěřené poselství, štafeta, zpráva předků potomkům. Ty jsi jen kus drátu tu zprávu nesoucí. Od koho? Komu? Odpověď nesem‘ si každý sám v sobě. Kód, který rozluští ten na konci drátu… Tom Ha

POD VRCHEM BOREČ

Dnešní ráno prozářené sluncem slibovalo pěkný výlet, na který jsem se moc těšila. Cesta vlakem uběhla v příjemném rozhovoru s výletníky, jejichž cílem byl Říp. Naše cesta směřovala k vrchu Boreč. Napřed jsme se zastavili tak jako každý rok u studánky, kterou jsme vyčistili. A pak jsme pokračovali k úpatí Borče. Je to oblý a nevysoký kopec tvořený znělcem, který má pouhých 446 m nad mořem, ale po přírodní stránce je velmi zajímavý, obzvláště v zimě. Zimnímu výletu na Boreč je věnováno samostatné vyprávění. Tentokrát jsme se zaměřili na květenu. Louka na úpatí nás přivítala mnoha rozkvetlými prvosenkami. To bylo překvapení! Tolik petrklíčů na jednom místě jsem ještě snad neviděla - byly zejména přibližně ve středu louky, směrem k okrajům byly spíše "rozseté". Další krásnou rostlinou, která se nám představila velkými červenofialovými květy, měnícími odstíny do modré až azurově modré, byla lecha (hrachor) jarní. Lecha si vybrala své místo v levém horním okraji louky, zatímco na opačném konci začal kvést pryskyřník a na hranici lesa zářily bílé květy ptačince velekvětého. Středohorské louky na mě často množstvím a barevností květů působí jako mozaiky.

Posadili jsme se a obdivovali malebné panoráma Středohoří. Přímo před námi se tyčil Lovoš, nad nímž se objevovaly mráčky. Kletečná, Ostrý a Milešovka byly ve slabém oparu. Sluníčko příjemně hřálo, jen chvílemi foukal chladnější východní vítr.

Nad loukou poletuje bělásci a pak se tu objeví větší rezavý motýl s tmavými skvrnami, který jen rychle přeletí, několikrát se vrátí, ale nesedne si, takže nemohu motýla blíže určit. A kdo nám dnes zpívá? Budníček lesní, sýkorka, drozd, strnad luční a někdo z pěnkavovitých.

Opustíme louku a jdeme při okraji listnatého lesa, kde ještě kvete sasanka hajní. Jaterníky už odkvetly, zato se můžeme potěšit jejich mladými svěže zelenými listy. Jiné listy nám prozradí, kde pokvete mařinka vonná, mochna husí, jitrocel a další rostliny. Trnky jsou obalené drobními bílými kvítky. Keře, často hustě rostlé, lemují louky i pole, což dodává krajině malebnosti, ale je to především výborné zázemí pro ptáky a zvěř. Naši pozornost upoutá "ostrov podbělů" odkvetlých i kvetoucích.V poli, které se již zelená, tu a tam kvete maceška rolní (Viola arvensis). Zahlédneme babočku paví oko, která nám udělá radost a usedne na cestu.Sluníčko se schovává za mraky, které rozhání vítr. Pozorujeme stíny mraků prohánějící se po kopcích. Nádhera! A mně se vybaví dávná, prádávná doba, kterou žádný člověk nepamatuje. Tehdy se tu odehrávalo bouřlivé drama ohně, kdy země se chvěla a burácela, do výšky vystupovaly sloupy dýmu s černým popelem, tryskaly fontány rozžhaveného kamení a  rozlévaly se řeky lávy. Následovala doba, kdy vyhasly krby, vychladl kámen a krajinu modelovaly chladné živly, ale jiskra ohně zůstala - rozdává život a radost v barevné kráse, vůních i zpěvů, rozdává nadšení i lásku.

Jana Haasová

Jde to k lepšímu aneb Trendy a zkreslování reality

Motto: Věřím jen těm statistikám, které si sám zfalšuji. (sir Winston Leonard Spencer Churchill,1874-1965)

Jak jsem již uvedl v úvodním článku, podle Bjørna Lomborga, autora knihy „Skeptický ekolog“, nelze opakovaně hlásaný špatný a stále se zhoršující stav Země potvrdit oficiálními statistikami (většinou se jedná o statistiky organisací OSN, jakou je např. FAO). Tyto oficiální statistiky naopak ukazují, že přírodní zdroje nedocházejí, hlad a chudoba jsou na ústupu, žijeme déle a naše životy jsou zdravější, znečistění vody a vzduchu se snižuje. Popis současného stavu světa z hlediska jeho dalšího vývoje Lomborg označuje jako Litanii. Podle Litanie „docházejí nám zdroje, počet obyvatel stále roste a potravin je stále méně, vzduch a voda jsou stále špinavější, biologické druhy vymírají v obrovských počtech - vyhlazujeme totiž více než 40 tisíc druhů ročně - lesy mizí, zásoby ryb se ztrácejí a korálové útesy zanikají, przníme Zemi, úrodná půda mizí, život hyne pod asfaltem našich silnic, ničíme biosféru a nakonec se kvůli tomu zahubíme sami, světový ekosystém se hroutí, blížíme se rychle k absolutní hranici životaschopnosti“.

Tyto stížnosti a nářky jsou slyšet stále a mají jen jednu vadu - nevypadá to, že by dostupná fakta některé z těchto předpovědí potvrzovala. Chceme-li hodnotit stav světa, musíme použít srovnání. Chceme-li poznat směr vývoje, musíme srovnávat dnešek se včerejškem. Znamená to, že bychom měli hodnotit trendy. Dále uvedené příklady ukazují, že „omylů“ je na straně ekologistů příliš mnoho. Buď ekologisté uvádějí pouze tvrzení o špatnostech tohoto světa a o nastoupené cestě do pekel, aniž by pro svá tvrzení uvedli jakékoliv důkazy (většinou pouze říkají „jak každý z nás dobře ví“ - tento typ „omylu“ uvádí příklady 1 až 4), nebo se trend posledních desítek let určí podle krátkého období, které není v časové řadě typické (například trend je v krátkém úseku protisměrný), či se provede selekce nebo jiná úprava datových podkladů (tuto tvůrčí metodu ukazují příklady 5 až 8). Ale ... ačkoliv u těchto jednotlivých případů uvádím, že „situace se zlepšuje“, neznamená to, že „situace je dobrá a není třeba nic dělat“. Znamená to jenom, že způsoby pomoci v jednotlivých případech jsou úspěšné a v pomoci je třeba stále pokračovat. A jak jsem uvedl v úvodním článku, každá aktivita, každé opatření (i ekologické), něco stojí. Neexistuje tak bohatá země, aby nemusela zvažovat u každého projektu a opatření náklady a přínosy. Lomborg ukazuje, že bohužel je mnoho ekologisty prosazovaných opatření buď zbytečných nebo ekonomicky zvrácených. Svět je stále plný problémů a dá se udělat mnoho dobrého. Je však nutné vnímat velikost těchto problémů a řešit nejprve ty nejdůležitější.

Příklad 1.: Tvrdí se, že rychlý růst počtu obyvatel je příčinou růstu počtu negramotných v rozvojových zemích. Ale ...jestliže v rozvojových zemích bylo v době mezi dvěma světovými válkami 75% mladých lidí (věk do dvaceti let) negramotných, platí to dnes jen pro 16% mladých lidí (zdroj: Zpráva UNESCO,1990, s. 8). Jestliže za asi 60 let klesl počet negramotných mladých lidí o šedesát procentních bodů, znamená to, že situace se zlepšuje.

Příklad 2.: Tvrdí se, že rychlý růst počtu obyvatel v rozvojových zemích neumožňuje dostatečné zásobování vodou a dostatečné hygienické zázemí. Ale ... jestliže v rozvojových zemích v roce 1970 mělo přístup k nezávadné pitné vodě jen 30% lidí a k hygienickým zařízením jen 23% lidí, dnes má přístup k pitné vodě kolem 80% lidí a k hygienickým zařízením asi 53% lidí (zdroj: World Bank 1994, s. 26; WHO 1986, s. 15 - 18; Annan 2000, s. 5). Je třeba poznamenat, že v tomto období přibylo v rozvojových zemích asi 750 milionů lidí. Ačkoliv tedy v hygieně a sanitaci zbývá hodně práce, situace kolem vody a základní hygieny se zlepšuje.

Příklad 3.: Ve výroční zprávě Global Environmental Outlook Report 2000 uvádí UNEP, ekologická agentura OSN, jak kritická situace je v Africe. Subsaharská Afrika má nejvíce hladovějících lidí na světě. Ale ... v roce 1970 jich hladovělo 38%, v roce 1996 33%, a do roku 2010 se předpokládá další pokles až na 30%. A za celá devadesátá léta se podle FAO 2000 celkový objem produkce obilí zvýšil o více než 20%. Znamená to, že počet hladovějících lidí klesá a situace se zlepšuje.

Příklad 4.: Globální problémy můžeme posuzovat pouze podle globálních čísel. Příklad - v Burundi se v devadesátých letech snížil příjem kalorií na osobu o 21%, V Čadu se zvýšil o 26%, v Iráku se snížil o 28%, na Kubě se snížil o 19%, naopak v Ghaně se zvýšil o 34% a v Nigérii se zvýšil o 33%. Ale ... skutečnost je taková, že v rozvojových zemích se v devadesátých letech zvýšil průměrný příjem potravin z 2.463 kalorií na osobu a den na 2.663 kalorií na osobu a den, tzn. zvýšil se o 8%. Mimo to, že rozvojové země mohou mít u každého sledovaného jevu (ukazatele) různý vývoj, je ještě třeba srovnávat srovnatelné. Jestliže má Burundi 6,5 mil.obyvatel a Nigérie 108 mil.obyvatel, znamená to, že na jednoho hůře vyživovaného Burunďana je sedmnáct lépe vyživovaných Nigerijců. Vzrostl-li v rozvojových afrických zemích v posledním desetiletí průměrný příjem kalorií na osobu a den o 8%, je zřejmé, že situace se zlepšuje.

Příklad 5.: Tvrzení se bohužel také (obvykle záměrně) zakládají na mimořádně krátkých časových řadách. Například ceny potravin několik posledních staletích klesaly. Ceny pšenice ale v letech 1994 až 1996 rostly, z čehož Worldwatch Institute ve své zprávě (editor Lester Brown), vydané v roce 1998, uvedl, že rozpoznává začátek historicky dlouhého období růstu cen pšenice. Ale ... cena pšenice byla v roce 2000 nejnižší v historii. Nářek je neoprávněný, historicky dlouhé období růstu cen pšenice nenastává.

Příklad 6.: Tentýž editor Lester Brown v první zprávě Worldwatch Institute v roce 1984 označil za tragedii pomalé tempo růstu mezinárodního obchodu, protože podle MMF byl světový obchod na vrcholu v roce 1980, kdy jeho objem dosáhl 1,868 bilionů USD, zatímco v roce 1983 klesl o téměř 12% na 1,650 bilionů USD. Ale ... zmíněný pokles byl důsledkem druhé ropné krize a zasáhl pouze obchod se zbožím a ne výměnu služeb. Od roku 1983 se hodnota mezinárodního obchodu (po očistění od inflace a po zahrnutí obchodu se zbožím i výměny služeb) do roku 1997 více než zdvojnásobila ze 3,1 bilionů USD na 7,5 bilionů USD. A pokles světového obchodu v letech 1980 až 1983 byl od sledování tohoto ukazatele v roce 1950 jediný zaznamenaný pokles. Nářek není zdůvodněný, protože růst mezinárodního obchodu se zbožím a výměna služeb je velmi zřetelný.

Příklad 7.: Z jediné zprávy z roku 1989 o erozi půdy v Jihoafrické republice se odvozují dalekosáhlé závěry o mizení úrodné půdy. Ale ... prognostický model OSN (FAO, Organisace OSN pro výživu,2000) a Mezinárodního ústavu pro výzkum politiky výživy (INFRI,1999) očekává růst výnosů asi o 1,7% ročně (při započítání zvětšené obdělávané plochy se růst odhaduje na 3,7%). Lømborg připomíná, že odhad tempa půdní eroze v Evropě asi 17 tun na hektar vznikl postupnou citací výsledku jedné výzkumné studie na svažitém políčku rozlohy 0,11 hektaru v Belgii (Boardman,1998). Efekt postupné citace vytvořil přesně podle známého modelu dětské hry „tichá pošta“ na konci řetězu, v poslední citaci, onu katastrofickou předpověď o mizení orné půdy. Nářek je neoprávněný, protože katastrofická předpověď není prokazatelně doložena.

Příklad 8. (a dnes poslední): Podle Kyótského protokolu, přijatého na mezinárodní konferenci v roce 1997, má růst koncentrace skleníkových plynů pro Zemi zcela zničující důsledky. Kyótský protokol obsahuje závazky na snížení produkce a vypouštění CO₂ do atmosféry tak, aby v roce 2100 vzrostla teplota místo o 2,5°C jen o 2,3°C. Průvodním jevem je, že každý stát dostane určité množství povolenek na vypuštění CO₂ do atmosféry, a česká média otevřeně píšou, že v Česku jsou tyto povolenky předmětem obchodu. Jde o ochranu životního prostředí nebo o výhodný obchod či dokonce nezasloužené výnosy?

Ale ... zdrojem pochyb o vlivu skleníkových plynů na změnu klimatu jsou neprověřené či dokonce záměrně nesprávné údaje. Údaje tzv. Mannovy zprávy z roku 1998 o průměrných teplotách na severní polokouli v posledních tisíci letech byly vyvráceny kanadskými statistiky McIntyrem a McKitrickem, kteří použili v roce 2003 stejná základní data, ale bez jakýchkoliv zásahů (nic nevynechávali, nic „neodfiltrovávali“, nic „neextrapolovali“). Zjistili, že nejteplejší období v posledních tisíci letech bylo mezi roky 1400 až 1480 n.l. s průměrnou teplotou asi o 1°C vyšší než je dnes. Podle historických záznamů se v letech 900 až 1300 n.l. pěstovala v Anglii vinná réva, fíkovníky poblíž Kolína n.R., a název Greenland pro Grónsko také pochází z této doby. Znamená to, že ačkoliv koncentrace CO₂ byla ve středověku zřejmě nižší než dnes, byly průměrné teploty vyšší. Zatímco postupy zpracování statistických dat Kanaďany McIntyrem a McKitrickem jsou veřejně přístupné, postup zpracování vstupních dat Mannovým týmem veřejně přístupný není.

Za dobu existence Země je zaznamenáno mnoho změn klimatu. Dlouhodobé změny se počítají v milionech let, krátkodobé trvají asi jeden tisíc až šest tisíc let. Zelené pohádky ve stylu stokrát opakovaná lež se stává pravdou, podporované účelovým falšováním statistik a tvrzením o ekologické katastrofě, jsou hysterickou propagandou, která nás bohužel ochuzuje, protože vynakládáme zdroje na řešení problémů, které buď neexistují, nebo nejsou tolik závažné.

Nářek považuji za neoprávněný. Protože „globální oteplování“ je závažné thema, pokusím se co nestručněji shrnout v jednom z dalších článků všechna fakta, která se „globálního oteplování“ týkají.

Poučení z této kapitoly (Jde to k lepšímu aneb Trendy a zkreslování reality) je vyjádřeno v mottu. A četl jsem ještě jedno podle mého názoru velmi trefné vyjádření: „Skutečnost se liší od našich tvrzení? Tím hůř pro skutečnost!“

František Ptáček