Lovosicko krátce

V dubnu vyšlo jarní vydání zpravodaje Občanského sdružení Český granát Městského úřadu v Třebenicích. Zpravodaj se také jmenuje Český granát a vyšel tentokrát za pomoci kroužku „Mladý redaktor“ při ZŠ v Třebenicích. Redakce připomíná úmrtí dlouholetého redaktora a zakladatele Občanského sdružení Český granát, JUDr. Květoslava Janouška, v loňském roce, ale zároveň doufá, že ve vydávání časopisu se bude pokračovat. Číslo obsahuje komentář starosty k rozpočtu na rok 2006 a úvahu o tom, co se podařilo v roce 2005 a co je třeba udělat v letošním a dalších letech. Hlavní letošní oslavou bude oslava Sutom 2006, připomínající první písemnou zmínku o obci. Součástí zpravodaje je dále přehled významných výročí v roce 2006, plán kulturních akcí města, aktuální informace ze základní školy a ze života „ženského spolku“, akce MŠ „Granátek“, článek pana Otradovce o historii a současnosti Sutomi a další zajímavé informace. Už se těšíme na další, asi letní, číslo.

Od začátku dubna je v Městské knihovně v Lovosicích pro registrované čtenáře levnější použití počítače (včetně internetu). Dospělí čtenáři platí nyní 50 haléřů za 1 minutu, neregistrovaní korunu jako dříve všichni – děti do 15 let mají přístup na počítač s internetem zdarma. Knihovna si od tohoto kroku slibuje zvýšení počtu registrovaných čtenářů a zdá se, že oprávněně. Za období duben-květen se zaregistrovalo 48 čtenářů, z tohoto počtu 10 úplně nových. Sleva oslovila hlavně studenty, kteří si znovu obnovují registraci. Průměrně denně využívá internet asi 5 lidí - neplatí se za internet, ale za použití počítače (lze si třeba udělat jen nějaké poznámky a vytisknout si je).

Ministerstvo kultury a Památník národního písemnictví vyhlásily 25. dubna výsledky soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2005. Stříbrnou medaili získala Ludmila Hájková z Fotostudia H v Ústí nad Labem za fotografickou publikaci České středohoří. Kniha je k dostání v  Infocentru v Lovosicích. Za peníze získané v soutěži hodlá Fotostudio H uspořádat výstavu o Českém středohoří, která bude putovat po kraji. Budou v ní i záběry, které v publikaci nejsou.

Při listování v první poválečné kronice (část psaná panem Františkem Frühaufem, ředitelem školy v.v.) jsem na s. 351 narazila na zmínku o povodni v roce 1965 – cituji: „Dešťové srážky v květnu 1965 byly nejvyšší za 160 let. Členové rybářského spolku provedli výlov jezer a jezírek vytvořených Labem u Prosmyk a Mlékojed. Ze dvou zátahů po obou stranách silnice nalovili a opět vypustili do Labe více než 10 metráků ryb. Počátkem června museli tento výlov opakovat.“ Že se tam občas při rozlivu Labe jezírka tvoří (nyní v květnu 2006 bylo tam opět jedno), jsem už viděla na vlastní oči, ale 10 metrických centů mě opravdu zarazilo. Ale tak to v kronice stojí.

Ve středu 3. května 2006 byla v prostorách po bývalé samoobsluze Delvity v obchodním areálu Centrum v Lovosicích otevřena prodejna TEXBO (na propagačním letáku je označena dokonce jako obchodní dům). Otevírací doba je celotýdenní, otevřeno je i v neděli. Zkratka TEXBO znamená zřejmě textil, boty, sortiment je ale pestřejší, například levná kosmetika. Výběr je stejný jako ve většině ostatních lovosických obchodů stejného typu (okamžitě bych jich vyjmenovala alespoň pět), ceny jsou dost nízké – zda jsou nejnižší v Lovosicích, jak se inzeruje na letáku, nedokážu posoudit. Prodejen se stejným zbožím je v Lovosicích už dost, nejen mně chybí prodejna konfekce alespoň na úrovni OP Prostějov (pro muže teď byla možnost nákupu ve dnech 22. a 23.5. v Lovoši, doufejme, že přijedou také s nabídkou pro ženy). Ostatně v Lovosicích není ani knihkupectví, ještě, že jsou Litoměřice tak blízko.

Poprvé po dvou letech od vysvěcení celebroval 14. května nedělní mši svatou v lovosickém kostele sv. Václava litoměřický biskup, Mons. Pavel Posád, koncelebroval P. Pavel Mikeš; několik mší v Lovosicích sice již pan biskup sloužil, to ale bylo ve všední den. Mše byla doprovázena hudbou – ústřední melodií z filmu „Misie“ a Schubertovým „Ave Maria“, kterou zahráli pan Jiří Stýblo na varhany a pan Jiří Kudrmann na sopránsaxofon. Protože šlo o 5. neděli velikonoční, zpívaly se písně „Aleluja! Živ buď nad smrtí slavný vítěz...“ a „Vesel se, nebes královno“. Kázání bylo na téma o Kmeni a ratolestech. Atmosféra byla velice slavnostní a srdečná, na závěr bohoslužby byl pan biskup odměněn překrásnou kyticí a bouřlivým potleskem a všem přítomným udělil biskupské požehnání. Po mši svaté se Mons. Pavel Posád ještě před kostelem osobně s farníky rozloučil; pak ho čekala další mše v Sulejovicích v kostele Nejsvětější Trojice.

Obec Malé Žernoseky oslavila 19. května výročí 950 let od první písemné zmínky o žernoseckých sedlácích v zakládací listině Kapituly litoměřické z let 1056-57 a to koncertem „Žernosecký máj 2006“. Vystoupily na něm dětské soubory Koťata z 1. ZŠ v Lovosicích a Vinohrádek ze žalhostické ZŠ, Country trio Hany Horecké a oblíbená skupina „The Beatles Revival Band“. Letos se má ještě v září uskutečnit spolu s občany Velkých Žernosek výlet parníkem na hrad Střekov a drobnější sportovní a kulturní akce chystá obec i pro příští rok. Pro děti obec uspořádala Dětský den 2006 v prostoru fotbalového hřiště v Malých Žernosekách – byly zde připraveny soutěže o ceny, pouťové atrakce a představení skupiny 30 dravců z celého světa spolu s ukázkami letů a lovu.

V magazínu Hospodářských novin s názvem In je čtyřmi hvězdičkami ohodnocena „Hospůdka v milé díře světa“ ve vsi Kocourově. Z oken útulného lokálu je zde prý mimořádný výhled na České středohoří, kuchař vaří výtečně – lákavé jsou zvěřinové speciality, mají údajně i pštrosí nebo jehněčí maso. Zahrádka před vchodem je v létě turistický ráj. Otevřeno má Hospůdka od 16 hodin do půlnoci.

Dětský den byl slaven v mnoha obcích našeho malého okresu a to například v Čížkovicích, v Libochovicích na zámku, v Lkáni, v Prackovicích, Siřejovicích, Třebenicích na hřišti Sokola, Třebívlicích, Vlastislavi nebo Vchynicích, kde měly děti možnost i projížďky na koních a zhlédnutí výcviku policejních psů. V Lovosicích byly pořádány dokonce dva Dny dětí – jeden pořádal DDM ELKO v pátek 29. května na Osmičce a druhý FAN CLUB SPARTA LOVOSICE 3. června u fotbalového hřiště v Lovosicích.

Obec Úpohlavy dostala v minulém roce od Ministerstva pro vnitřní rozvoj ČR dotaci ve výši 5.5 milionu korun na přestavbu budovy bývalé školy na bytové jednotky. Realizace bytového domu má přijít na 8.5 milionu korun. Vzniknout zde má celkem 10 sociálních bytů, a to 6 bytů 2+1 a v podkroví 4 byty 1+1. Zájem o malometrážní byty je vysoký. V 2. červnové dekádě bude znám výherce výběrového řízení na stavbu (výběrové řízení muselo být kvůli námitce jednoho z účastníků řízení opakováno) a realizace může začít. Byty zůstanou ve vlastnictví obce po dobu 20 let.

Některé obce na Lovosicku dosud udržují starou tradici stavění máje. Patří mezi ně například obce Čížkovice, Slatina, Chodovlice a Siřejovice. Ve Slatině je stavění máje spojeno s pálením čarodějnic. V Siřejovicích se tradičně máj postaví a zbourá v jeden den, letos se akce konala 19. května. V sobotu 20. května se pak konaly oslavy spojené s průvodem obcí, zastávkou u pomníku padlým a kulturní program na hřišti – představili se bratři Vopičkovi s komentováním dění za poslední rok, hrála Vinšovanka a a večer skupina Paradox.

Hz

Železniční trať Lovosice - Libochovice byla zprovozněna v roce 1882. O její výstavbu usilovali především podnikatelé, zabývající se zpracováním cukrovky. Mezi Lovosicemi a Libochovicemi se jednalo o tři cukrovary. Jeden měl hrabě Herberstein v Libochovicích, druhý, v Sulejovicích, patřil knížeti Schwarzenbergovi, a třetí, lovosický, vlastnili bratří Tschinkelové.

O stavbu lokálky odbočující z hlavní trati ve stanici Lovosice usilovala nejprve Rakouská lokálková železniční společnost, která získala 1. března 1880 povolení k přípravným pracem. Tato společnost nebyla úspěšná, požádala dvakrát o prodloužení termínu k dokončení úkolu, nakonec však od svého úmyslu ustoupila.

Záměr postavit tuto lokálku převzala Společnost státní dráhy (StEG). Úvodní projekt zpracoval (stejně jako u trati Kralupy n.Vlt. - Velvary) ředitel pražského stavebního oddělení Eduard Bazika.

Stavební koncesi obdržela společnost říšským zákonem 107 dne 21. srpna 1881. Vybudování trati bylo zadáno (stejně jako u trati Kralupy n.Vlt. - Velvary) pražské stavitelské firmě Kruliš a Zelenka. Provoz byl zahájen 22. října 1882, půl roku po zahájení stavby a pouhé čtyři dny po slavnostním zahájení provozu z Kralup do Velvar.

Trať Lovosice - Libochovice měřila 14 km a při zahájení provozu měla tři stanice - mezilehlé Čížkovice a Chotěšov a koncové Libochovice. Ležely na ní i zastávky Sulejovice a Úpohlavy, a nákladiště Sulejovice-Klapý, které sloužilo k nakládce řepy. Odbočovaly z ní tři vlečky do již uvedených cukrovarů v Libochovicích, Sulejovicích a Lovosicích. Pro zajištění provozu parních lokomotiv byly vybudovány v Lovosicích a v Libochovicích vodárny a v Lovosicích byla postavena výtopna.

První zásadní změnou na této trati prošla stanice Čížkovice, v níž se napojila trať z Obrnic, zprovozněná v roce 1898. Stanice Libochovice se měnila dokonce dvakrát. Nejprve do ní byla v roce 1902 zaústěna trať z Loun, a v roce 1907 se stala výchozím bodem trati Libochovice - Jenšovice (nyní Vraňany).

Kolem roku 1895 se představitelé města Louny rozhodli vybudovat další železniční trať obdobného významu, jaký měla právě dokončená spojka Postoloprty - Louny. Kromě koncese obdrželi lounští měšťané i subvenci Zemského výboru království Českého. Stavbu provedla firma Jan Kruliš a dokončila ji v roce 1902.

Počáteční provoz na trati Lovosice - Libochovice zajišťovaly lokomotivy řady IVC, které obsluhovaly v prvních letech dva páry smíšených vlaků denně. Dvacet kusů těchto lokomotiv vyrobila lokomotivka Společnosti státní dráhy ve Vídni v letech 1879 až 1884 pro potřeby provozování dopravy na nově vznikajících místních tratích a zhospodárnění lehkého posunu ve stanicích na již provozovaných železničních tratích Společnosti státní dráhy.

Parní lokomotiva 310.0 Železniční muzeum Lužná-Lišany.

Uvedené lokomotivy byly tendrovky, dvojčité na mokrou páru, povolený přetlak páry 10 atp, měly Stephensonův rozvod vně rámu, tři spřažené nápravy (hnací dvojkolí bylo třetí), a poměrně velká kola (průměr kol byl 1.110 mm). Celková hmotnost lokomotivy byla 28 tun a maximální povolená rychlost 35 km/hod. Devět z nich získaly v roce 1918 ČSD, které je později označily jako řadu 300.4. Později byly převzaty z Rakouska ještě další lokomotivy tohoto typu. Protože se ale jednalo o již zastaralou konstrukci, byly do roku 1938 všechny vyřazeny.

Parní lokomotiva řady 310 z expozice železničního muzea ve Zlonicích

Pro zajištění provozu na úseku Louny - Libochovice si majitelé objednali dvě lokomotivy řady 97 (později u ČSD 310.0). Těchto lokomotiv bylo v letech 1882 až 1913 vyrobeno 233 kusů. Lokomotivy měly malá kola (průměr jen 930 mm), byly to tendrovky, dvojčité na mokrou páru, povolený přetlak páry byl 11 atp, Alan-Trickův rozvod byl vně rámu. Celková hmotnost vyzbrojené lokomotivy byla 30 tun, nejvyšší povolená rychlost 40 km/hod. Vyrábělo ji pět lokomotivek, jednou z nich byla česká První českomoravská strojírna v Praze-Libni. Malý kotel byl velice výkonný, stačil v zimě vyrobit dostatek páry pro dopravu i vytápění až šesti dvounápravových osobních vozů. Poslední lokomotiva této řady byla vyřazena teprve roku 1968.

Od roku 1903 byl na této trati (v celém úseku Lovosice - Louny) provozován parní vůz soustavy „Serpollet“. Parní kotel a parní stroj vyrobila lokomotivka v Esslingenu, vozovou skříň dodala vagónka Ringhoffer Smíchov. Parní vůz měl jedinou hnací nápravu, nejvyšší povolenou rychlost 40 km/hod, a hmotnost pouhých 22 tun. Malý kotel měl pracovní přetlak páry až 30 atp, a neměl ani vodoznak, ani pojišťovací záklopky. Vytápěl se uhlím nebo koksem. Oddíl pro cestující 2. třídy měl osm, pro cestující 3. třídy 30 sedadel. Tento vůz ale trať v roce 1907 opustil. Po roce 1918 již nebyl v pravidelném provozu.

Osobní dopravu na trati poté zajišťoval parní vůz M 124.0 konstrukce Komarek. Ten ale byl provozován zejména na trati Louny - Libochovice - Jenšovice (dnes Vraňany). Na rozdíl od parního vozu systému „Serpollet“ ale již vyhovoval kotelnímu zákonu.

Se zestátněním Společnosti státní dráhy a místní dráhy Lovosice - Libochovice se celá trať stala součástí trati Lovosice - Louny. V posledních letech parního provozu po ní jezdily zejména lokomotivy řad 354.1,354.7,434.2,456.0 a 475.1. Kromě parních lokomotiv na této trati jezdily motorové vozy M 131.1. Dnes zajišťují osobní dopravu motorové vozy řady 810 (dříve M 152.0) a 809 (rekonstruované pro zjednodušené odbavení cestujících). Nákladní dopravu zajišťují výhradně manipulační vlaky.

Tento příspěvek využívá informace a vyobrazení z knihy Atlas lokomotiv 1 (NADAS 1970), a z časopisu ŽELEZNIČNÍ FANDA, Speciál ´97 - Podřipsko a jeho místní dráhy.

František Ptáček

Víte, že

• Mezinárodní den UFO se slaví 2. července, ve výroční den roswellského případu ? 3. července 1947 se William "Mac" Brazel a jeho soused Dee Proctor zapsali do dějin UFOlogie nálezem podivných trosek rozprostřených na velké ploše ranče Foster Ranch. Podivné trosky (Unidentified Flying Objects, zkrátka UFO), o kterých později hovořila celé okolí, město a nakonec i celý svět. Trosky něčeho, co nikdy předtím nebylo nalezeno. O pár dní později,6. července 1947 ukázal Brazel některé kousky místnímu šerifovi a ten promptně kontaktoval místní leteckou základnu, Roswell Army Air Field. Den poté byl celý svět informován o podivné události. Informace byla pochopitelně podána v poněkud nadnesené podobě. Existence létajícího talíře byla považována za automatickou, neboť Roswellská letecká základna jej má v držení díky nálezu lokálního rančera.... Z trosek se tak stává celý létající talíř. Po několika dnech zmatků bylo však sděleno, že šlo o nález meteorologického balónu.... Pro jistotu se ale 2. července podívejte na oblohu, třeba nějaké UFO uvidíte.
• 6.7. je Světový den polibku ? Příznivým účinkem líbání je dobrá nálada, kterou způsobují hormony štěstí – endorfiny, které se při této příjemné činnosti vyplavují.
• 11. červenec vyhlásila OSN za Světový den populace ? V tento den v roce 1987 dosáhl počet obyvatel Země 5 miliard obyvatel. Před dvěma tisíci lety na světě žilo jen asi 260 milionů lidí a za dalších tisíc let tento počet nepřesáhl 280 milionů. Teprve pak začal rychlejší růst, na začátku dvacátého století žilo na zeměkouli 1670 milionů lidí. V roce 1950 světová populace dosáhla dvou a půl miliardy, a o pouhých deset let později 3 miliard — počtu, který začal vyvolávat obavy z přelidnění. Někteří odborníci tehdy prohlašovali, že Země není schopna uživit více než pět miliard lidí. Ale již v roce 2000 jejich počet přesáhl těžko představitelných 6 miliard. V současnosti obývá planetu Zemi skoro 6,5 miliardy lidí; téměř polovina z nich žije jen v šesti zemích — jsou to Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie a Pakistán.
• Podle poslední prognózy OSN bude růst světové populace pokračovat ještě alespoň dalších padesát let, v r. 2050 by na světě mělo být cca 9,3 miliardy lidí.Téměř celý očekávaný přírůstek se týká dnešních rozvojových zemí, v Evropě a Japonsku zřejmě dojde k snížení populace.
• 14. 7. je Mezinárodní koupací den (slaví se od r. 2002, iniciátor u nás je ekologické sdružení Arnika) akce probíhá na vybraných místech vždy na Labi, jak u nás, tak i v Německu.

Hz