Flexfill zahájí výstavbu v červnu

V závěrečném dokumentu zjišťovacího řízení odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje, který byl vydán 21.12.2005, byly uvedeny i termíny předpokládaného zahájení výstavby. Protože došlo ke změně, požádali jsme generálního ředitele společnosti Flexfill s.r.o. Nathana Wickera o jejich upřesnění.

„Dne 3. 3. 2006 proběhlo řízení o projektové dokumentaci k vydání územního rozhodnutí. K tomuto jednání jsme připravili naše stanovisko pro stavební úřad. Splníme všechny podmínky, které byly stanoveny při zjišťovacím řízení.

Předpokládáme, že územní řízení bude dokončeno do konce března. Potom bude následovat vydání stavebního povolení. Tento proces bude trvat 6 až 8 týdnů. Stavební povolení by mělo být vydáno

1. týden v červnu 2006. Ihned po jeho obdržení plánujeme zahájení stavby. Pravděpodobné datum zahájení výstavby je 7. 6. 2006. Dokončení výstavby naší továrny je naplánováno na 1. 1. 2007, kdy bude zahájen i zkušební provoz. Začátek plného provozu se předpokládá na červenec 2007. Nepředvídatelné okolnosti v průběhu výstavby mohou samozřejmě způsobit nepatrné změny v těchto termínech“.

K převodu majetku Wicker dodal: „Kupní smlouva na pozemek má dvě podmínky: Jednou podmínkou je, že dokončíme proces EIA a získáme územní rozhodnutí. Druhá podmínka je, že budeme kvalifikováni jako investor podporovaný Czech Investem. Kupní smlouva je již podepsaná s těmito odkládacími podmínkami. Po jejich splnění na nás bude převeden i pozemek. Věříme, že neexistují jiné překážky nebo podmínky, které bychom měli splnit. Z naší strany již žádné překážky nejsou a jsme pevně rozhodnuti dokončit tento projekt a vybudovat v Lovosicích továrnu Flexfill“.

K průběhu jednání k vydání územního rozhodnutí nám vedoucí stavebního úřadu Městského úřadu v Lovosicích Ing. Petr Soldon řekl: „Ústní jednání ve věci územního řízení pro stavbu Flexfill Plant proběhlo 3. března. Z tohoto projednání vyplynuly pouze zpřesňující požadavky Krajské hygienické stanice pracoviště v Litoměřicích na protihluková opatření a měření hluku v referenčních bodech po dokončení výstavby. Druhý požadavek je od Správy a údržby silnic Litoměřice, která požaduje i tzv. havarijní výjezd pro zásah hasičů provést se zpevněným únosným povrchem. Územní rozhodnutí bude vydáno v 10. nebo 11. týdnu 2006. Nebude-li podáno odvolání, nabude rozhodnutí právní moci v souladu se správním řádem 16. den po posledním doručení účastníkům řízení.“

(hv)

Říká se, že v Česku je stále méně výhodné podnikat, ovšem jak pro koho. Velké mezinárodní společnosti si určitě příliš stěžovat nemohou, stát jim dává dostatek výhod a investičních pobídek. Ovšem takový soukromník (myslíme tím osobu samostatně výdělečně činnou, kam se kromě živnostníků počítají ještě například advokáti, soukromí lékaři, umělci či zemědělci), skutečně malý domácí podnikatel, má od doby použití minimálního základu daně, zavedeného poprvé pro zdaňovací období 2004, a zvýšení sociálního a zdravotního pojištění většinou problémy.

Navíc Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání prošel spoustou novel (v současnosti nejnovější jsou novely podle zákona č. 428/2005 Sb. - účinnost od 24.10.2005 a zákona č. 444/2005 Sb. - účinnost od 11.11.2005) a vyznají se v tom už pouze pracovníci živnostenských úřadů a právníci. Jak je to tedy s počtem podnikatelů v Česku? Uvádím tabulku podle České správy sociálního zabezpečení:

Rok - Osoby samostatně výdělečně činné: 2001 - 964 554, 2002 - 983 336, 2003 - 998 520, 2004 - 945 508, 2005 - 910 829.

Z těchto údajů jednoznačně vyplývá, že podnikatelů (zvláště drobných) v Česku ubývá.

Jak uvedla MF Dnes 11. února 2006, zatímco podle statistik ministerstva průmyslu podnikání v Čechách vzrůstá, údajně přibývá jak lidí, kteří si pořizují živnostenský list, tak firem, podle Českého statistického úřadu i České správy sociálního zabezpečení naopak podnikatelů ubývá. Po odečtení těch, kteří s podnikáním skončili, přibylo loni celkem prý patnáct tisíc podnikatelů. Ne všichni s takovou statistikou souhlasí.

Česká správa sociálního zabezpečení loni zaznamenala pokles počtu takzvaných osob samostatně výdělečně činných, do kterých patří hlavně živnostníci. Meziročně to bylo zhruba o třicet tisíc, na 910 829. Pokles hlásí ze svých zjištění i statistici. Nikde ve státních úřadech však neexistuje analýza toho, proč se čísla o podnikatelích natolik liší. Vysvětlením může být to, že přibývá lidí, kteří si na živnostenský list přivydělávají ke svému zaměstnání. "Přes týden někde pracují a živností si přivydělávají třeba o víkendech. Kompenzují si tak nižší plat. Samo podnikání by je ale neuživilo," míní ředitel tachovského úřadu práce Jaroslav Stehlík. Příležitostí k přivýdělku se nabízí dost: ekonomika jde stále nahoru. (Částečně citována MF Dnes - konec citace.)

Zeptala jsem se vedoucího našeho odboru Živnostenského úřadu, jak je to v Lovosicích, kolik bylo zaregistrováno celkem fyzických osob v letech 2003 až 2005; před tím registrovali v Lovosicích pouze volné živnosti.

Co se týče počtu fyzických osob (podnikatelů-živnostníků), kteří spadají do našeho správního obvodu (Lovosicko), je stav v jednotlivých letech následující:

V roce 2003 bylo registrováno 3855 fyzických osob.
V roce 2004 bylo registrováno 3899 fyzických osob.
V roce 2005 bylo registrováno 3949 fyzických osob.

Z těchto čísel vyplývá, že počet podnikatelů roste, ale je třeba si uvědomit, že v roce 2005 po zavedení minimální daně přerušilo na našem úřadě 700 živnostníků podnikatelskou činnost a 145 živnostníků svoji živnost zrušilo. Z toho je tedy zřejmé, že opravdu došlo ke snížení počtu podnikajících fyzických osob na Lovosicku, a takhle to bude podobné v celé České republice.

V rámci kraje je údajně nejvíce podniků, podnikatelů a živnostníků na Litoměřicku a cca 30% jich působí v oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Kolik je těch opravdu malých, zatím asi nikdo nespočítal, a i já osobně jsem zaregistrovala, že jejich počet v Lovosicích klesá. Živnostníkům, hlavně těm začínajícícím, by se ale výhledově mohlo přece jen ulevit. Novým podnikatelům prý bude stačit navštívit jeden úřad a vyplnit jediný formulář. Zákon by měl platit od května 2006. U nás je tzv. Centrální registrační místo opět na Městském úřadu Lovosice.

Pane Fuxi, myslíte si, že to opravdu bude od května fungovat? Na podnikatele prý bude u Vás čekat jediný formulář a podnikatel už nebude obíhat finanční úřad, správu sociální zabezpečení, shánět výpis z trestního rejstříku, potvrzení o bezdlužnosti atd, úřady si potřebné údaje prý vymění mezi sebou. Ten připravovaný Registr živnostenského podnikání už funguje a od kdy? Jaký je váš názor na funkčnost systému – kdy se domníváte, že průběh registrace bude bezchybný?

Nový „Registr živnostenského podnikání“ na našem úřadě funguje od 23.1.2006. Starý program byl nahrazen novým a pracuje přes internet. Znamená to, že data jsou v živnostenském rejstříku registrována a aktualizována okamžitě a to v celé ČR.

Centrální registrační místo na našem úřadě bylo vytvořeno asi v září 2005. Jeho činností je naplnění usnesení vlády České republiky, která schválila v roce 2004 projekt „Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání (ZAP)“. v praxi to znamená, že nový začínající podnikatel, který se u nás zaregistruje, obdrží u nás i formuláře potřebné k prvotní registraci na Finančním úřadě v Libochovicích, OSSZ v Litoměřicích a Úřadu práce v Litoměřicích. v budoucnu by měl vzniknout tzv.“Podnikatelský úřad“, který by byl pro podnikatele jediným úřadem s kterým by komunikoval. Zde by prováděl registrace i hlásil veškeré změny a nemusel by navštěvovat ostatní úřady. Tento úřad by měl např. za podnikatele zajišťovat výpisy z rejstříku trestů a provádět další úkony, které by zjednodušily administrativu podnikatelů – živnostníků. Vše ale záleží na systému, který by propojil jednotlivé úřady mezi sebou. Tento systém se připravuje v souladu s příslušným zákonem, ale od května 2006 určitě fungovat nebude. Dle mého názoru, když to bude od 1.1.2007 tak to bude úspěch.

Plně s Vámi souhlasím, že v květnu asi ještě budou obíhat úřady podnikatelé a ne formuláře, tedy, abych to řekla přesněji – elektronická data budou mezi úřady vyměňována bezchybně určitě později než v květnu 2006. Ale i kdyby to fungovalo až od ledna 2007, mnoha lidem by se určitě ulevilo. Na to, jak se to daří, se Vás zeptám asi znova v říjnu.

Děkuji za rozhovor.

Eva Hozmanová

Převzato z  Lovochemika 2-2006

Labský kyanidový příběh

Před několika měsíci jsme mohli sledovat na televizní obrazovce nitrobenzenovou katastrofu, která se z Číny (řeka Sung-chua) šířila až na území Ruska a těžce poznamenala řeku Amur. Možná nás napadlo, že u nás by k takové havárii nemohlo dojít. Bohužel neuplynulo ani půl roku a ukázalo se, že i v Čechách může nastat situace podobná té v Číně. Jednalo se sice o havárii rozsahem nesrovnatelnou, ale pro nás žijící a podnikající na Labi mnohem závažnější.

K úniku toxického kyanidu došlo v závodě Draslovka Kolín v rozmezí od 10. 1. 2006 do 12. 1. 2006. Uniklý kyanid se začal dostávat do Labe, aniž by někdo něco zaregistroval. Že něco není v Labi v pořádku, bylo zjištěno až 12. 1. 2006, kdy došlo k výraznému úhynu ryb na Labi v okolí Kolína. Kyanid (CN) se stává při určité koncentraci jedem pro živé organismy (blokuje buněčné dýchání) a proto došlo k úhynu ryb v toku. Při nižších koncentracích v řádech tisícin mg/l se kyanidy rozkládají a rozklad je poměrně rychlý zejména u ryb. Protilátkou při požití kyanidu je glukóza. Kyanidy se v rybách nehromadí.

Koncentrace toxických kyanidů se pohybovala maximálně na 0,3 mg/l (13. 1. 2006 – Kolín), přičemž limit v toku je 0,01 mg/l. Limit pro povrchovou vodu byl tedy překročen 30x. v okolí Lovosic byla naměřena hodnota 0,005 mg/l (18. 1. 2006), znečištění k nám dorazilo pravděpodobně až kolem 19. 1. 2006. v Litoměřicích dosáhlo znečištění hodnot 0,016 mg/l (18. 1. 2006), což znamená jen minimální překročení limitu. Podobné hodnoty se vyskytly i v Ústí nad Labem (20. 1. 2006) a Děčíně (20. 1. 2006). Znečištění zasáhlo i německou část toku Labe, kde se koncentrace pohybovaly pouze na hranici limitu (0,01 – 0,013 mg/l).

Mrak kyanidů se šířil po toku poměrně pomalu a tak v Labi docházelo ke zřeďování koncentrací této látky. Významný vliv měly přítoky Vltavy a Ohře, které výrazně snížily koncentraci této látky. Velmi obtížné bylo získávání informací o postupu znečištění. Až na telefonické upozornění z Povodí Labe z Roudnice nad Labem, jsme zprávy od inspekce ani Povodí neměli a museli jsme si je složitě vyhledávat. Jediný úřad, který se snažil spolupracovat, byl odbor životního prostředí MěÚ Lovosice.

Je nutno podotknout, že i za tak špatné dostupnosti informací se zástupci podniku rozhodli k preventivním krokům. Hlavní opatření bylo realizováno oddělením vodního hospodářství 17. 1., kdy byl nahrazen zdroj povrchové vody pro výrobu užitkové vody vodou pitnou. Toto opatření bylo uplatňováno až do 23. 1. 2006, kdy se opět přejelo na povrchovou vodu z Labe. Pracovníkům OŽP se podařilo dostat k informacím z vodohospodářského dispečinku (VHD) Povodí Labe a dnes je Lovochemie, a.s., zahrnuta do databáze subjektů, které budou při haváriích na toku automaticky informovány přímo z VHD Povodí Labe.

Na příkladu této havárie je patrné, jak důležité je všímat si věcí, které jsou nestandardní v areálu chemických výrob, kde každý i sebemenší únik může způsobit velké škody. Lovochemie se vždy snažila a snaží maximální možnou měrou monitorovat a kontrolovat všechna místa možných úniků látek nebezpečných vodám. v tomto smyslu jsou nastaveny všechny havarijní plány podniku a monitorovací systémy. Je na každém z nás, jaký příklad se vezme z události a jak bude dodržovat vnitropodnikové předpisy a pravidla, aby se podobné nedopatření nikdy nespojovalo se jménem Lovochemie.

Ing. Zdeněk Šoral, OŽP