Veteráni 2. světové války

Dalším v řadě zasloužilých bojovníků je

Jaroslav Kovanda,

narozený 22.1.1913 v Bohušovicích. Vyučil se elektromontérem. Na vojně absolvoval vojenskou poddůstojnickou školu v Čáslavi. V prosinci 1936 odešel jako dobrovolník do Španělska podpořit vlastenecké Španěly v boji proti povstalcům generála Franca.

Byl zařazen do 11. Interbrigády „Thälmann“, se kterou bojoval u Madridu, na řece Jaramě a u města Teruel v Aragonii ve východním Šanělsku.. V květnu 1937 byl pevelen k dělostřelecké baterii slovenského antifašisty Jožky Májka, se kterou pak bojoval na jižní frontě. Později se stal příslušníkem čs. protiletadlové baterie „Klement Gottwald“ vyzbrojené sovětskými kanony vzor 31 ráže 76,2 mm. Tato baterie bojo vala na aragonské a levantské frontě. V závěru bojů byl fašisty zajat a internován v táboře Miranda. Odtud se mu podařilo dík šťastné náhodě otéci a přejít přes Pyreneje do Francie. Po porážce Francie německou armádou v červnu 1940 se dostal lodí do Anglie, kde byl přijat do dobrovolnické zálohy britského královského letectva VR RAF (Volunter Rezerve Royal Air Force).

Po ukončení výcviku na palubního střelce (Air Gunner) byl zařazen k k No. 96 Night Fighter Squadron RAF – noční stíhací peruti – v hodnosti Sergeant. U této stíhací perutě působil v období 23. 5.– 4. 7. 1941 jako střelec na jednomotorové stíhačce Boulton-Paul Defiant Mk. I, která měla v prostoru za pilotem otočnou střeleckou věž se čtyřmi kulomety Browning 303 (ráže 7,7 mm). Peruť měla základnu v Cranage v hrabství Cheshire, velel jí Squadron Leader R. J. Burns. Letouny perutě používaly trupové označení písmeny ZJ. Noční stíhací letouny RAF byly určeny k obraně proti německým bombardérům útočícím v noci na anglická města. Jejich dalším úkolem bylo napadání zjištěných německých letišť, skladů a jiných strategických cílů ve Francii, Belgii a Holandsku, později i v německu.

Jarooslav byl potom přeložen na výcvik radarových operátorů – Radar Operator – a po jeho absolvování zařazen k No. 255 Night Fighter Squadron RAF jako obsluha palubního radaru na nočním stíhacím dvoumotorovém letounu Bristol Beaufighter Mk. II F. Působil zde od 12.8. do 15.9.1941. Peruť používala identifikační kód YD, měla základnu Hibaldstore v hrabství Lincolnshire a velel jí Squadron Leader C. M. Windsor. 16.9.1941 byl převelen ve stejném zařazení k No. 68 Night Fighter Squadron RAF, kde sloužila i řada dalších Čechoslováků. Od 20.1.1942 byla jeho letka (Flight B) této perutě složena jenom z Čechoslováků a označena jako 1. čs. noční stíhací letka B. Zde také dosáhl hodnosti Flight Sergeant ( což odpovídá hodnosti rotmistra). Peruť s kódovým označením W.M., jejímž velitelem byl Wing Commander (podplukovník) John W. M. M“Max“ Aitken, DSO, DFC, skutečné stíhací eso se 14 sestřely nepřátelských letadel, měla základnu High Ercall v hrabství Shropshire, od 8.3.1942 v Coltishall v hrabství Norfolk. „Max“ zemřel 1.5.1985. Velitelem letky byl Čech, Squadron Leader (major) Vlastimil Veselý DFC, ročník 1913. Perutní erb měl jako ústřední motiv české heslo „Vždy připraven!“

5.9.1942 krátce po startu k noční hlídce začal Kovandův letoun Beaufighter Mk. IF, seriové číslo X 7842 s kódem WM-P, který byl zakoupen ze sbírky města Birmingham, hořet a ve 23,40 na to havaroval u Frattenhamu poblíž letiště Colrishall. Oba letci – pilot Warant Officer (praporčík) Karel Richter (nar. 17.10.1902 v Hlinsku) a radarový operátor Jaroslav Kovanda - zahynuli. Byli pohřbeni vedle sebe na hřbitově v Scottow (Norfolk) do hrobů číslo 280 (Jaroslav) a 281 (Karel).

Zprávu o Jaroslavově smrti předalo v Bohušovicích Ministerstvo národní obrany v roce 1945 matce a sourozencům Marii a Josefovi.

1.6.1991 povýšil ministr národní obrany ČSFR Jaroslava Kovandu do hodnosti Podplukovníka in memoriam.

DSO – Distinguished Service Order – Řád za význačné služby

DFC – Distingshed Flying Cross – Letecký záslužný kříž

Dalibor Kalík

V případě pana Kalíka jde o dalšího rodáka z Bohušovic nad Ohří. Nejsou o něm v Bohušovicích zprávy jen to, že jednomu domu se dodnes říká Kalíkova vila. Čský svaz bojovníků za svobodu má údaje jen o těch, kteří válku přežili a jsou členy Svazu. Ani v Okresním archivu nejsou o tomto bojovníkovi žádné informace a tak začínáme s historií pana Kalíka až v roce 1940, kdy sloužil u 4. čs. pěšího pluku (4th Czechoslovak Infantry Regiment), tehdy dislokovaném v Palestině. Pluk byl k 13.8.1940 organizován pouze rámcově. Byl umístěn v táboře Gedera a velel mu podplukovník Josef Koreš. Kalík zde v hodnosti nadporučíka velel rotě doprovodných zbraní. Tato rota byla v srpnu 1941 dislokována v Sýrii, asi 20 km od města Aleppo. V listopadu se nacházel u Československého pěšího praporu 11 – východního, který vznikl právě ze 4. s. pěšího pluku v obraně Tobrúku (¨středomořské přístavní město v Lýbii) už jako kapitán a velitel dopravní čety. Při obraně města patřil k obětavým a iniciativním vojákům. Prapor, kterému velel podplukovník Karel Klapálek (od roku 1968 Hrdina ČSSR) byl rozmístěn v Tobrúku od 22.10.1941 do 7. 4. 1942, načež byl přesunut zpět do Palestiny.

V Palestině v Bath Galim byl v květnu 1942 prapor přeorganizován na Československý 200. lehký protiletadlový pluk – Východní (Czechoslovak No 200 Light Antiaircraft Regiment – East). Pluk byl vyzbrojrn protiletadlovými kanony Bofors ráže 40 mm. V Palestině dostal za úkol chránit přístav Haifa (21.6.1942 – 25.12.1942). Dalibor Kalík vykonával u pluku fumkci velitele 5. roty 501. praporu, který chránil také vysilačku a petrolejové rafinerie v Bejrútu. V listopadu 1942 se 501. prapor přesunul z Bejrútu do Haify, kde střežil letiště. Od 30.12.1942 do 14.6.1943 celý plukj se všemi svými prapory (500., 501. a 502.) opět chránil Tobrúk.

Po skončení bojových operací v severní Africe vítězstvím spojeneckých sil nad německo-italskými vojsky v květnu 1943 byl čs. protiletadlový pluk rozpuštěn a jeho příslušníci přepraveni cestovní lodí Mauretania do Anglie. Dalibor Kalík byl odeslán k čs. jednotce v SSSR a na sklonku války – na podzim 1944 - padl v bojích o Dukelský průsmyk.

Uvedené informace jsem načerpal z knihy Tomana Broda »Tobrucké krysy« vydané v pražském nakladatelství Naše vojsko 1967. Více informací jsem nikde nenašel. Udělá mi radost, kdkoli ještě ví něco více a tento můj článek doplní.

Zdeněk Najman

Vyšla MAPA SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

Již v roce 1999 byla na podnět zdravotní a sociální komise zpracována první Mapa poskytovatelů zdravotní a sociální péče na území města Lovosice, obsahující jmenný seznam poskytovatelů včetně adresy pracoviště, telefonu a ordinační resp. otevírací doby. Byly zde uvedeny také dobrovolné organizace pro zdravotně postižené. Nyní po šesti letech vychází soupis organizací poskytující zdravotnické a sociální služby pod názvem Mapa sociálních a zdravotních služeb znovu a tentokrát zahrnuje i některé organizace na území celého Lovosicka. Publikaci vydává Městský úřad Lovosice a jedná se o soupis organizací, včetně kontaktů, cen a dalších důležitých informací. Katalog služeb vypracoval odbor sociálních věcí a zdravotnictví pod vedením vedoucí Evy Rudikové v červenci 2005 v rámci komunitního plánování sociálně-zdravotních služeb v Lovosicích na základě podkladů předložených poskytovateli sociálních a zdravotních služeb. Brožura ve formátu A5 má 71 stran, byla vydána nákladem 300 výtisků a vytiskla ho Tiskárna Na Valech v Litoměřicích.

Co všechno občan v „Mapě“ najde? Úvodní část je věnována vlastnímu Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, je zde popsána činnost jednotlivých úseků včetně jmen zaměstnanců, telefonů a e-mailových spojení. Další úsek je věnován Odboru státní sociální podpory Úřadu práce v Litoměřicích, pobočka Lovosice a pobočce Dislokovaného pracoviště Lovosice litoměřického Úřadu práce. V rámci sociálních služeb jsou stručně popsány Domov důchodců Čížkovice,, Domov důchodců Libochovice, Domov důchodců Milešov, Domov pro seniory Litoměřice, Charitní domov sv. Zdislava, Dům s pečovatelskou službou v Lovosicích, Dům s pečovatelskou službou Čížkovice, Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba v Litoměřicích, Klub důchodců Lovosice včetně provozní doby, poskytovaných služeb a úhrad za ně. Zmíněny jsou i organizace, které pomáhají a poskytují poradenskou službu, rekondiční pobyty, ergoterapii a další služby, například Centrum pro zdravotně postižené Ústeckého kraje v Litoměřicích, Občanské sdružení Šance, Svaz postižených civilizačními chorobami, Občanské sdružení Rezonance, Svaz tělesně postižených, SONS – oblastní pobočka Litoměřicko. Následuje část věnovaná Domovům sociální péče Chotěšov a DSP – denní pobyt Lovosicea dalším zařízením, která pomáhají zdravotně postiženým (Diakonie Českobratrské církve evangelické, Centrum pro zdravotně postižené děti a mládež Srdíčko aj.). Nechybí ani Kontaktní centrum Litoměřice pro drogově závislé či Farní charita Lovosice a mnohé další organizace

Následuje seznam Zdravotnických služeb, např. přehled lékařů pro děti a mládež v Lovosicích, Libochovicích, Třebenicích a Třebívlicích a seznam praktických lékařů pro dospělé a stomatologů a některých specialistů ve všech třech městech Lovosicka. Nezapomenulo se ani na ambulantní péči a rehabilitaci. Závěr tvoří adresy a provozní doba lovosických lékáren a třebenické lékárny „Na Náměstí“.

Brožuru si zájemce může zakoupit v Informačním centru Městského úřadu Lovosice; cena byla určena na 40,- Kč. K bezplatnému nahlédnutí je Mapa i na odboru sociálních věcí a zdravotnictví (kancelář č. 009) a v Info-centru a na webových stránkách města (www.meulovo.cz). Na Odboru sociálních služeb je k dispozici také elektronická verze na počítači, pokud by měl někdo o ni zájem, paní Rudiková mu ji ochotně předá e-mailem.

Poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb budou mít Mapu pro svoji potřebu, čímž budou mít znalost o jednotlivých dalších poskytovatelích, což by mělo mít za následek poskytnutí kvalitní potřebné informace uživateli - klientovi. Tím dojde k naplnění myšlenky - propojení sociální a zdravotní sféry s následkem předání kvalitní informace konečnému příjemci služby - občanovi. Město uvažuje při rozšiřování Mapy také o využití Obecních úřadů. Každopádně to byla dobrá myšlenka, podobný materiál vydat, a doufejme, že přispěje ke zlepšení informovanosti občanů o možnostech poskytování zdravotní a sociální péče na Lovosicku.

Hz