Zahájena stavba bytového domu

Starosta Lovosic Jan Kulhánek a Ing. Jaroslav Tintěra, předseda představenstva společnosti Chládek & Tintěra, poklepem na základní kámen na staveništi v Zámecké ulici, otevírají výstavbu nových bytových domů v Lovosicích.

Poklepem na základní kámen byla 6.9.2005 zahájena stavba bytového domu v Zámecké ulici. Je to první dům z komplexu bytových domů, které bude v Lovosicích stavět společnost Chládek & Tintěra a.s. Litoměřice.

Po dlouhých dvaadvaceti letech je to první nový bytový dům, který bude v našem městě postaven. Dům, jako celek, se naposled stavěl v roce 1983 v Dlouhé ulici. Od té doby, jako byty obecné, bylo upraveno ve staré zástavbě 46 b.j. s omezeným prodejem nájemníkům (18 b.j. v půdních prostorách ve Wolkerově ulici, 10 b.j. v ulici 8. května - Lovoš, 18 b.j. v Nádražní ulici). V loňském roce bylo obsazeno 24 b.j. v nové budově DPS.

Bytový dům B4 s 11 b.j. pro komerční prodej bude postaven jako první. Je situován do prostoru vedle škvárového hřiště. U všech domů této zástavby je určeno přízemí pouze pro technické zázemí s využitím technologie a technických opatření, která jsou nutná pro stavby v povodňové oblasti. Podle velikosti bytů bude jejich cena 900 tis. až 2,6 mil. Kč.

Projekt „Bytových domů v Zámecké ulici v Lovosicích “ je moderním obytným komplexem 98 b.j. odpovídajícím nárokům dnešní společnosti. Celý komplex je členěn na 6 obytných domů, z toho 4 obytné domy (bloky B1-B4) mají 11 b.j. a 2 bytové domy (A1 a C1) vždy po 27 b.j. Bloky A1 a C1 jsou sedmipodlažní, nepodsklepené, zahrnují byty klasické i mezonetové a z celkového počtu 42 bytů je jich 16 určeno pro invalidy. Bloky B1 – B4 jsou pětipodlažní a rovněž s vestavěnými mezonetovými byty. Obytné domy mají bezbariérový přístup, první nadzemní podlaží (přízemí) je určeno pro technické zázemí, tj. garážová stání, kolárny, kočárkárny a sklepy a všechny bloky budou vybaveny výtahem. Uvnitř celého objektu „Bytových domů Zámecká“, který má tvar písmena C bude travnatá plocha, která bude navazovat na klidnou a „zelenou“ část města.

V současné době je vydáno stavební povolení na realizaci bytových domů včetně komunikací a zpevněných ploch určených k parkování. Prvním domem, jehož výstavba byla slavnostním poklepem zahájena, je blok B4. Objekt je tvořen pěti podlažími, z nichž vrchní podlaží je pojato jako mezonetové podlaží přístupné ze čtvrtého nadzemního podlaží. Objekt bloku B4 bude založen pilotách, železobetonovém základovém roštu a na nosné podlahové desce, se zdivem z pálených cihel, keramickou stropní konstrukcí a šikmou valbovou střechou s plechovou krytinou. Blok B4 zahrnuje 2 byty 1+kk, 1 byt 2+kk, 3 byty 3+1, 1 byt 3+kk, 3 byty 4+kk a 1 byt 4+1. Výměry bytů se pohybují od 41,87 m2 (v případě bytu 1+kk) do 122 m2 (v případě mezonetového bytu). Součástí některých bytů, především bytů 3+1 či 1+kk, je i balkón, v případě bytů 2+kk i terasa.

Z časového hlediska je výstavba plánována tak, aby bylo zdění nosných částí zahájeno v září, následně budou realizována jednotlivá podlaží v hrubé stavbě a to v třítýdenních cyklech a montovány krovy s následnou montáží krytin. V případě, že bude dodržen harmonogram firmy bude možno v srpnu příštího roku požádat stavební úřad o povolení k užívání stavby.

Projektantem „Bytového domu v Zámecké ulici v Lovosicích“ je projektový ateliér Real Garant ing. Petra Novotného v Ústí nad Labem, investorem a dodavatelem stavby je společnost Chládek & Tintěra a. s. Litoměřice.

Připravil a foto (hv)

• 1994 - sanace dřevěné střešní konstrukce (dřevokazný hmyz)
• 1994 - oprava havarijního stavu štítové zdi (klubová část)
• 1995 - rekonstrukce střešní konstrukce včetně položení krytiny
• 1996 - generální oprava podlahy v baru
• 1997 - generální oprava sociálního zařízení klubové části (rekonstrukce)
• 1998 - generální oprava stropů v kancelářích a klubové části
• 1998 - generální oprava podlahy v klubovně č. 36
• 1999 - generální oprava sociálního zařízení v předsálí (rekonstrukce)
• 2000 - generální oprava nátěru oken
• 2000 - generální oprava lakování stěn na sále
• 2000 - generální oprava průjezdu a vchodových vrat (1992 - žádost o opravu)
• 2003 - žádost o vybudování výtahu
• 2003 - oprava odpadových žlabů a svodů (1994 - žádost o opravu havarijního stavu)
• 2004 - výměna PVC oken v klubové části
• 2004 - výměna hlavních vchodových dveří
• 2005 - výměna PVC oken na sále
• 2005 - oprava fasády celé budovy (1996 - žádost o generální opravu)

Text i foto (hv)

Vyšel Statistický lexikon obcí České republiky 2005

Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra České republiky vydaly zajímavou publikaci, která obsahuje mimo jiné i základní údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2001, přepočtené na územní strukturu k 1.1.2005. Dozvíte se, která je nejmenší obec z pohledu počtu obyvatel i podle rozlohy, kde je největší počet rodáků (na jižní Moravě), které obce mají neobvyklé názvy (z bývalého litoměřického okresu patří do této skupiny třeba Mlékojedy či Konojedy) a jiné poutavé informace. Víte, že obcí s nejdelším názvem je Brandýs nad Labem-Stará Boleslav v okrese Praha-východ a Nová ves u Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou?

Náš ústecký kraj má podle této publikace jedno NEJ a to nejnižší průměrný věk, který činí 38,8 let (nejstarší obyvatele má Praha s průměrným věkem 41,7). Nejvíce dětí do 14 let v Ústeckém kraji žije v okrese Ústí nad Labem, nejméně v okrese Litoměřice (tento údaj mě překvapil, Litoměřicko je zdravější a hezčí). Zato je u nás nejvíce seniorů, nejvíc jich žije v Libochovicích. Celkový počet obyvatel kraje je uváděn k 31.12.2004 – 822 133 (v Lovosicích žilo ke stejnému dni podle městské statistiky 9 151 osob).

Dozvíte se zde i řadu zeměpisných údajů, například že nejnižším místem kraje je Labe u Hřenska či nejvyšším – úpatí hory Klínovec. Rozloha našeho kraje činí 6,8% rozlohy České republiky – 5 335 km2. Podle rozlohy je nejmenší vsí obec Michalovice (83 ha), největší obcí Kryštofovy Hamry na Chomutovsku a největším městem Děčín (11 791 ha). Nejmenším městem podle počtu obyvatel jsou Třebenice (1686), na 16. místě jsou Libochovice (3677), Lovosice jsou 29. (uveden je ale podivný údaj 9312 osob – podle statistiky Městského úřadu Lovosice žilo k 31.12. v letech 2001 - 9 417 osob, 2002 - 9 382 osob, 2003 - 9 305 osob a k 31.12.2004 konečně 9 151 osob; údaj v publikaci neodpovídá žádnému roku) a Litoměřice 40. (24 879 osob). Nejvíce obyvatel má pochopitelně Ústí nad Labem (95436 osob).

Počet obyvatel ve věku 0-14 let činí v Lovosicích 15% z celkového počtu obyvatel (stejně je tomu tak třeba v Roudnici nad Labem nebo v Budyni nad Ohří). Seniorů ve věku 65 let a více je v Lovosicích 14% (opět stejně jako v Roudnici nad Labem). Podle statistických čísel je v Lovosicích 50% obyvatelstva ekonomicky aktivních (nejvíce lidí pracuje v Klášterci nad Ohří – asi 70%, nejméně v Terezíně 46%). Uvedeny jsou v Lexikonu třeba i údaje o dojíždění, o domovním fondu sloužícím k rekreaci, však se přesvědčte sami. Publikace snad bude dostupná buď v Městské knihovně či v Informačním středisku našeho města.

Hz

Smrdí…

Takto svérázným způsobem vyjádřil svojí nespokojenost některý lovosický občan se zápachem, který se šířil v posledních dvou měsících z drůbežárny pod Lovošem. Zjišťovali jsme, co bylo příčinou nepříjemného zápachu přímo na místě v areálu společnosti Komaspol, s.r.o. Vchynice.

Dne 27.7.2005 došlo v areálu drůbežárny společnosti Komaspol s.r.o. k mimořádné situaci, při níž hořela podestýlka na deponii v severovýchodní části areálu. Pracovníky společnosti byl bezprostředně přivolán Hasičský záchranný sbor v Litoměřicích, kterým byla podestýlka uhašena. Ohnisko požáru pravděpodobně nebylo řádně uhašeno a spálená podestýlka stále dýmala. Proto během následujících dní došlo několikrát k jejímu lokálnímu vznícení, které bylo uhašeno zaměstnanci společnosti. V těchto dnech došlo i k šíření zápachu vlivem dýmání. Zhruba po třech týdnech od prvotního hoření došlo k novému zapálení na opačném konci uloženého hnoje, který byl oddělen již dříve od hořící části.

Bylo zjištěno, že podestýlka byla pravděpodobně úmyslně zapálena v bezprostřední blízkosti oplocení areálu. Proto pro podezření na žhářství byla věc oznámena místnímu oddělení Policie ČR a oznámena týž den i odboru ŽP MěÚ Lovosice. Vzhledem k tomu, že se zahoření podestýlky v následujících dnech opakovalo, vyzval odbor ŽP společnost Komaspol k vysvětlení situace. Dále pak byla věc předána jako podnět k prošetření na Českou inspekci ŽP OI Ústí nad Labem oddělení ochrany ovzduší. Na polním hnojišti bylo v době kontroly 30.8.2005 uloženo cca 800 tun použité podestýlky. ČIŽP vyloučila možnost samovznícení a konstatovala, že nastalá situace požáru byla řešena standardně, to znamená, že byla provedena opatření k uhašení, byl přivolán Hasičský záchranný sboru a Policie ČR. Pokud nebyly porušeny bezpečnostní a požární předpisy, je považována za havarijní a neodporuje žádnému zákonu.

Spaliny z podestýlky, vzhledem k tomu, že se jedná o materiál přírodního původu neznečištěný nepůvodními nebo chemickými látkami, obsahují látky, které vznikají běžně při hoření materiálů přírodního původu. Jednalo se o vlhký a zapáchající materiál, který je při hoření doprovázen zápachem a silným doutnáním. Záležitost kolem požáru drůbeží podestýlky měla pokračování až do počátku září. Poslední zásah hasičů byl 7.9.2005, kdy došlo k opětnému zahoření po otevření skládky.

Jakým způsobem byla celá záležitost dořešena jsme se zeptali Ing. Petra Schána, jednatele společnosti Komaspol, s.r.o. Vchynice.

„S politováním musím konstatovat, že našim zásahem ve zmíněný den, po otevření skládky z důvodu podezření z dalšího prohoření, otevřením ložiska došlo ke vznícení suché podestýlky. Nebyli jsme schopni vlastními silami toto uhasit a znovu jsme zavolali hasiče, aby nám pomohli.

Náš původní záměr byl použít tuto podestýlku jako hnojivo na pole po žních. Rozhodli jsme se tento termín co nejvíce zkrátit i za cenu, že musíme udělat dočasnou deponii přímo na poli zhruba na dobu 10 dnů. Na sobotu 10.9.2005 se nám podařilo zorganizovat odvoz a likvidaci celé skládky a tím i následků požáru doprovázené zápachem. Celý tento problém vznikl koncem července, kdy nám podestýlku někdo úmyslně zapálil. Abychom se vyvarovali něčeho podobného, rozhodli jsme se, že zde na Lovoši podestýlku již skladovat nebudeme. Po každém vyskladnění se budeme snažit podestýlku odvézt přímo na pole, která se budou hnojit.

Chtěl bych se jménem naší firmy omluvit lovosickým občanům za to, co jsme jim způsobili nepříjemným zápachem z hoření podestýlky v situaci, která nebyla způsobená naší vinou. Opravdu jsme se snažili dělat v této komplikované době vše proto, aby se nám hoření dočasné skládky podařilo zlikvidovat. Věřím, že do budoucna již nebude mít nikdo důvod si na nás stěžovat.“

Připravil (hv)

Veřejný přístav v Lovosicích

Na břehu Labe, v místě u sil, vyrostla od loňského roku stavba přístavu, která by mohla zasáhnout do života města. Proč si to myslíme? Přístav, který se nachází na levém břehu dolního plavebního kanálu v Lovosicích je definován vyhláškou ministerstva dopravy č.222/1995 Sb., jako veřejný.

Stavba byla zahájena v červenci 2004. Její kolaudace proběhla počátkem srpna 2005. Objednatel stavby je Ředitelství vodních cest ČR, Praha. Zařízení vybudované v přístavu v roce 1968 - 1970 bylo tvořeno šikmým břehovým svahem. Bylo zde obtížné přistávání nákladních plavidel pro překlad produktů z přilehlého sila při dopravě do zahraničí. Novou překladní hranu tvoří svislá stěna, umístěná v horní části svahu podél stávající břehové hrany ke které mohou přistávat jakékoliv lodě, třeba i osobní. A to nás zaujalo.

Nejprve jsme se zeptali jsme se Ing. Václava Mikuleckého, ředitel družstva Brassica Lovosice.

Pane řediteli, co družstvu přineslo zprovoznění přístavní zdi?

Nám to přineslo neskutečné ulehčení při nakládce. U přístavní zdi dnes mají všechny prvky, které k přistání potřebují. Nakládka jde rychleji. Loď se totiž musí při nakládce vyvažovat různými pojezdy a manipulace s lodí je u přístavní zdi podstatně rychlejší. Na první pohled je vidět že kvalita přístavu se velmi zlepšila. Toho začínají využívat i jiná plavidla, když mají nějakou zastávku např. před komorami. Teď máme jediný problém, a to je dát provoz přístavu do souladu se všemi zákony a předpisy. Musí se určit, kdo za co bude zodpovídat. To je problém Ředitelství vodních cest, družstva Brassica, Státní plavební správy a Povodí Labe. Jednání směřují k tomu, že správcem veřejného přístavu se stane Brassica, a to v celé jeho délce, která měří zhruba 0.5 km Plavební kanál veřejným přístavem vždy byl. Nejspíš ho kapitáni plavidel mají ve své dokumentaci zanesený, ale nebyl využíván. Kotvení a zastavení bylo obtížné. Nyní zde plavidla zastavují a již zde zastavily i výletní jachty.

Na jednání Zastupitelstva města byla vznesena myšlenka, že by se mělo vybudovat přístaviště pro osobní dopravu. Je možné, aby zde přistávala i osobní loď?

Samozřejmě, že je to možné. Ve veřejném přístavu může přistát jakékoliv plavidlo. Tato myšlenka tady byla a s tím se také přístav začal stavět. Proto je investorem Ředitelství vodních cest. Bude se muset vyřešit výstup případných cestujících, aby byl bezpečný a komfortní. Tuto myšlenku neopouštíme a věřím, že se uskuteční.

Informaci o tom, jaká jsou pravidla provozu veřejného přístavu, nám podala Ing. Lenka Feiklová z OŽP MěÚ Lovosice, která má na starosti vodosprávní úsek.

Dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, je přístav tvořen vodní částí a pozemní částí přístavu, kde lze překládat zboží, umožnit bezpečný výstup a nástup osob mezi plavidlem a břehem, provádět opravy, vystrojování, zásobování a stání plavidel u nábřeží k těmto účelům upraveného.

Provozovatel přístavu je mimo jiné povinen:

1. vyznačit vodní část přístavu, který není určen k veřejnému užívání, plavebními znaky podle pokynů plavebního úřadu,
2. umožnit provozovatelům plavidel užívání přístavu při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu.

Užívat přístav Lovosice může tedy každý provozovatel plavidla (v případě, že není přístav v daný okamžik plně vytížený), při splnění základních pravidel provozu přístavu. Tyto základní pravidla musí být provozovatelem přístavu zveřejněna na viditelném a přístupném místě. Provozovatel přístavu má dále za povinnost zabezpečit pro plavidla používající přístav možnost čerpání pitné vody, napojení na elektrickou energii, ukládání pevných odpadů, možnost čerpání fekálních vod (příslušná místa jsou vždy vhodným způsobem označena). Dále má provozovatel přístavu za povinnost vyznačit místo pro tankování pohonných hmot pro plavidla a zásobování plavidel mazivy. Povinností provozovatele přístavu je i vytvoření takových podmínek pro posádky plavidel stojících v přístavu, aby vůdci plavidel mohli plnit povinnost uloženou § 21 vyhlášky MD č.222/1995 Sb., - přihlašování a odhlašování plavidel. To vše nám sdělila Ing. Feiklová.

Nový veřejný přístav Lovosice je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu. Do jaké míry to budou také osobní lodě závisí na řešení mnoha dalších problémů s tím spojených. A také na vůli je řešit. Přece jen je přístav poněkud z ruky. Např. jen jeho napojení na město solidní přístupovou cestou, která asi bude nutná pro pravidelnou osobní lodní dopravu. A další těžkosti s tím spojené. Jistě to nebude jednoduché, ale nevyužít dané možnosti pro Lovosice by byl hřích.

Připravil a foto (hv)