Nezaměstnanost v mikroregionech

Již po druhé za sebou ve druhém čtvrtletí roku jsou Lovosice s nejnižší nezaměstnaností v Litoměřickém okrese. Úspěch nepatrný, ale potěší. V červnu dosáhlo Lovosicko 9,62 procenta a Litoměřicko 9,69 procenta. Nepočítáme těsné vítězství z března tohoto roku, ve kterém byly Lovosice před Litoměřicemi lepší o pouhou jednu setinu procenta, tehdy ještě s mírou nezaměstnanosti 11,68. Je to do jistě překvapení, protože Litoměřice si své první místo drželi již dlouhá léta. Projevuje se zde příjem nových zaměstnanců u japonských firem v Lovosicích. Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel 10174 je nezaměstnaných na Lovosicku 979 lidí. Od května klesl tento počet lidí bez práce téměř o 100. Oblastí s největší nezaměstnaností je dlouhodobě Štětsko. Míra nezaměstnanosti v červnu dosáhla 16 procent. Druhou nejhorší oblastí bylo v červnu Úštěcko, kde byla míra 15,41 procenta. V pořadí další jsou Libochovicko s 13,09 procenta, Roudnicko má 10,3 procenta. Míra nezaměstnanosti v litoměřickém okrese klesla z 12,2 v květnu na 11,2 procenta v červnu. Celkový pokles způsobily sezónní práce hlavně v zemědělství a stavebnictví. V letních měsících se dá předpokládat i další pokles.

Požární cvičení v Městském úřadu.

Před polednem toho dne bylo před budovou lovosické radnice neobvykle rušno. 14.6.2005 v 11 hodin byl vyhlášen na Městském úřadu požární poplach. Uskutečnilo se praktické cvičení Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje, územního odboru Litoměřice. Požární preventista MěÚ v Lovosicích Jaroslav Starý nám podal tuto informaci: „Jednalo se o taktické cvičení, jehož cílem bylo naučit velitele zásahu organizovat a řídit zásah při velkých a složitých požárech. Dále pak seznámit všechny zúčastněné jednotky HZS územního odboru s problematikou zásahu na Městském úřadu v Lovosicích a s požární charakteristikou objektu pro případ skutečného zásahu. Pro náš úřad to bylo významné v tom, že do cvičení byly zapojena i požární hlídka. Cvičení bylo provedeno tak, že se informace o požáru dostala dříve k požární hlídce a byla prověřována její činnost. Hasiči byli povoláni na zásah později. Pracovníci úřadu byli upozorněni na požár sirénou z megafonu. Všichni výzvu pochopili a v předepsaném čase odešli z pracovišť na předem stanovené místo před budovou“.

Cvičení se zúčastnili HZS z Litoměřic, požární stanice Lovosice a dobrovolní hasiči z Chotiměře, dále pak Policie ČR z oddělení v Lovosicích a s jedním sanitním vozem Lékařská záchranná služba z Lovosic. Časové limity dojetí HZS z Litoměřic i dalších zúčastněných byly dodrženy. Účel splnilo toto první požární cvičení po všech stránkách. Na městském úřadu byla procvičena požární hlídka, pracovníci se seznámili s únikovými východy a s činností při požárním poplachu. Profesionální i dobrovolní hasiči byli seznámeni s prostředím nové budovy Městského úřadu v Lovosicích.

(hv)

Financování PLCL do roku 2004

Základní data a počáteční výdaje:

Průmyslové a logistické centrum Lovosice (PLCL) zahrnuje:

1. a 2. etapu - pozemky u Lovochemie, 4.etapu - japonské firmy, firmu Indes Invest a Cukrovar.

Dopravně zbožové centrum (DZCL) spolupracuje s Městským úřadem Lovosice při realizaci průmyslové zóny PLCL na základě uzavřené mandátní smlouvy s měsíční platbou 200.000,- Kč . V roce 1998 byl proveden vklad do DZCL a.s. 2.310.000,- Kč. V roce 1999 bylo navýšeno základní jmění DZCL a. s. o 5.000.000,- Kč . Město Lovosice je vlastníkem 73 ks akcií á 100.000,- Kč.

Výdaje v roce 2000:

Profinancováno v PLCL cca 20.790.000,- Kč především za nákup pozemků pro 1. a 2. etapu PLCL (financováno z úvěru), za uzavření úvěrové smlouvy a splátku úroků z tohoto úvěru.

Výdaje v roce 2001:

Použito do PLCL cca 10.695.000,- Kč za nákup pozemků pro 2. a 4. etapu

PLCL , tendrovou dokumentaci (s podílem dotace MMR ve výši Kč 440.000,- Kč) a splátky úroků.

Výdaje roce 2002:

Profinancováno cca 81.091.500,- Kč . Největší položkou byla úhrada inženýrských sítí pro 4. etapu PLCL (s podílem dotace MMR ve výši Kč 14.266.000,- Kč), dále investice do Cukrovaru , za nákup pozemků pro 1.2.a 4. etapu, splátky úroků, za projektovou dokumentaci pro 1.a 2. etapu, za daň z převodu nemovitostí, odvod za trvalé odnětí zemědělské půdy, za splátky DZCL vyplývající z mandátní smlouvy.

Výdaje v roce 2003:

Profinancováno celkem 109 623 tis. Kč z toho 89.239 tis. Kč za úhrady faktur fi.Skanska za inženýrské sítě 4. etapa včetně zakoupení strojů (financováno z programu PHARE), a dále 20 384 tis. Kč za výdaje spojené z budováním PLCL.

Výdaje v roce 2004:

Profinancováno zádržné k akci v rámci programu PHARE na realizaci technické infrastruktury v 1.a2. etapě PLCL ve výši 9 225 tis.Kč.

K 31.12.2995 byla upravena mandátní smlouva mezi městem a DZCL a.s. a to snížením odměny.

V lokalitě Cukrovaru byla odstartována regenerace této zóny za účasti státního rozpočtu.

Rekapitulace příjmů a výdajů od počátku budování PLCL k 31.12.2004:

Výdaje	Stav k 31.12.2004
Nákup pozemků	64 315 000,00
Infrastruktura	139 684 000,00
Ostatní náklady (archeologie, skrývka, atd.)	12 632 000,00
Pořízení areálu Cukrovar	5 500 000,00
Pořízení dopravních strojů (zametací stroj)	11 834 411,00

(K těmto výdajů je nutné přičíst počáteční výdaje a výdaje spojené s lokalitou Cukrovaru).

Dosažené příjmy:

Město Lovosice prodalo k 31.12.2003 pozemky v průmyslových zónách investorům za 75.860 tis. Kč. (Upozorňuji zde, že město v roce 2005 usnesením ZM schválilo prodej části pozemků areálu Cukrovaru za 18 272 tis. Kč).

Úvěry a závazky:

Úvěr na nákup pozemků:

V roce 2002 byla uzavřena smlouva s KB o uzavření úvěru ve výši 20.000.000,- Kč na nákup pozemků v 1. a 2. etapě PLCL.

Do 31.12.2004 bylo ve splátkách uhrazeno 14.500.000,- Kč.

V roce 2005 zbytek úvěru 5.500.000,- Kč.

Do 31.12. 2004 bylo na úrocích z  úvěru zaplaceno 5.400.000,- Kč .

V roce 2005 250.000,- Kč.

Závazky vůči DZCL a.s. byly vyrovnány.

Přijaté Dotace:

V roce 2001 obdrželo město dotaci od MMR na tendrovou dokumentaci - 1. a 2. etapa PLCL 440.000,- Kč , spoluúčast města byla 440.000,- Kč.

V roce 2002 obdrželo město dotaci od MMR na inženýrské sítě - 4.etapa PLCL 14.266.000,- Kč , spoluúčast města byla 16.758.076,- Kč.

V roce 2003 dotace dle rozpočtu cca 93.000.000,- od MMR ČR a Centra pro regionální rozvoj ČR na program PHARE na realizaci technické infrastruktury v 1. a 2. etapě PLCL. K 31.12.2003 jsme obdrželi 86 678 tis. Kč.

V roce 2004 bylo doplaceno zádržné k akci v rámci programu PHARE na realizaci technické infrastruktury v 1.a 2. etapě PLCL ve výši 9 225 tis.Kč.

V tomto roce jsme dále obdrželi dotaci na regeneraci Cukrovaru ve výši 58 000 tis. Kč, akce pokračovala i v roce 2005 rovněž za účasti státního rozpočtu.

Jindřich Novák, MBA
vedoucí ekonomické odboru MěÚ Lovosice

FILATELISTÉ NEZAHÁLÍ

Máme za sebou několik filatelistických akcí. Kromě pravidelných měsíčních setkání filatelistů v Lovosicích stojí za zmínku národní filatelistická výstava Brno 2005, která se uskutečnila ve dnech 10.-15. května 2005. Byla tu opět k vidění nejdražší známka světa – Mauricius. Následovala mezinárodní prodejní akce Bratislavské sběratelské dny 27. a 28. května 2005. Neméně zajímavou akcí bude již tradiční Sběratel Praha ve dnech 15.-17.9.2005, který se uskuteční opět v pavilonu na Výstavišti v Praze Holešovicích. V závěru letošního roku – v sobotu 3.12. se uskuteční valná hromada Svazu českých filatelistů v Praze, na kterou byl delegován za náš klub předseda.

Opět připomínáme, že filatelisté a všichni zájemci o sbírání poštovních známek jsou vítáni na schůzkách, které se konají v klubovně Lovoš ve 2. poschodí č. 26 v následujících termínech: 18. září, 16. října, 20. listopadu a 11. prosince 2005.

Tak, jak bylo schváleno na výroční členské schůzi v lednu 2005, čeká filatelisty v Lovosicích snad největší akce tohoto roku – klubová výstava, která bude uspořádána u příležitosti 60. výročí založení klubu lovosických filatelistů.

Klubová výstavka bude přístupna široké veřejnosti a doufáme - především v dopoledních hodinách - i pro žáky lovosických škol - v prostorách Kulturního střediska Lovoš v týdnu od pondělí dne 19. září do neděle dne 25. září denně dopoledne od 9 – 12 a odpoledne od 13 – 17 hodin.

S pochopením MěÚ Lovosice a  ředitele KSLovoš mají filatelisté kromě prostorů k výstavě k disposici:

• příležitostné ruční kulaté razítko s textem: 60. výročí klubu lovosických filatelistů 1945 – 2005
• tiskové listy personalizovaných známek s hodnotu 7,50 Kč a s přítiskem kuponů, na kterých je přístavba budovy MěÚ Lovosice
• příležitostné dopisnice s přítiskem přístavby budovy MěÚ Lovosice s hodnotou známky 7,50 Kč

Tiskové listy i dopisnice mohou být doplněny ručním příležitostným razítkem. Kromě této nabídky budou v  prodeji filatelistické materiály členů klubu (známky, katalogy, albové ročníky České pošty a pod). Zájemcům o filatelii podáme kvalifikované informace a odbornou pomoc. Pro dětské zájemce o filatelii budou připraveny drobnosti v podobě razítkovaných poštovních známek s náměty. Vstup na výstavku je dobrovolný - filatelisté vás všechny srdečně zvou.

Helcl Josef - předseda

Zebřičky nejsou lichokopytníci

Na dovolené jsem spal několik nocí u známých. Pokoj se mnou sdíleli dva velice hezcí ptáčci, kteří skoro bez přestání švitořili. Nebyli v posteli, byli samozřejmě v kleci. Sameček s červeným zobáčkem, oranžovými skvrnami na tvářích, bíle tečkovanou, kaštanově hnědou vestičkou má černé slzné proužky pod očima, na prsou černý pásek, a zebří kresbu na hrdle a na ocásku. Samička je ve vybarvení podstatně skromnější... Se soumrakem ztichli a spali. Ráno ovšem, když já měl ještě půlnoc, začali prozpěvovat a poskakovat a tlouci křídly, vlastně křidélky... Bylo po spaní. Už druhý den jsem přes klec hodil přehoz a tak jsem ranní švitoření asi o půlhodinu oddálil. Začal jsem se zajímat o ty tvorečky, kteří se k sobě náramně měli i když byli zrovna v období, kdy neměli zálusk na založení další generace veselých budíčků.

První jsem se dozvěděl, že jsou to zebřičky australské, že patří mezi astrildovité, že jsou velmi společenští a že jen málokdy se najde chovatel, který chová ptáky jen v jednom páru. Ve větší skupině se projevuje sociální chování ptáků stejně, jako je tomu u těch, kteří žijí ve volné přírodě. I ve větších skupinách se drží spolu stabilní páry, zebřičky jsou v podstatě monogamní a jsou velmi věrné. Nejsou-li podmínky pro chov ve větší skupině je třeba chovat alespoň jeden celý pár: osamocená zebřička strádá a většinou hyne daleko dříve, než naplní svou dobu života (což je asi osm až deset let). Není to jen touha po partnerovi, ale i záležitost hygieny: zebřičky si navzájem čistí peří a to zejména tam, kam si pták sám nedosáhne.

Kde zebřičky bydlí? Ty máku, řeknete si, v kleci – samozřejmě. Jo toť pravda... ale: klec musí být dostatečně veliká a při chovu více párů dokonce na hranici malé voliéry. Ptáci jsou čilí, až supermobilní a potřebují prostor, v němž se mohou prolétnout. To jim poskytne klec větší, než sedmdesát centimetrů alespoň v jednom rozměru. Samozřejmostí je krmítko, napajedlo, koupací vanička (pozor! ne hlubší než 2 cm!), dvě až tři závěsná bidélka. Klec nesmí být řidší, než 12 mm mezi dráty. Nesmí mít ostré hrany a ukončení drátů, ozdoby a nátěry, které by ptáci mohli oklovat a jimi se otrávit. Zahnízdění je podmíněno vhodným „domečkem“, například vydlabaným kokosovým ořechem o vnitřním průměru alespoň 10 cm, nebo boudičkou 10 x 10 o délce 12-15 cm s vletovým otvorem 4,5 – 5,5 cm. Takovou boudičku když zavěsíte do klece je to nejlepší afrodisiakum pro ptáky a už můžete shánět známé, kterým vnutíte mladé zebřičky.

Pohleďme do krmítka: čím se naši ptáci živí? Použitelné jsou mnohé druhy prosa: senegalské, mohérské, japonské, Laplatské, marosckédakotské a stříbrné. Lesknice kanárská a ovesné klíčky jsou další možnou složkou potravy těchto pěvců. V malé míře můžete přidal niger, olejnatá semena, jetel, mák a salát (samozřejmě semínka). Všechna tato semena se mohou podávat ptákům naklíčená, což je pro ně stravitelnější. V době hnízdění se strava pro ptáky a mláďata obohacuje o vejce, tvaroh a jemně strouhanou mrkev.

Rozmnožují se po předchozím toku v prostředí hnízdní budky při teplotě nad 15°C a více než 12 hodin světla denně. Je nutné jim dodat včas dostatek stavebního materiálu na výstavbu hnízda: jemnou suchou trávu, konopí, kokosová vlákna, jutové provázky, nebo materiály velmi podobné. Během stavby hnízda dojde ke spáření a samička pak snese během týdne 4 – 6 vajec, na kterých střídavě oba rodiče sedí asi dvanáct dní. Mláďata vyletují asi po 18 dnech. Samostatné jsou asi po šesti týdnech. Pak se oddělí od rodičů, kteří už zase zamýšlejí přivést na svět další hladové křiklouny.

S pomocí knihy H. J. Martina
-jč-