Nechceme drtičku kovového šrotu v Prosmykách

Názory obcí jsou jednotné. Nepřejí si, aby zařízení bylo v místech lovosického přístaviště vybudováno. Takové je stanovisko měst a obcí, které jsou účastníky řízení ve věci výstavby šredrovacího zařízení v Prosmykách. Jednotlivé dotčené úřady měli posoudit zpracovanou dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí „Sběr, skladování a úprava kovového šrotu drcením - Lovosice“. Toto vyjádření odeslaly okolní obce na Ministerstvo životního prostředí ČR. Také lovosická radnice svým usnesením z 11. schůze Rady města ze dne 28.6.2005 souhlasila se zamítavým stanoviskem OŽP MěÚ Lovosice k této dokumentaci.

Na mezinárodním workshopu pro podnikatele, který se konal 3.5.2005 v Lovoši, pod patronací Saského přístavního a dopravního spolku SHV (spolek sdružuje 106 německých a českých podniků a zaměstnává 32 tis. zaměstnanců), seznámil se záměrem společnosti TSR CZ s.r.o Ústí nad Labem její zástupce Norbert Korkow. S workshopem byla spojena i návštěva 1. zóny PLCL Lovosice, přístavní hráze a překladového zařízení v Lovosicích. Přítomen byl i starosta města Jan Kulhánek a za DZCL Ing. Zdeněk Vybíral.

Důvodem jsou obavy z nadměrného hluku a zvýšené prašnosti. OŽP MěÚ Lovosice upozorňuje na to, že území města je zahrnuto mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve vztahu k ochraně zdraví lidí. Proto považuje umístění nového zdroje zněčišťování ovzduší produkující tuhé znečišťující látky za nežádoucí. OŽP také poukazuje na to, že se areál se nachází v zátopovém území Labe Q5 a Q10. Proto také budou souhlasu podléhat všechny nově vznikající stavby, terénní úpravy a nově vznikající sklady, jejichž provozem by mohlo dojít k významnému ohrožení jakosti podzemních a povrchových vod. Ustanovením vodního zákona je stanoveno omezení činností v záplavovém území a zákaz činnosti v aktivní záplavové zóně. V případě navýšení stávajícího terénu na Q20 je potřeba projednat se správcem vodního toku Labe. Např. obec Žalhostice nesouhlasí se záměrem v uvedené lokalitě také pro značné riziko nadměrného hluku z provozu zařízení i předpokládaném průjezdu 50 až 60 nákladních vlaků po 30 vagónech za 24 hodin po přilehlé trati a pro značné zatížení prašností právě této obce provozem zařízení a zvýšenou automobilovou dopravou, se kterou se počítá. Odbor OŽP MěÚ Litoměřice nesouhlasí se záměrem zřízení i proto, že provozovna by byla umístěna ve směru převažujících větrů na západ od města Litoměřice a svým umístěním by provoz výrazně přispíval ke zvyšování hladiny prašnosti v Litoměřicích a přilehlém okolí. Nepříznivým faktorem je také hluk. Studie neprokazuje dodržení limitních hodnot hluku u nejblíže ležící obytné zástavby.

Když obce měly k výstavbě šredrovacího zařízeni od samého začátku výhrady, společnost jim chtěla dokázat, že obavy nejsou na místě. Zástupci měst proto zhlédli stroje v Německu, které firma provozuje a hodlá převézt do Čech. Nikdo však nechtěl spoléhat jen na reference společnosti, a proto následovala prohlídka podobného zařízení v Kladně. „Nedovedu si představit, že zařízení tohoto druhu by mělo být u nás vybudované. Zařízení Kovošrotu v Kladně, přestože má protihlukové opláštění a instalované tkaninové filtry na odlučovači, se doposud potýká s nadměrným hlukem a prašností. I když Lovosice náleží do průmyslové oblasti, neznamená to, že musíme naše město a jeho okolí zatížit dalšími odvětvími se zdroji znečišťování ovzduší, s jejich hlučností nebo pachovými látkami“, řekla nám vedoucí OŽP Dana Tschakertová a dodala: „V současné době je v dané lokalitě překračován platný imisní limit pro částice polétavého prachu. V následujících letech se bude tento limit ještě snižovat. Proto z hlediska současné situace je těžko ekceptovatelné další imisní zatížení. Tuhé znečišťující látky vznikající provozem posuzovaného zařízení mohou navíc obsahovat i částice těžkých kovů. A toto bychom si měli včas uvědomit a také respektovat“. Přesto, že společnost slibuje, že šredrovací zařízení splní veškeré hygienické normy, zástupci obcí se bojí. Strach mají z nadměrného hluku a prašnosti. Tato návštěva zřejmě pomohla mnohým se rozhodnout. I když toho bylo naslibováno hodně, poznatky z Kladna ke změně zamítavého postoje obce nepřiměly, spíše naopak.

Zařízení drtičky kovového šrotu by mělo být umístěné v prostoru lovosického přístaviště. Ve druhé etapě by byla plocha rozšířena na 4 ha. Celé zařízení by bylo rozšířeno o separační část „těžké praxe“ šredru. Znamenalo by to, že z produkce by byly odděleny další barevné kovy a zkvalitnil by se tak výstupní materiál. Možnost lodní dopravy a napojení na silnici a železnici je jedním z hlavních důvodů pro vybudování tohoto zařízení právě zde Lovosicích.

Drtičku kovového šrotu chce v Prosmykách vybudovat německá společnost TSR CZ s.r.o. Celková investice v 1. etapě by dosáhla 3,5 mil. EURO. Přímo by vytvořila 20 pracovních míst. Nepřímo, co se týká logistiky, dopravy a dalších externích služeb, by bylo vytvořeno daleko více pracovních míst. Druhá část představuje investici 2 mil. EURO a přímo to znamení dalších 10 pracovních míst. Kladivové zařízení Schredder hodlá společnost TSR do Lovosic převézt z německého Darmstadtu, kde zařízení stojí půldruhého roku nevyužité a mimo provoz. V Prosmykách by mělo během hodiny zpracovat až 20 tun materiálu.

„Společnost TSR je činná po celé Evropě. Transportuje přes celou Evropu téměř 8 mil. tun ročně a z toho 800 tis. tun v ČR. V USA je další společnost, která přepravuje 12 mil. tun materiálu. Celkově to je kolem 15 mld. EURO obratu. K dopravě využívá i vodní cesty. Přístavy má např. v Roterdamu a Amsterodamu, kde využívá i zámořské cesty. Lovosice jsou pro ně důležité k využití Labe jako vodní dopravy. Díky provozu, který má společnost v Hamburku, může obsáhnout i mořské přístavy. TSR jako dceřinná společnost v posledních letech v ČR neodváděla žádné zisky na mateřkou společnost v Německu. Veškeré zisky, které v ČR dceřinné společnosti vyprodukovali, byly v ČR investovány. Společnost dalších 100 mil. EURO v ČR investovala na to, aby se dále rozšířila. Týká se to investic do nové manipulační techniky, nových nákladních aut a dalších prostředků, které k činnosti potřebuje. Hodně bylo investováno i do životního prostředí“, řekl při prezentaci na workshopu zástupce TSR Korkow.

Kdy bude celá věc uzavřena se zatím neví. V současné době to nikdo nedokáže odhadnout. V této době probíhá proces EIA. Díky tomuto zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí se může vyjádřit i veřejnost. Ta má šanci prohlédnout si dokumentaci na příslušných úřadech, v Lovosicích na odboru životního prostředí a následně prezentovat své mínění. Jestli zařízení se bude moci vybudovat, rozhodne až Ministerstvo životního prostředí ČR.

Text a foto (hv)

Lovochemie rekonstruovala stáčení čpavku
ČPAVEK UŽ NEUCÍTÍTE

Lovochemie, a.s., v minulých letech investovala významné investiční prostředky do zvýšení ochrany životního prostředí a prevence rizik průmyslových havárií. Obě tyto oblasti se snoubí v investiční akci „Rekonstrukce stáčení čpavku“, která byla v uplynulých dnech dokončena.

Příprava byla zahájena již v roce 2002, kdy byla zpracována studie řešící možná technická opatření, zohledňující požadavky České inspekce životního prostředí (ekologické hledisko) a Bezpečnostní zprávy Lovochemie (prevence rizik) dle zákona č. 353/1999 Sb. S ohledem na zajištění nejmodernějšího řešení stáčení čpavku navštívili zástupci Lovochemie výrobce hnojiv SKW Piesteritz v Německu. Všechny získané poznatky byly následně zapracovány do zadání pro výběrové řízení na realizátora této investiční akce. Vítězem soutěže se na konci roku 2003 stala firma Chepos s.r.o. Brno.

Od počátku roku 2004 byla zpracovávána dokumentace pro stavební řízení, která byla následně distribuována na zainteresované orgány veřejné správy (Stavební úřad MÚ Lovosice, ČIŽP, IBP, HZS atd.). Stavební povolení Lovochemie obdržela na začátku října 2004. Poté již byly zahájeny stavební práce, které byly dokončeny na jaře letošního roku. Montáž technologických zařízení, elektrozařízení a prvků měření a regulace celou výstavbu uzavřela. V první polovině června byly provedeny komplexní zkoušky a od 21.6.2005 byl zahájen zkušební provoz.

A v čem vlastně rekonstrukce stáčení čpavku, do které Lovochemie investovala více jak 30 mil. Kč, spočívá? Cílem je zamezit případnému úniku čpavkem kontaminovaných vod do podloží a zvýšit provozní bezpečnost celého stáčecího uzlu.

Rekonstrukce probíhala na jižní polovině původního stáčecího prostoru. Severní část byla po ukončení rekonstrukce odstavena z provozu. Na rekonstruovaných stáčecích místech bylo vedle sebe na dvou kolejích instalováno celkem 8 stáčecích míst (2 x 4 místa). Koleje jsou položeny na nových nepropustných záchytných vanách, které jsou svedeny do záchytné jímky. Celý nový stáčecí prostor je zastřešen a pokryt vodním skrápěcím systémem, který by v případě úniku čpavku kolem zdroje vytvořil vodní mlhu, která unikající čpavek pohltí a vytvoří čpavkovou vodu, která bude zachycena v jímce. Odtud bude čpavková voda dle své koncentrace odčerpána buď chemickou kanalizací na čistírnu odpadních vod nebo (v případě vysoké koncentrace) ke zpracování do výroby.

Abychom však případnému úniku čpavku v maximální míře předcházeli či ho co nejvíce minimalizovali, jsou v rámci rekonstrukce realizována další bezpečnostní opatření. Na všech stáčecích místech jsou instalována nová stáčecí ramena s přívodem inertního plynu (dusík z baterie tlakových lahví). Při napojení cisteren na stáčecí ramena je nejprve odzkoušena těsnost přírubových spojů dusíkem, až poté dojde k otevření ventilů a vypuštění čpavku z cisteren. Po ukončení stáčení je před rozpojením zbylý čpavek z ramene vytlačen dusíkem do rozvodů čpavku. Tímto je zabráněno i drobným únikům čpavku do ovzduší. Kolem stáčecích míst jsou instalovány detektory úniku čpavku, které případný únik čpavku signalizují do velínu stáčení čpavku a na služebnu hasičského záchranného sboru podniku. Dále je zde umístěn i kamerový systém, který kromě jiného monitoruje i pohyb nepovolaných osob v prostoru stáčení a skladu čpavku.

Lovochemie rekonstrukcí stáčení čpavku získala moderní pracoviště, splňující veškeré ekologické a bezpečnostní požadavky, které jsou na takto exponovaná pracoviště kladena.

Ing. Petr Cermánek

Pohled na nové místo stáčení čpavku v Lovochemii a  nové zařízení pro přečerpávání čpavku, které splňuje přísné ekologické i bezpečnostní podmínky. Novinkami jsou instalovaná stáčecí ramena, přívod inertního plynu do potrubí na vytlačování zbytkového čpavku z potrubí, detektory úniku čpavku, vodní skrápěcí systém, kamerový systém a další bezpečnostní opatření minimalizující možnosti úniku čpavku.

Foto: archiv Lovochemie, text (hv).

Stavba dálnice D8 projednána u krajského soudu

Ekologická sdružení s žalobou proti umístění dálnice neuspěla. Soud zamítl žalobu jako nedůvodnou, rozhodnutí, která krajský úřad vydal, je podle něj v souladu se zákonem. Sdružení Děti země a Společnost ochránců životního prostředí neuspěli s žalobou, kterou se u Krajského soudu v Ústí nad Labem domáhali zrušení rozhodnutí o umístění stavby dálnice D8 v úseku Lovosice – Řehlovice. Toto rozhodnutí vydal odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Ústeckého kraje. Soud zamítl žalobu jako nedůvodnou, rozhodnutí, která krajský úřad vydal, je podle něj v souladu se zákonem. „Verdikt soudu pochopitelně vítám. Považuji ho za dobrou zprávu pro všechny obyvatele Ústeckého kraje. Chtěl bych v této souvislosti znovu apelovat na zástupce ekologických iniciativ, aby upustili od dalšího zdržování dostavby dálnice,“ uvedl hejtman Jiří Šulc.

Ekologické organizace však s rozhodnutím krajského soudu nesouhlasí a podaly proti němu 26.května kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně (krajský úřad ji obdržel 8.června). Tato stížnost nemá vůči rozhodnutí o umístění stavby dálnice odkladný účinek.

Podle internetové zprávy (hv)

Požární stanice v areálu cukrovaru

Při příležitosti požárního cvičení na Městském úřadu jsme se zeptali vedoucího stavebního odboru Městského úřadu v Lovosicích Ing. Petra Soldona jaká je současná situace v přípravě výstavby požárního střediska v Lovosicích.

Všichni víme, že požární zbrojnici lovosických hasičů zlikvidovala povodeň v roce 2002 a od té doby hasiči v Lovosicích nejsou. Jejich současné sídlo je u HZS v Litoměřicích. V souvislosti s výstavbou dálnice D8 má být v našem městě vystavěná požární stanice nová. Na 2. mimořádném zasedání lovosických zastupitelů dne 16.10.2003 ZM schválilo bezúplatný převod cca 1,5 ha pozemku v areálu bývalého cukrovaru Hasičskému záchrannému sboru Ústeckého kraje pro výstavbu požární stanice v Lovosicích.

Zatím to tu moc hasičskou a záchranářskou stanici nevypadá, ale.... (Red.)

„Je to skutečně tak. Požadavek hasičů k územnímu řízení na dálnici D8 byl, že před zprovozněním tunelu v úseku 0805 u Prackovic, musí být zkolaudovaná a funkční stanice Hasičského záchranného sboru v Lovosicích. Nové místo pro umístění požárního střediska bylo vytypované proto, že původní stanoviště hasičů bylo v dosahu 100leté vody. Hasiči chtějí předejít tomu, aby v případě nějaké povodně nemuseli nejdříve zachraňovat sebe a pak teprve ostatní. Pro tuto výstavbu je sdružená investice Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra, konkrétněji Hasičského záchranného sboru a Ředitelství silnic a dálnic jako investora dálnice. Podle informací, které mám k dispozici od Ing. Kaněrové z ŘSD, ředitelství nadále s touto investicí počítá. Vím o tom, že byly nějaké problémy s financováním. Požadavky hasičů byly větší než dovoluje rozpočet, který na to ŘSD má. Ing. Kaněrová upozorňuje, že je to investice sdružená, nikoliv jen ŘSD. Musí tam přispět i HZS. Po posledním jednání byly požadavky upraveny zhruba na 40 mil. Kč. V tomto rozsahu se počítá s výstavbou. Investorem bude ŘSD, je to státní investor. Vychází se zřejmě i z toho, že HZS nemá vlastní organizační složku, která by se zabývala investicemi“. To nám řekl Ing. Soldon.

Termín zahájení výstavby není zatím známý. Na základě pozdějších jednání město přislíbilo, že pozemek zaveze. Požadavek sníženého terénu proti okolí byl původně proto, že požární auta měla být v suterénu budovy stanice. V současné době se na pozemek již naváží zemina.

(hv)