Družstvo BRASSICA dva a půl roku po záplavách

Pozorní obyvatelé Lovosic si jistě všimli, že se něco změnilo na vzhledu jedné z lovosických dominant - betonovém silu. Zmizel nápis již neexistující firmy. Tato skutečnost a výstavba přístavní zdi na břehu Labe, o které jsme psali v minulých Lovosických novinách, nás vedly k tomu, že jsme požádali o rozhovor ředitele Odbytového družstva BRASSICA Ing. Václava Mikuleckého, aby nám o situaci v silu od záplav v roce 2002 a současných záměrech družstva něco pověděl.

Pane řediteli, majitelem jednoho z lovosických sil je Odbytové družstvo Brassica. Mohu požádat o malou informaci o družstvu samotném a tak trochu i o Vás?

Brassica má klasickou družstevní strukturu. Dnes máme 44 členů. Členská základna se schází při členské schůzi. Dát dohromady takové množství lidí je velká starost. Členská schůze se musí podle obchodního zákoníku scházet na závažná rozhodnutí, která jsou tam vyjmenovaná. Jinak za Brassicu jedná představenstvo družstva, které má 7 členů. Představenstvo se v závěru roku 2003 rozhodlo, že pro agendu, kterou je nutné zpracovávat, je potřebné příjmout samostatného ředitele. Tím jsem se 15.9.2003 stal já. Předtím ředitelskou funkci, při své jmenované funkci předsedy představenstva, vykonával pan Ing. Malý.

Jaká je situace vašeho sila od povodní v roce 2002? Máte vyčísleny celkové škody, které povodeň způsobila?

Nechtěl bych mluvit o číslech. Způsobená škoda se jaksi těžko vyjadřuje. Nevyčíslitelné škody vznikly i tím, že jsme přišli o některé dokumenty. V období, těsně po povodni, se špatně obchodovalo. Já jsem zde v tu dobu ještě nebyl. Musím smeknout před členy představenstva a ostatními členy Brassici, že dokázali tuto dobu překlenout a zvládnout, ačkoliv mnoho lidí v Lovosicích myslelo, že Brassica padla.

Družstvo dokázalo zaplavené zboží oddělit od zboží zdravého. Tím, že je Brassica kapitálově silná a zdravá podařilo se ztráty, které byly v zaplaveném zboží, finančně ustát. Brassica je musela nahradit ziskem postupně se vytvářejícím v následujících letech. Materiální škody se nám podařilo zlikvidovat s velkou pomocí kraje Ústí nad Labem. Od ústeckého kraje jsme získali dotaci 1,5 mil. Kč, na celkovou investici na opravu technologií zhruba za 2,6 mil. Kč. Dotací nám pomohl i fond Sapard. Od Sapardu to bylo 3,0 mil. Kč, na celou investici zhruba za 5,0 mil. Kč. O fondu Sapard mluvím opravdu velmi obecně. V tehdejší době jsem ještě ředitelem Brassici nebyl.

Jak to vlastně bylo s tím rozsypaným zbožím z narušené buňky? Byla to řepka. Tehdy se odhadovalo, že to bylo zhruba 600 tun.

Nám se jedna buňka v silu protrhla. Obsah buňky je asi 1000 tun. Došlo tam k podstatně větším škodám. Voda tehdy sahala při kulminaci záplav do výše sedmi metrů. Do této výše bylo obilí zničeno totálně. Dalším vzlínáním vody bylo nutné zboží odstranit ještě výše. Buňka je vysoká 41 metrů.

Jaké byly příčiny poškození?

Buňka se roztrhla nabobtnáním zboží. Že nedošlo k narušení ostatních buněk přičítáme tomu, že bylo u poškozené buňky zřejmě něco zanedbáno při výstavbě sila.

Současná situace družstva je příznivá?

My jsme nyní v takovém atypickém roce. O zboží, které je produkované zemědělci zejména z rostlinné výroby, není zájem, je ho nadbytek. Musíme zboží intenzivně a účinně nabízet. Odběratelé se nehrnou. Svoje zboží dokáže prodat jen ten, kdo prodává zboží kvalitnější a levnější a je zajištěn dlouhodobějšími smlouvami. Nám se zatím daří.

Stavba nové přístavní zdi patří k Brassice. Co nová přístavní zeď pro družstvo znamená?

Situaci je třeba vysvětlit. Česká rýžová společnost, která vlastnila „německé“ silo, zde již dávno není. Na rozdíl od Brassici katastrofu způsobenou záplavami nedokázala ustát. Silo bylo v konkurzu prodáno společnosti Lagris, která areál „německého“ sila velmi zvelebila. Tato společnost má svojí vlastní přístavní zeď. Silo Lagrisu má svoje vyskladňování do přístavu samostatné. V současné době počítáme pouze s nakládkou lodí. Technologie je ještě z bývalého ZZN Lovosice. Brassica, aby tuto nakládku zlepšila a zmodernizovala, rozhodla se přístavní zeď opravit a udělat ji moderní. Na tom usilovně pracujeme. Nemýlím-li se, tak stavební povolení pro tuto akci je do konce května. Polská firma, která přístav staví, se velice snaží a věříme, že se vše podaří. Ve staré přístavní věži je zabudované i zařízení na vykládku z lodí, které by se asi nechalo zprovoznit. Vykládání z lodí ale pro nás v současné době nemá význam, protože je energeticky velice náročné. Je konstruováno na principu odsávání vývěvami. Naším úmyslem je i samotnou věž esteticky upravit.

Z toho vyplývá, že lodní doprava je pro vás významná. Předpokládám, že ji budete používat i pro dopravu za hranice ČR.

To je jedna z velkých výhod Brassici při přetlaku nabídky zboží. Lodní doprava je proti dopravě železniční a kamionové podstatně levnější a my se na ni chceme soustředit. Pro jednotlivé odběratele jsou zakázky spojené s dopravou lodí o hodně levnější. Kouzlo obchodování se zemědělskými komoditami, zvláště s rostlinou produkcí, spočívá v tom, jak obchodník dokáže zlevnit dopravu. Objemy zboží jsou obrovské. Osobně se přikláním k preferování lodní dopravy.

Které zboží skladujete a jaké další služby v komplexu sila v současné době nabízíte?

Služby pro cizí nenabízíme. Máme smlouvu s několika nečleny Brassici, že u nás mohou skladovat zboží, jinak pracujeme pouze pro členy. Jejich zboží v době žní přijmeme, ošetříme a připravíme k prodeji. Těm, kteří se nerozhodnou zboží prodat sami, prodej Brassica zprostředkuje. Skladujeme pšenici potravinářskou, pšenici krmnou, ječmen sladovnický, ječmen jarní krmný, řepku, hořčici. Trochu jsme pomohli některým členům s kukuřicí.

Přeji mnoho úspěchů v další Vaší práci.

Rozhovor připravil Miroslav Hvorka