Únor 2005 | Lovosický dnešek - Strana 10 |
Česká policie Z uzavřených případů České policie v Lovosicích::
Kapitán Gertner Nad rámec těchto objasněných případů z našeho města a okolí se podařilo našim lovosickým policistům zadržet a předat do vazby pět osob, po nichž bylo vyhlášeno celostátní pátrání. Redakce Hasičský záchranný sbor Zásahy lovosických záchranářů v listopadu 2004
zpracoval: npor. Novotný Karel
Odcizená a vykradená auta na LitoměřickuStatistika v počtu odcizených a vykradených aut na Litoměřicku vykazuje vysoká čísla! V roce 2004 (k 9.12.2004) bylo v litoměřickém regiónu zatím odcizeno 264 osobních automobilů a krádežemi vloupáním do vozů se ztratilo ve stejném období přes 500 věcí a součástek. Je jisté, že do konce roku číslo dále poroste. V letošním roce je trestná činnost monitorována ve všech lokalitách a je rozptýlená po celém městě. Rizikovými městy jsou i Lovosice a Roudnice nad Labem. Předmětem krádeže se stávají vozy běžných značek, ale i luxusní automobily. Odcizená auta končí v bazarech, v dílnách na náhradní díly a některá i v zahraničí. Někdy se jedná o fiktivní krádeže související s pojišťovacími podvody. Převážně jde o vysoce organizovanou trestnou činnost. V takových případech je velmi složité pachatele vypátrat. V případech krádeží vloupáním do motorových vozidel se zloději zaměřují hlavně na autorádia, doklady a cenné předměty ponechané na viditelném místě. Jsou to hlavně kabelky, kufříky a jiná zavazadla. Nejúčinnějším prostředkem proti zlodějům je důkladné zabezpečení automobilu! V současné době existuje na trhu škála různých druhů zabezpečení vozidla např. zámky blokující řadící páku a ruční brzdu, uzamykatelné tyče na volant, fólie do oken, čidla reagující na zásah do prostoru nebo pohyb vozidla, alarmy, sirény a imobilizéry. Pro důkladné zabezpečení vozidla jsou vhodné kombinace různých druhů zabezpečení. Někdy však postačí zavřít okna a uzamknou všechny dveře vozu! Na duben 2005 připravuje P ČR výstavu na téma „zabezpečení aut proti zlodějům“, která bude určena pro širokou veřejnost a proběhne v Litoměřicích. Odborníci zde seznámí zájemce s různými možnostmi zabezpečení vozidel a předvedou jim jednotlivé druhy ochranných systémů přímo na místě. Letos v červnu řešila policie zvláštní případ týkající se právě krádeže osobního automobilu. Majitel ohlásil na obvodním oddělení v Litoměřicích odcizení vozu BMW v hodnotě 340 000. Posléze bylo zjištěno, že ke spáchání trestného činu krádeže nedošlo, jelikož si svůj vůz zaparkoval na parkovišti v Turgeněvově ulici a pro opilost na to zapomněl! por. Ing. Alena Romová Ze svodky policieHromadná dopravní nehoda u Malých Žernosek si vyžádala 3 lehká zranění. V neděli 12.12.2004 po poledni došlo k dopravní nehodě na silnici I/30 v katastru obce Malé Žernoseky. Srazilo se zde pět osobních automobilů. Nehoda si vyžádala naštěstí jen tři lehká zranění. Pravděpodobná příčina srážky byla nepozornost. Nebyl vyloučen ani vliv nepříznivého počasí. Celková škoda byla vyčíslena na 340 tis. Kč, přičemž jedno z havarovaných vozidel začalo hořet a požárem bylo zničeno. Požár haly ve výkupně druhotných surovin. V neděli dne 19. 12. 2004 kolem došlo k požáru haly v objektu výkupny druhotných surovin v Litoměřicích v Želetické ulici. V hale byl uskladněn vykoupený papír a lisovací stroj v hodnotě 1 mil. Kč. Z jakých důvodů začalo v hale hořet se v současné době vyšetřuje. Během požáru nedošlo k obecnému ohrožení a nikdo nebyl zraněn. Celková škoda byla vyčíslena na jeden a půl miliónu korun. Zlatá neděle se neobešla bez krádeže na osobě V neděli 19.12.2004 dopoledne byla nevědomky okradena 40letá žena v Domu elegance v Litoměřicích. Při výběru zboží jí neznámý zloděj odcizil z tašky, kterou měla přes rameno peněženku s doklady a platební kartou. I když byla celková škoda vyčíslena na 1000 Kč, v peněžence měla poškozená 1,50 Kč. Na silnici č. I/30 u výjezdu z Lovosic na Ústí se převrátila cisterna V pondělí 20.12.2004 došlo k havárii nákladního automobilu s cisternou na silnici I/30 na výjezdu z obce Lovosice na Ústí nad Labem. Řidič se soupravou vyjel vpravo na nezpevněnou krajnici, kde se následně cisterna převrátila na bok. V dopoledních hodinách byl provoz na silnici v místě dopravní nehody uzavřen, jelikož byl přečerpáván olej z převrácené cisterny do jiné. K ohrožení životního prostředí nedošlo, jelikož celý objem oleje zůstal uzavřený v cisterně. Alkohol u řidiče byl dechovou zkouškou vyloučen a způsobená škoda na vozidle je asi 70 tis. Kč a poničené dopravní značce 5 tis. Kč. Nehoda na železničním přejezdu v Lovosicích V pondělí 20. prosince 2004 v 07.03 hod jela 36-ti letá řidička s vozidlem zn. Škoda Favorit po namrzlé a neposypané komunikaci v Lovosicích, ve směru k železničnímu přejezdu u betonárky. Před přejezdem na kluzké vozovce počala řidička brzdit, vozidlo se jí však nepodařilo zastavit a přední částí vjela na přejezd, kde se střetla s osobním vlakem jedoucím ve směru Třebívlice - Lovosice. Při dopravní nehodě nedošlo naštěstí ke zranění řidičky ani její spolujezdkyně. Způsobená škoda na vozidle byla vyčíslena na 25 tis. Kč a na osobním vlaku 20 tis. Kč. Dechovou zkouškou byl u řidičky vyloučen alkohol. Příčiny a okolnosti nehody se vyšetřují. Jednou z pravděpodobných příčin dopravní nehody je nepřizpůsobení rychlosti povaze a stavu vozovky. Nevšiml se, že auto má brzdy Dne 7.1.2005 v Lovosicích ul. Terezínská 59-ti letý řidič zaparkoval vozidlo Škoda Forman Plus u nákupního střediska PLUS na klesající vozovce a před opuštěním vozidla toto řádným způsobem nezajistil proti rozjetí. Vozidlo se rozjelo, vjelo vlevo přes chodník a travnatou plochu do prostoru zásobování nákupního střediska, kde spadlo z výšky cca 2m. Škoda na vozidla byla odhadnuta na 30 000 Kč. Ke zranění osob nedošlo, dechová zkouška neprokázala u řidiče požití alkoholických nápojů. por. Ing. Alena Romová Osobnosti Marie Tippmannová(II. část) Po roce 1918 přispívala Marie Tippmannová do časopisů a magazínů vydávaných Melantrichem (Hvězda, List paní a dívek, Pražanka, Slovenka, Ozvěny, Čtení pro ženy, Dobré čtení a Večery pod lampou). Vydala celkem přes 60 románů pro dospělé a pro děti, román "Strousberk" nakladatelství Melantrich ztratilo, existoval pak pouze v opisu. Bohužel se ztratily i výstřižky z anglických novin přiložené k prvopisu románu, které spisovatelka získala od svého tchána. Ten byl v českých zemích ve Strousberkových službách. Knihy jí, jak uvádí, přinesly lásku čtenářů, dostávala od nich mnoho dopisů. Za svou literární činnost obdržela i ceny. Oceněny byly její fejetony "Pohled přes plot" a "Kominíček" v Národních listech a v soutěži o nejlepší lidový román získala 2. cenu za román "Šerem k úsvitu". Byla členkou Syndikátu českých spisovatelů, do Svazu československých spisovatelů se nepřihlásila, ležela na klinice po operaci žaludku. Paní Marie byla matkou dvou dětí (dcera Barbora Zdenka Marie se narodila 4. února 1912 a syn Karel Johann 27.12.1913). Ve 20. a 30. létech pracovala na Okresní péči pro mládež v Lovosicích a za svou lásku k dětem si zde vysloužila titul "máma Tippmannová". Nejprve byla členkou strany České státoprávní demokracie (za RakouskoUherska), později Československé národní demokracie, která vznikla její reorganizací v březnu 1919. Dnem 16.5.1926 se stala vedoucí národně demokratických žen v Lovosicích. Dnem 16. září 1931 byla povolána do Zemského zastupitelstva pro Zemi českou za Československou národní demokracii. Později byla i členkou Hraničářského komitétu. Paní Tippmannová společně se svým mužem bojovala o český ráz lovosického okresu. Při jejich příchodu do Lovosic bylo v okrese 27% přihlášených Čechů, před okupací již 49%. To jim ale přineslo pronásledování nacisty. JUDr. Tippmann (dále citace z dopisu) ...na přímý pokyn Národní rady zůstal na svém místě, aby byl nápomocen při plebiscitu; neopustil Lovosice, ale ve shonu, který nastal, když byl plebiscit odvolán, nebylo mu to oznámeno. Zůstali jsme na místě do poslední chvíle a utekli v noci (když už přicházelo německé vojsko), do Libochovic. Nevzali jsme sebou nic, kromě tří obrazů. V Lovosicích jsme nechali kromě celého zařízení, nábytku, šatů a prádla, prostě všeho, i knihovnu, vlastně náš jediný skutečný majetek. Manžel ovládal několik jazyků, v knihovně byly knihy české, francouzské, ruské, německé a anglické. Okupanti jich odvezli, když otevřeli byt, dvě nákladní auta. Při útěku nesl manžel v batohu na zádech nejmilejší knihy. Spisovatelka tak přišla o všechny své knihy, zůstaly jí pouze rukopisy. Sháněla je později po antikvariátech (chtěla je nechat na památku vnučce), ale většinu z nich marně. Během okupace se manželé museli několikrát stěhovat z místa na místo. Nakonec zakotvili v Hradci Králové, kde doktor Tippmann koupil "mrtvou" kancelář (kancelář bez klientely) po zemřelém JUDr. Janků; ale byl při ní alespoň byt. Za okupace jim pomáhala úsporami dcera JUDr. Barbora Tippmannová, jinak je živily honoráře za knihy. Kniha 0 neposedném andílkovi, která mě na stopu spisovatelky přivedla, byla vydána v roce 1945 v nakladatelství B. Smolíková-Mečířová, Praha IV.-Michle. Po smrti manžela se paní Tippmannová odstěhovala ke své dceři JUDr. Barboře Duškové do Ústí nad Labem, která pracovala na Městském národním výboru. V pohraničí se usadil také její syn JUDr. Karel Tippmann. V ulici, kde v Ústí bydlela, byla pro všechny, "babička Tippmannová". Kromě důchodu jí byla Českým literárním fondem udílena podpora. Jak sama píše, nouzí netrpěla, ale byla nemocná a odkázána na pomoc druhých. Zemřela 25. ledna 1965. Pokud je mi námo, v Lovosicích se o této významné ženě a zapálené vlastence, nic nevědělo. Po roce 1948 se její knihy přestaly vydávat, v posledních letech byly ale některé tituly vydány v edici Večery pod lampou nakladatelstvím Ivo Železný (např. Drsné hedvábí, Hela a Honza, Hnízdo nad mořem, Kamenitou cestou a další). I když se sama považovala "jen" za spisovatelku lidovou, přinesly tehdy její knihy mnoha čtenářům radost a to není právě málo. A hlavně její činnost politická a charitativní pomáhala lidem v Lovosicích a okolí. Ona a její manžel by neměli být zapomenuti. Což takhle nazvat nějakou novou ulici, která v našem městě určité v nejbližších letech vznikne, ulicí Manželů Tippmanno-vých? Přehled děl (uvedeno s použitím soupisu spisovatelky): Máminy pohádky, knižně 1930, V bouři, knižně 1931, nakladatelství J. R. Vilímek, Koktavý, knižně 1933, dále humoristické romány pro děti, byly přeloženy i do slovenštiny a to: Aťa a František, knižně 1934, nakladatelství Máj (dvě vydání), František, Atin bratr, knižně 1935, nakladatelství Máj (dvě vydání), Přátelé Ati a Františka, knižné 1937, nakladatelství Máj (dvě vydání), Aťa na studiích, knižně 1937, nakladatelství Máj (dvě vydání). Vydání posledního dětského románu ze série znemožnila okupace. Další díla: Na statku, knižně 1937, povídky pro děti, Učitelské nakladatelství (dvě vydání), Tvrdou cestou knižně 1939, nakladatelství Politika, Toušek, knižně 1939, Nakladatelství Máj, Kamarádky, knižně 1939 (pro dospívající dívky), nakladatelství Máj, Zvířátka vypravují knižně 1942 (pohádky), nakladatelství Máj, Odvážné děvče, knižně 1942 (pro dospívající dívky), nakladatelství B. Smolíková a Mečířová, Honzovo perpetuum mobile knižně 1944, nakladatelství B. Smolíková a Mečířová, 0 neposedném andílkovi, knižně 1945, nakladatelství B. Smolíková a Mečířová, Dul, vyšlo knižně ale nevíme přesně kdy, dětský román, nakladatelství' Máj. V nakladatelství Atlas vydala autorka romány pro ženy Na Hulínově statku I., II. a III. díl (pravd8podobné v roce 1937), Oklikou ku štěstí, Čistý pramen, v nakladatelství Rodina (obvykle nejdříve časopisecky a pak knižně), Chci zvítězit, Láďa Sláma, Když květy povadly, Hela a Honza, Kamenitou cestou, Na prokleté půdě (poctěno cenou), Vrabče a v nakladatelství Tempo v edici Večery pod lampou Hnízdo nad mořem, Viola van Meer. Cesta do přístavu, Holými dlaněmi, Ptáčata bez hnízda. Kvůli okupaci nemohly být některé romány, například Kvádové, Než začalo svítat a další, vydány. Po okupaci byla 9. kětna 1949 na oslavu osvobození Prahy uvedena rozhlasová hra Marie Tippmannové Pět chlapců z Vysočiny. Tiskem už vydána nebyla, protože nakladatelství J. R. Vilímek bylo zlikvidováno. Eva Hozmanová Osudy lovosického občana ve II. světové válcePan Herbert Riedl se narodil v roce 1920 v obci Vlastislav. Matka byla Češka, otec Němec. Otec rodinu později opustil a chlapce vychovávala jen matka a teta. V obci žily celkem svorně české a německé rodiny. Národnostní problémy začaly až po uchopení moci v Německu Hitlerem. Občasné šarvátky vznikaly i mezi českými a německými kluky. Mladý Herbert se začal učit elektrikářem u soukromníka v Třebenicích. Potom přišel říjen 1938 a obec Vlastislav se dostala do Němci zabraného území na základě Mnichovské dohody a stala se součástí Říše. Herbert jakožto nyní německý občan a syn německého otce musel v roce 1940 narukovat. Vyhnout se tomu bylo zcela nemožné. Byl odvelen do pilotní školy Luftwaffe (Luftkriegschule), kde prodělával základní pilotní výcvik na školních dvouplošných letounech Focke Wulf FW 44 Stieglitz. Zde ale nepobyl dlouho. Byl udán u vedení školy, že řekl mezi příslušníky školy žert zesměšňující Hitlera. Tehdy dopadl ještě dobře, byl pouze vyloučen z výcviku a přeřazen k protiletadlovému dělostřelectvu. Dostal se k protiletadlové baterii ve Francii, která byla vyzbrojena 20 mm kanóny Rheinmetall 2 cm Flak 30. Vozil zde jako řidič velitele baterie. V červnu 1944 byla baterie umístěna někde v Normandii. Když spojenci provedli úspěšně invazi na normandském pobřeží 6. 6. 1944 (operace Overlord), byl Herbert pevně rozhodnut, že při nejbližší vhodné příležitosti přeběhne bojovou linii ke spojencům. Jako Čech už měl dost německé uniformy, kterou byl donucen obléknout. Příležitost nastala někdy v červenci 1944, kdy přeběhl k Američanům. Jeho matka dostala oznámení, že syn je nezvěstný z bojů ve Francii. Americká zpravodajská služba ověřovala jeho údaje, protože žádal o vstoupení do čs. jednotky v Anglii. Než bylo vše vyřízeno byl zařazen k pohřební jednotce americké armády jako zajatec. Byl mu přidělen nákladní automobil GMC, na záda americké uniformy dostal bílý nápis Prisoner driver ( zajatecký řidič) a strážného vojáka. Na korbě auta odvážel padlé vojáky na místo určené k jejich pohřbení. Čs. vojenská správa v Londýně jeho žádosti po opětném přezkoumání vyhověla a počátkem srpna byl lodí přepraven do přístavu Southend v jihovýchodní Anglii. Po krátkém výcviku byl zařazen do čs. obrněné brigády Czechoslovak Independent Armoured Brigade Group, které velel brigádní generál Alois Liška. Zde byl jako řidič přidělen do dopravního oddílu, kterému velel plukovník Bartošek. U dopravního oddílu jezdil s několika typy anglických a amerických automobilů. Ve dnech 30. 8. – 8. 9. 1944 byla brigáda kompletně přepravena do Francie. Ve Francii se brigáda soustředila ve stanovém táboře u města Falaise a byla začleněna do 21. Army Group (armádní skupina), které velel slavný maršál B. L. Montgomery, vítěz z afrického bojiště. Herbert ovšem ale musel z bezpečnostních důvodů přijmout krycí jméno Chaloupka. Kdyby totiž byl nyní zajat Němci se svým vlastním jménem, zcela jistě by byl zastřelen a následky by nesla i jeho matka. 5. 10. 1944 začala brigáda s obléháním francouzského přístavního města Dunkerque (severní část Francie na pobřeží průlivu La Manche), jehož obklíčená německá posádka se nechtěla vzdát. Dopravní oddíl dostal úkol zásobovat brigádu. Herbert jezdil často pro zaopatření ( proviant, střelivo atd.) do Bruselu. Bezpodmínečnou kapitulaci obleženého Dunkerque podepsal německý velitel viceadmirál Frisuis (jinak fanatický nacista) až 9. 5. 1945 dopoledne. Ve dnech 12. - 20.5.1945 se brigáda přesunula přes Francii, Lucembursko a Německo do Čech. Utábořila se v okolí vesnice Petrovice u Nepomuku. Herbert byl posléze demobilizován v hodnosti rotný a dekorován Čs. vojenskou pamětní medailí s kovovým štítkem F ( Francie) na stuze ( taktéž VB – Velká Británie). Šťastně se setkal s matkou a tetou ve Vlastislavi. Brzy po válce založil rodinu a nastoupil do zaměstnání v lovosické chemičce. Později dostal v Lovosicích byt ( asi někdy v 50. letech). Podniku SCHZ zůstal věrný až do svého odchodu do důchodu v roce 1980. Lovosickým občanem zůstal až do svého skonu v roce 1996. Podle vzpomínek pana Herberta Riedla někdy z 60. let zapsal a doplnil některými souvisícími historickými událostmi. Zdeněk Najman |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Strana 10 |