Lhotka nad Labem leží pod Lovošem

Obec Lhotka je nejbližším sousedem Lovosic a leží na levém břehu Labe na úpatí Lovoše. Ve starších dobách bývala součástí lovosického panství a až do roku 1990 spadala pod Místní národní výbor Lovosice jako jejich místní část. Po komunálních volbách v prosinci 1990 se obec osamostatnila. Území bylo osídleno již v předhistorických dobách, což dokazují i četné vykopávky. Ves vznikla pravděpodobně koncem 12. století, o něco později než Lovosice. První zmínka o obci se vyskytuje v roce 1251, kdy Smil řečený Světlík (syn Jindřicha z Lipé) prodal Lovosice spolu s Lhotkou (v listině byla uvedena jako Roylhot) cisterciáckému klášteru v Altzelle. Pod názvem Roylhot je Lhotka uvedena i v privilegiu, ve kterém král Václav IV. klášteru v roce 1395 jmenovitě potvrdil různé výsady.

V roce 1420 bylo ve vsi ležením vojsko Zikmundovo, v roce 1426 zde několikrát protáhli husité, když postupovali k Ústí nad Labem a zpět. Až do roku 1540 měl panství i s Lhotkou v držení s přestávkami klášter, v tomto roce je prodal Arnoštovi ze Schleinitz. Osud Lhotky byl i nadále spjat s Lovosicemi. Během třicetileté války byly Lovosice i ves Lhotka několikrát vypáleny a vydrancovány. Jedním z držitelů lovosického panství, do kterého patřily Lovosice se zámkem, Bílinka, Malé Žernoseky, Lhotka a další obce, byl Adam z Valdštejna. Na rozhraní mezi Lhotkou a Lovosicemi, při silnici do Malých Žernosek, byl nedávno zrekonstruován památník zbudovaný roku1768 na paměť návštěvy císaře Josefa II. Ten se zde zastavil v roce 1766 na své cestě do Drážďan a dal si svými generály vysvětlit průběh bitvy u Lovosic.

V obci žije v asi 80 domech cca 260 obyvatel, z tohoto počtu jsou asi dvě třetiny v produktivním věku. Starostou obce je Mgr. Jaroslav Pošva, místostarostou Miloslav Toušek. K občanské vybavenosti patří Obecní úřad, vodovod a kanalizace, rozvod plynu, obchod smíšeným zbožím M-efekt, místní hospůdka a nové veřejné osvětlení. V roce 1990 byl dostavěn Dům pečovatelské služby, kde je 14 bytů a jedna pečovatelka, která se stará také o seniory v obci. Od roku 2004 se při vstupu platí poplatek ve výši 2.000 Kč, určený na rekonstrukci uvolněných bytů. Obecní úřad ročně doplácí na provoz cca 250.000 Kč.

Obcí projíždí autobusová doprava Malé Žernoseky - Litoměřice, zastávka Českých drah ve vsi není, nejbližší zastávkou je Lovosice-město. Část obce za tratí zasahuje do Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Odtud také startují některé závody, např. Výběh a výšlap na Lovoš či Výjezd na Lovoš. Školou a farou patří Lhotečtí do Lovosic. Společenský život je spojen převážně s obcí Malé Žernoseky, slaví se společně Den dětí, nebo Den důchodců. Lhotečtí občané sestavili družstvo pro zápolení v elektronických šipkách a pod jménem Apple heads A Lhotka vedou 3. F ligu -Roudnicko a AH B Lhotka působí ve 4. I lize-Lovosice.

V posledních letech byla obnovena kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1816, u které je památná lípa. Byly též vybudovány chodníky, nově potažena silnice a postaveny sloupové městské hodiny na novém parkovišti. V roce 2001 byla rekonstruována autobusová zastávka, která dostala novou střechu i fasádu. Obec pečuje o svůj vzhled velmi intenzívně, dokonce vyplácí před Vánocemi občanům jakousi prémii za vzorný celoroční úklid ve výši 1.000 Kč/dům. Občané dostávají také barvy na zvelebování domů stejně jako v Čížkovicích, a to až do výše 5.000 Kč. Každá bytová jednotka také obdrží v dubnu příspěvek ve výši 4.000 Kč, který slouží k tomu, aby občané topili plynem a ne uhlím. V současné době obec zakoupila pozemek pro vybudování dětského hřiště s umělým povrchem a možná, že ho děti budou moci navštěvovat ještě v letošním roce. Z obce pochází výborná tenistka Lenka Novotná, která v současnosti hraje za Tenisový klub Most.

V obci působí několik drobných podnikatelů, například Elektroservis Havlík, vetešnictví, zámečník a firma AKUMA, velkoobchod s autobateriemi, která se zabývá i prodejem a půjčováním přívěsů.

Zámek, nebo klášter? DOKSANY

Většina lovosičáků zná významnou kulturní památku doksanský klášter, desítky let chátrající, ale současně již v rozsáhlé rekonstrukci.

V souvislosti se založením mužského konventu na Strahově českým knížetem a později českým králem Vladislavem II. a jeho ženou Gertrudou v letech 1144 a 1145, byl v Doksanech založen klášter premonstrátek. Po smrti manželky poslal král do Doksan svou dceru Anežku. Po požáru kláštera v roce 1200 byl založen románský kostel s kryptou, který byl dobudován v prvních letech následujícího století. V roce 1226 obnovu kláštera výrazně dotoval český král Přemysl Otakar I. Klášter byl znovu poničen po smrti Přemysla Otakara II. Za husitských válek a to roku 1421 byl - bohužel vypálen. Řeholnice se vrátily až po pěti letech, byly však velmi zklamány, neboť císař Zikmund začal jejich statky rozdávat svým příznivcům a stoupencům. Kostel byl znovu vysvěcen až roku 1522. V dalších následujících letech prožíval řád delší období hospodářského rozkvětu. Na počátku 17. století se opakovaně bouřili poddaní, kteří klášter v roce 1619 vyplenili. Dílo zkázy dokonali Sasové, Švédové a císařská vojska. Přesto ještě nastalo další již třetí období rozkvětu a prosperity kláštera. Rozsáhlé barokní přestavby celého areálu probíhaly do konce 17. století a podílela se na nich celá řada architektů a stavitelů zvučných jmen. Budova prelatury byla dostavěna v roce 1692, konvent byl vybudován v letech 1683 až 1697. Na jeho stavbě se podílel i - tehdy slavný Jean Baptiste Mathey. Hlavní bránu stavěl Silvestro Carlone mladší. Přestavba kostela Narození Panny Marie probíhala v několika etapách již od roku 1674 a byla dovršena v letech 1710 až 1720. Na této přestavbě se podíleli Giulio a Octavio Broggiové. Bohatá vnitřní výzdoba kostela se doplňovala až do roku 1777. O pět let později 23. března 1782 císař Josef II. doksanský klášter zrušil.

V prvních letech zde byla zřízena kasárna. Silná náboženská matice v roce 1790 pronajala objekt kněžně Tereze Poniatowské. Byla to ona, kdo zahájil v následujících letech přestavbu kláštera na zámek. V jihovýchodní části Doksan si kromě toho nechala vystavět vlastní zámeček Terespol. V roce 1797 Doksany i s Terespolem prodala plukovníkovi Jakubovi Wimmerovi, který ve stavebních pracech pokračoval. Po sedmi letech však i on prodal Doksany Janovi Antonínovi Lexovi z Aerenthalu, jehož rodina pak přečkala i pozemkovou reformu a hospodařila v Doksanech až do roku 1945.

Po válce připadl velkostatek i další hospodářské budovy Státnímu statku, který celý areál zdevastoval. Dnes patří kostel s kryptou zase premonstrátům, ostatní budovy, které byly zachovány památkářům.

Foto i text Roderick Slavík

Dvě lodi na jednom přívozu

První den vinobraní ve Velkých Žernosekách, které se koná 2. a 3.10.2004, budou na druhý břeh převážet dvě lodě. Žernosecký přívoz se svojí lodí posílí i lovosický převozník Stanislav Svoboda. Starostové Malých a Velkých Žernosek požádali o tuto posilu po zkušenostech z loňského roku. Žernosecký přívoz jen těžko při loňském vinobraní zvládal nápor obrovského množství lidí, kteří chtěli žernoseckého přívozu využít. Obě lodě, žernosecká i lovosická, budou převážet přes Labe od 10 do 22 hodin jen v sobotu 2.10.2004. V neděli už bude plavidlo jen jedno. Tento rok při vinobraní bude poslední den, kdy lovosická loď Tramín pana Svobody ještě vypluje k propojení obou břehů Labe. Dnem 30.9.2004 končí letošní provoz lovosického přívozu. Převážet se opět začne až příští jaro.

(hv)

Svatováclavské posvícení

Historie posvícení začíná v době krále Šalamouna (973-933 před n.l.). Byl zřejmě první, kdo oslavoval posvěcení jeruzalémského chrámu na hoře Moria. Spojil svěcení chrámu s velkou hostinou, na kterou pozval mnoho přátel a každý rok toto výročí slavil znovu. Od Židů převzali tradici křesťané. Tam, kde byly kostely, slavilo se v den svátek patrona obce, kterému byl kostel zasvěcen, posvícení (také hody nebo památky). Výraz posvícení je odvozen z posvěcení (kostela, kaple). V Čechách pochází první zpráva o posvícení právě z doby sv. Václava. Tehdy pozval bratr Boleslav knížete na slavnost svěcení chrámu Kosmy a Damiána, konanou na hradišti v Boleslavi (dnes Staré Boleslavi). Večer družina setrvala u vína, ráno Boleslav a družiníci panovníka zabili u dveří chrámu. Roku 1427 byla v Praze založena tradice svatováclavského posvícení.V Lovosicích máme kostel sv. Václava, tak tedy zde posvícení svatováclavské také bývalo slaveno.

Co si má dnešní člověk pod pojmem posvícení představit? Nejprve bývala slavnostní mše v kostele, někde byly vztyčovány i chrámové korouhve. Poté se lidé setkávali s přáteli a příbuznými, veselili se a hodovali. Druhý posvícenský den bývalo rekviem za zemřelé sousedy, průvod na hřbitov a udělování almužen. Pro milodary chodili obecní pastýři a slouhové, místní žebráci, ale dlouho i učitelé, kteří na tom bývali vždy velice špatně.

Dříve lidé držívali často půsty a strava v běžných rodinách bývala většinou prostá, až chudá. Proto, když už byly nějaké oslavy (svatba, křtiny, masopust nebo posvícení), byla hostina masitá a sladká. Hojnost a výběr jídel se ovšem řídil zámožností hospodáře a zvyklostmi kraje, hlavně pak dobou. V časech blahobytu bylo posvícení daleko bohatší než v době nedostatku nebo za války. Jídelníček na Doubravsku vypadal např. takto: nejdříve byla nudlová polévka, pak hovězí maso s bílým křenem (nebo také rajskou či cibulovou omáčkou), pak slepice nebo husa se zelím a husí drůbky. K jídlu se čepovalo pivo. Nakonec se podávala krupicová kaše. K večeři se dala vepřová nebo skopová pečeně, pak jitrnice nebo co kdo chtěl. Na bohatém slováckém Podluží byl jídelníček pestřejší. Dobrá hovězí polévka, po ní droby se sladkou omáčkou, knedlíky, pak vepřová pečínka se zelím a chlebem, pečená husa s okurkovým salátem, dále pečená kuřata a naposledy smažená kuřata s vařenými sušenými švestkami nebo jiným ovocným kompotem. A nakonec se předloží mísy se sladkostmi, na jedné posvícenské koláče, na druhé cukrovinky. Mezi jídlem se posilňovali hodovníci mladým vínem, vždyť to bylo na Moravském Slovácku.

Posvícenské koláče nesměly na svátečním stole chybět. Dělaly se malé a ozdobné, nádivkou byla povidla, mák, tvaroh a jablka, některé se sypaly i krájenými mandlemi a rozinkami. Každá hospodyňka si nechala na těch svých záležet, protože se pečivo dávalo i jako výslužka. Za starých časů se zadělávalo i z celého pytle mouky! Koláče se rozdávaly i předem, v předvečer hodů přišel i kostelník a hrobník, I při zvaní do sousedních vsí se posílaly na ochutnání posvícenské koláče. Při pečení pomáhalo příbuzenstvo z okolí, byla to náročná práce. Ale všem potom dobře chutnalo. Nemusíme však našim předkům hody závidět, takovou hostinu měli jen párkrát do roka a ještě ne všichni. My máme maso mnohem častěji a koláče také. A sváteční oběd většinou aspoň v neděli. A místo posvícení máme v Lovosicích Svatováclavskou pouť.

Z činnosti lovosického filatelistického klubu

V neděli dne 19. září 2004 se v klubovně Lovoš uskutečnila pravidelná schůzka filatelistů po letních prázdninách. Tentokrát byla schůzka slavnostní, neboť členové výboru připravili hodnocení své činnosti za 1. pololetí roku. Na návrh výboru klubu rozhodlo předsednictvo SČF na svém pravidelném zasedání dne 22. května 2004 ve Žďáru nad Sázavou a udělilo:

Stříbrný stupeň Čestného odznaku SČF:

Metodi KRUMOVOVI z KF 04-38 Lovosice dodatečně k jeho 75. narozeninám
Janu LISOVI z KF 04-38 Lovosice dodatečně k jeho 65. narozeninám
Miroslavu NESVARBOVI z KF 04-38 Lovosice k jeho 70.narozeninám

Všichni tři jsou dlouholetými členy výboru svého klubu a mají zásluhu na jeho současných aktivitách.

Bronzový stupeň Čestného odznaku SČF:

Jaroslavu BÁRTOVI z KF 04-38 Lovosice za jeho dlouholetou aktivní činnost a dodatečně k jeho 65. narozeninám
Josefu HELCLOVI, předsedovi KF 04-38 Lovosice za dlouholetou, bezmála dvacetiletou obětavou práci a k jeho životnímu jubileu 60. narozenin.

Ocenění byla jmenovaným na této slavnostní schůzce předána. Předseda klubu současně vyslovil přesvědčení, že všichni ocenění budou i nadále aktivně pracovat a propagovat rozvoj filatelie ve svém městě.

Od výroční členské schůze se uskutečnila řada akcí celostátního významu, jedná se především o výstavy, které někteří naši členové shlédli:

ve dnech 21.-23.5.2004 Žďár n.Sáz.
ve dnech 04.-05.6.2004 bratislavské sběratelské dny /obdoba pražského Sběratele/
ve dnech 07.-11.6.2004 výstavka FICAIS Praha /sdružení železničářů, zde přímo vystavoval předseda našeho klubu pan Helcl/
ve dnech 24.-27.6.2004 Mladá Příbram
ve dnech 10.-12.9.2004 Sběratel Praha výstaviště Holešovice

V uplynulém období se také výbor klubu aktivně podílel na informování členské základny o celkové činnosti Svazu Českých Filatelistů /SČF/. Informace vydávané SČF dostávají do rukou všichni členové klubu filatelistů. SČF také vydal ročenku SČF 2004 ve které jsou vedle celé řady zajímavostí také základní údaje o všech klubech českých filatelistů, tedy i o našem klubu 04-38 Lovosice.

Z filatelistických novinek a zajímavostí nelze přehlédnout rozsáhlé společné vydání poštovních správ ke vstupu států do Evropské unie. Poštovní známku vydalo celkem 10 států vstupujících k 1.5.2004 do Evropské unie. Kromě těchto států připomenulo 9 evropských států rozšíření EÚ jako na příklad: Belgie, Francie,Holandsko, Irsko, SRN, Portugalsko /viz ukázky známek/.

Jaká byla účast na schůzkách klubu? Bylo uskutečněno celkem 8 schůzek s celkovou účastí 99 členů tj. průměrná účast více jak 12 členů tj. asi 60% členské základny. Opět se projevil pokles účasti členů v letním období. Tento pokles ovlivnil procentuelní účast za celé období činnosti. Výboru klubu se stále nedaří získat mladé zájemce, především z řad školní mládeže o sbírání poštovních známek.

Klub filatelistů v Lovosicích je připraven přivítat na svých schůzkách každého, kdo má zájem o poštovní známky. Do konce letošního roku se budou konat schůzky vždy v neděli od 09,00 hodin v klubovně č.26 Klubu Lovoš v termínech: 24.10., 28.11. a 12.12.2004.

Současně upozorňujeme všechny zájemce na sběratelská setkání filumenistů, filatelistů a dalších sběratelských oborů, které se konají vždy v neděli od 07,00 hodin v restauraci Sarajevo v následujících termínech: 2.10., 6.11. a 4.12.2004.

V závěru snad ještě pár slov, co klub filatelistů připravuje v dalším období. V příštím roce si připomeneme 60. výročí vzniku klubu filatelistů v Lovosicích. K tomuto výročí hodláme uspořádat malou klubovou výstavku z materiálů svých členů, prezentovat se chceme i vydáním dalších klubových suvenýrů. O naší činnosti se opět dočtete na stránkách lovosického dneška.

Josef Helcl

strana 7

Strana 7