Motoristům

Ještě kolem dálnice

Nehoda kamionu ve Velemíně, která se stala v pátek 16.7.2004 kolem poledne, způsobila totální zácpu na konci dálnice D8 v Lovosicích. Pravděpodobně selhání brzd způsobilo, že se kamion převrátil přímo na návsi. Naštěstí nebyl nikdo zraněn. Dálniční policie vracela všechna auta zpět do Lovosic. Uzavírka trvala až do 16 hodin. Další dopravní nehoda s podobnou zácpou dálnice se stala 31.8.2004 v dopoledních hodinách. Na silnici mezi Bílinkou a Velemínem hořel kamion. Silnice byla zcela uzavřena a zasahovali hasiči. Na konci dálnice u Lovosic to vypadalo podobně jako při předchozí nehodě.

Tragicky skončila dopravní nehoda na křižovatce před Lovosicemi, která se stala v pondělí 19.7.2004. Zahraniční kamion zde na místě usmrtil čtyři mladé lidi. Tragickou nehodu podle všeho zavinil německý řidič, který s nizozemským kamionem sjížděl z dálnice. Nedal přednost v jízdě vozidlu, přijíždějícímu od Terezína. Od počátku roku se na této křižovatce stalo již patnáct dopravních nehod. Jde o místo s největším počtem dopravních nehod v regiónu. Je několik návrhů, jak tuto závažnou situaci řešit. Na vozovce již byly vybudovány výstražné příčné zpomalovací pruhy a silnice byla dopravním značením zúžená. Měla by zde být umístěna i výstražná světla, která by měla řidiče sjíždějící z dálnice přinutit k opatrnější jízdě.

Jako by nebylo dopravních nehod i tak dost. Tito dva mladíci hrubě porušují dopravní předpisy na dálnici tím, že zde stopují vozidla. Ohrožují tím nejen sebe, ale i řidiče a osádky aut při možné dopravní nehodě, (kdyby jim náhodou někdo zastavil).

Text a foto (hv)

Kde se smí jezdit na kole?

Dalo by se říci, že všude, kde se dá, snad s výjimkou dálnice. Z pohledu cyklisty je to jednoduché. Všude tam, kam se s kolem dostaneš. Znám i takové cyklisty, kteří jezdí i k chatě na Lovoši a vůbec jim to nepřipadá zvláštní. Prostě na to mají. Protože na všechno máme předpisy, jsou i předpisy dopravní, které se týkají i jízdy na kole.

Při jízdě na kole po silnici nebo místní komunikaci pro cyklistu platí v plné míře Pravidla o provozu na pozemních komunikacích jako všude jinde. V Lovosicích ale máme novinku. Celých 335 m dlouhou a dopravními značkami značenou stezku pro cyklisty. Je podél ulice Zámecké v části od Přívozní ulice ke krytému bazénu. Jen tam a nikde jinde. Tato stezka pro cyklisty je souběžná s chodníkem pro chodce a je rozlišená povrchem. Už jen pouhé označení dopravní značkou "Stezka pro cyklisty" přikazuje cyklistům užít v daném směru takto označeného pruhu. Stezky smí užít i osoba vedoucí jízdní kolo. Jiným účastníkům provozu na pozemních komunikacích, než pro které je tento pruh nebo stezka určena, je jejich užívání zakázáno. Tedy i chodcům. Z hlediska dopravních předpisů zde chodci nesmí cyklisty ohrozit. Podle stejných předpisů nesmějí zase cyklisté používat vedlejší chodník. Pouze v jediném případě, to když vedou kolo. Pak se stávají sami chodci. Na tomto úseku, v obou směrech, by k jízdě cyklisté vůbec neměli používat místní komunikaci Zámeckou, mají zde svojí stezku pro cyklisty. Na tak krátký úsek trochu složité. Ale je to tak.

Při nedávných rekonstrukcích komunikací na Osmičce bylo asfaltem (dokonce barevným) upraveno 1340 m cest a dalších zhruba 440 m nové cesty podél Zámecké až k výjezdu na parkoviště u benzinky. Z hlediska Pravidel o provozu na pozemních komunikacích to jsou všechno účelové komunikace, většina s vyloučením provozu motorových vozidel.

A cyklisté pozor! Situace se pro jízdu na kole radikálně změní již při výjezdu ze stezky pro cyklisty za dopravní značkou "Konec stezky pro cyklisty". Ve směru k Penny marketu, ihned za touto značkou je chodník, kde jedoucí cyklista nemá co dělat. Porušuje dopravní předpisy a ohrožuje chodce. Na zvlášť upraveném a vyvýšeném přechodu pro chodce přes Přívozní ulici rovněž je jízda na kole zakázána. Přechod je určen pouze pro chodce a jedoucí cyklista zde nemůže očekávat žádnou přednost od vozidel jedoucích po Přívozní ulici. I když by se zdálo, že umělé vyvýšení přechodu a oboustranné označení dopravními značkami "Zpomalovací práh" je pro cyklisty připravené tak, aby jim to při přejezdu nedrncalo. Není to úprava pro jízdu na kole. Jedině správné je přes přechod vést kolo. Na opačné straně stezky pro cyklisty, u krytého bazénu, je zase pro cyklistu nebezpečné dostat se na pravou stranu komunikace. I zde musí při výjezdu z účelové komunikace (stezky pro cyklisty) dát přednost všem vozidlům jedoucím po Zámecké.

A na ostatních cestách na Osmičce? Cyklista zde je rovnocenným účastníkem jako jejich další uživatelé. Chodci, maminky s kočárkem, páníčkové se psy, skateboardisti, bruslaři, děti na koloběžkách a jiných "dopravních" prostředcích, invalidi na vozících. Cyklista na těchto cestách nemá vůbec žádnou přednost. Z hlediska konstrukce jízdního kola a rychlosti jízdy je dokonce pro ostatní velice nebezpečný. Na účelových komunikacích také platí stejná pravidla pro provoz jako na "normálních" komunikacích. V tomto případě zvláště pro cyklisty. Mylně by se dalo odvodit například pokračování stezky pro cyklisty na těchto neznačených cestách. Tady, zejména v nepřehledných zatáčkách cesty u nových veřejných záchodků, to může být nebezpečné. Při neopatrné jízdě na kole to může znamenat malér.

Jak je to s těmi, kteří užívají ke své dopravě skateboardy nebo kolečkové brusle? Podle dopravních předpisů jsou uživatelé těchto sportovních pomůcek posuzováni stejně jako chodci. Smějí všude tam, kam smí pěší. Tedy i do protisměru v jednosměrné ulici. Ale na označenou stezku pro cyklisty nesmí. Na chodníku zase nesmí ohrozit chodce. Mají to také těžké. Mimochodem, koloběžka (nikoliv malá dětská) je klasifikována stejně, jako jízdní kolo, koloběžkář patří mezi cyklisty.

Odpověď na otázku v titulu může také znít: Jezdit na kole se smí všude, ale někde jen podle Pravidel o provozu na pozemních komunikacích. Stezka s absolutní předností pro cyklisty v Lovosicích měří jen 335 m.

Text a foto (hv)

U krytého bazénu začíná lovosická novinka, dopravními značkami označená stezka pro cyklisty. Je pochopitelné, že je obousměrná. Končí u Přívozní ulice a dál již nepokračuje. Na konci naší jediné krátké stezky pro cyklisty by cyklisté měli slézt z kola, protože vjíždí na chodník. A o pár metrů dál, na přechodu pro chodce jsou již sami ohroženi auty. Jízdou na chodníku a na přechodu porušují dopravní předpisy a ohrožují chodce. Na druhé straně přechodu jsou cesty už i pro chodce, nikoli pokračující stezka pro cyklisty.

"Můj tatínek je netopýr",

prohlásila ve starém populárním filmu "Dívka na koštěti" adeptka na čarodějnici Saxana, když ji třídní učitelka vyzvala, aby rodiče přišli do školy. Jak je obecně známo, netopýři ve dne spí. K delšímu, tzv. zimnímu spánku, využívají období listopad až půlka dubna. V posledních létech si oblíbili k tomuto účelu některé lovosické paneláky. Jde o menší druh, chráněné netopýry rezavé, jejichž letní kolonie nedávno počítali pracovníci správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Jak mi ukazovala pracovnice odboru životního prostředí Ing. Markéta Povová, ke svému "bydlení" používají tito zvláštní savci škvíry nad okny nebo pod střechou, připomíná jim to vykotlané stromy, kterých ubývá.

Netopýři vyhledávají úkryty v domech za různým účelem. Na jaře a na podzim (jde o období přeletů) přilétají jedinci nebo skupiny do obydlí, ale po určitém čase dům opět opustí. V létě se na půdách nebo ve škvírách pod střechou mohou usídlit letní kolonie samiček s mláďaty, obvykle se na stejná místa vrací každý rok. V zimě pak netopýři využívají teplé sklepy a různé štěrbiny pro zimní spánek. Zdá se ale, že naše paneláky zabydleli netopýři celoročně. Prosím, abyste netopýry nerušili a hlavně jim nezavírejte vletové otvory, mohli byste je tak uvěznit. Vadí-li Vám přítomnost těchto malých živočichů ve Vašem domě, obraťte se na odborníky, ti Vám poradí, případně sami zasáhnou. Sami nic nedělejte, netopýři jsou chráněni zákonem!

Obrátit se můžete na Českou společnost pro ochranu netopýrů, Kališnická 4, 130 23 Praha 3, tel. 283 069 251 nebo 283 069 265, případně na místní organizaci Českého svazu ochránců přírody (předseda Roderick Slavík, Školní ul.), Oblastní vlastivědné muzeum v Litoměřicích nebo na správu Chráněné krajinné oblasti České středohoří v Litoměřicích (Michalská 260, tel.416 732387). Ochotně Vám pomohou, aby netopýrů dále neubývalo. A ti naši lovosičtí jsou malí a milí...

Hz

Historie a současnost mikroregionu INTEGRO

Svazek obcí INTEGRO (Západ Českého středohoří Poohří) se sídlem v Třebenicích vznikl počátkem roku 2002 (tehdejším Okresním úřadem Litoměřice byl zaregistrován 16. ledna 2002). K 1. dubnu 2002 byly členskými obcemi Třebenice, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Chotiměř, Libčeves, Slatina, Sulejovice, Velemín, Vlastislav a Třebívlice a jejich místní části. Kromě těchto českých obcí zahrnoval svazek INTEGRO ještě městskou část Lipska Wiederitzsch. Většina obcí svazku INTEGRO patří do regionu Lovosicko.

Tento svazek obcí vydal díky prostředkům z grantu Evropské unie v roce 2002 půvabnou publikaci, která se měla stát průvodcem po známých i neznámých místech obcí svazku INTEGRO. Autoři textů o jednotlivých obcích (většinou starostové obcí či pracovníci obecních úřadů) vycházeli z fondů okresního archivu a místních kronik. Fotografie pocházely od mnoha známých (moderní doba) i dnes už bezejmenných autorů (dobové forografie). Knihu vydalo nakladatelství AGROS Tiskárna s.r.o. v Žatci.

Původní svazek obcí byl postupně rozšiřován a jeho rozšíření bylo potvrzeno Krajským úřadem Ústeckého kraje 21. května 2003. Sídlem svazku obcí jsou nyní Třebívlice, Komenského nám. 17. Kromě původních členských obcí přistoupily ke svazku INTEGRO ještě Jenčice, Lkáň, Lukov, Měrunice, Prackovice nad Labem, Siřejovice a místní části uvedených obcí. Počátkem roku 2004 vyšla v druhém vydání publikace Historie a současnost mikroregionu INTEGRO, rozšířená o šest nově přistoupivších obcí. Kniha je opět vytištěna na křídovém papíru s pěknou grafickou úpravou, s leteckými snímky jednotlivých obcí a s dobovými i moderními fotografiemi různých pamětihodností i malebných koutů Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Text je uváděn v českém a německém znění. Znění popisu u původních obcí odpovídá 1. vydání, výjimečně jsou (ke zdaru věci) obměněny fotografie (např. místo jízdy historickým vlakem je obrázek historického domu na Paříkově náměstí v Třebenicích a keramická dílna). V kapitole Čížkovice je obrazový materiál dokonce velmi podstatně rozšířen. V popisu obce Velemín je text proti 1. vydání doplněn o zájmové organizace, např. Veteran Club Velemín a Sokol Milešov. Nutno je zmínit, že mezi fotografy přibyli heraldik Stanislav Kasík (na první straně popisu každé obce je u leteckého snímku uveden znak, pokud ho obec má), I. Kukačka a lovosický Roderick Slavík.

Publikace je vskutku reprezentativní a je vidět, že autoři na kapitolkách o svých obcích pracovali s láskou. Možná, že by bylo vhodné uvést do eventuálního dalšího vydání stručný úvod o historii vzniku samotného svazku obcí INTEGRO (kdo přišel na nápad INTEGRO založit, které obce byly první a proč se tam dostala městská část Lipska (pravděpodobně proto, že je spjata s životem Ulriky von Levetzow, ale čtenáře by to určitě zajímalo). Kniha se velmi těžko shání, k dispozici je hlavně na obecních úřadech obcí INTEGRO. Ale případní zájemci asi nevědí, že by ji tam mohli hledat. Kniha by neměla chybět v žádné obecní knihovně lovosického regionu.

Hz

Kácení stromů a keřů u prodejny LIDL

V Lovosicích by měl padnout i tento zdravý topol. Ve výšce 130 cm od země má obvod kmene 168 cm. Přímo na místě topolu má být umístěn pylon s logem společnosti Lidl. Tentokrát s povolením města. Jen proto, aby logo firmy Lidl bylo na pylonu dostatečně viditelné. Tato "výměna" je těžko pochopitelná. Prostoru na umístění reklamy je všude kolem dost i bez kácení stromů. A při projektování inženýrských sítí je možné se vzrostlým stromům vyhnout. Pro ochranu přírody ve městě by to město mělo od projektantů požadovat.

Společnost Lidl, provozující síť prodejen v ČR, si podala na Městském úřadě v Lovosicích žádost o pokácení více než třech desítek stromů. Kácením známá firma tak zařadila Lovosice do seznamu měst, kde chce, ve svém zájmu, zlikvidovat vzrostlé stromy a keře. V loňském roce, bez jakéhokoliv povolení, padlo v okolí supermarketů této společnosti na deseti různých místech republiky přes 100 stromů. Naposledy to bylo v Chomutově. Lidl se od kácení distancoval a policii se zatím nepodařilo zjistit viníka. V Kladně, zcela nedávno, z téhož důvodu bylo zahájeno správní řízení. Tentokrát již s konkrétním viníkem.

Počátkem června letošního roku začala společnost Lidl s výstavbou nové prodejny v Lovosicích. Na místě bývalé betonárky pří výjezdu z Lovosic ve směru na Most. Firma požádala odbor životního prostředí MěÚ v Lovosicích o vykáceni dřevin obou stranách svahu před prodejnou směrem k silnici. Jedná se převážně o plané jabloně, lípy, třešně, javor, ale i o samostatně rostoucí topol. V rámci "terénních úprav" mělo dojít ke stržení celého svahu. Stromy, které má Lidl v úmyslu pokácet, vůbec nebrání ani výstavbě supermarketu, natož jeho budoucímu provozu. Žádost o povolení kácení stromů a keřů zaslala městu společnost Lidl až nyní, kdy je výstavba prodejny v plném proudu. Proto také museli pracovníci lovosického odboru ŽP požádat Krajský úřad v Ústí nad Labem o prodloužení termínu na vydání rozhodnutí z důvodu skutečného zjištění stavu věci.

K vyřešení vzniklého sporu svolalo vedení radnice na 12.8.2004 mimořádné zasedání komise životního prostředí, dopravy a veřejného pořádku. Přizváni byli i lovosičtí radní a zástupci společnosti Lidl. Ing. Iva Loukotková z investorsko inženýrské společnosti Ekoline v Ústí nad Labem, jako zástupce společnosti Lidl, přítomným vysvětlila, že se jedná o podání dvou žádostí o povolení kácení 21 ks dřevin na levé straně místní komunikace ul. Tovární a na pravé straně místní komunikace ul. Tovární 10 ks dřevin. Záměrem společnosti Lidl je urovnání (zplanýrování) svahu od stávající zdi. Navržená vegetační úprava svahu spočívá v liniové výsadbě po obou svazích lemující silnici I/30 dřevinou druhu třešeň křovitá o minimální výšce 2,5 m při výsadbě.

Vlastní šetření komise pak proběhlo na místě stavby prodejny. Závěr jednání komise nám sdělila vedoucí odboru životního prostředí paní Dana Tschakertová: "Po místním šetření došla komise k následujícímu: Po levé straně místní komunikace ul. Tovární doporučuje upravit svah takovým způsobem, aby vzniklé nerovnosti po demolicích budov bývalého autoservisu byly doplněny vhodným materiálem tak, aby vznikl plynule navazující terén na stávající svah. Komise doporučuje dřeviny ve svahu ponechat s tím, že jabloně, nebo navzájem konkurující se dřeviny nahradit vhodnou výsadbou v rámci vegetačních úprav vznikajícího areálu Lidl. Na pravé straně místní komunikace ul. Tovární komise doporučuje dřeviny ponechat, doporučuje pouze úpravu prosychajících křovin v dolní části pozemku. Liniovou výsadbu nedoporučuje. Toto bylo předloženo Radě města ke schválení.

O jednání rady, kde byly projednávány i další dvě pozměněné žádosti, řekl místostarosta pan Miroslav Závada: "Rada města 24.8.2004 na svém řádném zasedání projednala požadavek společnosti Lidl na pokácení několika dřevin v blízkosti jejích objektu. Po dlouhé diskusi, protože na to nebyl jednotný názor radních, bylo schváleno usnesení, že rada města souhlasí s vydáním povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les v rozsahu navrženém odborem životního prostředí, za předpokladu stanovení náhradní výsadby, v odpovídajícím rozsahu a na pozemcích určených městem". Na naší otázku, kdo se bude o takto vysazené stromy starat, dodal: "Ze zákona má prvních pět let povinnost starat se o stromy ten, kdo je vysadil. V tom je pro nás partnerem firma Lidl. Městu Lovosice se bude tato firma zpovídat v případě, že stromy uhynou".

Aféra s kácením stromů, která provází obchodní řetězec Lidl v Lovosicích, má ale pokračování. Doposud se jednalo o tři jabloně a samostatně stojící zdravý topol, které mají zmizet z prostoru před rozestavěnou prodejnou. Přímo na místě vzrostlého topolu by měl být umístěn poutač. Taková byla dohoda mezi městem a zástupci Lidlu. Proti tomuto rozhodnutí se ostře postavili ekologové. "Považujeme toto kácení za naprosto nesmyslné. Jednou větou řečeno, není k tomu vůbec žádný logický důvod. Jde o porušení zákona č. 114/1992 Sb., kde je uvedeno, že stromy se musí kácet jen z nějakého důvodu. A tady není jediný důvod. Na to stavíme své odvolání. Očekávám, že krajský úřad situaci přehodnotí a pokud uzná, že v zákoně toto ustanovení platí, tak povolení Městského úřadu bude nucen zrušit", uvedl Roderick Slavík z Okresní rady chránců přírody v Litoměřicích.

Odvolání ekologů ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje v Ústí nad Labem bylo podáno prostřednictvím Městského úřadu Lovosice. O odvolání by měl krajský úřad do měsíce rozhodnout. Vedoucí OŽP paní Dana Tschakertová nám také sdělila, že pro vydání rozhodnutí k novým žádostem Lidlu, projednávaných na radě města, nebyly předloženy dostatečné podklady a proto bylo správní řízení odborem životního prostředí přerušeno. O výsledcích dalších jednání budeme čtenáře informovat příště.

Připravil (hv)

Závěr rozhovoru Ing. Miroslava Richtera, Ph.D., EUR ING proděkana Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se členem redakční rady podnikového měsíčníku Lovochemik Jiřím Velemanem. Rozhovor jsme převzali se svolením redakční rady a dotazovaného.

Máte informace jak se region vyrovnává se standardy platnými v EU? V čem vidíte ještě největší úskalí či problém?

Standardy EU jsou již v naprosté většině případů zakotveny v zákonech, prováděcích vyhláškách a směrnicích platných v ČR. Musí je tedy již nyní plnit každá organizace, každý podnik. V některých případech jsou zákony vymezena přechodná období, kdy je čas na dořešení dosud otevřených problémů - např. čištění vod z menších obcí, emisí z některých zdrojů energetických nebo průmyslových, recyklace odpadů, rozšíření podílu obnovitelných zdrojů energií na primárních zdrojích a pod. Myslím, že zásadním problémem není technika a technologie, které jsou jednou z podmínek plnění přijatých standardů, ale finanční prostředky na její pořízení a hlavně její trvalé provozování. Dokud potečou stovky miliard Kč do sanace průšvihů bankovního sektoru, nemohou být prostředky na ochranu životního prostředí, zlepšení zdravotnictví a školství nebo aktivní sociální politiku ani na koncepční podporu podnikatelské sféry např. přijatelnější daňovou zátěží! Velkým úskalím je také výchova občanů k dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje. Zde mají velký dluh jak všechny stupně škol, tak státní správy v dlouhodobém a systematickém působení.

Životní prostředí je pod kontrolou veřejnosti a médií, což je jistě dobře. Ale na druhou stranu se přiživují různí radikálové a exhibicionisté, kteří v regionu ani nebydlí či nežijí, což je jistě ke škodě věci. Jaký je Váš názor?

Účinná veřejná kontrola díky dostupnosti informací je možná a nutná - je to jeden ze základních principů demokracie. Že se také vyskytují extrémní názory je realitou, kterou nikdo vítat nemůže. V řadě případů se ale jedná o laické, odbornými argumenty nepodložené názory, které lze fundovanou argumentací vyvrátit. Toho musí být schopni všichni aktéři diskuse od projektanta, přes investora a provozovatele až po státní správu, což platí vždy i při přípravě stavby dálnice D8, na kterou zřejmě narážíte. Jistě je potřeba slyšet a reagovat na názory kritické. Já osobně jsem ochoten přijímat především kritiku konstruktivní. Cokoliv "rozvrtat" a zbrzdit bez respektování obecného zájmu nebo názoru většiny a bez přijmutí odpovídajícího dílu odpovědnosti za vlastní jednání je nepřípustné. Počínání některých jedinců považuji v tomto smyslu až za arogantní a bezohledné, někdy i ohrožující práva a zdraví spoluobčanů. Že by se s radikály a exhibicionisty nedalo vůbec nic dělat si nemyslím. Spíše jde o ochotu jít do konfliktu a řešit ho.

S předchozí otázkou trochu souvisí i tato. Dálnice přes České Středohoří a výstavba jezů na dolním Labi. Jako občanům Lovosic nám vadí houstnoucí provoz. Jako zaměstnancům Lovochemie, která je závislá i na splavnosti Labe zase malá splavnost. Jen podotýkám, že jedna plně naložená loď hnojivem reprezentuje 50 kamionů což je ekonomicky méně výhodné, ale co navíc životní prostředí? Jaké je Vaše stanovisko či dalších odborníků přes ekologii?

Pokud se jedná o dálnici D8, jsem pro její dostavění územím Českého středohoří. Preferoval bych tunelovou variantu líbí se mi neschválená varianta s tunelem "Kletečná". To bylo presentováno i ve stanovisku fakulty uveřejněném na internetových stránkách fakulty, jehož jsem autorem. Text jsem svého času osobně předal starostovi MÚ v Lovosicích a náměstkovi primátora města Ústí n.L. Pokud se týká stavby jezů na Labi, má-li se dlouhodobě a systémově vyřešit problém říční dopravy hromadných substrátů a velkoobjemových zásilek do ČR a z ČR, bez jezů to nepůjde. V labském údolí pod Ústím jsou jistě krajinářsky cenné lokality a cenné druhy vegetace i živočichů. Argumentace typu, že se jedná o poslední přírodní úsek řeky jsou poněkud tendenční. Regulace koryta Labe byla realizována již začátkem 20. století. Přirozené břehy Labe byly ploché písčité a ty tam již sto let nejsou, břehy jsou zpevněny kamenivem pro potlačení eroze a zanášení koryta. Cenné druhy flóry a fauny se na svá nynější stanoviště dostaly z části dodatečně přirozenou sukcesí. Myslím, že je také chybou tak velké snížení hladiny nyní projektovaných plavebních stupňů proti původním návrhům. To si vynutilo ústup od stavby vodních elektráren u jezů. Výrobou elektřiny by byla zajištěna rychlá ekonomická návratnost - tu nejlevnější dopravní systém sám o sobě těžko zajistí! Že je Labe z pohledu EU zařazeno do systému evropské říční dopravy je fakt a odříznout se od něho je chybou.

Navazuji na předchozí otázku. Nechybí spíše celkový komplexní pohled a snaha nacházet co nejvhodnější (i ta nejméně špatná) řešení? Nestala se ekologie argumentem některých zájmových skupin? Můj názor je ten, že akademická půda FŽP by mohla být místem, kde by diskuse mohla probíhat. Co Vy na to?

Je pravdou, že o ekologii se dnes opírá, ale také jen otírá řada lidí. Určitě by mělo být více vidět a slyšet i názory z FŽP. Na půdě fakulty jsou diskuse na různá, i zde diskutovaná témata, téměř na denním pořádku. Nejeden z problémů je rozpracován formou seminárních, závěrečných bakalářských a magisterských diplomových prací. Prakticky všechny tyto materiály jsou presenčně dostupné v knihovně fakulty, případně na katedrách u vyučujících. Studium antropogenní zátěže v severočeském regionu je tématem výzkumného záměru fakulty. Jeho řešení je v závěrečné fázi, výsledky budou prezentovány na semináři připravovaném na září letošního roku.

Můžete prosím laikům stručně vysvětlit co znamená tzv. Kjótský protokol. Jedná se o celosvětový problém. Je problémemže není právně závazný?

Kjótským protokolem má být řešeno postupné snížení emisí skleníkových plynů do atmosféry, především oxidu uhličitého. Protokol je pro zúčastněné země právně závazný až po ratifikaci zákonodárnými institucemi příslušného státu, v případě ČR parlamentu, senátu a podpisu presidenta republiky. V ČR ratifikace proběhla, ale např. v USA nikoliv. To je velmi závažné s ohledem na objem emitovaných skleníkových plynů a politickou pozici USA.

V závěrečné otázce představte, prosím, stručně fakultu jejímž jedním z čelných představitelů jste. Pro některé zaměstnance to může být vodítkem pro případné vysokoškolské studium jejich potomků.

Fakulta životního prostředí je od roku 1991 jednou ze součástí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Základní pracoviště je v Ústí n.L., detašovaná pracoviště fakulty včetně výuky jsou v Mostě a Litvínově. FŽP má v současnosti téměř 700 studentů. Fakulta zajišťuje studium presenční (denní) a kombinované (dálkové) tříletých bakalářských studijních oborů "Ekologie a ochrana ŽP", "Vodní hospodářství" a "Ochrana ŽP v průmyslu". Po ukončení bakalářského studia obdrží absolventi vysokoškolský diplom s titulem bakaláře (Bc.). Ve studiu lze pokračovat presenční formou dvouletého navazujícího magisterského oboru "Odpadové hospodářství". Absolventi obdrží vysokoškolský diplom s titulem Ing. Další informace jsou dostupné na internetu pod adresami /www.ujep.cz/ , /fzp.ujep.cz/, vedení fakulty a kateder nebo na studijním oddělení.

(hv)