Česká policie

Výběr akcí lovosických policistů v měsíci dubnu 2004

2.4.	byl odstíhán třicetiletý pachatel J. H. pro neplnění vyživovací povinnosti, když dluží své bývalé rodině 19 500 Kč.
6.4.	byli odstíháni dva pachatelé a to: devatenáctiletý O. H. a pětadvacetiletý L. Z. pro trestný čin výtržnictví, nebezpečného vyhrožování, násilí proti jednotlivci a skupině osob, poškozování cizího majetku, když v Milešově napadli a ohrožovali osádku osobního vozidla, které poškodili.
7.4.	byl odstíhán sedmapadesátiletý pachatel O. H. pro trestný čin zatajení nálezu, který údajně nalezl mobilní telefon v ceně 5 500 Kč a namísto, aby ho odevzdal, ponechal si ho pro vlastní potřebu.
-	týž den byla zjištěna pachatelka krádeže mobilního telefonu v hodnotě 9 000 Kč, k níž došlo 14.2.2004 a to jedenáctiletá V. N. Protože pachatelka není pro svůj věk trestně odpovědná, byl případ Českou policií odložen.
8.4.	bylo započato šetření ve věci podvodu, kterého se dopustil jedenačtyřicetiletý pachatel M. H. tím, že si sjednal leasingový pronájem klávesového hudebního nástroje a leasingové splátky neplatil a způsobil tak leasingové společnosti škodu 5 000 Kč. Věc byla odložena, protože pachatel mezitím zemřel.
9.4.	byl dodatečně zjištěn pachatel M. F., který se vloupal do rekreační chaty v katastru Čížkovic a odcizil zde různé věci v celkové hodnotě 3 610 Kč. Dopustil se tak trestného činu krádeže vloupáním a porušování domovní svobody.
-	tentýž den byl odstíhán týž pachatel s dalším komplici, patnáctiletým L. V. a šestnáctiletým M. N. , s kterými se dopustil v oblasti Čížkovic 27.4.2004 opakovaného porušování domovní svobody.
-	týž den bylo započato šetření ve věci neoprávněného používání cizí věci, kterého se dopustila šestnáctiletá Z. P., která odcizila osobní vozidlo v ceně cca 50 000 Kč, kterým odjela na neznámé místo. Protože poškozenými byli rodiče pachatelky, kteří nedali souhlas ke stíhání, byla věc policisty odložena.
14.4.	byl odstíhán třiatřicetiletý pachatel recidivista V. Č. pro neplnění vyživovací povinnosti, který od srpna 2003 dluží na výživném 4 900 Kč.
20.4.	byl zjištěn pachatel krádeže 17 000 Kč, ke které došlo v noci ze 6. na 7. 4. 2004 v bytě poškozených v Lovosicích, ale když bylo zjištěno, že peníze odcizil syn poškozených, nedali tito souhlas ke stíhání a proto bude věc policií odložena.
21.4.	byl odstíhán čtyřiadvacetiletý pachatel recidivista S. R., který v prodejně PLUS v Lovosicích odcizil zboží v celkové hodnotě 2 331 Kč.
23.4.	byly odstíhány pro výtržnictví a ublížení na zdraví, obecně řečeno pro rvačku, kterého se dopustily 9.3.2004 v nádražní restauraci „U Berešů“: čtyřiadvacetiletá M. S. čtyřiatřicetiletá R. K. a stejně stará H. B.
-	týž den byl dodatečně zjištěn pachatel vloupání do zahradních chatek v Čížkovicích se škodou 3 700 Kč a to dvacetiletý P. K.
26.4.	byl odstíhán osmatřicetiletý pachatel V. N. pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a  opilství, když byl přistižen ve Velemíně při řízení motorového vozidla, které měl soudem zakázáno a navíc pod vlivem alkoholu.
-	tentýž den byl odstíhán pětatřicetiletý pachatel R. F. pro zanedbání povinné výživy, kdy na výživném dluží 5 714 Kč.
27.4.	byli dodatečně zjištěni a odstíháni pachatelé osmadvacetiletý J. P., jedenatřicetiletý B. B. a stejně starý P. J., kteří se v únoru vloupali do skladu stavební firmy v Lukavci, kde odcizili různý stavební materiál v celkové hodnotě 50 600 Kč.
-	týž den byl odstíhán osmadvacetiletý pachatel V. R. pro zanedbání povinné výživy, když na výživném dluží od 1. února 2003 14 133 Kč.
30.4.	byli zjištěni pachatelé vloupání do fary v Třebenicích, třináctiletý L. V., patnáctiletý M. H. a stejně starý L. P., kteří zde odcizili v  hotovosti 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že nezletilci nejsou právně a trestně odpovědní byla věc policisty odložena.

Kapitán Gertner

Hasičský záchranný sbor

HZS města Lovosice v dubnu zasahoval:

1.4.	dopravní nehoda v Dubanech Trabantu kombi, z něhož vyprostili řidiče, který po převozu do nemocnice zemřel. Z neznámých důvodů vjel plnou rychlostí do sloupu vrchního vedení telefoních linek.
4.4.	požár osobního auta Fiat Uno na parkovišti před Lovochemií. K zásahu vyjela jednotka Lovochemie, která ovšem nemá právo zasahovat mimo podnik, proto v zápětí vyjela i jednotka města.
5.4.	dopravní nehoda dodávky Hyundai a malého motocyklu Gilera, jehož řidič se spolujezdkyní odbočoval v Radovesicích doleva a řidič automobilu, který se dostatečně nevěnoval řízení, je pro nepozornost srazil. Jedna osoby zraněna, převezena RZS do nemocnice.
7.4.	požár v Chodovlicích byl vlastně planým poplachem, jednalo se o nehlášené pálení rostlinných zbytků.
8.4.	dopravní nehoda osobního auta Škoda 105L s přívěsným vozíkem v Malých Žernosekách. Přetížený přívěsný vozík při jízdě rozhoupal vozidlo a převrátil ho na střechu do příkopu.
11.4.	požár kůlen ve Slatině, u něhož zasahovaly i dvě cisterny sboru z Budyně.
12.4.	dopravní nehoda osobního vozidla Volkswagen Golf v Podsedicích, kde byly zraněny dvě osoby. Spolujezdec vyletěl oknem, řidič byl uvězněn pod na bok převráceným vozem mezi dvěma stromy. Oba stromy musely být poraženy, řidič byl vyproštěn a odvezen do nemocnice. Dlužno podotknout, že se vraceli ze zábavy v Třebívlicích…
17.4.	dopravní nehoda dvou osobních aut Škoda 120 a Škoda Forman v Libochovicích, kde došlo ke zranění dvou osob, jedna z nich musela být vyproštěna.
18.4.	námětové cvičení na námět „Únik čpavku v litoměřických mrazírnách“.
20.4.	požár osobního vozu ve Školní ulici v Lovosicích. Ukázalo se ovšem, že se pouze vypaloval prostředek, kterým řidič myl motor, takže se zpod krytu motoru kouřilo. Řidič s „hořícím“ vozem odjel před příjezdem záchranářů.
21.4.	dopravní nehoda osobního auta Opel Combo v Malých Žernosekách. Řidič si jel nakoupit do místního obchodu, nechal stát nedokonale zajištěné auto na svahu, to se rozjelo a porazilo přípojové stanice (tzv. Antoníčky) plynu. Zaklíněné auto bylo vyproštěno. Další podrobnosti nebyly k dispozici.
23.4.	požár trávy a keřů v Mánesově ulici v Lovosicích.
26.4.	dopravní nehoda osobních aut Audi a Mazda u bývalých Zemědělských staveb v malých Žernosekách. Řidič Audi brzdil před úsekem s omezenou rychlostí, řidič Mazdy asi jel příliš rychle, nedobrzdil a zezadu narazil do vozu před ním.
27.4.	námětové cvičení zaměřené na evakuaci osob v Domově důchodců v Čížkovicích.
-	týž den požár lesa v Oparně u hájenky.
30.4.	dopravní nehoda vozidla Odtahové služby na Bílince, kde došlo ke zranění jednoho řidiče.

KaN

J O S E F

Tetičku Slavěnu, jak ji mnozí oslovovali, znalo široké okolí. Poté, co se přistěhovala z Volyně za manželem, který zde zůstal po druhé světové válce jako příslušník Svobodné armády, žila celý život v jedné ulici a ve stejném domě. Do podvědomí lidí i tehdejší Veřejné bezpečnosti se zapsala již po samém příchodu do Čech v roce 1947.

Při první návštěvě svého známého, který provozoval jednu z lovosických hospod, se neudržela a dala najevo hlasitý, jí vlastní obdiv. Když otevřela dveře do hospody, to první, co ji upoutalo, byl obraz na stěně. Zůstala stát s pohledem upřeným na tento obraz a nahlas, aniž by si uvědomila, že ji všichni návštěvníci lokálu slyší, řekla: „Josefe, ty jsi tady dříve než já…“ Někteří se upřímně zasmáli, ale byli zde i ti, kteří s tímto jejím veřejným prohlášením rychle spěchali na VB.

Na odezvu se nemuselo dlouho čekat. Byla předvolána k výslechu na zdejší stanici VB, kde musela vysvětlovat, jak to myslela, když na veřejnosti takto mluvila o státníkovi, který se zasloužil o naše osvobození. Výslech ji trochu zaskočil, ale poučena z pobytu na Ukrajině věděla, že se nesmí k ničemu přiznat a raději mlčet. Začala proto protiútokem: „Přiveďte mi sem toho, kdo to na mě žaloval. Chci, aby to opakoval zde, přede mnou…“, statečně se bránila, ale moc jí to nepomohlo. Přísní vyšetřující jí dokonce hrozili vězením. Pojednou pociťovala strach. Domnívala se, že je ve svobodné vlasti, kde může svůj názor projevit nahlas, ale zjistila, že je to zde pomalu horší než na Volyni. Z výslechu odcházela velice zdrcená a v duchu si říkala, že si musí dát na svůj jazyk pozor, aby ji ten Josef nepřivedl do ještě horšího problému. Kdykoli později viděla jeho obraz, nebo slyšela jeho jméno, vzpomněla si na tuto nepříjemnou událost. Teprve když po několika letech v jednom blízkém městě četla nápis na jeho pomníku: „Josefe, uteč, jdou po tobě!“, zhluboka si oddechla.

Martin H.

Povídka

Kde všude voní bramboračka

Až se prokoušete k pointě příběhu, řeknete si možná: co ten trouba (to jako já) tím názvem chtěl vlastně říci? Co vlastně chtěl říci tou povídkou? Já vám nevím. Zkuste to dočíst, třeba váš nezúčastněný, odosobněný pohled dokáže analysovat smysl vzniku této povídky lépe, než bych to dokázal já.

Začalo to tím, že jsem na návštěvě u syna odskočil, jak Rusové docela hezky říkají, "na větěr". Nevím, zda to nebyla smyslová, čichová haculinace, pardon halucinace, ale já na tom apetitlich čisťounkém hajzlíku cítil bramboračku, s houbami a majoránkou. Připadám si jako Švejk, protože to ve mně okamžitě navodilo vzpomínku typu "to já znal jednu z Podolí..." Jenomže já si nevzpomněl na jednu z Podolí, ale na jednu místnůstku - naprosto atypickou v našich poměrech.

Za mého dvouletého působení v zásobovacím oddělení ústecké Schichtovky, tedy dnešním Severotuku, jsem pracoval s kolegou, jenž měl trochu zvláštní způsob žertování. Například přišel z oné místnosti ( já do té doby používal jinou na témže patře, ale opačné straně chodby, poněkud méně vzdálenou) a povídá: co máš dneska k obědu? hovězí přírodní? tak to se těš! V kuchyni dnes pěékně připálili cibuli, takže to bude pošušňáníčko. Jindy: ta svíčková dneska tak pěkně voní - máš ji taky? Další den: dneska mám uzené s křenovou omáčkou. Maso je trochu chycené, to bude pěkně ostrá omáčka, aby to kuchaři přerazili.... Já jen koukal a poslouchal: Kam na ty informace chodíš? Dělal tajnosti, napínal mne a nakonec to z něj po velkých cavykách vypadlo: Zdeněk chodil "na větěr" do té vzdálenější místnosti.

Tak jsem změnil trasu hygienických pochůzek. Nově objevená útulna už svými rozměry imponovala: má současná ložnice vtipně kombinovaná s pracovnou nedosahuje ani její podlahové plochy a už vůbec ne kubatury. Také namísto klasického větracího okénka zřídkakdy a zřídkakde přesahujícího čtvrt čtverečního metru zde vévodilo stěně okno úctyhodných rozměrů. A právě toto okno bylo p o d s t a t n é. Vedlo do světlíku, šachty mezi dvěma bloky budov; starou administrativní budovou a později dostavěným blokem závodní kuchyně s jídelnou a tak pochopitelně všechny výpary z kuchyně vzduchotechnika vrhala do téže stavební mezery, kam se otevíralo i okno naší meditovny. Odtud - zejména v létě - otevřeným oknem do našeho hygienického útulku a v něm při rozličných úkonech do našeho "čuchometru". Prostě měli jsme velice dobré, aktuální gastronomické informace místního významu a navíc posezení ve velice, pro toto místo netradičním, aromatickém ovzduší. Jak vidíte, byl to tak silný zážitek, že ještě dnes, když cítím někde z kuchyňského okna prapor vůně koprovky, svíčkové, nebo pečeného masa, okamžitě mi naskočí na skryté obrazovce mých představ vzpomínka na tu cimru, na to okno, na ten světlík, na ten éterický jídelníček...