Rozhovor měsíce

Tentokrát s generálním ředitelem akciové společnosti Lovochemie

Letošní rok je pro Lovochemii velmi významný. Oslavuje 100leté výročí zahájení výroby hnojiv v Lovosicích. V roce 1904 zde podnikatel Adolf Schram postavil továrnu na výrobu kyseliny sírové a superfosfátu. V současné době je Lovochemie, a.s., největším výrobcem hnojiv v České republice a svým výrobním programem výrazně přispívá k rozvoji českého zemědělství. K příležitosti oslav tohoto výročí jsme požádali o rozhovor generálního ředitele Lovochemie Ing. Luďka Pelešku. Nebude řeč o historii, ale zajímala nás realita dnešních dnů.

Jaké má v současné době Lovochemie postavení mezi výrobci průmyslových hnojiv u nás i ve světě a jak se jí daří překonávat konkurenci?
Ve výrobě a prodeji hromadných komodit je konkurence, o které se ostatním průmyslovým odvětvím ani nezdá. Do minulého roku, kdy vláda ČR přijala ochranné opatření proti nadměrným dovozům nitrátu, nebyla výroba hnojiv nijak chráněna proti konkurenci z bývalého Ruska a Ukrajiny. Přesto Lovochemie dokázala, jako poslední výrobce nitrátových hnojiv v ČR, v takové konkurenci obstát. To je pochopitelně dobrá zpráva i pro naše zákazníky. Pokud by nás dostala konkurence na kolena, určitě by dovážená hnojiva rychle podražila. Naše společnost si upevnila postavení na trhu v ČR a zvýšila objemy dodávaného zboží do zahraničí, zejména do Německa.

Je asi těžké mluvit o budoucnosti. Můžete alespoň ve stručnosti naznačit jaké jsou perspektivy pro Lovochemii na další léta?
O perspektivě Lovochemie nemohu mluvit objektivně, každý mne bude podezřívat ze zaujatosti. Proto uvedu jediné objektivní kritérium, které znám. Banky, které na přelomu století o nás nejevily nijak intenzivní zájem, nás nyní považují za velmi dobrého klienta. Jistě dobrý dojem činí placení bankovních úvěrů bez jediného zaváhání.

Jsme krátce po vstupu do EU. Pro celou ČR to přináší mnoho změn. Co tento vstup znamená pro výrobu průmyslových hnojiv a tím i pro Lovochemii?
Jsme navázáni na zemědělství a situace našich zákazníků se zlepší. Věřím, že se zlepší i naše situace a umožní nám realizovat další investice, které nás opět zvýhodní proti konkurenci. Navíc se rozšíří ochrana přistupujících zemí proti hnojivům dováženým z Ruska a Ukrajiny o ochranná opatření přijatá již dříve v EU. Podle našich analýz nebude mít vstup ČR do EU žádná významná negativa. Věřím, že s posílením dotací zemědělcům vzroste i spotřeba hnojiv i pozice našich zákazníků zemědělců. Naše spolupráce by měla mít i příznivý dopad na životní prostředí, neboť celá Evropa nutí uživatele k omezení emisí hnojiv do životního prostředí. Jedním z opatření je tzv. precizní zemědělství, kde s  pomocí laboratoří dávkují zemědělci hnojiva, která rostliny potřebují v průběhu vegetace. Tak se maximalizuje využití živin rostlinou a minimalizují ztráty.

Lovochemie byly donedávna největším podnikem v Lovosicích co do počtu zaměstnanců. Tuto pozici postupně ztrácí prudkým snižováním stavu pracovníků. Jaký je cílový stav? Jaké jsou výhledy ve Vašem podniku s vytvářením nových pracovních míst? Vzrůst hodnoty domácí měny o téměř 40% oproti USD během dvou let je jistě dobrá zpráva při placení dovolených, ale pro exportéry je to špatná zpráva. Konkurujeme výrobcům z Východní Evropy, kteří mají stejné výrobní prostředky, několikanásobně nižší ceny plynu a nafty, ze kterých se vyrábí základní suroviny, levnější ceny energií. Naší výhodou je vzdálenost od těchto výrobců a vyšší efektivita práce. Počty lidí budou i v budoucnu klesat a uvolněné prostředky využity na nárůst mezd, který si jistě vynutí vstup do unie. Už dnes máme jednu z nejvyšších průměrných mezd v okolí (do průměru přitom nepočítáme mzdy ředitelů). Snižování počtu lidí však už nebude nijak výrazné ve srovnáním s dřívějšími lety. Preferujeme přirozené úbytky, které vznikají odchodem pracovníků do důchodu.

Existuje však i možnost, že v areálu Lovochemie zakotví investor, který vytvoří dalších tři sta pracovních míst. Intenzivně s ním jednáme a snažíme se mu vyjít vstříc. Sami pak prověřujeme možnost instalace další chemické výroby v areálu.

Vztah mezi Lovochemií a městem Lovosice je dnes na zcela jiných základech než dříve. Je to dáno dobou. V čem spočívá tato spolupráce nyní?
Lovochemie, podle vyprávění mých spolupracovníků, daleko více ovlivňovala život města. Myslím, že není dobré míchat podnikání a komunální politiku. Jako člověk odjinud nejsem zatížen dřívějšími zvyklostmi. Snažím se proto neovlivňovat dění ve městě a maximálně dobře vycházet s vedením města i s občany města. Na druhou stranu mi je líto, že naše společnost a město nedokázali realizovat společně projekty využití čistírny v Lovochemii k likvidaci odpadních vod z města a využití tepla z naší průmyslové teplárny. Věřím, že se obě strany časem k těmto projektům vrátí. Musím však zdůraznit, že vztahy s městem považuji za korektní a vyvážené a že si věcného přístupu vedení města k Lovochemii vážím.

Co přejete Vašemu podniku na další léta a co chcete vzkázat našim čtenářům na závěr našeho rozhovoru? Společnosti přeji, aby i nadále odolávala konkurenci a jsem hrdý, že to dokázala sto let. Nevím, jestli to dokáže dalších sto let, ale my všichni, zaměstnanci, manažeři i majitelé pro to uděláme všechno.

Co bych si opravdu přál, je vykořenit z našich myslí strach a nevíru ve vlastní síly. Vím, jak populární se během povodní v roce 2002 i po nich stalo moje životní krédo, že nejhorší smrt je z vyděšení.

Věřím, že s pevnou vírou ve vlastní schopnosti využijeme výhod přicházející globalizace a vyhneme se jejím nevýhodám. Jen tak se nám podaří se nerozpustit v Evropě a rychle dohnat životní úroveň ve vyspělých státech.

Pokud mohu závěrem vyslovit i nemateriální přání, bude to přání, ať se nám v nahánění materiálních požitků neztratí smysl života. Narodili jsme se proto, abychom žili s lidmi a pro lidi, ne s věcmi a pro věci.

Do dalších let přejeme mnoho úspěchů Vám i Lovochemii i my. Děkuji za rozhovor.

S generálním ředitelem Ing. Luďkem Peleškou rozmlouval Miroslav Hvorka.