Vývoj nezaměstnanosti v létech 2000 až 2003

Vedoucí lovosické pobočky Úřadu práce Ing. Zdeněk Kaftan nám poskytl nejnovější statistiku o vývoji nezaměstnanosti. Graf názorně ilustruje situaci v našem regionu. V posledních letech se významně zdůraznila praxe řady zaměstnavatelů, kteří propouštějí zaměstnance na zimní období (stavebnictví, zemědělství). Špička výkyvu na přelomu let 2003 a 2004 je výrazně nižší a dlouhodobý trend naznačuje pravděpodobnost příznivého ovlivnění nezaměstnanosti zaměstnáváním občanů u japonských podniků, sídlících v našem městě. Vývojový trend znázorňuje plynulá čára. Počet 1400 uchazečů o zaměstnání odpovídá zhruba 13 %. Nezaměstnanost se v regionu pohybuje mezi 12 % v nejnižších polohách do 14,5% ve špičkách v zimních měsících.

(hv)

Co nového v Lovosicích

Návštěva zastupitelů měst v TRCZ

Na pozvání prezidenta společnosti Hitoshi Iwaty absolvovali dne 16.2.2004 zajímavou exkurzi ve výrobních prostorách společnosti TRCZ s.r.o. zastupitelé měst Lovosice a Litoměřice. Exkurse se zúčastnili starosta Jan Kulhánek, místostarosta Miroslav Závada a dalších 19 zastupitelů a zástupci společnosti DZCL, a.s. Za Litoměřice zde byl starosta Mgr. Ladislav Chlupáč, místostarostové Ing. Ivan Palán, Jiří Landa a Mgr. Petr Herman.

Z vedení japonské firmy doprovázel přítomné prezident společnosti Hitoshi Iwata, jeho asistent František Havlíček, který zároveň tlumočil průběh exkurze prezidentovi do japonštiny, dále personální ředitel Ing. Jiří Laštůvka a vedoucí výroby Roman Kincl. Ten také podal odborný výklad o výrobě a ukázal přítomným i polotovary a současné výrobky. Zastupitelé si prohlédli montážní haly, skladovací prostory i pracoviště administrativy. Po ukončení prohlídky odpověděli zástupci firmy dotazy. Tam jsme se dozvěděli, že současný stav zaměstnanců je 350. Do konce roku 2004 by se tento stav mohl zvýšit na 850 a do konce roku 2007 by mohl cílový stav pracovníků překročit i původně plánovaný počet 1000. V nejbližší době bude ve výrobě rozjetá i druhá směna.

Na závěr prezident Iwata přítomným poděkoval za velmi dobrou spolupráci a pomoc při stavbě továrny a zahajování výroby a vyslovil přání, aby tato spolupráce byla trvalá.

Text a foto (hv)

Co nového v Lovosicích

Co bude dál s lovosickým zámkem?

Lovosický zámek byl za kulturní památku vyhlášený v roce 1964 na základě rozhodnutí školské a kulturní komise tehdejšího Okresního národního výboru v Litoměřicích. Důvodem k tomuto prohlášení byla jeho kulturní hodnota a doklad o tvůrčích schopnostech člověka a to především v oboru řemeslného a uměleckého zpracování. O tom je důkazem vlastní stavba, interiéry i výmalba. V loňském roce se na lovosickém zámku dokončila velká akce, kterou byla oprava střechy. Akce byla velice nákladná - více jak 2,3 mil. Kč. Investorem byl vlastník zámku Krajský úřad v Ústí nad Labem. Vznikl požadavek, aby se splnily potřebné hygienické normy a udělaly se úpravy sociálního zařízení pro žáky v budově školy. Jaké jsou další záměry z pohledu památkové péče v opravách areálu zámku?

Na to jsme se zeptali pana Roberta Paťchy z odboru školství, kultury, tělovýchovy a památkové péče Městského úřadu v Lovosicích. „Můj zájem je především na objektech altánů, které jsou součástí zámecké zahrady. Zde je tradiční šindelová krytina ve špatném stavu, místy už některé šindele chybí. Záměr na jejich opravu byl projednán s ředitelem školy Mgr. Holvekem. Aby bylo možné opravu zajistit co nejdříve, pokusí se požádat o pomoc město. Město, podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, může dát příspěvek na opravu kulturních památek. Existuje ještě možnost požádat o dotaci z havarijního programu Ministerstva kultury, ale tam je podmínkou vlastnický vklad, který je min. 40% nákladů. Z důvodu vysokých nákladů na opravu střechy a dalších oprav v loňském roce je tato cesta málo pravděpodobná“.

Součástí areálu zámku je bývalá hospodářská budova č. p. 201 v ulici Osvoboditelů, která je dnes v majetku města a slouží jako dům k bydlení. Budova je součástí chráněného objektu zámku. Také zde jsou již nezbytné opravy, zejména je ve špatném stavu střešní krytina. „Dohodli jsme se, že podáme žádost do střešního havarijního fondu a pokud by se podařilo získat finanční příspěvek, tak by byla reálná šance, že by se s opravou střechy, pokud by akce byla vybrána, mohlo začít letos v září. Podmínkou ale je, že musí být finanční prostředky použity do konce roku. Pokud jde o zmíněné altány, nemyslím si, že by se potřebné finanční prostředky našly v tomto roce“, řekl nám pan Paťcha.

Text a foto (hv)

Putování za stromy

V několika článcích se vypravíme za zajímavými stromy v Lovosicích. Putování za zahájíme návštěvou památných stromů. Mimořádně významné stromy, tj. stromy zajímavé stářím, vzhledem, popř. stromy k nímž se váže nějaká historická událost, může orgán ochrany přírody vyhlásit za památné stromy. Tyto stromy jsou pak zvláště chráněny zákonem a každý památný strom je označen tabulí s malým státním znakem.

První z takto vyhlášených památných stromů roste na samém okraji Lovosic, v průmyslové zóně u bývalého lovosického cukrovaru. Strom na první pohled vypadá tak trochu jako „akát“, ale nenechme se zmást. Při bližším pohledu zjistíme, že se jedná o úplně jiný druh a sice dřezovec trojtrnný, latinský zvaný Gleditsia triacanthos. Tato dřevina pochází ze Severní Ameriky a u nás je jako solitéra ojediněle vysazována např. v parcích či zámeckých zahradách. Dřezovcům všeobecně vyhovuje umístění na výsluní, ale v polohách chráněných před větrem. Za zmínku rovněž stojí, že kupodivu docela dobře snáší zakouřené prostředí. Složené sudozpeřené listy s kopinatými lístky velmi připomínají listy „akátu“, květy jsou však drobné, zelené. Snad nejnápadnější jsou plody dřezovce, dekorativní, fialově hnědé, lesklé lusky, ve kterých jsou ukryta hnědá, čočce podobná, semena. Na rozdíl od nenápadných květů, jsou více jak 25 cm dlouhé, pokroucené lusky, skutečná ozdoba, neboť zůstávají na stromě, ještě dlouho po tom, co listy dávno opadaly. Při prohlídce stromu, nesmíme zapomenout na mohutný kmen. Obvod kmene, změřený ve výšce 130 cm, činí 330 cm. Kmen a silné větve jsou opatřeny trojdílnými, mohutnými, hnědočervenými ostrými trny, které jsou většinu ve skupinkách po třech. Právě uspořádání trnů po třech, je obsaženo v názvu dřeviny, mohou však být pěstovány i beztrnné kultivary, které mají jemnější olistění.

Ing. Dagmar Robková
foto (hv)

Nahoře je snímek dřezovce trojtrnného rostoucího v areálu lovosického cukrovaru, na snímku dole jsou lusky, stejně jako na daším snímku jsou trny dávno potom, co strom shodil na zimu svoje olistění…

Země, která oplývá mlékem a strdím

Od dob praotce Čecha se naši předkové a nyní i mnozí naši současníci zabývají včelařením. V roce 2002 bylo v Čechách evidováno 52 768 včelařů a 517 743 včelstev, 97% včelařů je registrováno v Českém svazu včelařů. Lovosičtí včelaři bilancovali rok 2003 na výroční schůzi v Kulturním středisku Lovoš Lovosice 6. března. Zhodnotili zdravotní stav včel, výsledky chovu a vyměňovali si zkušenosti. Naplněný sál vyslechl také přednášku pracovníka Výzkumného ústavu včelařského Dalibora Tintěry o racionálních metodách chovu včel. Lovosičtí včelaři ovšem kromě o svá včelstva pečují také o své pokračovatele.

O lovosický včelařský potěr se dlouhá léta staral pan Antonín Moravec, ředitel školy ve výslužbě. Po něm dětský včelařský kroužek při DDM ELKO v Lovosicích vedl pan Radek Geletič a to od podzimu 2000 do 31.8.2003. Pro zaneprázdnění tuto činnost přestal vykonávat a tak v září 2003 po něm převzal štafetu pan Aleš Pelikán, kterého jsem požádala, aby našim čtenářům pověděl něco o činnosti kroužku a o včelaření na Lovosicku.

Pane Pelikáne, od kdy se zajímáte o včelaření, jste asi členem ZO Českého včelařského svazu v Lovosicích?
O včelaření se zajímám od svých deseti let, kdy jsem začal navštěvovat včelařský kroužek pod vedením pana Antonína Moravce. Od dvanácti let jsem začal chovat svoje vlastní včely, a s přestávkou v době studia v Praze a základní vojenské služby, včelařím dodnes, nyní se šestnácti včelstvy (panu Pelikánovi je v současnosti třicet let). Jsem také členem ZO Českého svazu včelařů v Lovosicích.

Kolik dětí do kroužku chodí a v jakém věku? Jsou tam i děvčata? Co se děti v kroužku učí?
Náš včelařský kroužek navštěvuje nyní cca 10 dětí ve věku 10 - 14 let, z toho jsou tři děvčata. Děti se v kroužku učí nejen teoretické znalosti o životě včel, jejich anatomii, nemocích a škůdcích, ale i praktické zacházení s včelařskými pomůckami, ošetřování včelstev během roku, jejich léčení a i vytáčení medu.

Kolik má kroužek včelstev a kde?
Kroužek má nyní tři včelstva umístěná na zahradě pod Lovošem. Jejich počet hodláme rozšířit na pět, aby každá dvojice měla na starosti jedno včelstvo.

Jsou včely v Lovosicích zdravé, netrpí varroázou?
Varroáza je v současné době rozšířena po celém našem území. V podletí a na podzim probíhá ošetření proti roztoči Varroa a vše perfektně řídí Český svaz včelařů ve spolupráci s veterinární správou. Ve výsledcích je na tom naše republika nejlépe ze všech států, protože ošetření je povinné a tak se sice varroáza vyskytuje, ale nepůsobí žádné větší škody narozdíl od ciziny, kde jsou známé plošné úhyny mnoha včelstev.

Kolik je v Lovosicích dospělých včelařů a kolik včelstev? Kdo je předseda lovosické organizace?
Základní organizace Českého svazu včelařů Lovosice má v současné době 42 členů, kteří zazimovali 215 včelstev v Lovosicích a okolních obcích. Předsedou lovosické organizace je přítel Jiří Vaněk, který je zároveň naším největším včelařem a včelaří ve Vchynicích.

Pořádá se ještě soutěž Zlatá včela (na jedno kolo v Lovosicích se pamatuji, tenkrát jsem panu Moravcovi pomáhala s organizací)? Jak jsou na tom lovosické děti?
Soutěž Zlatá včela se pořádá každé dva roky, vždy oblastní (krajská) kola a pak kolo celostátní. Letos bude oblastní kolo pro ústecký kraj v Třebenicích 17. dubna. Z tohoto kola postupují vždy tři nejlepší do kola celostátního. Mladí lovosičtí včelaři pravidelně postupují do národního kola, kde dosahují velmi slušných výsledků, máme i jednoho celostátního vítěze.

V poslední době se psalo o pančovaných medech, zvláště z dovozu. Kde byste doporučoval koupit med v Lovosicích, mají včelaři nějakou svoji prodejnu?
Med bych vždy každému doporučoval koupit přímo u včelaře, neboť to je vždy jistota kvalitního medu bez reziduí antibiotik, která se často vyskytují v dovozových medech v obchodní síti. U nás žádné cizí látky v medu nehrozí, protože v ČR je zakázáno zákonem používání antibiotik k léčení včelstev. Antibiotika se používají k léčení moru včelího plodu, který se v naší oblasti vůbec nevyskytuje a v celé ČR jen v několika ohniscích. V Lovosicích je i včelařská prodejna v Žižkově ulici, kde je též kvalitní med k dostání.

Píchla Vás někdy včela, co je dobré použít na otok?
Každý včelař jistě dostal a dostane za svůj život mnoho žihadel a ani už mu to nijak nepřijde, protože jeho tělo si již vytvořilo protilátky. Po píchnutí včelou se musí žihadlo ihned odstranit, tzn. vyškrábnout nehtem, nebo ostrým předmětem, ale nikdy žihadlo nemačkat, protože bychom si vpravili všechen jed do rány. Potom je dobré místo omýt a při otoku použít Calcium mast, Fenistil gel, případně ocet, nebo rozkrojenou cibuli.

Chtěl byste něco vzkázat začínajícím včelařům?
Nejen začínajícím včelařům, ale i všem lidem bych chtěl vzkázat,ať si váží přírody a hlavně teď, začátkem jara, ať neničí přírodu a netrhají první květy, zejména vrb (známé kočičky), které jsou pro včely prvním zdrojem pylu, tolik potřebného v předjaří. Devět desetin užitku včelstva je v hodnotě opylování kulturních i planých rostlin a jen desetina je v hodnotě včelích produktů. Včely tím dávají mnoho celé společnosti, bez jejich pomoci by vyhynulo mnoho rostlinných druhů a to by nebyl pro nikoho veselý pohled.

Souhlasím s Vámi, že je potřeba si přírody i včel vážit. Naši předkové je měli natolik v úctě, že říkali, že včeličky umřely (nikoli pošly nebo ještě ošklivější synonyma). Je nutno o ně pečovat i dnes. Přeji Vám, dětem z kroužku i všem včelařům, aby byly jejich chovy včel úspěšné a zdravé.

Děkuji za rozhovor.

S panem Alešem Pelikánem rozmlouvala Eva Hozmanová

strana 4

Strana 4