Červenec 2003 | Lovosický dnešek - Strana 6 |
Představujeme vám Odbor správníPůvodně se jmenoval a to v roce 1991 odbor organizační a správní, později byl přejmenován na odbor správní, sociální a vnitřních věcí (sociální agenda se postupně rozrůstala). V roce 1997 byl z původního odboru vydělen odbor sociálních věcí a zdravotnictví, od té doby až do 31.12.2002 nesl odbor název odbor správní a vnitřních věcí a jeho vedoucí byla paní Zdeňka Fleková. Do pracovní činnosti odboru spadala kromě civilně správní problematiky například kultura a sport včetně památkové péče, školství, počítačové centrum a městský rozhlas. Odbor také zajišťoval technicky i administrativně organizaci voleb do parlamentu i voleb komunálních. Zabezpečoval i komunikaci MěÚ se společenskými organizacemi. K 1.1.2003 zůstala v odboru správním v podstatě »pouze« oblast civilně správní problematiky, vedoucí tohoto odboru byla jmenována paní Zdeňka Fleková. Paní Fleková, většina občanů města Vás sice určitě zná, přesto by čtenáři jistě uvítali pár slov i o Vás. Kolik zaměstnanců má nyní nový odbor správní? Slyšela jsem, že v současnosti sídlí část Vašeho odboru také v Litoměřicích. Jaké služby poskytuje matrika a jak spolupracuje s centrálním registrem obyvatelstva? Mají některé obce Lovosicka vlastní matriku, nebo opačně – pro kolik obcí tuto agendu Váš odbor zpracovává? Přestupková agenda se Vám nyní asi rozroste. Již v minulých letech jste vyřizovali přestupky i pro některé další obce a nyní přibývají další. Jaké přestupky ve Vaší agendě převládají? Jak dlouho trvá vyřízení nového občanského průkazu a cestovního pasu? Kolik to stojí, platí se kolky nebo v hotovosti? Jaké další činnosti Váš odbor provádí? Chtěla byste na závěr něco vzkázat lovosickým občanům? Věřme, že vyřizování bude pro občany v nové budově jednodušší a těší nás, že i historicky první referendum se po všech stránkách (nejen organizační) vydařilo. Děkuji za rozhovor. S paní Zdeňkou Flekovou, vedoucí odboru správního, rozmlouvala Ohlédnutí Ze starých kronikPřípad zotavovny v LeskéNa jaře 1948 zřídilo SRPŠ svépomoci rekreační středisko v bývalé národní škole v Leské u Třebívlic. Dále citace: Rodiče a školní zaměstnanci uvedli ve volném čase tuto zanedbanou budovu do řádného stavu. (Od počátku července do konce srpna 1948 se zde děti rekreovaly.)V měsíci dubnu 1949 opravili SRPŠ a zaměstnanci školy v zotavovně Leské některé závady, byla přestěhována kuchyně do suterénu, byla zřízena zásobárna na potraviny, instalován vodovod do kuchyně a prádelny atd atd. (Děti se zde v r. 1949 rekreovaly od 1.V. do 31.VIII.) V jarních měsících r. 1950 byla budova zotavovny v Leské na náklad MNV v Lovosicích celá vymalována a zaměstnanci školy a SRPŠ po malířích celá uklízena. (Opět zde děti z lovosických MŠ prožily celé léto.) Na příkaz ONV (školní referát) byla přes veškeré námitky SRPŠ a MNV v Lovosicích zotavovna zrušena a zřízena opět národní škola. (Tolik citace - já jen konstatuji, že veškerá dobrovolná práce mnoha lidí vešla vniveč, protože pro potřeby Národní školy musela být budova upravena znovu a jinak. Navíc v Lovosicích bylo v té době mnohem horší životní prostředí než v současnosti a děti tuto školku v přírodě ze zdravotních důvodů určitě potřebovaly.) Patronát Deli nad 2. mateřskou školouDne 1.XII. převzala továrna Deli patronát nad zdejší MŠ. Děti byly pozvány do továrny, kde byly srdečně uvítány, zazpívaly pak několik písní do závodního rozhlasu. V měsíci prosinci dostaly děti zdejší školy v rámci akce „Deli vojákům“ vánoční balíček pro jednoho vojína. Balíček obsahoval kuřivo a několik drobných dárků.(Zřejmě byl vojákovi balíček ze školy poslán, protože:) Po Vánocích obdržely děti dopis Miroslava Dvořáka, který dětem poděkoval za pozornost. (Jaký to mělo mít účel, posílat kuřivo prostřednictvím dětí, mi není jasné, ale asi si měly děti vojáků vážit, nebo něco podobného.) Dne 19.XII.1950 byla v závodní jídelně uspořádána vánoční besídka. Besídky se zúčastnili rodiče i dělnictvo patronátního závodu. Patronátní závod zapůjčil pro děti MŠ svoji rekreační budovu v Opárenském údolí, kde děti pobyly v měsíci červenci a srpnu. Tentokrát však byl pobyt spojen s mnoha potížemi. V budově nebyla pitná voda, takže se musela dovážet až z Malých Žernosek. Užitková voda se donášela z potoka, což práci velmi ztěžovalo. Dále vypukly spalničky a kožní vyrážky. Vybudování dětského hřištěV dubnu 1952 schválil MNV žádost SRPŠ a přidělil 2. mateřské škole stavební parcelu v Husově ulici. Členové SRPŠ dobrovolnými brigádami upravovali po večerech toto místo, aby děti v letních měsících si mohly hrát na zdravém vzduchu. Na těchto pracích bylo brigádnicky odpracováno přes 200 hodin a odvezeno 7 traktorů odpadu. K hřišti byl dále bezplatně propůjčen pí M. K. sousedící pozemek, kde byla plánována stavba terasy pro děti.Se stavbou bylo započato na podzim 1952, ale děti přes letní měsíce hřiště již používaly. Od 27. října se pokračovalo se stavbou, pracovalo se dlouho do večera. Poté byla stavba pro nepříznivé počasí zastavena. Z rozhodnutí MNV a KNV byl pozemek přidělen na stavbu bytových jednotek pro příslušníky SNB. Po mnoha intervencích u vedoucích činitelů závodu Deli byla propůjčena ohrada naproti škole, která však byla opět v takovém stavu, že musela býti brigádnicky vyklízena a upravena tak, aby se pozemek mohl používati na hřiště. (To už snad opravdu nejde ani komentovat! Chudáci děti, rodiče i zaměstnanci.) Hz Jó, jó… říkávali: Na konci všeho našeho snažení je člověk. Právě, právě: bohužel až na konci… |
|
||||||||||||
Strana 6 |