Z historie města

Nové archeologické nálezy v Lovosicích.

Snímek zachycuje práci archeologů v Prosmykách. Jsou to lidé živí, na rozdíl předmětu jejich výzkumu, jsou i veselí a svojí práci provádějí s maximální pečlivostí. Jejich práce je vidět na všech fotografiích k článkům.

Využíváme mezičasu, před dalším pokračováním v seriálu článků o pravěkých objevech v Lovosicích, k malému zastavení a rekapitulaci. Také bychom rádi představili autora článků pana Marka Půlpána, pracovníka Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Zastihli jsme ho, kde jinde, než v terénu. A krátce vedli řeč:

Koncem května proběhla skrývka ornice na 4. zóně PLCL v prostoru mezi výrobní halou společnosti Tris a Aoyama, kde se připravuje výstavba logistického centra firmou Indes Invest. Tato plocha, s ohledem na archeologické objekty, je negativní. Přípravné práce pro další výstavbu mohou pokračovat bez jakéhokoliv omezení. Do současné doby se na této zóně žádné jiné archeologické nálezy nevyskytly. Pouze prostory pod haldami ornice dosud prozkoumány nebyly. Po odvozu ornice bude ještě na těchto místech proveden průzkum.

Dále jsou kontrolovány práce na 2. průmyslové zóně naproti Lovochemii. Stavba inženýrských sítí byla průběžně archeology kontrolována a ani zde se zatím na žádné pravěké stopy nenarazilo.

Toto je pan Marek Půlpán, který vás ve svých článcích informuje o archeologických výzkumech.

Archeologové se plně soustřeďují na plochu 1. průmyslové zóny vedle Lovochemie, směrem na bývalou obec Prosmyky. O tom nám pan Půlpán řekl: „V kanalizační přípojce, vedoucí od Labe k průmyslové zóně byl zdokumentován např. jeden podsklepený dům v Prosmykách. Kromě poměrně mladé historie jsme narazili i na památky značně starší. Na nezastavených parcelách domů, přesněji řečeno na přilehlých pozemcích, jsme ve výkopu pro kanalizaci objevili objekty z mladší doby železné. Tuto dobu označujeme také jako dobu laténskou. Čtenářům spíše napoví skutečnost, že se jedná o první historicky doložené etnikum na našem území, tedy o Kelty. Aby práce co nejméně zdržovali, zvolili archeologové metodu, že do výkopu, po rychlé kontrole, nechají položit kanalizační potrubí. Teprve potom provádí, na vytypovaných místech, podrobný průzkum.

Na otázku, jaká je pravděpodobnost dalších archeologických nálezů v Lovosicích, pan Půlpán odpověděl: „Kdekoliv na katastru Lovosic a přilehlých obcí, např. v Prosmykách, Mlékojedech, Lukavci, jsou další nálezy velmi pravděpodobné. Hustota osídlení zde v pravěku i středověku byla výrazná. Lovosičtí občané mohou být na svojí historii pyšní. Okolí Lovosic není ledajaká lokalita. V rámci konkrétních kultur přesahuje význam hranice nejen našeho regionu, tzn. Ústeckého kraje, ale i hranice Čech. V určitých historických obdobích mají tato naleziště celoevropský význam.“

V závěru rozhovoru nás pan Marek Půlpán požádal o vyslovení poděkování touto cestou investičnímu technikovi odboru regionálního rozvoje a správy města panu Jiřímu Kroupovi a všem dalším zainteresovaným pracovníkům za jejich vstřícnost, ochotu a trpělivost.

Text a foto (hv)

Víte kde je Šibeniční pole?

Podle gruntovní knihy z roku 1727 se v místech kalových rybníků u cukrovaru původně říkávalo »U starého rybníka«. Později tam stávaly tři kříže a proto také se začalo místu říkat »Rybník u třech křížů«. Potvrzuje to Josefínský katastr (jakási tehdejší katastrální kniha), z let 1785 až 1789. Poli, které se odtud táhlo směrem na Lukavec se říkávalo Šibeniční pole. Šibenice stávala v místech dnešního nadjezdu nad nádražím ČD, kde do šedesátých let stávala Reiserova cihelna a vápenice. Tady stávala i lovosická katovna. Zápis v gruntovní knize z roku 1729 nazývá toto místo jako »U lovosického hrdelního práva«. V těch dobách míval každý vrchnostenský úřad hrdelní právo a popravčí místo, svou šibenici. Marie Terezie v  roce 1766 toto hrdelní právo nižším vrchnostem odňala a tak měly v litoměřické oblasti právo hrdelní jen soudy v Litoměřicích a Ústí nad Labem.

Na památku byla právě v místech, o nichž píši, postavena socha Svaté Barbory, krásné barokní dílo sochaře Edera z Budyně nad Ohří. Po více než sto letech byla socha na náklad Josefa Krna, majitele hotelu »U dráhy« (na místě dnešního areálu Kulturního střediska Lovoš), renovována a přemístěna do malého lapidária za kostelem Svatého Václava.

Dne pátého února 1758 byl litoměřickým soudem předán lovosickému městskému soudu provinilec Florián Edelmann, nad nímž byl vynesen rozsudek trestu smrti oběšením, potvrzený odvolacím soudem v Praze. Poprava byla vykonána osmnáctého srpna 1758 na lovosické šibenici litoměřickým katem.

To byla poslední poprava v Lovosicích. Město mělo v souvislosti s touto exekucí vydání šedesát zlatých a třicet sedm krejcarů. Spravedlnost holt něco stojí...

RoS

LOVOSICE

Soutěž vyhlášenou v Lovosickém dnešku č. 6 o největší počet slov sestavených z písmen, která obsahuje jméno našeho města, vyhrál jednoznačně pan Milan Sailer z Lovosic a to i přesto, že jsme mu řadu slov neuznali. Za to naopak jsme mu uznali vlastní jména, protože jsme je zapomněli dát mezi omezení.

GRATULUJEME ! Počínaje tímto číslem má pan Sailer Lovosický dnešek k dispozici zdarma až do čísla 6/2004.

Redakce

Nepřehlédněte

Výsledky referenda o přistoupení České republiky k Evropské Unii v Lovosicích

Účast ve volbách byla trošičku pod celostátním průrměrem, za což všem, kteří přišli volit, děkujeme. Děkujeme i těm, kteří řekli NE, protože jejich účast je vizitkou zájmu o budoucnost nejen Lovosic, ale celé republiky.

Počet platných hlasů: 3.751,
to je asi 50,88% oprávněných voličů dle seznamů

Počet hlasů „ANO“:	2.884,	což je 77%
Počet hlasů „NE“:	867,	což je 23%

Blahopřejeme všem EUROoptimistům