Městská knihovna Lovosice přivítala v úterý 11. února cestovatele Karla Starého s geografickou přednáškou Zimní Island – cesta za polární září. Cestovatelské přednášky pana Karla Starého mají v Lovosicích již tradici a vždy přilákají mnoho zájemců; přednášel v Lovosicích například o plavbě po Indickém oceánu (Reunion, Mauritius, Seychely, Madagaskar), o Japonsku, Sibiři a Vladivostoku nebo Jamajce. Nezapomenutelná byla přednáška o KLDR.
Karel Starý procestoval doslova celý svět, pracuje totiž už skoro 30 let jako průvodce cestovní kanceláře Nomád, kde připravuje většinu exotických zájezdů. Jezdí do našeho města vždy v zimě, ale tentokrát měl cestu ztíženou. Na dálnici při cestě z Vysočiny ho zaskočily občasné prudké poryvy větru poslané orkánem Sabine, takže cesta byla skoro až nebezpečná. Nakonec ale šťastně dojel. I návštěvníci měli s docházkou problémy.
Island je posledních několik let jeden z hlavních cestovatelských hitů v Evropě. „Dnešním tématem je cesta na sever v zimním období, kdy ještě polární noc vládne po většinu dne a podtrhuje úchvatnou romantickou krásu islandské přírody. V době, kdy je slušná naděje na spatření magické polární záře – stačí jen trocha štěstí, aby si člověk odvezl celoživotní zážitek. Ale i když se nepodaří, Island je tak úžasným místem, že z jeho návštěvy nemůže být nikdo zklamán. Nespočet vysokých a mohutných vodopádů i aktivních sopek nebezpečně ukrytých pod ledovým příkrovem, čedičové skály a útesy, islandští koníci na rozlehlých pláních, farmy s turfovými střechami, všude spousta prostoru a volnosti. Výpary z fumarolů a výstřiky gejzíru Strokkur ohřívají mrazivou náhorní planinu pod ledovci. Burácející vlny oceánu atakují černé lávové pláže i ostré jehly útesů Reynisdrangar. Jezero Jökulsárlón pokryté ledovými krami v zimě ještě více připomíná krajinu v blízkosti Severního pólu a koupel v termálech, horkých říčkách nebo léčivé vodě Modré laguny není nikdy tak příjemná jako právě v zimě,“ uvádí přednášející Karel Starý.
Island je země mnoha kontrastů, barev a vůní. Drsná krása zdejší přírody neumožnila lidem konzumovat kulinářské lahůdky, většinou šlo jen o to něčím zaplnit žaludek a přežít. Proto nám místní pokrmy můžou připadat poněkud zvláštní a nevábné. Vyhlášenou islandskou specialitou jen pro statečné a otrlé je třeba hákarl, sušený a na kostičky nakrájený žralok grónský, který se před konzumací musí nejdříve zbavit jedovatých neurotoxinů a čpavku. Proto se na několik týdnů zakope do země zatížen kameny a poté se suší ve větru. Ačkoli dnes už se tento proces provádí modernějšími průmyslovými metodami. Chuť není ještě tak otřesná jako zápach, který se z otevřené krabičky s kousky hákarla vine. Ochutnají jen opravdu odvážní. Ale Islanďané mají podobných „lahůdek“ daleko víc. Aby se vše dobře vstřebalo a neublížilo, doporučuje se jídlo spláchnout brennivínem, místní tradiční pálenkou zvanou Černá smrt. Jde o akvavit připomínající naši kmínku a je v něm cítit i lékořice. To je tradiční islandská bylina, kterou od raného dětství konzumují ve formě bonbónů i místní děti.
V Evropě není žádné jiné místo, které by se v mnoha ohledech mohlo Islandu rovnat. Nikde jinde není možné sledovat střet desek zemské kůry v takovém rozsahu a podobách, jako právě na Islandu, kde se geologicky stýká Evropa s Amerikou. Ostrov „ohně a ledu“ je úchvatný a zajímavý v každém ročním období. Ale v zimě, kdy noc vládne nade dnem a podtrhuje tak romantickou krásu islandské přírody, je prostě výjimečný. „Island v zimě za návštěvu určitě určitě stojí,“ zdůrazňuje znovu na konci přednášky Karel Starý.
hz, foto archiv K. Starého