Rozhovor měsíce
Na zdravotnické téma
Lovosický dnešek požádal MUDr. Viktora Jenšovského, odborného plicního lékaře, provozovatele a majitele zdravotnického zařízení, o rozhovor k problematice nejen plicních chorob a jejich prevenci, ale i k provozu, službám a činnosti jeho zdravotnického zařízení.
V úvodní odpovědi můžete, pane doktore, představit Vaše zdravotnické zařízení a sdělte prosím, jaká je jeho role ve zdravotním systému tohoto regionu. Jak spolupracujete s ostatními zdravotnickými zařízeními?
Zdravotnické zařízení je plně integrováno do zdravotnického systému lovosického regionu. Svoji polohou i spektrem odborností však poskytuje služby i pacientům z celého bývalého litoměřického okresu. Zejména specializovanou péčí v oborech interní lékařství, plicní lékařství a radiodiagnostika. Tyto odbornosti jsou smluvně zajištěny s pěti největšími pojišťovnami. Odbornou úroveň garantují celkem čtyři druhoatestovaní lékaři s dlouholetou praxí v nemocnicích či klinikách. Je nutné zdůraznit, že běžný provoz zařízení zajišťuje tým středního zdravotnického personálu, bez něhož si nelze dnešní podobu poskytovaných služeb vůbec představit. během ordinačních hodin se tedy lékař může věnovat jen a jen svým pacientům. Spolupráce s ostatními specialisty je velmi dobré úrovni. Stejně tak i s praktickými lékaři a s nemocničními zařízeními v Litoměřicích a Roudnici n/Lab. V případě nutnosti vysoce specializovaných vyšetření jsou naši pacienti vyšetřeni na pražských klinikách či nemocnici v Ústí nad Labem. Velkým přínosem pro občany, ale i pro lékaře bylo otevření chirurgické ambulance MUDr Dvořáka. Jeho moderní pracoviště s operačním sálem ve spojení s rentgenovým komplementem umožňuje precizní diagnostiku i léčbu akutních stavů a úrazů.
Můžete prosím říci, jaké jsou ordinační hodiny? Obor, ve kterém působíte je, z úvodního odstavce, jasný. Jaké nejčastější léčebné metody a postupy jsou používány? Jak je využívána diagnostika a technická zařízení, která nepatří k levným záležitostem. Můžete toto Vaše zařízení stručně představit?
Ordinační hodiny jsou v pondělí a úterý odpoledne, ve středu a pátek dopoledne. Pro rentgenové pracoviště, panoramatický zubní rentgen je doba poskytování služeb obdobná. Pro očkování proti tuberkuloze je lépe se informovat. Veškeré přesné časy jsou vyvěšeny při vstupu do budovy. Na Vaší otázku ohledně nejčastějších léčebných metod a postupů nelze obecně odpovědět. To vždy závisí na povaze obtíží a na potřebě jakými postupy a za pomoci „čeho“ poté provést stanovení možné diagnózy. Nicméně u určitého typu obtíží jsme, na základě provedení rentgenového vyšetření srdce a plic, ekg vyšetření srdce a funkčního vyšetření plic schopni se ke stanovení příčiny obtíží velmi přiblížit. Máme velmi dobré moderní diagnostické přístrojové vybavení, které splňuje i požadavky amerických a evropských odborných lékařských společností.
Nyní trochu statistiky. Jak je to s problematikou plicních a respiračních chorob v této oblasti a jaký je trend? Tento region v rámci republiky patří mezi ty zatíženější co se týče ovzduší a proto se nabízí srovnání i s jinými regiony z tohoto pohledu. Jaké jsou nejčastější choroby vašeho oboru, které řešíte? Je to, zápal či tak obávaný karcinom plic, nebo astma? Jaká je situace a trend s TBC a černým kašlem, tedy choroby které byly oficiálně pro veřejnost před lety vymýceny? V čem spočívá předcházení či prevence, v rámci možností, plicním chorobám vůbec? Základem je jistě nekuřáctví. Anebo je to více faktorů? Navíc, za banálním kašlem, může být i choroba vážnější?
Obecně lze konstatovat, že množství nemocí z oblasti plicního lékařství je na vzestupu. Nutno podotknout, že nemoci plic nejsou jenom asthma, chronický zánět průdušek, zápal plic či tuberkuloza. Obrovskou část onemocnění plic tvoří projevy jiných nemocí na plicích. Téměř všechny karcinomy metastazují do plic, množství systémových nemocí jako sklerodemie, revmatoidní arthritida se mohou projevit na plicích, plicní hypertenze při onemocnění srdce, srdeční nedostatečnost, leukémie, poruchy srážlivosti krve, zánět plic u diabetu a poruch imunity. Ale i užívání některých léků a další choroby. Uvedené souvisí s Vaším konstatováním, že za banálním kašlem může být i choroba vážnější. Ale netřeba chodit s kašlem hned k lékaři. K chorobě vážnější je třeba doplnit, že pokud trvá kašel nově více jak tři měsíce, pak je dobré lékaře navštívit. Ohledně výskytu tuberkulozy (TB) se Česká republika neliší od Rakouska či Německa se svými 8 pacienty na 100 tis. obyvatel. Nicméně celosvětově TB přibývá. a jsou to bohužel i mutanty bakterií, které nejsou citlivé na dosud objevené léky. TB se tedy opět stává chorobou, která v některých případech nelze léčit, je velmi nakažlivá a vede ke smrti. Rezervoárem této choroby je Afrika a země bývalého Sovětského svazu. Tedy ne tak daleko od nás. V lovosickém, regionu v r. 2007 byly 3 případy nonrezistentní TB. Zde je však nutno zdůraznit důležitost provakcinace (očkování) dětí proti TB, které sice nemusí uplně onemocnění zabránit, ale zabrání těžkým smrtelným formám a může zabránit rovněž rozvoji onemocnění při nakažení se neléčitelnými mutanty TB bakterií. Vámi zmíněný černý kašel býval ještě v 50 letech minulého století pro děti onemocnění smrtelné. Po zavedení očkování byla v 50 letech tato smrtelná hrozba odvrácena. Nicméně očkování není schopno zabránit výskytu vážných forem onemocnění. Léčba pomocí antibiotik může trvat i v některých případech 2 měsíce.
|
| Nový digitální rentgen ve středisku |
Léčba plicních chorob z titulu kouření je jistě nákladná. Někteří konzumenti nikotinu oponují tím, že si léčbu předplatili, když státu, který má „pod palcem“i pojišťovny, odevzdali značné finanční částky ve formě spotřební daně za cigarety. Co říkáte tomuto, řekněme podivnému, názoru? Můžete uvést z Vaší praxe nějaký příklad finanční nákladnosti léčby plicní choroby?
Žijeme ve 21. století. Škodlivost kouření tabáku je již prokázána na 100%. Vím, že Vámi uváděné názory existují a domnívám se že není třeba je jakkoliv komentovat. Vím také, že osoby tyto obskurní názory proklamují pouze do doby, než skutečně onemocní rakovinou. Několik takových pacientů jsem měl... Léčba plicní rakoviny se pohybuje ve stotisících až milionech korun. Ptáte-li se na „cenové relace“ dalších chorob tak mohu uvést, že běžně léčený ambulantní zápal plic vč.diagnostiky a kontrol u lékaře „vyjde“ kolem 5 000 Kč. při pobytu v nemocnici vynásobte sumu 10. Víte, asi by bylo dobré, kdybychom my všichni občané věděli kolik stojí zdravotní péče. Jistě by pak nikdo netvrdil, že zdravotnictví je zadarmo a podobné nesmysly.
Nyní trochu z jiného soudku. Povodeň 2002 byla pro Vaše zařízení, ale zřejmě i Vás osobně, obrovsky tvrdou zkouškou. Jak na to s odstupem času vzpomínáte, a co vše to tehdy vyžadovalo, aby bylo Vaše zařízení co nejdříve zprovozněno? Škody přímé a nepřímé tehdy dosahovaly, předpokládám, až sedmiciferného čísla? Nepohrával jste si s myšlenkou o ukončení činnosti a t. zv. to „zabalit“?
Určitě máte pravdu. Byla to velmi stresující situace. Výše vodní hladiny v přízemí byla 160 cm. Díky pomoci kamarádů, zaměstnanců jsme během 14 dní opět obnovili provoz. Nicméně škody byly značné. Navíc to bylo umocněno tím, že se jednalo o záležitost existenční a to i pro zaměstnance. Kdysi v 70 letech minulého století na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové jsem se dozvěděl, že po jakési plánované diverzní akci dojde k rozrušení vltavské kaskády a tím k rozsáhlé povodni. Byl vypracován scénář i mapy, kde všude bude voda. Tato katastrofa tehdy měla účelově a zásadně poškodit národní hospodářství, rozvrátit tehdejší politický systém Československa a tím zasadit úder celému socialistickému společenství. Tak jsem si vše po 30 letech vybavil v paměti a jsem nesmírně rád, že rozhodující úder v roce 1989 byl veden lépe a jinak, a že v r. 2002 jsme všichni byli již v úplně jiné zemi, oproštěni od ideologických nesmyslů a za pomoci celé Evropy se podařilo následky povodně zvládnout. Ale faktem je, že i myšlenka „zabalím to“ byla na pořadu dne a vážně jsem uvažoval o přestěhování se do Hessenska (SRN), kde jsem začátkem 90 let pobýval.
Medicína jde „mílovými“ kroky kupředu. Dovolte trochu osobní otázku. Jak sledujete vývoj ve Vašem oboru, a kde získáváte informace? K nutnosti lékařské erudice patří jistě celoživotní vzdělávání a případně publikační činnost. Jak si stojí české plicní lékařství ve srovnání s vyspělým světem?
Ano. Pokrok a vývoj v medicíně je obrovský. Je dobré vědět, že jasně nejvyspělejší zemí v oblasti vývoje léků, přístrojů a technologií v medicíně jsou USA.
Celoživotní vzdělávání k medicíně patří. Práce lékaře nejsou jenom ordinační hodiny, ale i další hodiny učení, vyhledávání informací atd. k udržení erudice a kontaktu s vývojem jsou nutné kontakty se zdravotnictvím i ostatních zemí, ať prostřednictvím kongresů, či členství v cizích odborných společnostech a podobně. Stejně tomu tak je i v ostatních profesích a medicína není výjimkou. Otázka srovnání s vyspělým světe? Snad si odpovíte sám. Srovnejte si prosím životní úroveň západoněmeckého, francouzského nebo britského důchodce, dělníka, lékaře se životní těchto lidí u nás. Úroveň zdravotnictví jenom kopíruje životní úroveň a bohatství státu.
V závěrečné odpovědi můžete se zmínit i o jiných tématech, která nebyla zmíněna a považujete je za zajímavá?
Chtěl bych závěrem poděkovat našim pacientům za důvěru, které si nesmírně vážíme. Také musím poděkovat všem zaměstnancům, bez kterých by provoz zdravotnického zařízení nebyl možný.
Děkuji Vám, pane doktore, za rozhovor.
- jv -