Kdy se co zaplavilo?

Při každé povodni budeme sledovat, kam až vodní hladina dosáhne a dělat různá znamení na zdech postižených staveb. Ale porovnat výšku hladiny s řídícím vodočtem na zdymadle v Ústí nad Labem, podle kterého se řídí všechny povodňové aktivity v naší oblasti, přímo ve městě není možné. Historické vodočty, které byly v Lovosicích umístěny na několika místech zmizely i se stavbami a nikdy nebyly obnoveny. Oficiální označení kulminace Labe ze srpna 2002 na některých domech je, značky mají i přesně určenou nadmořskou výšku. Vodočet, který je umístěný na lovosickém zdymadle při velké vodě nebývá přístupný. V roce 2002 ho dokonce obrovská povodeň odnesla a znovu obnoven byl až v dubnu 2003. Přímo ve městě přesně zaměřený vodočet chybí. Bylo by poměrně složité jeho umístění tak aby mohl odečítat hladinu od normálu až např. po dvacetiletou vodu. Myslím si, že by ale stálo za úvahu provést přesné zaměření některých důležitých výškových kót ve městě s přesným udáním výšky v metrech nad hladinou Baltického moře. Tato tabulka by mohla sloužit k orientaci při každé povodni. Zaměření není a tak nezbývá než s odečtem výšky hladiny při povodni improvizovat.

Prostým změřením a přepočtem na centimetry udávané řídící hladiny vodočtu na zdymadle v Ústí nad Labem mi vyšla takováto tabulka. Ve druhém sloupci jsou odpovídající hodnoty odečtu v metrech nad hladinou Baltického moře podle zdymadla v Lovosicích. Změřené údaje jsou pochopitelně bez záruky na absolutní přesnost, ale snažil jsem se.

Připravil (hv)

Povodně, jakožto nutný přírodní jev, doprovázejí lidskou společnost od jejích civilizačních počátků. Každoročně se z médií dozvídáme o katastrofálních záplavách pravidelně se opakujících na území mnoha států světa a pročítá-li člověk staré letopisy, seznámí se s historií záplav za celé tisíciletí.

Z nejstarších záznamů o povodních uvádím (doslovná citace – starší čeština - Podzimek, Josef: Dolní Labe.):...V letech 962...až do moře vody velikou škodu činily... 1059...mnoho vsí se v Čechách potopilo..., Děčín byl zničen..., 1118 - výška hladiny 11,07 m, 1203...povodňové mnoho vsí zkazili okolo Oustí a Litoměřic... 1272...všechny mlýny polámala a mnoho lidí ztopila...

Věhlasný český letopisec Kosmas o velké povodni v roce 1118 zaznamenává, že... roku od narození Páně 1118 byla v měsíci září taková povodeň, jaké tuším nebylo od potopy světa. Neboť naše řeka Vltava, náhle prudce vyrazivši ze svého řečiště, ach, kolik vsí, kolik v tomto podhradí domů, chalup a kostelů svým přívalem pobrala! Neboť kdežto jindy, ač se to málokdy stává, povrch vody sotva dosahoval podlahy mostu (dřevěného, který byl předchůdcem kamenného Juditina mostu z roku 1172), za této povodně vystoupila voda přes deset loket (asi 6 m) nad most.

Toto je zřejmě první historicky známá povodeň v Čechách podrobněji zpracovaná, velká voda tehdy určitě pokračovala i po Labi dolů a rozlila se i v budoucích Lovosicích (první písemná zmínka o vsi Lovosice je z roku 1143, takže v roce 1118 už nějaká osada určitě existovala). Tato povodeň byla považována za tisíciletou vodu.

Hrozivé záplavy pokračovaly v letech 1180, 1272, 1342, 1359 (2. září), 1367, 1370, 1373, 1387 a 1501 (v té době bylo na Litoměřicku zatopeno mnoho vsí - 8,4 m...postihla Čechy, celé Německo, Moravu a Uhry...,). Další velká voda zastihla naši oblast v roce 1531 na sv. Filipa a Jakuba, tehdy prý se sesouvala půda na březích do vody, a v 16. století ještě v roce 1598.

S ohledem na historické povodně je třeba uvést podrobněji povodeň z 3. února 1342, šlo tehdy o vodu stoletou. Teplý jižní vítr s deštěm po dva dny kvapem likvidoval sníh, popukaly se ledy na Vltavě a pod jejich náporem se prolomilo několik mostních oblouků kamenného Juditina mostu v Praze z r. 1172. Strašná povodeň zničila dolů po vodě mnoho pobřežních vsí, všechny jezy a mlýny. Bylo velmi mnoho obětí na životech, povodeň zasáhla i území kolem Labe. Nový kamenný most nechal Karel IV. postavit až v roce 1357.

Za jednu z největších povodní posledního tisíciletí v České republice jsou považovány záplavy z 30.-31. července 1432. Podle pramenů citovaných v práci Brázdila a Kotyzy (1995) vltavská voda po dešti trvajícím 4 dny a tři noci zaplavila v Praze nižší části Malé Strany, takže se mohlo jezdit jen na loďkách. Bylo strženo pět pilířů Karlova mostu a velká část Starého Města byla opět pod vodou, voda se rozlila až k Hybenské ulici poblíž Žižkova. Na Staroměstském náměstí se jezdilo na loďkách a ,,moudří říkali, že od potopy světa takvelké vody nebylo.Tato povodeň zasáhla celé řečiště Vltavy a následně Labe. Byly sebrány mlýny na Vltavě, zničeno mnoho domů, utopeni lidé a dobytek, zaplavena pole atd. Historické prameny hovoří také i o povodni v Berouně a v celém povodí Labe, stejně jako o rozlití řek na Moravě, v Rakousku a Uhrách. (Citace: 1432 (9,38 m)...zahynulo mnoho lidí, Roudnice a Drážďany ztratily mosty, žádný mlýn neobstál...,)

Následovaly povodně v letech 1570 (8,15 m), 1595 (7,12 m), 1598, 1655 (8,63 m), 1682, 1784 (8,91 m)...zničeny obce, v Roudnici 32 domů, ve Štětí 72 domů, silně utrpěl Terezín a vůbec všechny obce kolem Labe..., 1799 (8,14 m), 1805 (9,2 m), 1824 (7,08 m), 1830 (8,11 m), 1845 (10,05 m)...druhá největší známá povodeň až do roku 2002.

Po delší přestávce přinesl velkou povodeň na Vltavě a Labi rok 1784 a za tisíciletou povodeň by mohly být považovány záplavy v roce 1845, kdy Vltava zpustošila střední Čechy a Prahu a  u Litoměřic rozvodněné Labe a Ohře vytvořily obrovské jezero. V Lovosicích byl tehdy naměřen stav 920 cm nad normál, dravým proudem smeteno 12 domů a přes sedmdesát domů muselo být po povodni pro poškození strženo. Rozhodně šlo tehdy o vodu více než stoletou.Tato vodní katastrofa z roku 1845 stále vede i historickou tabulku povodní na dolním toku Labe, kdy byly dosaženy hodnoty 1 235 cm a průtok 6 300 m3. Podle ústecké kroniky velká voda tehdy v Ústí nad Labem zaplavila a poškodila prakticky všechny domy v prostoru od Mírového náměstí k řece a směrem k řece. Směrem k Trmicím a Předlicím se rozkládalo velké jezero. Dále bylo v severních Čechách zčásti zatopeny Litoměřice, pod hladinou úplně zmizely Mlékojedy, Lovosice, ve Štětí voda zaplavila náměstí i kostel. Při této mimořádné povodni byla hladina vody asi o 1,5 m výše než u všech dalších katastrofálních povodní, které Ústí n. L. v průběhu 2. poloviny 19. století postihly. Jednalo se zejména o povodně v letech 1862, 1867, 1876 a 1890, které náleží mezi 10 největších historicky doložených labských povodní.

Další záplavy uvádím dle retrospektivního zápisu kronikáře Rudolfa Kaftana z první poválečné kroniky:

• 1872 (stav vody 700 cm nad normál, uváděno ale také 840 cm nad normál – týdeník „Za lepší život, č. 7-8/1957, s. 2)
• 1890 (kulminace 4.9.1980, stav vody v Lovosicích 770 cm nad normál, v některých ulicích se jezdilo na loďkách)
• 1895 (kulminace 29.3., stav vody 550 cm nad normál)
• 1896 (kulminace v Lovosicích 560 cm nad normál, stoletá voda v Ústí nad Labem)

Větší povodně ve 20. století:

• 1920 (19. ledna - v Palackého ulici v Lovosicích se jezdilo na loďkách, dle kroniky nadělala voda velké škody )
• 1940 (kulminace 13.3. – cesta k přístavišti parníků byla pod vodou, ledy nadělaly velké škody na stromech, v některých domech se lidé museli uchýlit do I. patra nebo byli po lodích odváženi)

Některé povodně poválečné:

• 1947 na jaře byly u porty Bohemiky odstřelovány kvůli záplavám ledy; cesta z náměstí na přívoz byla zatarasena ledovými krami
• 1950 1.-3. února – Labe vystoupilo z břehů, na sportovním hřišti byla spousta dřeva; obyvatelstvo v domech u tržiště bylo vyzváno k vystěhování
• 1954 dlouhotrvající deště v červenci - velká povodeň na Vltavě, Prahu a další města na Vltavě a Labi zachránila téměř prázdná nová Slapská přehrada, na hřišti stálo více jak 1 metr vody; voda způsobila značné škody kolem Libochovic a u Mlékojed byla zalita krajina směrem na Žalhostice
• 1958 Labe vystoupilo z břehů, voda nadělala škody na koupališti asi za 40 000 Kč, u Labe byla poškozena velkoškolka ( citace z týdeníku „Za lepší život)
• 1981 zatopená Osmička
• 1988 kulminace 29.3.1988, v Ústí nad Labem naměřeno 757 cm
• 1997 tzv. moravské povodně – přes 500 vytopených obcí, 80 tisíc evakuovaných, škoda 63 miliard

A poslední hrůzy, již ze století jednadvacátého:

• srpen 2002 kulminace v Ústí nad Labem 16.8. na 1196 cm (údajně pětisetletá voda v Praze, snad 150letá voda v Lovosicích)
• leden 2003 kulminace v Ústí nad Labem 6.1. na 762 cm
• duben 2006 kulminace v Ústí nad Labem na 882 cm

Zdá se tedy, že po asi 60 více méně sušších letech přichází velmi mokré období. Zda je to způsobeno globálním oteplováním, či jak tvrdí geologové, ničením půdy a špatným vsakováním vody do ní, my laikové neposoudíme. Zřejmé ale je, že musíme s povodněmi počítat. Jeden z největších českých odborníků na povodně, geolog Václav Cílek, upozorňuje, že velké záplavy přijdou brzy opět a letošní jarní povodeň považuje spíše za malou. Je ale skeptický, co se týče dlouhodobé a zásadní pomoci krajině, která je naprosto vyčerpaná. Zničená půda není schopná vsakovat vodu – však víme, jak letos dlouho trvalo, než voda odešla. Půdní biolog Josef Rusek uvádí, že půda je velmi složitý živý systém a že náprava jejího stavu bude velmi složitá a zdlouhavá. Pokud ke zlepšení vsakování nedojde, budou povodně na denním pořádku. Záleží jen na nás, zda bude i nadále docházet k materiálním ztrátám a obětem na lidských životech.

U nás v Lovosicích by ke zlepšení situace snad mohlo dojít v roce 2010, kdy mají být dokončeny protipovodňové stavby (Lovosicko je zařazeno do prioritních protipovodňových opatření). Budeme tedy doufat... Přesto se ale osobně domnívám, že v záplavové oblasti by se aspoň obytné domy vůbec stavět neměly – například při letošní povodni byli obyvatelé bytů na zimním stadionu evakuováni, a tak tomu bude při každé stejné, byť podle geologa Cílka „malé“ povodni...

Hz

Seznam škod vypracoval pracovník pověřený Krajským úřadem v Ústí nad Labem, který procházel veškeré stavby a objekty poškozené ve městě. Seznam byl vypracován v tomto členění: majetek obcí, majetek podnikatelských subjektů, majetek fyzických osob nepodnikajících, a majetek právnických osob nepodnikajících. Do seznamu byly zahrnuté i věci movité. Pracovník prošel celé město od PTS v Prosmykách až po Lhotku nad Labem, kde je jeden dům v majetku města. V Lukavci žádné škody nebyly, zde nedošlo k zaplavení. Seznam slouží k vyčíslení vzniklých škod pro Krajský úřad v Ústí nad Labem. Celková suma škod je v Ústeckém kraji předběžně odhadnutá na 503 mil. Kč. Podle těchto podkladů pak vznikne klíč k rozdělování finančních prostředků na obnovu majetku z krajských a státních peněz.

Dům pana Petera Takáče v Přívozní ulici vedle loděnice jsme navštívili. Velká voda povodně ho zastihla ne zcela připraveného, jeho rozestavěný dům ještě není proti vodě zabezpečený. Letošní desetiletá voda do domu vnikla do výšky 18,5 cm nad podlahu v přízemí. Škoda na rozestavěném domě a poškozeném vybavení je za 45 tis. Kč. Přesto se vody nebojí. Obytnou část domu má v patře nad stoletou vodou a na podlahu, omítky a obložení použije vhodné materiály. Jen jako potřebné vybavení domu si asi bude muset pořídit loďku.

V Lovosicích byly škody po povodní 2006 předběžně odhadnuty na 42 681 tis. Kč včetně škody na dvou městských budovách ve Lhotce nad Labem. Z této částky připadá na

• majetek obce Lovosice 6 680 tis. Kč
• majetek fyzických osob nepodnikajících 251 tis. Kč
• majetek podnikatelských subjektů 34 450 tis. Kč
• majetek právnických osob nepodnikajících 1 300 tis. Kč

Největší podíl škod na majetku města je na sportovištích, kde došlo k zaplavení všech budov sportovních zařízení a drobných staveb přilehlých ke sportovištím. Celkem byla tato částka odhadnuta na 6 240 tis. Kč. Škoda na vybavení zimního stadionu a jachetního klubu, které je v majetku TJ Lovochemie byla vyčíslena na 1 290 tis. Kč. Na ostatních budovách města (dopravní odbor, chata jachtklubu a u rybářských chatek) vznikla zaplavením škoda zhruba za 200 tis. Kč.

Na objektech průmyslových podniků (bez škod na výrobě při odstavení provozů) dopadla nejhůře společnost Podravka - Lagris, a.s. Dolní Lhota (červené silo). Poškozením zařízení na naskladňování a vyskladňování sila, na zatopených částech budov a na zatopené zásobě řepky (za 18 000 tis. Kč) vznikla celková škoda 23 325 tis. Kč. Na zařízení v areálu Lovochemie, a.s. Lovosice byla odhadnutá celková škoda na 5 000 tis. Kč, z toho zhruba 3 000 tis. na prasklé sedimentační nádrži a zřícených obslužných objektů. Brassica, odbytové družstvo Lovosice (bílé silo) má škodu na poničeném naskladňovacím a vyskladňovacím zařízení za 2 650 tis. Kč. Agrokomplex Ohře, a.s. Bohušovice hlásí škodu za 50 tis. Kč na zatopených polích ( 2,1 ha) a zemědělských porostech – obilí. Lovosičtí podnikatelé, kteří byly zasaženi vodou mají celkovou škodu za 2 025 tis. Kč. Nejvíce postiženými byly firmy Inveco pana Cardy, která má škody za 975 tis., sauna paní Černohorské za 750 tis. Kč. a restaurace u Kašpara paní Fundové za 500 tis.

U majetku asi dvaceti postižených nepodnikajících fyzických a právnických osob byly zaplavením poškozeny zejména na stavbách omítky a malby, podlahy, obklady a zatopené sklepy.

Na malé srovnání jsme se zeptali vedoucího stavebního úřadu MěÚ Lovosice Ing. Petra Soldona. „Porovnání s rokem 2002 je možné s tím, co jsme viděli a co jsme v roce 2002 zažili. K velkým škodám v letošním roce v tomto srovnání nedošlo. Jednak je to proto, že voda v letošní povodni byla zhruba o 3 m níže. Za druhé si myslím že to, co se mělo utopit a zničit bylo již zničeno v roce 2002. Lidé už byli na tuto povodeň připraveni. Věřili předpovědím o zvýšení hladiny a věci si včas vystěhovali. Navíc po roce 2002 byly už na stavbách kvalitnější povrchy. Místo obyčejných omítek už omítky sanační. Na podlahách na sportovištích byly použity místo dřeva a gumových desek Japex hladké povrchy na bázi gumy a PURu. Ukazuje se že při obnově po povodni by město i stavebníci měli vložit větší prostředky do kvalitnějších materiálů. Jako příklad může sloužit stará hala pro košíkovou. V roce 2002 se týden umývala podlaha. Po týdnu se rozhodlo, že se podlaha musí vyměnit. Letos se ve dvaceti lidech umyla za 5 hodin a nevznikla téměř žádná škoda“, řekl Soldon a dodal: „Podmínky pro stavby dává životní prostředí jako vodoprávní orgán. My jako stavební úřad je přenášíme v rámci řízení pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Už zde jsou dané podmínky a požadavek na stavbu bytových prostor 50 cm nad úroveň stoleté vody (Q100), eventuelně nevyužití suterénních prostor na obytnou část. Příkladem může být nová stavba pana Takáče v Přívozní ulici“.

Ke zpracování článku byl použit přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku v obci Lovosice, který vypracoval Ing. Franěk z Zefraprojektu.

(hv)

Lovosice krátce

V pondělí 3. dubna 2006 byla po dlouhé pauze opět otevřena badatelna archivu, který byl v roce 2002 postižen velkou vodou. Státní oblastní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích (tak zní celý název instituce) je umístěn od roku 1995 v budovách bývalého ředitelství Pozemních staveb v Lovosicích, které byly pro účely archivu adaptovány a přistaven nový archivní depozitář. V srpnu 2002 byla část archivu postižena povodní, poté probíhaly rekonstrukční práce - dostavba areálu budov archivu byla zahájena v říjnu 2003. Nyní se zpřístupnění dočkala i badatelna, ještě voní novotou (nový nábytek, šatna, hygienická zařízení – celý přístup je bezbariérový). Protože místnost je vybavena klimatizací, doporučuji návštěvníkům teplejší oblečení. Badatelna je otevřena v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin, telefon do badatelny je 416 531 559.

Speciální galerijní vlak s výstavou snímků lovosického rodáka a od roku 2000 čestného občana našeho města věhlasného fotografa Antonína Kratochvíla Persona se vydal na pouť českými a moravskými městy. Výstava byla zahájena 4. května na hlavním nádraží v Praze. Galerijní vlak bude k vidění ve městech v České republice v červnu a červenci takto: 30.05. – 14.06. Brno, 16.06. - 21.06. – Jihlava, 27.06. – 09.07. - Karlovy Vary, 11.07. - 16.07. - Lovosice, 18.07. - 23.07. Ostrava, 26.07. – 30.07. - Uherské Hradiště. Pravděpodobná doba otevření: 10.00- 20.00 hodin. Náš rodák předtím uskutečnil ještě společně s Václavem Vašků a Martinem Wagnerem výstavu o důsledcích černobylské jaderné katastrofyv Ambitu kláštera Menších bratří františkánů v Praze – výstava skončila počátkem května. Jeho záběr je skutečně fascinující.

V Klubu důchodců v Lovosicích oslavily ve čtvrtek 11. května lovosické seniorky Den matek (oficiálně připadl letos na neděli 14. května). Návštěvníků se sešlo 52, ženy byly ve znatelné převaze, nechyběly ani ředitelka Domu pečovatelské služby, paní Libuše Haufová, a vedoucí Klubu, paní Vědunka Kadavá. Klubovna je v nové části DPS a je z ní hezký výhled do zahrady. Účastníci oslavy poseděli u výborného domácího občerstvení (jablečný závin, čokoládové a ořechové řezy) a od 16 hodin si vyslechli koncert skupiny Sebranci pod vedením Míry Zuziaka – country, folk, trampské a staropražské písně; hrálo se i na přání. Senioři se rozcházeli až po půl sedmé a ani se jim domů příliš nechtělo.

Centrum sociální pomoci Litoměřice oslavilo 10. května 2006 už 30 let od svého založení. Organizace byla zřízena Okresním úřadem Litoměřice zřizovací listinou ze dne 25. 10. 2000 a je pokračovatelem Okresního ústavu sociálních služeb Litoměřice se sídlem v Lovosicích, rozpočtové organizace zřízené v roce 1976. Dnem 1. 1. 2003 přešla na Ústecký kraj.

Od března je v prodeji v knihkupectvích výpravná fotografická publikace Ústecký kraj panoramatický. Knihu připravilo a vydalo ústecké Fotostudio H a obsahuje asi 70 fotografií, mezi jinými také snímky Českého středohoří, Mariánského mostu v Ústí nad Labem nebo pískovcových skal v Tisé. Kniha stojí 375,- Kč a Fotostudio připravuje také panoramatické Litoměřice.

Recitační kolektiv žáků Základní školy Antonína Baráka Lovosice se zúčastnil Krajského kola recitační soutěže v Chomutově v kategorii Dětská scéna 2006. Za scénické pásmo s názvem „Lidi, nemračte se na lidiů, které s dětmi nastudovala ředitelka školy Mgr. Marie Pelikánová, dostali mladí recitátoři Diplom. Blahopřejeme a děkujeme za úspěšnou reprezentaci našeho města.

Historického úspěchu dosáhli lovosičtí házenkáři v extralize pod vedením nového trenéra Vojtěcha Srby – vybojovali bronzovou medaili. V sobotu 29. dubna porazili v přeplněné lovosické hale potřetí Duklu Praha, vyhráli 26:23. K oslavě patřilo zasloužené šampaňské a doutníčky. Trenér Vojtěch Srba dovedl k postupu na Mistrovství Evropy do 20 let též v dubnu českou juniorskou reprezentaci, slaví tedy úspěch dvojnásobný. Všem hráčům i trenérovi blahopřejeme a přejeme úspěch i v dalších letech!

Hz