Únor 2006 | Lovosický dnešek - Strana 3 |
Koutek poesie
Z NAŠICH POUTÍ - ČIČOVTentokrát jsme se vydali do Lounského středohoří na čedičový vrch Čičov, nazývaný též Hořenecký špičák podle obce Hořenec, v jejíž blízkosti se nachází. Kopec s nadmořskou výškou 447 m působí velice exoticky, není tu les, jen tu a tam vyrůstají keříky z porostu stepní trávy, která dodává kopci sametový vzhled a něžnost. Možná, že právě zde je původ názvu Čičov. Stoupáme po úzké vyšlapané pěšince jižního svahu k vrcholu. I když je místy cesta velmi strmá, vystupuje se dobře. Chvílemi se zastavujeme, protože hledáme zajímavosti stepní vegetace, které na sebe nedají dlouho čekat. Vzhledem k tomu, že častěji pršelo, tráva je svěží zelená a poměrně vysoká. V ní pak vynikne sytě žlutý až tmavě oranžový květ štírovníku obecného. A již objevujeme rostlinu, která nás zaujala svojí tmavě růžovočervenou vrcholovou částí, na jejímž spodu vyrůstá žlutavý květ - jak zjistíme z atlasu, jedná se o černýš rolní. Celá rostlina však působí tvarem i kontrastními barvami dojmem, že je odněkud z jižní Evropy. V trávě se vyjímají skvrnité listy a žluté květy voskovky menší. Zaujme nás intenzívně modrý až modrofialový květ poměrně vysoké šalvěje luční, která místy vytváří koberce. Listy několika druhů bodláků nám naznačují, jak bude louka vypadat možná již za měsíc. Hledáme teplomilný kozinec dánský s fialovým květem - zatím marně, ale určitě tu má listy, které se snadno dají splést s listy některé jiné vikvovité rostliny. Dokvétá ještě bílý rožec. Kontrastem jsou pak místa kamenitá, kde roste mateřídouška. Koniklec již odkvetl, prozrazují ho jen chomáče ochmýřených nažek. Občas prolétne motýl, ponejvíce okáč černohnědý s oranžovým lemem na okraji křídel. Slunce svádí boje s oblačností, která je velmi různorodá a barevná. Středohorskou atmosféru umocňuje zpěv ptáků, v němž vyniká hlas strnada lučního, kterého máme možnost spatřit. Upozorní na sebe i nápadně žlutozelenou hlavičkou. Jak stoupáme, přibývá vyprahlejších míst s mateřídouškou a dalšími skalničkami, z nichž nás zaujme netřesk svými drobnými žlutými květy. Je tu mnoho dalších druhů rostlin, ale my už více nepátráme, raději se držíme stezky, abychom nepošlapali tu křehkou, barevnou krásu oživující kamení. A jsme na vrcholu Čičova. Je tu malá náhorní plošina, kde nám Středohoří nabízí další zajímavost v podobě mimořádně velkých černých čmeláků s oranžovými zadečky, kteří létají namáhavě s hlubokým bzukotem a usedají na světle fialové voňavé květy mateřídoušky. Usadíme se v místech, kde končí plošina a kopec se velmi prudce svažuje k severu. Je tu pěkný rozhled na všechny strany, takže můžeme obdivovat Házmburk, Oblík, Srdov, Brník na jižní straně, na severu Zlatník, Želenický vrch a v dálce u Mostu Hněvín. Za ním vystupuje v oparu sotva znatelné pásmo Krušných hor. A pak je tu Bořeň, jehož drama umocňují tmavé mraky, a ještě další kopce a kopečky. Sever nám vyhrožuje bouřkou. Slunce připaluje a vyláká další motýly. Přilétá perla Středohoří - otakárek fenyklový. Na chvilku usedne, ale opět vzlétne. Pozorujeme jeho třepotavý rychlý let. Babočka bodláková usedne na kámen a rozevře křídla proti slunci. Kamení - Čičov má svoji mineralogickou specialitu - v puklinách čedičů se vyskytuje vzácnější nerost aragonit (kosočtverečná forma kalcitu) a my tu nacházíme stopy po sběratelích, kteří tu kutali. Sedíme a rozjímáme nad nádhernou a pro nás posvátnou krajinou, jejíž obdobu bychom jinde v Čechách marně hledali. Jana Haasová CHKO Jánský vrchNa tomto málo známém vrchu mezi Korozluky, obcemi Sedlec a Lužice s nejvyšším bodem 340 metrů nad mořem, je na jihozápadním a západním svahu chráněné území Národní přírodní památky Jánský vrch. Je na katastru již zmíněných Korozluk vyhlášeno v roce 1951 na rozloze 11,9 hektaru v nadmořské výšce od 244 do 333 metrů. Plochý hřbet vrchu je tvořen výlevem čedičové horniny. V bezprostřední blízkosti východního okraje lokality jsou u povrchu okrajové polohy mosteckého souvrství s výskytem porcelanitu a vypálených jílů. Předmětem ochrany jsou sucho a teplomilná společenstva na výhřevném čedičovém podkladu se zastoupením ovsíře stepního rozšířeného sem ze stepí jižního Ruska a Turkmenistánu. Je to nejzazší západní lokalita s jeho výskytem. Na botanicky nejcennější centrální loučce a některých menších enklávách kolem skalních výchozů v lese ovsíř ustoupil a vyskytuje se spíše v okrajových částech území i mimo něj. Je tu ovšem řada dalších zajímavých druhů, z nichž jmenujeme alespoň kavyl Ivanův, bělozářku liliovitou, hlaváček jarní, koniklec luční český, kozinec bezlodyžný, diviznu brunátnou, silenku paušnici, tařinku horskou, mochnu písečnou a vlnici chlupatou. Z hlediska zoologického nebyl proveden průzkum. Lesní porosty jsou hospodářsky nezajímavé, tvoří je většinou domácí a introdukované dřeviny, jejichž význam je spíše ve vytváření ochranného pásma kolem vlastního chráněného území. S obtížemi se daří zajistit stabilitu a zabránit invazi akátu, jasanu a žanovce do prostoru hlavní stepní loučky. Bez pravidelné údržby by jistě v několika letech chráněné území zaniklo. I tak je zde nebezpečí vyplývající z negativního působení blízké obce na jeho hranici (drobné skládky, pohyb domácích zvířat a podobně). Na snímcích je mapa území, hlaváček jarní a koniklec luční. -jč- Ústecký kraj a cestovní ruch S Miroslavem Závadou o Ústeckém kraji a cestovním ruchu (V.)Lovosický místostarosta Miroslav Závada byl zvolen v listopadu 2004 do Zastupitelstva Ústeckého kraje. V souladu se zákonem č. 129/2002 Sb. zřídila Rada Ústeckého kraje na svém třetím jednání 14 komisí, které pracují jako iniciativní a poradní orgán, podřízený radě. Komise by měly připravovat náměty a poskytovat odborná stanoviska v rámci svého zaměření. Náš krajský zastupitel je předsedou komise pro regionální rozvoj a cestovní ruch. Na to, co je v oblasti působnosti jeho komise nového a co se pro letošní rok 2006 chystá, jsem se pana Závady dotázala. Bude letos Ústecký kraj prezentován na nějakém veletrhu (na kterém)? Budou tam mít propagační materiály také Lovosice? Tuto otázku jsem vám určitě vnuknul. (Pozn.: Rozhovor jsme připravovali v pátek 6.1.) Příští týden ve středu 11. ledna začíná v Brně Veletrh cestovního ruchu a potrvá do 16. ledna. Součástí stánku Ústeckého kraje budou poprvé samostatně Lovosice a Lovosicko, na prezentaci do Brna jedu. Máme připravenu řadu propagačních materiálů (Lovosice – skládačka, Lovosice historické - na 2. straně plánek města, sportoviště), ale také materiály z Lovosicka – Tipy na výlet – Košťálov, Milešovka, Lovoš, Radobýl, Libochovice, Hazmburk. Lovosice budou prezentovány sloganem – Brána do Českého středohoří a součástí strategie bude i heslo Lovosice - město 30 minut od Prahy. K dispozici budou rovněž vlastivědná CD-ROM ve všech čtyřech letních obdobích (jednak zvlášť – Jaro, Léto, Podzim, Zima na Lovosicku a pak jedno všeobecné). V březnu nás čeká Veletrh cestovního ruchu v Praze, na podzim v září v Lipsku – chceme do Lovosic a Českého středohoří přilákat i naše saské sousedy. Později uvažujeme i o Polsku. Které oblast v bývalém litoměřickém okrese by měla letos dostat zelenou (nás z Lovosic zajímá třeba osud jezera v Píšťanech, když už tam jezdí přívoz)? Tady Vás zatím příliš nepotěším. Přes 80% pozemků na březích jezera je soukromých, ať už jednotlivců nebo firem. Ale určitě se bude v blízké budoucnosti tato rekreační oblast řešit – tak velká vodní plocha se přece nenechá zahálet. Je ale nutné, aby se toho někdo - nějaký větší vlastník nebo družstvo vlastníků, ujal komplexně, postavil šatny, občerstvení, sociální zařízení a parkoviště, aby plovárna vyhovovala hygienickým předpisům. Požádaly Lovosice o nějaký grant z projektů Evropské unie ? Pokud ano, o jaký? O grant z Evropské unie požádal Ústecký kraj pro okres Litoměřice pouze pro stavbu tzv. západního mostu; lze říci, že užitek z jeho stavby bude mít určitě i naše město. Granty byly pro naši oblast získány povětšině z prostředků Ústeckého kraje, například 10 milionů pro vinařskou turistiku (Velké Žernoseky) – část prostředků by vlastně mohla (nebo i měla) věnována úpravě koupaliště na jezeře, nějaký grant dostal na opravu památek Úštěk, něco připadlo Litoměřicím na stavbu hotelu JOTIS. Lovosice požádaly o finanční prostředky z grantu pro cestovní ruch na propagační materiály, pokud budeme úspěšní a já pevně věřím,že budeme, tak bychom mohli získat více jak 1 milion korun. Jednu novinku mám pro mladé skateboardisty. Pokud se občané Lovosic pamatují, v roce 2004 byla na Městský úřad podána petice rodičů dětí i mladých milovníků skateboardu s téměř 50 podpisy (Pozn.: vyšla i v našich novinách v č. 7/2004) a prosbou o pomoc při opravě U-rampy a jejího okolí. Konečně se kluci dočkají – v rámci Programu prevence kriminality bude v dohledné době opraven povrch u U-rampy, opraveno osvětlení, u rampy i na Osmičce přidány lavičky. Myslíte, že bude více peněz na opravu památek (v Lovosicích mám na mysli třeba secesní evangelický kostel nebo Pfannschmidtovu vilu), ale v každém městě či obci na nějakou zdevastovanou sakrální památku narazíte?(Mimochodem, v řadě článků v jiných novinách jsem se dočetla, že letos snad začneme tu bývalou Polikliniku opravovat – kde na to vezmeme, budeme žádat o nějaký grant od Ministerstva kultury ČR?) Opravu bývalé Polikliniky jsme začali v Radě města už opravdu řešit. Kanceláři architekta Petra Nováka jsme zadali zpracování nákresů rekonstrukce budovy. Chtěli bychom, aby se budova víceméně vrátila do původního stavu, tj., aby se vybouraly zbytečné příčky, vrátily repliky původních kování a klik, v některých místech snad i původní skla. Výslednou podobu rekonstrukce by měli schválit krajští památkáři (a mělo by se požádat do zařazení budovy do památkového fondu). V suterénu by mělo být muzeum – snad napodobeniny 2 tří hrobů, které byly v lokalitě odkryty, v přízemí knihovna pro dospělé i mládež, sklady a možná i půjčovna hudebních nosičů, včetně možnosti poslechu, jak tomu je v Litoměřicích a Roudnici. Největší místnost se štukami a rokokovými kamny by mohla sloužit jako reprezentační sál, třeba pro koncerty komorní hudby a nastálo by zde mohlo být umístěno koncertní křídlo, které v Lovosicích chybí. Mohly by zde být také menší příležitostné výstavy ze sbírek litoměřické galerie – to by ovšem chtělo i řádné zabezpečení objektu. Přístup bude řešen bezbariérově, výtah v kombinaci se schodolezem by měl být umístěn zezadu budovy. O nějaké dotace se asi žádat bude, není ještě rozhodnuto z jakých zdrojů. Uvítal bych, aby rekonstrukce byla hotova do konce roku 2008. Co se týče finančních prostředků na opravy památek obecně, ty budou scházet asi vždycky. Ale snad, až se vyřeší vlastnické vztahy, opravíme i ten evangelický kostel. V poslední době se v Lovosicích začaly po letech znova stavět byty. Domníváte se, že je tu taková kupní síla, aby byl zájem o zakoupení bytů v hodnotě přes milion korun? A že movitější zájemce nezvolí raději Litoměřice či Roudnici, kde jsou lepší možnosti kulturního a společenského vyžití? Myslím si, že by měla být pro zájemce o bydlení v Lovosicích trojí možnost – nákup bytu (nebo postavení domku) do soukromého vlastnictví, pronájem bytu nebo výstavba domů bytovými družstvy. A co se týče kultury, chtěl bych, aby se Lovosice svými možnostmi pomalu přibližovaly zmíněným sousedním městům, aby přestaly být „noclehárnou“ a staly se moderním pulzujícím městem. A pro blízkou budoucnost mám vizi Lovosického kulturního léta. Některé pořady jsou nasnadě – HAŠMAR, ALTROS, Minifestiválek v sauně, promítání Kinematografu bratří Čadíků (tentokrát třeba klasiku – Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Spalovač mrtvol). A na deset dní si v červenci zapůjčit vojenský stan, pozvat třeba Hutku nebo Mišíka, Radůzu, nějaké ochotnické divadlo, snad Rádobydivadlo Klapý, ochotníci jsou rovněž v Úštěku, Terezíně i Libochovicích, nebo Divadlo V Pytli). Určitě by v létě byl o kulturu zájem. Ta vaše vize mě docela zaujala, určitě by zájem byl. Vždyť loni do „kina“ lidé chodili, i když počasí právě nepřálo. Budu Vám držet palce, abyste při shánění finančních prostředků na letní kulturu uspěl. A ať se Vám daří „prodat“ Lovosice i na veletrzích. Děkuji za rozhovor. Eva Hozmanová
|
|
||||||||||||||||
Strana 3 |