Běh Terryho Foxe na Osmičce.

Elko zde bylo o prázdninách 5 týdnů pro všechny děti, které měly zájem trávit část prázdnin,formou příměstského tábora. Byl pro ně připraven pestrý program. Jezdili jsme na celodenní výlety, poznávali zámky, krajinu Českého středohoří, chodili se koupat, pořádali sportovní dny se soutěžemi. Ani v budově se děti za deštivých dní nenudili. Mohli navštívit naši malou posilovničku, počítače, zahrát si stolní tenis, využít hudební koutek,hrát společenské hry, byla pro ně připravena i napodobenina televizní hry Kufr, Risk…

O tento příměstský tábor byl v měsíci červenci i srpnu velký zájem a doufáme,že dětem se s námi líbilo.

Nyní bychom chtěli popřát všem dětem šťastné vkročení do školního roku a pozvat všechny na 1.září - na Osmičce se ve 13 hodin rozloučíme s prázdninami. Připravili jsme pro vás spoustu soutěží a sladkých odměn.

Dům dětí a mládeže Elko Lovosice se stane i v letošním roce organizátorem dobrovolné humanitární akce „Běh Terryho Foxe“

Připomenu všem, že tato akce nese jméno mladého Kanaďana, který byl postižen rakovinou kosti a po amputaci nohy se rozhodl běžet napříč Kanadou a uspořádat sbírku finančních prostředků na výzkum této zákeřné choroby.

Běhu se může zúčastnit každý bez omezení-občané všech věkových kategorií-pěšky, na kolečkových bruslích, maminky s kočárky… Tato akce je masová a nesoutěžní. Všechny prostředky získané od účastníků, jsou podle přání Terryho Foxe zasílány na příslušné konto a posléze rozdělovány na výzkum rakoviny.

Chceme podpořit a předat poselství Terryho Foxe všem občanům, především dětem a mladým lidem, přimět je alespoň přemýšlet o zdravé výživě a o pravidelném pohybu na čerstvém vzduchu, který podstatnou měrou přispívá k prevenci onkologických onemocnění. Každý z vás může částkou od 20 Kč přispět na konto a zároveň udělat něco pro své zdraví procházkou.

Zvu vás všechny na Osmičku v sobotu 17. září 2005, kde se tento běh uskuteční. Registrace proběhne od 9 do 9.45 hod. Start od 10 hodin.

V. Krčmářová

Miss Junior České republiky je určena dívkám ve věku od 15 do 18 let a letos se koná již pošesté. Do užšího výběru této celorepublikové soutěže mezi posledních 30 dívek se dostala Tereza Špringlová z Lovosic. Dívka je studentkou Soukromé střední podnikatelské školy v Roudnici nad Labem zaměřené na cestovní ruch a po prázdninách půjde do 2. ročníku. Tereze je šestnáct let a má ještě starší sestru.

Ve škole proběhlo předkolo, Tereza vyhrála a profesor dějepisu Jiří Šlégl ji přihlásil do soutěže Miss Junior ČR. Castingy byly tři a dívky předvedly volnou disciplínu (Tereza hrála na keyboard, učila se několik let na Základní umělecké škole v Lovosicích, jejím učitelem byl Ladislav Březnovský), vyprávění o sobě, doplněné dotazy poroty a pochopitelně následovala i promenáda v plavkách. Tereza uvedla, že soutěžících bylo v Praze asi 50-60, ale výběr se konal ještě v Olomouci a Brně, takže lze předpokládat, že byla vybrána mezi posledních 30 asi z dvou set půvabných a odvážných dívek. Mezi posledních 12 finalistek se letos sice nedostala, ale bude-li mít chuť, klidně to může příští rok zkusit znovu. Vždyť jí bude teprve sedmnáct let.

Půvabná dívka s vlasy barvy medu měří 172 cm a váží 52 kg. Když jsem se jí ptala na tzv. „míry“, uvedla, že neví. Je z toho vidět, že se na dráhu modelky rozhodně nechystá. Dosud provozovala hlavně sport, 8 let se věnovala krasobruslení, v létě občas závodila jako starší žákyně v běhu, v současnosti se věnuje tenisu (stala se přebornicí okresu v kategorii žactva za rok 2002). Také se ráda prochází venku se svou kokršpanělkou Amy; kromě ní pečuje ještě o dvě vodní želvy. Její nejoblíbenější zpěvačkou je Aneta Langerová. a mezi koníčky patří i četba.

Tereza se zapojila už i do světa reklamy. Jednou ji ve školní jídelně oslovila slečna z agentury Talent Management, zda by neměla chuť zahrát si v reklamě. Pochopitelně svolila, ale tuhle první natočenou reklamu neuvidíme, vysílá se v Japonsku. Nedávno dělala také casting na hostesku na veletrh a doufá, že uspěla. Věřím také, že ano, protože Tereza je nejenom hezká mladá dívka, ale i milá, ochotná, s dobrým chováním. a kromě toho mi prozradila, že se od 3. třídy učí anglicky a nyní má ve škole ještě němčinu. Teď o prázdninách se chystá se sestrou na krátký zájezd do Anglie, aby si znalosti vyzkoušela v praxi. Po maturitě má v plánu být letuškou. Na otázku, jaké má přání, po chvilce zamyšlení odpověděla: „Chci být šťastná a úspěšná“. Přejme jí tedy, ať ji štěstí provází životem.

Hz

V letošním roce proběhly na všech třech lovosických základních školách školní kola soutěže SuperStar. i napadlo paní učitelku Šantorovou, zástupkyni ředitelky 1. ZŠ, že by mohlo proběhnout jakési nadkolo, kde by soutěžili vítězové jednotlivých škol. Nikdo nebyl proti, a tak se 20. června plnil sál Kulturního střediska Lovoš příznivci jednotlivých soutěžících. Fanynek a fandů bylo mnoho, někteří dokonce třímali transparenty se jménem svého favorita. Atmosféra byla soutěživá, dětem se při takové podpoře muselo dobře zpívat (chvílemi však snad bylo fandění až příliš intenzívní).

Zpěváci a zpěvačky byli rozděleni do dvou kategorií – 1. – 5. třída a 6. - 9. třída. Z každé školy postoupili do obou kategorií 3 nejlepší, tj. šest, ze školy ve Všehrdově ulici, která druhý stupeň nemá, 3 malí zpěváci. Obecenstvu se tudíž představilo celkem patnáct soutěžících. Děti vystupovaly pouze s čísly, aby porota nevěděla, z jaké školy jsou. V odborné porotě zasedly předsedkyně Mgr. Jarmila Brejchová, sbormistryně sboru LAETA NOTA a profesorka Gymnázia Lovosice, Venuše Krčmářová, ředitelka Domu dětí a mládeže v Lovosicích,, Alena Zelenková, vedoucí odboru školství, kultury a tělovýchovy Městského úřadu Lovosice, Mgr. Julie Nepustilová, Základní umělecká škola Lovosice a Kateřina Pánková, manažerka prodeje EUROTEL.

Každý soutěžící zazpíval píseň podle vlastního výběru a porota se při výběru nejlepších zvláště v té mladší kategorii zapotila – soutěžících bylo devět. Mezi mladšími zvítězila Milena Pecánková z 1. ZŠ, která si vybrala píseň loňské SupersStar Anety Langerové „Voda živá“, stříbro získal Jan Dostál ze 4. ZŠ a třetí příčku obsadila Tereza Udatná rovněž z 1. ZŠ.

V kategorii starších zpěváků excelovala děvčata z 1. ZŠ, obsadila všechny stupně vítězů. Nejvýše na stupně vítězů vystoupila Hana Janatová, druhá v pořadí byla Soňa Bělohoubková a 3. místo patřilo Michaele Tajčové. Vítězové obdrželi ceny od firmy EUROTEL a další přidala 1. ZŠ; bez dárku neodešel žádný ze soutěžících. Spokojené bylo též obecenstvo. První rok skončil úspěchem; stane se ze soutěže tradice.

Hz

Bourání tábora lovosických skautů

Tak jako každý rok, tak i letos vyrazili skauti z lovosického střediska Brána na letní tábor. Letošní tábor jsme jeli stavět již v pátek 2. července. V sobotu 3. července tábor již stál za mírné pomoci rodičů. Během pěti týdnů, kdy náš tábor stál, vystřídali se zde Skauti z oddílu Šipka, kteří zde strávili krásné tři týdny ze svých prázdnin a světlušky a vlčata také z Lovosic, ti zde strávili dva týdny.

Letos se tábor boural od pátku 5. srpna. V pátek odpoledne přijeli již někteří rodiče. Letos jsme změnili strategii bourání tábora, první jsme zbourali hangáry, jelikož byly suché a několik nezaplněných stanů. Na noc hlásili déšť a také déšť přišel. Byli jsme rádi že máme suché hangáry, které se velice špatně suší. Stanové plachty jsme usušili v naší klubovně a půdě.

Ráno jsme vstávali v šest hodin, za vytrvalého deště a stále jsme si říkali, že by už mohlo přestat, ale ono ne a ne přestat. Kolem sedmé začali přijíždět a přicházet rodiče. Byli jsme velmi překvapeni a rádi, že nám přišlo pomoci tolik rodičů. Bylo osm hodin a vše co se mohlo zbourat tak už bylo zbouráno. Auta na odvoz materiálu byly objednány na půl desáté, tak jsme je obvolávali jestli by nemohli přijet o něco dříve, že my už máme zbouráno a nemáme co dělat. Když přijelo první auto, tak jsme ho díky pomoci rodičů naložili velice rychle, toto auto odvezlo kufry dětí a nějaký materiál, který skladujeme v klubovně. Nyní se mohli zbourat i ostatní stany ve kterých jsme tento materiál měli schován, před případným deštěm. Po chvíli přijel pan Paatz, který nám jezdí s Tatrou a vozí těžší materiál do „ohrady“. Toto auto se také naložilo velice rychle díky pomoci od rodičů. Chvilku za Tatrou přijela Avie a do ní jsme nakládali podsady, šlo rychle opět díky pomoci od rodičů. Když auta s materiálem odjela, tak jsme rodičům poděkovali za potřebnou pomoc při bourání tábora. a všichni jsme odjeli do Lovosic, do ohrady, kde jsme ještě materiál museli vyložit. Zde už nebylo tolik rodičů, ale bylo jich stále dost, také nám velice pomohl pan Paatz, který nám pomohl naložit i složit jeho Tatru, myslím si musel docela „máknout“, ale to i my ostatní. Tímto článkem bychom chtěli poděkovat především všem rodičům, ale i členům oddílů, kteří na bourání byli. Také nesmíme zapomenout na řidiče, kteří nám materiál odvezli, ti nám také hodně pomohli. DĚKUJEME, šipka Lovosice.

Lukáš Panoch