Srpen 2004 Lovosický dnešek - Strana 4

 

Severočeský region a životní prostředí

Nejen na uvedené téma hovoří s Ing. Miroslavem Richterem, Ph.D., EUR ING, proděkanem Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem člen redakční rady podnikového měsíčníku Lovochemik Jiří Veleman. Rozhovor jsme převzali se svolením redakční rady Lovochemika a dotazovaného. Protože jde o závažné téma a rozsáhlou problematiku životního prostředí, uveřejníme celý rozhovor v několika pokračováních.

Můžete v úvodní otázce říci jak se za posledních 15 let změnil stav životního prostředí v našem regionu, které patřilo k nejhorším v republice a i v Evropě. Čemu všemu se to přičítá? Vynaložené náklady jistě nebyly malé.

Největším zdrojem emisí znečišťujících látek do atmosféry bylo spalování hnědého uhlí v elektrárnách, teplárnách a výtopnách, ale v neposlední řadě emise z lokálních zdrojů vytápění činžovních a rodinných domů. Svým dílem se také na emisích podílely stabilizační hořáky elektráren a tepláren, výtopny a technologická zařízení spalující lehké a těžké topné oleje. Samostatným problém vždy byly emise spalovacích motorů vozidel silničních i kolejových. Přijetím nového zákona č. 309/91 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami v roce 1991 a návazných prováděcích vyhlášek byly stanoven především okruh pěti hlavních znečišťujících látek (prach, SO2, NOx, CO, CxHy), časové horizonty plnění nových emisních limitů, poplatky za emise a pokuty za neplnění emisních limitů. Pod tlakem nových právních norem bylo započato s řešením emisní situace v tehdejší ČSFR.

Zásadní obrat nastal v uplynulých letech díky následujícím opatřením:

  • velké zdroje emisí byly odsířeny především mokrou vápencovou metodou a mokro-suchou vápennou metodou. Dosažitelná účinnost zachycení oxidu siřičitého uvedenými metodami je obvykle nad 90 %. Provozovatelé příslušných technologií ale zpravidla technických možností plně nevyužívají, snaží se především splnit emisní limity a minimalizovat poplatky za emise ve vztahu k provozním nákladům. Ty s růstem účinnosti odsíření významně rostou. Proto je pro provozovatele neekonomické stoprocentní využívání technicko-technologických možností jakýchkoliv odsiřovacích zařízení. Svým způsobem ojedinělým řešením také je kombinace spalování uhlí a zemního plynu užitá na dvou kotlích podnikové teplárny Lovochemie, kde splnění emisního limitu je rovněž prvořadé.
  • úpravami hořáků, především práškových uhelných kotlů elektráren a velkých tepláren, řízením spalovací teploty, postupným dávkováním a přebytkem vzduchu byly minimalizovány emise oxidů dusíku, uhlovodíků a oxidu uhelnatého. Rozsáhlé využití kvalitních spolehlivých měřících čidel a automatických analyzátorů ve spojení s řídícími počítači bylo nutnou podmínkou dosažení žádaného výsledku.
  • zvýšením účinnosti elektrostatických odlučovačů byly sníženy emise popílků z energetických výroben a prachu např. z výrob cementu a vápna. V některých případech byly instalovány jako koncový stupeň čištění spalin velmi účinné textilní filtry (Teplárny Komořany, Trmice, Litoměřice).
  • některé průmyslové podniky nebo provozy včetně zdrojů energií byly zcela vyřazeny z provozu nebo výrazně spotřebu energií omezily zásahy do technologie.
  • řada malých a středních zdrojů tepla přešla z uhlí a topných olejů na jinou palivovou základnu - v naprosté většině případů na zemní plyn, spíše ojediněle na spalování dřeva a dřevních odpadů. Tím prakticky u těchto zdrojů energií odpadly emise sloučenin síry a popílku, výrazně se snížily emise NOx, CO a uhlovodíků.
  • růst cen paliv podnítil větší šetření energiemi zdokonalují se tepelné izolace budov (obvodových stěn, podlah, stropů, půdních prostor), výměnou oken se snižují ztráty jejich netěsnostmi a vyzařování tepla do okolí, instalací termostatických ventilů na radiátory se snižuje přetápění obytných aj. místností. Řada uživatelů lokálního topení si již sama dobře uvědomila a ověřila, že každé zvýšení vnitřní teploty o 1oC znamená vzrůst spotřeby energie pro vytápění o 6 %. Zavedení individuálních plateb místo paušálních v tomto směru udělalo své. Stále více bude platit, že nejlevnější je ušetřená energie!
  • růst ceny teplé užitkové vody přiměl její odběratele šetřit teplou vodou - např. nemýt nádobí pod proudem vody, sprchovat se místo koupání v plné vaně a pod. To přirozeně také významně přispívá k snížení spotřeby paliv a poklesu emisí.

Ze statistických údajů dostupných na internetu (www.env.cz) je dle měření Českého hydrometeorologického ústavu patrné snížení emisí SO2 na cca 10 % úrovně roku 1990, snížení emisí prachu o cca 80 %, pokles emisí NOx cca o 50 %, CO a uhlovodíků o 2/3. Přesto platí, že celkové množství emisí znečišťujících látek v našem kraji zůstalo i přes uvedený pokles vysoko nad celostátním průměrem. To je dáno přetrvávajícím vysokým soustředěním výroby elektřiny a průmyslu v kraji (hlavně lomové těžby uhlí a kameniva, chemického a sklářského průmyslu, výroby stavebních hmot). Podobně byly sníženy emise znečišťujících látek do vod. Pokles BSK5, CHSK, absolutního množství a koncentrace nerozpuštěných i rozpuštěných látek v povrchových vodách, Nc a Pc na cca 1/2 až 1/3 hodnot naměřených v roce 1990 je prokazatelný. V současnosti prakticky není žádné ze sídel nad 5000 obyvatel bez kanalizace a ČOV nebo přípojky na ČOV. Tohoto výsledku bylo rovněž dosaženo zpřísněním emisních limitů a hlavně nepovolováním výjimek ze zákona o ochraně vod včetně změn sazeb za emise a pokuty při překročení limitů.

Dosažení vysoké účinnosti koncových technologií bylo umožněno především využitím v praxi ověřených technologických postupů, většinou získaných nákupy špičkové techniky a moderních technologií ze zemí Evropské unie, USA i Japonska. Odhad vložených investičních a provozních nákladů v uplynulých letech je v řádu stovek miliard Kč! Je vhodné připomenout, že zdaleka nebyly využívány jen tuzemské finanční zdroje státního rozpočtu, jednotlivých firem, Státního fondu životního prostředí aj., ale byly také významnou měrou využity finanční fondy Evropské unie (např. Phare, Euroregionů, příhraniční spolupráce) a zahraničních investorů.

Pokračování rozhovoru v příštím čísle.

(hv)

 

Odbor životního prostředí MěÚ Lovosice informuje

V několika pokračováních seznamujeme naše čtenáře s právy a povinnostmi při výkonu státní správy dalších úseků odboru životního prostředí MěÚ Lovosice.

II. Úsek státní správy ochrany přírody a krajiny

Provádí výkon státní správy v přenesené působnosti. Referent Ing. Markéta Povová

Státní správa podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:

  • povoluje kácení dřevin, pozastavuje, omezuje nebo zakazuje kácení dřevin, ukládá náhradní výsadby a vede přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě,
  • vede přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách ve svém správním obvodu,
  • vydává závazná stanoviska k zásahům do registrovaných krajinných prvků a registrování významných krajinných prvků,
  • vyhlašuje památné stromy a jejich ochranná pásma, zajišťuje jejich ochranu, popřípadě rušení jejich ochrany,
  • podílí se na vytváření ústředního seznamu ochrany přírody pro svůj správní obvod,
  • vydává souhlas ke zřizování nebo rušení cest,
  • vymezuje a hodnotí místní systém ekologické stability,
  • vede výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody ve svém správním obvodu,
  • vyzývá k prokázání povoleného způsobu nabytí zvláště chráněné rostliny, zvláště chráněného živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv a vyzývá k prokázání totožnosti,
  • omezuje a zakazuje činnost, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody,
  • vykonává státní dozor v ochraně přírody a krajiny,
  • rozhoduje o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu a ukládání povinnosti provést přiměřená náhradní opatření,
  • ukládá pokuty za přestupky,
  • ukládá pokuty za protiprávní jednání,
  • odebírá nedovoleně držené jedince.

Prováděcí vyhláška:
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.

III. Úsek státní správy ochrany zemědělského půdního fondu

Provádí výkon státní správy v přenesené působnosti. Referent Ing. Markéta Povová

Státní správa podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu:

  • ukládá změny kultur zemědělské půdy na pozemcích o výměře do 1 ha,
  • ukládá odstranění závad zjištěných při dozorové a kontrolní činnosti,
  • vydává rozhodnutí o odvodech za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,
  • ukládá pokuty podle § 20 zákona,
  • uděluje souhlas ke změně louky nebo pastviny na ornou půdu,
  • ukládá změny kultur zemědělské půdy na pozemcích o výměře nad 1 ha,
  • rozhoduje o tom, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu potravin,
  • uděluje souhlas k návrhům regulačních plánů a k návrhům územně plánovacích podkladů, které vycházejí ze schválených územních plánů obce,
  • uděluje souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, vodních cest a jejich součástí, pokud trasa nepřesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností,
  • uděluje souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná o výměře do 1 ha, přitom stanovuje podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvaluje plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze ZPF,
  • usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy na úseku ochrany ZPF, který zajišťují pověřené obecní úřady na území svého správního obvodu, dozírá, jak tyto orgány ochrany ZPF plní své úkoly, provádí kontrolní činnosti a dává podnět k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad,
  • rozhoduje v pochybnostech o tom, že jde o součásti zemědělského půdního fondu,
  • vykonává státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán státní správy.

Prováděcí vyhláška:
Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

Pokračování v příštím čísle.

Připravil (hv)

 

DÁLNICE D8 -- jak dál? LOVOSICE - ŘEHLOVICE

Popis stavby
Příprava stavby 0805 Lovosice - Řehlovice, která je součástí dálnice D 8 Praha Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN byla zahájena počátkem 90. let. Lze konstatovat, že předložená trasa dálnice D 0805 vyhovuje požadavkům dopravní politiky a  její vliv na obyvatelstvo a životní prostředí je na přijatelné úrovni. Trasa splňuje požadavky legislativy ČR, což bylo potvrzeno vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby.

Stavba 0805 Lovosice Řehlovice je rozdělena na sedm samostatných stavebních částí (A - G):

část A trasa dálnice, část B most Vchynice, část C most Opárno, část D most Dobkovičky, část E tunel Prackovice, část F tunel Radejčín, část G průzkumná štola Prackovice

Součástí každé samostatné stavební části (dále stavby) jsou stavební objekty navazující a související s hlavními objekty dané stavby. Pro každou stavbu budou zajišťována stavební povolení samostatně. Podkladem bude pro každou stavbu samostatně vypracovaná a projednaná dokumentace ke stavebnímu řízení.

Stavba 0805 A - trasa dálnice
Úsek 0805 navazuje v prostoru Lovosic na již vybudovanou stavbu D8-0804. Začíná mimoúrovňovou křižovatkou (MÚK) se silnicí I/15 (I/30) a pokračuje v trase původní silnice I/8 přes obec Vchynice, nad kterou se odklání vpravo kolem vrchu Lovoš, kde u obce Bílinka je navržena MÚK s napojením na silnici I/8 na Teplice. Trasa dálnice pokračuje přes Opárenské údolí kolem obcí Chotiměř a  Dobkovičky do širokého údolí Labe nad Litochovicemi a Prackovicemi. Zde, v bývalém prackovickém lomu prochází jeho hlavní stěnu tunelem délky 270 m, přechází údolí a dalším tunelem délky 620 m se dostává do prostoru obce Radejčín. Zde se trasa již svažuje kolem obce Habrovany k obci Řehlovice, kde se v pravém oblouku napojuje na již vybudovanou a provozovanou stavbu D8-0806 Řehlovice - Trmice. V Řehlovicích je rovněž navržena MÚK se silnicí II/613. Stavba dálnice D 0805 zahrnuje výstavbu mimoúrovňových křižovatek, dálničních tunelů, dálničních mostů a nadjezdů. Součástí stavby jsou i přeložky silnic, polních cest a místních komunikací, přeložky všech druhů inženýrských sítí, objekty vodohospodářské, rekultivace, vegetační úpravy a protihluková opatření, demolice a další.

Stavba 0805 B - most Vchynice
Dálniční most o délce 232 m zakrytý v protihlukovém tubusu. Přeložka komunikace III. tř. bude sloužit k převedení dopravy při stavbě dálnice v trase stávající silnice I/8 a následně bude sloužit jako místní komunikace.

Stavba 0805 C - most Opárno
Dálniční obloukový železobetonový most o rozpětí 135 m se spolupůsobící předpjatou deskovou mostovkou. Celková délka mostu je 275 m a výstavba letmou betonáží je řešena vyvěšováním oblouku zpětnými závěsy bez zásahu do prostoru údolí. V rámci této stavby jsou realizovány i veškeré přeložky inženýrských sítí vyvolané stavbou mostu.

Stavba 0805 D - most Dobkovičky
Celková délka mostu je 454,70 m. K mostnímu objektu bude provedeno kompletní těleso dálnice v délce 900 m.

Stavba 0805 E - tunel Prackovice
Dálniční tunel v km 58,280 - 58,550, který prostupuje masiv hřebene kopce Debus (východní úbočí) ve vrcholové partii Prackovického lomu nad obcí Prackovice a vyúsťuje na opačné straně úbočí nad údolím „Uhelné strouhy“. Tunelová stavba zahrnuje vlastní tunelové trouby, LTT (levá tunelová trouba) dl. 270 m a PTT (pravá tunelová trouba) dl. 260 m s maximální osovou vzdáleností 14 m, dále objekt podústředny a zárubní zeď. Tunelové trouby jsou navrženy s vnitřním světlým profilem pro dálniční pás v tunelu šířky 9,5 m. Základní výška průjezdního průřezu je 4,5 m. kategorie tunelu je T 9,5 (tunel dvouproudový, jednosměrný).

Stavba 0805 F - tunel Radejčín
Jedná se o novostavbu dálničního tunelu v km 58,760 - 59,380, dálničního mostu mezi tunely a kompletního tělesa dálnice v délce 1080 m. V rámci této stavby jsou realizovány i objekty vyvolané stavbou. Dálniční tunel Radejčín podchází plochý Radejčínský hřbet Českého středohoří východně od nádraží Radejčín. Tunelová stavba zahrnuje vlastní tunelové trouby, LTT (levá tunelová trouba) dl. 600 m a PTT (pravá tunelová trouba) dl. 620 m s maximální osovou vzdáleností 14 m. Tunelové trouby jsou navrženy s vnitřním světlým profilem pro dálniční pás v tunelu šířky 9,5 m (0,5 + 3,75 + 3,75 + 0,25 + 1,25) a se dvěma chodníky po stranách šířky 1 m pro průjezdný profil dle normy ČSN 737507 „Projektování tunelů na silničních komunikacích“. Základní výška průjezdního průřezu je 4,5 m kategorie tunelu je T 9,5 (tunel dvouproudový, jednosměrný). Světlý příčný profil rovněž počítá s umístěním technologického vybavení tunelů (větrání, osvětlení, odvodnění, kabely, dopravní značky apod.). Dálniční most, jehož nosná konstrukce je navržena jako trámová, spřažená ocelobetonová, spojitá konstrukce o 3 polích, je dlouhý 132 m.

Stavba 0805 G průzkumná štola Prackovice
Je průzkumným dílem, nutným pro bezpečné založení dálničního tunelu Prackovice, hlavního objektu stavby 0805 E. Důvodem stavby je zpřesnění podrobného inženýrsko-geologického průzkumu, ověření konkrétních geologických a hydrogeologických poměrů, ověření vhodnosti a účinnosti konstrukčních prvků použitých k zajištění ražených tunelů. Průzkumná štola bude realizována v pravé opěře levé tunelové trouby v délce 175 m.

Podle materiálů Ing. Lichnovského zpracoval (hv)

strana 1
strana 2
strana 3
strana 4
strana 5
strana 6
strana 7
strana 8
strana 9
strana 10
ARCHIV
Strana 4