Víte že...

Víte že...

poslanci schválili dne 4.11.2002 Mezinárodní den žen (8. březen) opět mezi významné dny České republiky? Jak již jsme v našem měsíčníku psali v č. 3/2002, slavil se MDŽ v Evropě poprvé v roce 1911. Oficiálního uznání ze strany Organizace spojených národů se Mezinárodní den žen dočkal v roce 1975. Nyní tedy na popud poslankyně a předsedkyně Rady vlády pro rovnost žen a mužů Anny Čurdové byl opět přijat na milost i v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. V Senátu ale zákon neprošel a Sněmovna ho bude projednávat znovu (v době, kdy glosu píši, není ještě rozhodnuto). Uvidíme, jak si s tím poslanci poradí.

Osobně se domnívám, že uznání MDŽ za významný den by nemělo nikomu vadit. Už TGM prý ve 30. letech 20. století pronesl: „Myslím si, že žena je vůbec lepší než muž.“. Paragraf 106 československé ústavy z roku 1920 zní: „Výsady rodu, pohlaví a zaměstnání se neuznávají“.

Přesto ale současné postavení žen v mnoha oblastech našeho života neodpovídá postavení mužů - ani v zaměstnání, ani třeba v politice. Třeba v našem pětadvacetičlenném zastupitelstvu jsou pouze tři ženy (v republice je v obecních zastupitelstvech průměrně 23% žen, v poslanecké sněmovně 16,5%, v Lovosicích podprůměrných 12 %). Ať přemýšlím sebevíc, nevzpomenu si v Lovosicích ani na jednu ředitelku významného podniku či organizace kromě ředitelky tělovýchovných zařízení TJ Lovochemie Lovosice. V akciové společnosti Lovochemie byla před časem personální ředitelkou Ing. Jiřina Prášilová, ale po jejím odchodu do důchodu nastoupil opět muž. Ředitelky jsou pochopitelně v mateřských školách (tam muži ovšem nepracují) a v základních školách - tam je ale mužů také poskrovnu. Výjimkou je městský úřad, kde je z jedenácti vedoucích odborů šest žen.

I když se osobně domnívám, že jeden významný den v roce postavení žen příliš neovlivní, není důvodu, proč ho neuznat, ledaskde se MDŽ slavil stejně. Eventuální oslavy mohou být spojeny i s konáním veřejných diskusí a přednášek na témata významné ženy, postavení žen v jiných zemích a v jiných kulturách apod. I když je možné, že by pracující ženy spíše uvítaly jeden den pracovního volna navíc. Doufejme, že se nebudou opakovat někdy příliš bujaré oslavy z let nepříliš dávno minulých.

Hz

NÁVŠTĚVA

Byl čas prázdnin. Ulice města pod Lovošem byly poloprázdné. Kdo nemusel, nevycházel do letního poledního horka. V jedné z nejdelších ulic města, u řadového domku č.39, náhle zastavilo pražské taxi. Z auta vystoupil vysoký a zdatný muž. Namířil si to ke dveřím tohoto domku a zazvonil. Otevřela mu mladá žena a nechápavě se zadívala na jí neznámého muže. Z jeho lámané češtiny s americkým přízvukem usoudila, že může jít o strýčka z USA, kterého ještě nikdy neviděla. Také pochopila, že má nějaký problém s taxikářem, který po něm žádá příliš mnoho peněz a navíc v dolarech. Rychle zavolala manžela, aby se ujal tohoto problému.

Spor o zaplacení taxikáři byl vyřešen. Domluvili se na proplacení cesty z Prahy do Lovosic v českých korunách.

Nečekaná strýčkova návštěva byla pro mladé manžele překvapením. Návštěvník nervózně procházel z místnosti do místnosti a neustále si opakoval: „Mně se zde nic nemůže stát. Můj syn za mě dal v USA kauci deset tisíc dolarů…“

Později se vysvětlilo, že tato jeho obava pramenila z jeho nelegálního odchodu z Československa po druhé světové válce. Přestože již byl občanem USA, zdejší totalitní režim mu naháněl strach. Situace se uklidnila až po příchodu rodičů mladé manželky. Její otec si radostně padl do náručí se svým bratrem. Neviděli se téměř čtyřicet let.

Svůj pobyt ve staré české vlasti si strýček užil ke své velké spokojenosti. Při odjezdu z Lovosic se loučil slovy:

„Líbilo se mi zde mezi vámi. Za vše děkuji. Bude-li to možné, opět brzy přijedu. Zatím nashledanou, good bye!“

Podle skutečné události napsal Martin H.

Sauna jako nová

V květnu roku 1999 obnovili manželé Černohorští provoz sauny v Lovosicích a ta bezchybně fungovala až do neblahých záplav v srpnu 2002. Tehdy skončila budova pod vodou (hloubka vody činila více než 4 m) a celý interiér byl zničen. Není proto divu, že k znovuotevření potřebného zařízení došlo až v pátek 23. ledna 2004.

K slavnostnímu zahájení činnosti sauny došlo vlastně až v sobotu, kdy v prostoru občerstvení vyhrávala hudbu ve stylu country lovosická skupina Semínka (bratři MUDr. a Ing. Řezníčkové, profesor Týnek z gymnázia a další hudebníci). Otevření se zúčastnil i lovosický místostarosta Miroslav Závada.

Aby lovosičtí občané věděli, jak zcela zrekonstruovaná sauna vypadá, provedla mě majitelka celým zařízením. Z původní stavby zůstalo pouze obvodové zdivo, jinak je vše nové, včetně zařízení interiéru. Host vstoupí hlavním vchodem do občerstvení s barem (pokud se nechce saunovat, může si zde posedět). Zájemce o saunování obdrží po zaplacení poplatku (80,- Kč) prostěradlo a ručník a odebere se odložit svršky do šatny, kde jsou skříňky na oblečení. Pak pokračuje do vlastního prostoru sauny, kde jsou elektrická kamínka s kameny (prostor se vytopí na teplotu cca 95-98 0C za cca hodinu) a lavice na sedění. Prostor pojme pohodlně 12, maximálně 16 osob. Po absolvování příslušné dávky tepla odejde občan na terasu s bazénem 3x4 m, kde se ochladí a může si i zaplavat. Bazén je nyní nově s filtrací, nová je také izolace vlastního saunovacího prostoru, takže v okolních místnostech je normální teplota. Součástí sauny je i prostorná odpočívárna. A kdo má zájem, je zde možnost masáží nebo léčebné tělesné výchovy, které ve středu, čtvrtek a pátek provádí od 18 do 21 hodin Mgr. Pavla Konečná.

Zatím je sauna otevřena ve středu, pátek a sobotu od 18 do 22 hod pro muže i ženy, ve čtvrtek pouze pro ženy. Pro skupiny je dle dohody k dispozici i úterý (vhodné třeba pro sportovní oddíly). Dřívější ctitelé saunování se vracejí, přijíždějí i občané okolních vsí. A všichni jsou překvapeni, jak prostory voní novotou, hlavně dřevem. A prostory budou vonět i nadále, bar s občerstvením je nekuřácký. (Kuřáci mohou kouřit venku). Přijďte se také podívat, bude se Vám zde určitě líbit!

Hz

Pohled odjinud

To je Česká republika, jak jsem ji objevil já.

Setkání české a japonské kultury nás zajímalo od samého začátku, kdy v Lovosicích začal stavět první japonský investor. Jaký názor mají Japonci na nás nám poněkud odhalil první prezident firmy TRIS Czech s. r. o. pan Mikio Hayashibara na setkání se zaměstnanci při jeho odchodu z ČR. Jeho proslov jsme uveřejnili v LD 11/2003.

Nynější prezident pan Hiroshi Sugano je v Česku a v Evropě poprvé a stále něco nového objevuje. Mnoho věcí v Čechách a Japonsku je úplně jiných a proto nás jeho postřehy trochu překvapí. Toto je příspěvek pana Sugana do firemního měsíčníku, který vychází v Japonsku v mateřské továrně Tris. Otiskujeme ho v plném znění.

„Jsou to již skoro dva měsíce od začátku mého působení ve firmě TRIS Czech s.r.o. Je to poprvé co pracuji v Evropě. Snažím se co nejlépe přizpůsobit místnímu způsobu života a kultuře, protože je zde pro mě vše nové. TRIS Czech s.r.o. je zbrusu nová výrobní základna, a já, spolu s 25 místními zaměstnanci, chci dosáhnout všeho nejlepšího pro naše zákaznické partnery a tím samozřejmě i zvyšování výroby a odbytu. Vaše podpora z Japonska je pro nás velmi vítaná.

Jakou zemí je Česká republika?

Je velmi známým a častým centrem turistického ruchu z celého světa. Někdy si opravdu nemohu pomoci a musím jen obdivovat krásu hlavního města Prahy. V současnosti je možno v centru Prahy vidět mnoho skupin turistů ať už z Japonska, z okolních evropských zemí nebo ze Spojených států. To je Česká republika, jak jsem ji objevil já.

Doprava je zadarmo?

V pražském metru, na autobusových či tramvajových zastávkách je poměrně mnoho míst, kde lze zakoupit jízdenku. Mně ale připadá, jako by městská doprava byla zdarma. Nikde jsem neviděl nějaký dozor nebo kontrolu a nemohl jsem přijít na to proč. Až později mě napadlo, že většina cestujících má časové jízdenky a všiml jsem si, že ti cestující, kteří mají krátkodobé časové jízdenky si je označí při vstupu do vozidla městské dopravy a poté mohou cestovat třemi různými spoji po dobu 90 minut. Pasažéři mohou být kdykoliv zkontrolováni revizorem, který se v městské dopravě také pohybuje.

Brambory mají 200 gramů?

Češi milují brambory. Brambory jsou součástí téměř všech českých jídel, jak v domácnostech, tak ve firmách. Pro nás je tímtéž rýže. Dokonce jsem se od některých Čechů dozvěděl, že musí v každém denním jídle mít aspoň 200 gramů brambor. Lze to i předpokládat, protože váha brambor 200 gramů, je napsána ve většině jídelních lístků restaurací. Jsou i samozřejmě i výjimky, ale Češi brambory prostě milují.

Obklopen poli piva?

Tím, co Českou republiku proslavuje, je české pivo. Cesta z mé rezidence do firmy vypadá jako by byla obklopena rozlehlými poli, na kterých roste zejména žito a chmel.

Proč je pivo levnější než džus?

Můžeme zjistit,že 0,5 l piva stojí v supermarketu cca 8 Kč (30 jenů), piva světových značek lze zakoupit o něco dráže za cca 80 jenů. Lidé často posedávají na terasách místních restaurací a popíjejí pivo. Zaslechl jsem i, že mnoho lidí třeba z Anglie nebo Německa jezdí na tzv. pivní víkendy. Jsou českým pivem tak uchváceni, že neváhají, dát peníze za dlouhou cestu. Džus stojí více než malá láhev piva.

Nákupní centrum, které je větší než v Matsusace?

České rodiny vyrážejí každý víkend nakupovat do nákupních center. Většinou žena obstará nákupní vozík (neplatí vždy). Velká nákupní centra, která mi připomínají to v Matsusace, mají v nabídce všechny možné druhy zboží (jídlo,oblečení, léky, knihy, elektroniku). Bohužel jen nabídka ryb není příliš bohatá. Na druhou stranu se prodává mnoho šunky a uzeného masa. Tradice kuchyně je značně odlišná od té naší. Zejména asi proto, že Česká republika je vnitrozemským státem a zdejší lidé nejsou příliš zvyklí jíst ryby či jiné mořské produkty, a možná jsou zde i lidé, kteří nikdy ryby neochutnali. Nabídka jídel z ryb je v restauracích také značně omezená. A některá jídla z ryb ani nejsou příliš chutná. Vzpomínám si, jak jsem vezl ryby v autochladničce při zpáteční cestě z obchodního jednání v Itálii.

Dálnice je v lesích?

Ze zkušenosti s obchodní cestou do Itálie a Německa, můžu říci, že většina silnic jsou dálnice. Například 1200 km jízdy po dálnici do Itálie nám trvalo 15 hodin. Byla to cesta ze středu evropského kontinentu směrem na jih, než jsme se dostali do Itálie, přejeli jsme přes hory nedaleko rakouského města Innsbruck, okolo kterého jsou překrásné přírodní scenérie. Při cestě autem jsme cítili silný horský vítr a za okénky se míhaly zajímavé přírodní motivy. Co však bylo nejméně čekané, byla skutečnost, že silnice pokračuje do hor, kde nejsou žádné domy a čerpací stanice jsou nejdříve po 100 km.

Ačkoliv pocitů a zkušeností mám mnohem více, rád bych využil některé z dalších příležitostí, abych je mohl sdělit“

(hv)

Tělovýchova a sport

Výsledky lovosických atletů

V minulém čísle jsme čtenáře informovali o blížících se halových přeborech Ústeckého kraje pro rok 2004. Z těchto závodů, které se konaly 17. - 18. ledna v Praze ve strahovské nafukovací hale přinášíme výčet medailových úspěchů závodníků TJ Lovochemie.

V kategorii mužů si pro 2. místo v běhu na 60 m doběhl Milan Pála časem 7.64 s. Tereza Manhartová obsadila výkonem 145 cm 2. místo ve skoku vysokém. V kategorii mladších žáků obsadil 2. místo v běhu na 1500 m Pavel Peterka časem 5:34,74 s a ve stejné disciplíně mladších žákyň rovněž 2. místo vybojovala Lenka Barcalová 6:36,64 s. Dvě medaile přivezli výškaři lovosického oddílu, když shodným výkonem 173 cm v kategorii starších žáků skončil Lukáš Horák na 2. a Jan Sommerschuh na 3. místě. Za zmínku stojí výkon Milana Blažka, který si vylepšil osobní halový rekord ve skoku dalekém. Výkonem 630 cm obsadil celkové 9.místo.

Ve stejném termínu, v jakém se konal halový přebor Ústeckého kraje, se na jihu Moravy uskutečnil výškařský mítink „Hustopečské skákání“. Skvělou atmosféru těchto prestižních a kvalitních závodů si vyzkoušela i Oldřiška Marešová. Výkonem 178 cm, který byl ovlivněn bolestmi kotníku odrazové nohy, se Oldřiška v silné konkurenci nejen českých ale i zahraničních výškařek umístila na 9. místě. V tomto závodě zvítězila Zuzana Hlavňová výkonem 191 cm.

Výsledky ankety o nejlepšího sportovce okresu Litoměřice roku 2003

Přinášíme rovněž informaci o sportovcích „lovosicka“ kteří se umístili v anketě o nejlepšího sportovce okresu Litoměřice roku 2003. O tom, kdo zvítězí v kategorii jednotlivců a mládeže, v kolektivech dospělých a mládeže se rozhodlo na slavnostním předávání, které se uskutečnilo 27. ledna v Kulturním domě v Litoměřicích.

Oldřiška Marešová se v mládežnické kategorii díky úspěchům nejen na českém ale především na mezinárodním poli umístila na krásném 2. místě. Před Oldřišku se dostal zástupce litoměřických judistů Radovan Malý. Z úspěchů lovosických sportovců stojí za zmínku i 10. místo Jiřího Bursy (kickbox).

V kolektivech se na druhém místě umístili lovosičtí házenkáři, když se před ně dostali sportovci Sport Juda 8. ZŠ Litoměřic a na třetím místě se umístili trampolínisté SKGT Litoměřice.

Petra Lašková

9 medailí lovosických karatistů

Na prvním regionálním poháru karatistů v České Lípě nechyběli ani závodníci lovosického Shotokan Klubu Rajchert SPORT UNION. Podařilo se jim v úvodním kole ÚRP vybojovat celkem 9 medailí. Nestatovali zde jen osvědčení závodníci Urban, Svoboda a Mudroch, ale šanci dostali i další nové tváře závodního družstva.

Bronzovou medailí v kumite dorostu do 60 kg si odbyl svou premiéru mladší z bratrů Urbanů Lukáš .

Starší Petr Urban potvrdil svou pověst všestranného závodníka. Vybojoval v kata i kumite několika kategorií celkem 3 medaile. Nejcennější pro něj jistě byla jeho zlatá v těžkém kumite juniorů do 75 kg, když porazil ve finále výborného Aschenbrennera z KC Žatec.

Stejně dobře se vedlo i Martinu Luongovi, který získal nejprve mezi 57(!) závodníky v kata starších žáků bronz a pak ještě přidal bronzy v kumite mladších žáků do 35 kg a kumite starších žáků do 40 kg.

Zbývající dvě stříbrné medaile do úspěchu Lovosic přidal Petr Mudroch v kumite starších žáků nad 60 kg a kumite dorostu do 65 kg.

„Jsem velmi spokojen s výkonem všech svých závodníků, potěšil mne i Jiří Svoboda, který si sice neodvezl žádnou medail , ale v dílčím zápase dokázal „nadělit“ soupeři porážku 8:0!“, řekl Litoměřickému Deníku šeftrenér Rajchert a dodal, „soustředíme se nyní dále na start v České Lize družstev již tuto sobotu v moravském Kyjově, kde budeme pokračovat v cestě za letošním titulem. Zatím vedeme tabulku v dorostu i  v  žácích“.