Z historie města

Pravěké objevy při stavbě průmyslové haly AOYAMA

Píše opět pan Marek Půlpán z Ústavu archeologické památkové péče SZ Čech v Mostě o archeologických nálezech na 4. zóně Průmyslového a logistického centra v Lovosicích.

Část 11 - Hroby bylanské kultury IV

Nyní se konečně dostáváme k nejbohatším hrobům starší doby železné odkrytým v roce 2002 na ploše japonské společnosti AOYAMA. Dnes si popíšeme bohaté jezdecké a tzv. „knížecí“ hroby, čímž se přiblížíme ke špičce tehdejší společenské pyramidy. Ačkoliv bude řeč o elitní vrstvě společnosti bylanské kultury, zbudou nám pro příští díl ještě další dva hroby, které představují její skutečný vrchol. Pro pravidelné čtenáře připomeneme fakt, že datování se pohybuje cca mezi léty 800 až 550 před Kristem.

Bohatý hrob starší doby železné. Přibližně uprostřed jámy je pochován nejspíše významný jezdec a válečník, ze kterého se do dnešních dob dochovaly pouze zbytky jeho dolních končetin.     V pozadí je starší sídlištní objekt, který je hrobem porušen.     V levém dolním rohu hrobu byl nalezen velký kamenný brousek, pod kterým spočívala železná břitva. Je otázkou, zda byl muž touto „holicí soupravou“ oholen i na svou poslední cestu…

Fotografie z průběhu výzkumu. Hrobová jáma, tvořená obdélníkem o rozměrech 5 x 2,5 metru, je v této chvíli více než z poloviny odkryta. Jedná se o jeden z nejbohatších hrobů bylanské kultury, který byl v roce 2002 odkryt v Lovosicích. Podle obsažených milodarů ho řadíme do skupiny tzv. „knížecích“ hrobů.

Půdorys prvního hrobu tvořil pravidelný obdélník, orientovaný podél své delší osy ve směru sever - jih. Hrob svou jižní částí porušoval starší rozsáhlý sídlištní objekt. Rozměry hrobové jámy činily 5 x 3 metry s hloubkou 0,5 metru od úrovně skrytého terénu. Téměř v centrální části jámy byly uloženy velmi špatně zachované lidské ostatky, ze kterých se dochovaly v podstatě jen zbytky dolních končetin. Z tohoto důvodu můžeme pouze předpokládat, že kostra původně ležela v natažené poloze na zádech, hlavou k jihu. Mohl by tomu nasvědčovat i bronzový nákrční kruh uložený na místě, kde lze předvídat lidskou lebku. Na nepatrném fragmentu horní končetiny spočíval jeden bronzový náramek. Hrobová výbava byla zastoupena jak předměty tradičními, tak i zcela ojedinělými. Keramické nádoby, kterých bylo v celé jihovýchodní části hrobu umístěno celkem 17, přičítáme dnes již k tradiční výbavě, stejně jako kosti vepře. Jezdecké artefakty, zastoupené zde četnými bronzovými ozdobami koňského postroje a trojicí železných udidel, známe z popisu předešlých hrobů také již celkem důvěrně. Ovšem zcela výjimečnou kolekci představují železné nástroje a zbraně. Za prvé jde o dlouhý nůž sekáč nalezený na různých místech hrobu ve třech fragmentech. Druhým železným nástrojem byla břitva s bronzovými nýty na rukojeti. Zvláštností břitvy bylo i to, že spočívala přímo pod kamenným brouskem. Zemřelému byla tímto do hrobu vložena dvojice předmětů osobní potřeby, kterou lze snad s trochou nadsázky označit za pravěkou „holicí soupravu“. Nejspíše jedinou skutečně účinnou a nebezpečnou zbraní byl třetí, zcela unikátní artefakt, ležící podél pravého boku kostry. Jednalo se o masivní železný meč, který byl značně zohýbán a navíc na čtyřech místech zlomen. Meč měří úctyhodných 90 cm a jeho původní dřevená rukojeť byla spojena bronzovými nýty.

Pohled na severní polovinu „knížecího“ hrobu. Zde jsou v natažené poloze na zádech uloženy kostrové pozůstatky jedince, který zemřel mezi 24 až 30 rokem. Jeho ostatky spočívají uvnitř tzv. symbolického vozu, který je představován čtyřmi zákolníky. Železné zákolníky jsou v hrobě úmyslně rozloženy ve tvaru pravidelného čtverce o délce stran 1,5 metru.

Antropologická analýza určila zesnulého pouze jako dospělého jedince, ovšem vzhledem k obsaženým milodarům se lze odůvodněně domnívat, že šlo o pohřeb muže. A navíc muže společensky vysoce postaveného, nejspíše jezdce a válečníka, v jehož výbavě zaujímá prestižní místo honosný meč. Vypovídají o tom ostatně jak bronzové ozdoby uzdy, tak především železné zbraně a nástroje, tedy meč, nůž sekáč a břitva. Asi jen stěží si lze představit, že by tyto předměty byly vloženy do hrobu ženě…

Detail železného listového kopí s žebrem, které měří více než 30 cm. Kopí patří mezi nejlépe zachované železné předměty, odhalené na ploše společnosti AOYAMA. Stupeň poškození korozí je v jeho případě skutečně nepatrný. Okolo širšího zakončení kopí (tulejky) je soustředěno několik drobných bronzových kroužků a jedno železné udidlo. Spočívá zde i jeden z celkově čtyř železných zákolníků.

Druhý objekt bychom v tradičním archeologickém třídění měli označit již za „knížecí“ hrob. Do této kategorie totiž spadají bohaté hroby, obsahující čtyřkolový vůz či alespoň jeho součásti. A to je právě případ tohoto hrobu. Opět byl orientován obvyklým způsobem, tedy ve směru sever - jih a znovu tvořen pravidelným obdélníkem, tentokráte o rozměrech 5 x 2,5 metru. Tradiční výbavou byla stejně tak keramika (v počtu 16 kusů) jako i kosti vepře. Dokonce ani bronzové ozdoby koňské uzdy a tři železná udidla ho ze skupiny jezdců na koních nijak nevyčleňují. Co ho však právem řadí do kategorie „knížecích“ hrobů jsou části čtyřkolového vozu. Konkrétně se jedná o bronzové zakončení konstrukce vozu a především čtyři zákolníky, což jsou masivní železné trny s kruhovými zakončeními. Zákolníky slouží k přichycení kola na nápravu vozu a jeho stabilizaci, přičemž mu zabraňují v tom, aby nevypadlo v průběhu jízdy. Plní tedy vlastně funkci jakýchsi kovových závlaček, nezbytně nutných pro plynulou a bezpečnou jízdu vozu. Čtyři zákolníky byly v hrobě záměrně uloženy ve tvaru přesného čtverce o délce stran 1,5 metru. Každý zákolník tak tvořil symbolický a  pomyslný roh vozu, který zde svou přítomností zastupoval. Proto v případě takovýchto hrobů hovoříme o tzv. symbolickém vozu. Ve vnitřním prostoru tohoto symbolického vozu byly uloženy lidské kostrové ostatky v natažené poloze na zádech hlavou k jihu, tedy obvyklým způsobem. Je poněkud s podivem, že tento jistě významný jedinec nebyl ozdoben žádnými osobními šperky, jako kupříkladu náramky, nánožníky či nákrčníkem. Podle zprávy antropoložky zemřel ve věku mezi 24 až 30 rokem. Ani u něj se nepodařilo bezpečně zjistit pohlaví, avšak opět lze předpokládat, že pochovaný byl muž. O jeho bojovnějším zaměření hovoří výmluvně i nález výborně zachovaného železného listového kopí s žebrem, které měří více než 30 cm.

Náš dnešní výčet skvostných hrobových nálezů můžeme uzavřít strohým tvrzením. Mečů z období kultury bylanské známe z celých Čech celkem 12, přičemž tři z nich jsou bronzové. V případě nálezu lovosického meče se tudíž jedná o jubilejní desátý železný meč nalezený na našem území, což samo o sobě vypovídá o významu nejen jednoho hrobu, ale hlavně celé lokality Lovosice - AOYAMA.

Fotografie jsou z archivu ÚAPP SZ Čech v Mostě.
Foto i text pro tisk upravil (hv).

Ohlédnutí

Třicet let geografického sdružení v Lovosicích

Neobvyklé toulky světem

Být v jedné osobě geografem, přírodovědcem, astronomem, potápěčem či horolezcem je představa spojená s pohádkovým světem Julesa Verna. Málokdo před třiceti lety věřil tvrzení, že to vše lze uskutečnit v lovosickém Lovoši bez proseb o výjezdní doložku a navíc zcela zdarma. A vidíte, členové Geografického sdružení jsou toho živým důkazem. Již třicet let se v lovosickém domě kultury - Lovoši pravidelně od počátku roku 1973 měsíc co měsíc ve společnosti pro zeměpis zapálených lidí pořádají zajímavé a v České republice ojedinělé přednášky.

Zájemce lákaly již pouhé názvy přednášek: Mimozemské civilizace, Záhady Sluneční soustavy, Přistání Apolla 11 na Měsíci, Sto zajímavostí z Japonska, Napříč starobylou Čínou a Výstup na Lhoce Shar, Thajsko - království exotiky, Napříč pohádkovou přírodou Kanady, New York, Mexiko - tajemná historie, sopky a pralesy, Rio de Janeiro, Havajské ostrovy, Tajuplné Velikonoční ostrovy, Tři roky v Africe, Potápění v Rudém moři, Kanárské ostrovy, Španělsko a jeho ostrovy, Italské prázdniny, Antické i současné Řecko, Záhady Austrálie a Oceánie, S kamerou světem a mnoho desítek dalších témat.

Jak by také ne! Zeměpis, příroda, cestování a turistika, to vše láká stejně jako setkání se zajímavými lidmi, kteří díky své profesi nebo z osobního zájmu zavítali do různých exotických koutů světa, kam se většina z nás nikdy nedostane. Přednášky doplněné barevnými diapozitivy nebo filmem fandové geografie netrpělivě očekávají. Mezi posluchači jsou v současnosti spíše zástupci střední a starší generace, kteří dojíždějí z Litoměřicka, Roudnicka a z Ústecka. Přednáškový sál tak často praskal ve švech a i dnes se vděční posluchači stále těší na další setkání s významnými a zajímavými lidmi. Na besedy jsou zváni především odborní geografové a přírodovědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Za mnohé jmenujme: univerzitního profesora Zdeňka Veselovského, dlouholetého ředitele pražské Zoo, docenta Ivana Bičíka, prezidenta České geografické společnosti a proděkana PřF UK, docenta Ludvíka Muchu, předního českého kartografa, experta na Austrálii a spisovatele, docenta Josefa Brinkeho, vědeckého pracovníka a experta na africký kontinent RNDr. Ctibora Votrubce i pracovníka Geografického ústavu České akademie věd RNDr. Milana Holečka, dlouholetého šéfredaktora časopisu Lidé a země.

Ing. Antonín Rűkl, náměstek ředitele Hvězdárny a planetária hl. města Prahy doslova uchvátil posluchače svými barevnými diapozitivy a filmy „Nasa“ o přistání amerických kosmonautů na Měsíci, o výzkumu Měsíce a ostatních planet naší Sluneční soustavy. Mládeží byl žádán přední český ornitolog Mgr. Stanislav Chvapil, který byl Mezinárodní konfederací pro ochranu ptactva vyslán na ornitologickou výzkumnou expedici do Austrálie. Na této expedici, ale i doma, natočil několik přírodopisných filmů pro Československou televizi. Úspěšný vždy je i Petr Voženílek, významný chovatel plazů evropského formátu, který na besedy vozí živé hady a poutavě vypráví o jejich životě i o životě s nimi. Nechybí ani příhody, kdy se hadi zatoulají k sousedům do šatníku a dokonce jedné sousedce i do ložnice.

Často se posluchači stávají společníky našich nejlepších horolezců či cyklistů - mistra sportu ing. Miroslava Šmída při jeho prvovýstupu po převislých stěnách bájného EL Capitana v USA (který zde při svém druhém výstupu tragicky zahynul), nebo při slézání smrtonosné stěny švýcarského Eigeru, i zasloužilého mistra sportu Josefa Rakoncaje, který pomocí autentických filmů a diapozitivů barvitě líčí své výstupy v Himálaji až diváky mrazí. Poutavým vyprávěním zaujal ing. Josef Nežerka, první Čech, který zdolal Mt. Everest, i první Čech, který na kole objel svět - Víťa Dostál.

Velmi oblíbeni jsou i naši přední fotografové. Umělecké fotografie Ladislava Sitenského o Řecku jedinečným způsobem doprovázel přednesem univerzitní profesor Radovan Lukavský. Populární pro svůj vtip, humor a svěžest i ve své osmdesátce byl nestor našich fotografů, zasloužilý umělec Erich Tylínek, před více než půl stoletím i hokejový brankář Československé reprezentace. Žádán je i známý fotograf a cestovatel Zdeněk Thoma.

Do klubu zavítal i ing. Pavel Pavel, kterého pozval na ostrov „tisíců záhad“ slavný Thor Heyerdahl. Při úpatí vyhaslé sopky Rano Raraku vyřešil skromný Čech přesun kamenných obrů na Velikonočních ostrovech. Profesionální úroveň vždy měly přednášky ing. Josefa Velka, redaktora Mladého světa a předního ochránce přírody, který se věnoval také potápění. Fotografie pohádkové fauny - především bizarních tvarů ryb a korálů - v Rudém moři uchvátily každého návštěvníka. Jubilejní stou přednášku měl v geografickém sdružení spisovatel František Nepil, který svým osobitým humorem, člověčinou a nenapodobitelným přednesem přiblížil posluchačům Maroko.

Série zajímavých přednášek pokračovala a v klubu jsme přivítali i astronoma světového jména RNDr. Jiřího Grygara, viceprezidenta Světového svazu ochrany přírody RNDr. Jana Čeřovského, šéfredaktora československého vysílání Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa pana Zdeňka Šedivého. Na dvoustou přednášku přijal pozvání bývalý premiér docent Petr Pithart, který skvělým způsobem zasvětil účastníky do problematiky Izraele.

V neformálním prostředí se posluchači občas sejdou i s předními českými herci, spisovateli a sportovci. O svém cestování a svých zážitcích vyprávěli a též diapozitivy promítali národní umělec František Filipovský, Miroslav Horníček, Helenka Růžičková, Miloslav Švandrlík, olympijští vítězové manželé Zátopkovi, Věra Čáslavská s Josefem Odložilem, člen týmu mistrů světa v hokeji z roku 1972 Jan Havel, účastník finále mistrovství světa v kopané v roce 1962 v Chile ing. Václav Mašek - vicemistr světa - i náš nejúspěšnější veslař ing. Zdeněk Pecka se stejně slavnou manželkou úspěšnou lyžařkou Květou Jeriovou. V klubu přednášel i senátor a bývalý redaktor BBC a R.F.E. Egon Lánský o Skandinávii, ministr kultury Pavel Tygrid či zástupkyně ředitele Rádia Svobodná Evropa paní Olga Kopecká-Valeská na téma Život v USA, univ. profesor Zdeněk Kukal, rada vlády ČR pro výzkum a vývoj a univ. prof. Erazim Kohák z Bostonské univerzity, který měl třístou přednáškou.

To je však jen zlomek přednášejících, kteří se již tisícovkám posluchačů představili. V úspěšné práci chce Zeměpisné sdružení pokračovat i nadále. Činnost by se měla obohatit o filmovou tvorbu, o nevšední zajímavosti naší planety, jako jsou katastrofy a záhady naší modré planety, Bermudský trojúhelník, přežití v extrémních podmínkách na pouštích a v arktických oblastech, akupunktura a léčebné postupy dávné i novodobé čínské a tibetské medicíny.

Dr. Jaroslav Líska

Filatelisté výročně

Dne 25.ledna 2004 se konalo v útulném prostředí restaurace Sarajevo - s malým pohoštěním - výroční jednání klubu filatelistů 04 -38 v Lovosicích. Z celkového počtu 19 členů evidovaných k 1.1.2004 se jednání zúčastnilo tentokrát pouze 14 členů. Nižší účast byla tentokrát zřejmě ovlivněna nepřízní počasí.

Předseda klubu pan Helcl ve svém vystoupení v úvodu přivítal tajemníka Svazu českých filatelistů pana J. Malečka a zhodnotil činnost výboru klubu a celé členské základny za uplynulé období ve kterém bylo organizováno celkem 11 schůzek (v měsíci srpnu prázdniny) s průměrnou účastí kolem 64%.

Z předložené zprávy byla patrná poměrně rozsáhlá činnost klubu. Z hlavních akcí lze připomenout především snahu o nábor mladých zájemců o sbírání poštovních známek z řad dětí školního věku. Kladně byla hodnocena a poděkování patří také Domu mládeže v Lovosicích a zejména paní ředitelce Krčmářové za to, že pomohla v uplynulém roce propagovat filatelii na školách i když zatím pro klub filatelistů bez předpokládaného kladného výsledku. Klub filatelistů spolupracuje také s místní organizací filumenistů a zúčastňuje se aktivně měsíčně pořádaných sběratelských setkání. Tato sběratelská setkání budou probíhat také v roce 2004 a to každou první sobotu v měsíci v prostorách restaurace Sarajevo vždy od 7 hodin. Kladně byla hodnocena také všeobecná informovanost členské základny. Každý člen dostává pravidelně kromě novinkové služby „Informace SČF“ a celou řadu dalších informací.

Klub filatelistů si také za účinné pomoci Městského úřadu v Lovosicích nechal zhotovit přítisky se znakem města a radnicí na tiskové listy personalizovaných známek, které byly v roce 2003 Českou poštou vydány. Ještě několik archů těchto tisků je možno získat v klubu filatelistů.

Členská základna odsouhlasila návrh stejného složení výboru klubu i pro další období. Nechyběl také výčet plánovaných akcí na rok 2004. Členové také předložili návrh na ohodnocení členů klubu k životním výročím v roce 2004. Tento návrh předloží písemně předseda klubu v únoru na sekretariát SČF do Prahy. V závěru svého vystoupení poděkoval předseda klubu všem přítomným za aktivitu, každý člen obdržel „tradiční prohlášení výboru klubu na rok 2004“, které kromě dalších informací obsahuje také termíny pravidelných schůzek, filatelistů v roce 2004, které se opět uskuteční v klubovně kulturního střediska Lovoš každý měsíc vždy v neděli od 9 hodin dle níže uvedeného kalendářního přehledu. Pro všechny zájemce o sbírání poštovních známek, ale také pro zájemce o získání filatelistických informací, případně nákup a prodej známek, katalogů a podobně uvádíme termíny schůzek:

1. pololetí: 22.2., 21. 3., 25. 4., 23. 5. a 20. 6. 2004

2. pololetí: 25.7., 19. 9., 24. 10., 28. 11. a 12. 12.2004

Pokladník klubu pan PharmDr. Stáně seznámil členskou základnu s výsledkem hospodaření klubu za uplynulé období a stavem účetnictví, výsledek hospodaření potvrdil předseda revisní komise pan J. Pekař.

V diskusi potom vystoupil tajemník Svazu českých filatelistů pan Maleček, který informoval o činnosti SČF, nejbližších úkolech, nastínil i možnou užší spolupráci a v bohaté a poměrně dlouhé diskusi reagoval na celou řadu konkrétních dotazů členské základny. V závěru svého vystoupení vyslovil poděkování vedení klubu a celé členské základně za aktivní činnost.

Předseda klubu filatelistů: Josef Helcl