Co se nám nelíbí

Přijíždíte do Lovosic vlakem?

Cestujeme-li vlakem od Ústí nad Labem směrem na Prahu, přivítají nás Lovosice úchvatným, pestrobarevným zátiším u železniční zastávky Lovosice město. Upravený prostor zastávky přímo září čistotou, ale pro to, co je za plotem má čeština několik výstižných výrazů. Raději je nebudeme uvádět. Toto zátiší zdobí Lovosice již několik let.

Dojem čistoty na železniční zastávce Lovosice město ihned zmizí, když z vlaku vystoupíme. U velice pěkné čekárny, která je u silnice do Lhotky hned vedle závor, v příkopu po celé délce zastávky, je nepřehlédnutelný … (opět lze použít jedno z výstižných českých slov). i takto je možné vítat do Lovosic.

Toho, kdo přijíždí do Lovosic od Prahy, před zastavením na lovosickém nádraží, jistě upoutá dlouhá, protihluková stěna, která byla nedávno postavená. Stěna brání v pohledu na město za ní. v pohledu, co je před ní, ale nebrání. a je tam toho dost k vidění. Dlouholetý, neošetřený porost náletových dřevin, rozbitý plot, a mezi křovinami a u plotu … (asi bychom se opakovali).

Vítejte návštěvníci Lovosic!

Jak jsme později zjistili, odbor životního prostředí MěÚ Lovosice dopisem ze dne 31.3.2003 zahájil jednání s majitelem pozemku u železniční zastávky Lovosice město, Českými drahami, s. o. Železniční stanice Lovosice, o odstranění nepovoleného ukládání odpadu na zmíněném pozemku. Tento dopis byl zaslán na četné stížnosti občanů města Lovosice, obcí Lhotka a Malé Žernoseky. v dopisu bylo poukázáno také na to, že pozemek leží v „Chráněné krajinné oblasti“.

(hv)

Abychom si rozuměli...

Tušíme, že se najde dost lidí, kteří budou mít radost, že se navážíme do Městského úřadu. Ovšem to je jen půl pravdy …

Kritizujeme samozřejmě nepořádek, za který je tak, či jinak odpovědný Městský úřad a jeho podřízené složky, kritizujeme i podniky a podnikatele, kteří nemají čisté konto stran pořádku. Největší nepořádník je však lovosický občan a část návštěvníků Lovosic, tranzit… Když už je někde nepořádek, ba binec, snadněji se tam další přihazuje. Máme snímků s podobnými zátišími tolik (bohužel), že je ani nestačíme otisknout (bohudík). Registrujeme i klady: na ploše nad PLUSem stál vrak náklaďáku. Už tam není, zato se rozrostla hromada vybouraného asfaltu a dalšího rumištního nepořádku. U silnice do Lukavce zmizel námi vytografovaný nepořádek, ale už druhý den tam někdo asi ze zvyku založil nepořádek nový… Takže budeme dál uveřejňovat binec, ale taky napíšeme o tom, že byl odklizen, uklizen, zlikvidován.

Vrátím se ještě k tomu, že za některý nepořádek je odpovědný Městský úřad. To ano, ale až v druhém sledu: že nedokáže přinutit občany a návštěvníky Lovosic, aby především oni dbali na pořádek. Jen se dobře podívejte: nedopalky cigaret, papíry od čehokoli, kelímky od čehokoli, sáčky, láhve, zbytky jídla, binec kolem popelnic… To je Vaše, lovosičané ! i o tom máme fotografie…

Čampulka

Pochválen Pán...

Dnes Vám přiblížíme Českobratrskou církev evangelickou slovy současného pana faráře, Mgr. Štěpána Brodského:

Povězte, nám, pane faráři, něco o vzniku a začátcích Vaší církve!
Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 sloučením protestantských - luteránských a kalvínistických - sborů na území tehdy vznikající Československé republiky. Členové nově vzniklé církve si v sobě nesli nejen prvky světové reformace, ale také tradice reformace českého husitského hnutí, hnutí českých bratří. Jednotlivé sbory ve sjednocené církvi poznávaly pestrost tradic jiných protestantských směrů, což vedlo k mimořádné toleranci ve smýšlení církve jako celku.

Na připojeném snímku je napravo společně s panem Brodským jeho předchůdce, pan Keřkovský. - Fr. Hruza

Jaké jsou nejdůležitější zásady Vaší církve, způsobu vedení a vyučování?
Naše církev je typem presbyterní, což znamená, že ji spravují na všech úrovních volení zástupci farářů i laických členů: presbyteři, starší církve. Stěžejní pravidlo církve je víra v Boží slovo dosvědčené v písmu, oslava Boha slovem i životem, zvěstování evangelia (dobré zprávy) o záchraně lidstva v Ježíši Kristu. Šířit tato poselství všem generacím, tvořit společenství víry, lásky a naděje, vzájemné služby a pomoci.

V rámci sborového života se v Třebenicích snažíme otevírat možnosti setkávání jednotlivých skupin věřících, dětí i dospělých. Na faře se schází dokonce skupina matek s malými dětmi.

Kdy byl Váš sbor založen a kdo byl jeho prvním farářem?
Domnívám se, že samostatný sbor v Třebenicích vznikl roku 1934, kdy se skupina českých bratrů rozhodla odejít ze společenství německých luteránů. Zakoupili si domek v Sokolské ulici, přistavěli motlitebnu a tehdy začala samostatná práce nově založeného sboru. Prvním farářem sboru byl pokud mám správné informace - bratr Beneš.

Dnes patří do třebenického sboru i členové církve z Lovosic a Sulejovic, kteří měli původně vlastní sbory, složené většinou z reemigrantů z Polska a Ukrajiny a jejich potomků.

Jak se váš sbor zapojuje do ekumenické práce a charitativní činnosti?
V Třebenicích máme dobré kontakty s místními katolíky. Místní katolický kněz Ladislav Kubíček je velmi charismatická osobnost. Scházíme se tak třikrát ročně - třicet až čtyřicet lidí. v Lovosicích se ekumenická činnost omezuje na celkem pravidelné roční akce například společné bohoslužby v rámci aliančního týdne modliteb. Ekumenickou otevřenost dokládá existence několika nábožensky smíšených rodin a manželství v našem sboru.

Vlastní charitativní, nebo diakonickou činnost nevyvíjíme. Podporujeme práci Diakonie naší církve, jejíž jedno ze středisek je v Litoměřicích a samozřejmě podporujeme lidi v případech aktuálních nouzí, jako tomu bylo třeba při loňských povodních.

Chcete něco říci na závěr občanům lovosicka?
Děkuji, chci. Chci ujistit, že společenství naší církve je otevřeno nově příchozím, kteří jsou zvědavi na naše názory, zvyky, bohoslužby, nebo si jen chtějí popovídat s farářem…

Každou církev, tedy i naši formují lidé a přinášejí do ní svou podstatu. Proto vítáme každého dobrého člověka, který s námi chce sdílet náš život, ale i takového, který potřebuje, aby ho někdo vyslechl, podpořil, poradil mu, nebo ho potěšil. Může se stát, že zdánlivě ztracený život zase bude stát za to….

S panem Brodským rozmlouval Hruza.

Co nového v Lovosicích

TRCZ nabízela práci

Japonská společnost TRCZ s.r.o. zahájila nábor pracovních sil v Ústeckém kraji. Zástupci firmy představili 18. března 2003 v Kulturním středisku Lovoš v Lovosicích zájemcům o práci výrobní program firmy a možnosti uplatnění nových pracovníků. Podobná setkání byla i v Litoměřicích, Lounech, Děčíně, Roudnici n. L, Ústí n. L a Mostě.

Firma TRCZ by měla příjmout do konce roku 200 pracovníků a do jednoho roku by se jejich počet měl zvýšit zhruba na 360. Postupným náborem nových sil by se do roku 2007 měl stav zvýšit na 900 až 1000 zaměstnanců. v letošním roce zahájí TRCZ zkušební výrobu a počítá se pouze s jednosměnným provozem. Od roku 2004 by se mělo pracovat v provozu dvousměnném. Během měsíce dubna měli zájemci o práci, kteří odevzdali své dotazníky se životopisem, dostat od firmy odpověď, zda má či nemá TRCZ o jejich nabídku zájem,nebo jestli zůstanou v databázi firmy pro pozdější využití. Někteří pracovníci budou pozváni k pohovorům pro výběrové řízení v nejbližší době.

(hv)