CHKO - perla českého Severu

Přírodní rezervace Kalvarie

V České bráně (latinsky Porta Bohemica) vytváří tok Labe skalnatý kaňon v krystaliniku, které zde vystupuje napovrch z podloží Českého středohoří. Část pravobřežního polabského masivu České brány se třemi dřevěnými kříži na vrcholu nazýváme Kalvárie. Dnes je to část chráněného území vyhlášeného v roce 1993, rozkládajícího se na rozloze 8,71 hektaru v nadmořské výšce od 144 do 240 metrů.

Prudké skalnaté svahy až kolmé skalní stěny vrchu Kalvarie hostí lesostepní a stepní společenstva s početným zastoupením zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které se šíří i na plochy opuštěných vinic. Svým charakterem se nejvíce podobají květeně vrchů severně od Loun.

Z hlediska výskytu mechorostů a lišejníků patří lokalita k nejvýznačnějším v regionu. Ze zvláště chráněných rostlin se zde vyskytují : kozinec bezlodyžný a kozinec rakouský, kosatec bezlistý, kavyl Ivanův, koulenka prodloužená, česnek tuhý, koniklec luční český, divizna brunátná, zlatovlásek obecný a na severu Čech poměrně hojná, populární a dobře známá tařice skalní. Je zde jediné české naleziště játrovky - mrtníku váčkovitého ( Asterella saccata). Všechny významnější druhy mechorostů jsou soustředěny do stepních partií. Vyskytují se zde například : mozolka vonná, zkrutek, rokyt Vacherův, trhutka brvitá, drobnička, a děrkavka.

Kalvarie je vynikající lokalitou i z hlediska výskytu xerotermních lišejníků s těžištěm druhového bohatství v druzích porůstajících kameny. Nejpozoruhodnějším z nich je půdní lišejník (Sorinella asteriscus). Lesostepní část rezervace vykazuje prakticky stoprocentní zastoupení dubu, který je přítomen v zakrslé stromové i keřové formě. Vážný problém v části chráněného území působí akát vysázený v minulosti na svazích spadajících do tak zvaného Jeleního příkopu, ostře zaříznutého mezi vrchy Kalvarie a Velká Vendula. v dřívějších dobách byly na části lokality založeny a po dlouhé období udržovány vinice. Pro špatnou přístupnost byly postupně opuštěny a nyní se toto území neobhospodařuje.

Rezervace hostí okolo osmdesáti druhů obratlovců, mezi nimi například ještěrku zelenou (Lacerta viridis). Step Kalvarie je pestrým biotopem z hlediska výskytu teplomilných brouků, pavouků a mnoha dalších bezobratlých. Občas zde hnízdí výr velký.

Vrchol Kalvarie poskytuje vynikající výhled do labského údolí a je proto značně turisticky frekventovaný. Tři dřevěné kříže na vrcholu jsou doloženy již z roku 1587. Stojí určitě za zmínku, že čas od času některý z nich spadne, ale vždy se najde (a to i za komunistického režimu) nadšenec, který náhradní kříž zhotoví a namísto spadlého umístí.

Text i foto:
Roderich Slavík

Co se nám nelíbí

Malé zamyšlení

Není úniku

Není tomu tak dlouho, co velká voda plnila ulice našeho města. Nikdo z nás nemůže nic podobného pamatovat. Protože bydlím v Lovošské ulici sledoval jsem tuto velkou vodu z ptačí perspektivy. Vodní plocha pode mnou připomínala tak trochu malý Balaton. Nedalo mi to a šel jsem si prohlédnout tu spoušť trochu zblízka. Přes kruhový objezd už to nešlo, voda už byla v Dlouhé i Krátké ulici a pomalu už přetékala přes kruhový objezd na třebenickou výpadovku. Pod podjezdem bylo vody až skoro k vrcholu oblouku. Po kolejích jsem se dostal dál a došel až do Terezínské ulice, která byla rovněž pod vodou a zalévala prodejnu PLUS. Cestou zpět jsem si uvědomil, jak šťastné řešení bylo postavit kostel a radnici na poněkud vyvýšeném místě, možná, že to bylo dílem prozíravosti tehdejších stavitelů. Méně prozíraví už byli ti, co stavěli zejména rodinné domky v Terezínské ulici.

Také stavitele podjezdu pod železniční tratí nelze podezírat z prozíravosti. Nemusí to být zrovna stoletá voda, stačí vydatnější deště a pod podjezdem je neprůjezdné jezero. Ukázalo se, jak velmi schází před lety zahrazená komunikace od železničního přejezdu na Ústecké ulici ulicí U výtopny okolo zastávky na teplické trati do ulice Mánesovy vyúsťující na ulici Teplickou. Stačila by ještě maličkost a z celé velké oblasti Lovosic by nebylo úniku….

Možná, že se najde i jiné řešení v případě nezvládnutelných katastrof, povodní, dešťů a jiných, mne napadá jedno : nejde-li obnovit již naznačenou cestu, nešlo by upravit cestu mezi zahradami pod vinicemi, která by uvedenou spojku na Teplickou ulici nahradila ?

Fr. Hruza

Stojí to za úvahu. Používali jsme – zahrádkáři – tuto cestu : Tovární, Žižkovou, Nádražní, Obchodní, od bufetu Kamila na nadjezd, na čížkovickou silnici, Jabloňovou, Zvonařovu, Kmochovu, Teplickou, Mánesovu mezi zahradami do Lovošské, na Ústeckou a tudy do Malých Žernosek. No jo, ale … stačilo auto v protisměru a v některých místech vznikaly skoro neřešitelné situace. Nehledě k tomu, jakou »radost« asi měli obyvatelé některých těchto ulic a majitelé zahrad.

Č.