Předchozí část

Historie skautingu v Lovosicích XI.

Dne 3. června 1970 dochází k okresní ustavující konferenci Pionýrské organizace, ačkoli bylo slibováno, že k integraci dojde až po letních táborech. Tímto dnem skončila činnost okresní rady Junáka v Litoměřicích.

Připravovaný tábor vlčat byl vzhledem k předčasné integraci zrušen. 1. smečka táboří 27. a 28. června v Radejčíně a v srpnu ještě v Libochovicích v areálu skautské klubovny. 2. smečka končí svou činnost třídenním tábořením u Leské ve dnech 3. - 5. července 70.

Ve dnech 4. - 18. července podnikají členové střediska putovní tábor „Vltava 70”. Posádku 4 pramic, 3 kánoí a 1 kajaku tvoří 29 účastníků z různých oddílů, převažují junáci. Vedoucím je br. Beran. Sjíždí se Vltava z Lenory do Boršova n. Vlt. K překonání Lipenského jezera byl z lodí sestaven katamaran k snazšímu překonání zkázonosných vln „krutého moře”. Leč vítr ani vlny se nedostavily a tak veslování na katamaranu připomínalo plavbu na starořímských galérách. Cestou posádky navštěvovaly významné památky.

Mirek
(pokračování příště)

Lovosické písemnictví

Marie Tippmannová
(* 19.9.1886 ve Skutči - ? )

se narodila v rodině ředitele občanských škol ve Skutči, studovala malířství a provdala se za JUDr. Karla Tippmanna, lovosického českého advokáta. Jako horlivá menšinová pracovnice pronesla v létě 1918 hanlivý výrok proti Rakousku („Čechové úpí ve spárech dvouhlavého orla") a byla za to policejně trestána. V převratových dnech byla do čela města jmenována dvanáctičlenná správní komise, jejímž předsedou byl na první schůzi 18.12.1918 jmenován právě její manžel. Dne 16.5.1926 se stala vedoucí národně demokratických žen v Lovosicích, 16.září 1931 byla povolána do Zemského zastupitelstva pro Zemi českou za Československou národní demokracii.

Přestože měla sama dvě děti, angažovala se ve prospěch cizích; pracovala na Okresní péči pro mládež a v Lovosicích jí říkali máma Tippmannová. I nadále pracovala ve prospěch české věci, byla členkou Hraničářského komitétu a proto rodina musela Lovosice v r. 1938 opustit a přestěhovat se do Prahy.

Marie Tippmannová nepsala tzv. velkou literaturu, psala pro děti a ženy příběhy, které mají dávat radost, vnuknout soucit a lásku k bližnímu. Dříve její příběhy vycházely jako romány na pokračování, v Národní politice ( kniha pro děti Toušek ) a jiných denících. Pak se její knihy dlouhá léta nevydávaly, nebyly dost aktuální. Ale třeba knížku O neposedném andílkovi přečetl můj vnuk jedním dechem. V poslední době vydává její romány pro ženy, např. Drsné hedvábí, Hela a Honza , Hnízdo nad mořem, Jedovatý květ, Kamenitou cestou, Květ z chudé zahrádky a další nakladatelství Ivo Železný v edici Večery pod lampou.

E.H.