KORINTSKÝ SLOUP SVATÉHO VÁCLAVA

Dne 5. září 2000 akademický sochař pan L. Pisklák usazuje sochu sv. Václava na zrestaurovaný sloup.

Svatý Václav, hlavní patron české země od roku 924 český kníže. Nejstarší syn Vratislava I. a jeho manželky kněžny Drahomíry z dynastie Přemyslovců.

V legendách je líčen jako velmi zbožný panovník, šiřitel křesťanství. Zavražděn v roce 935 ve Staré Boleslavi, na příkaz svého mladšího bratra Boleslava I., jenž si tím otevřel cestu k vládě. Od 10. století uctíván jako světec. Václavovo zavraždění a život se ještě koncem 10. století staly zdrojem svatováclavské tradice a jsou z nejstarších v českém království.

V Lovosicích na náměstí mezi dvěma lipami od roku 1845 stával korintský sloup se sochou sv. Václava v položivotní velikosti. Světcova stojící postava byla vytesána již v roce 1707 z mšenského pískovce s tradičními svatováclavskými atributy. Socha byla umístěna na kulaté desce s korintskou kapitulou na dvoumetrovém sloupu nad dvojitým podstavcem taktéž z mšenského pískovce. Na čtyřech stranách horního podstavce jsou vytesány reliéfy světců: sv. Ludmila, sv. Vojtěch, sv. Jan z Nepomuku a sv. Josef. V horní části dolního podstavce je vytesán letopočet 1707. Svatováclavský sloup dříve stával blíže staré radnice. Do středu náměstí mezi dvě lípy velkolisté byl přemístěn roku 1845.

Rozhodnutím pracovníků MNV v Lovosicích počátkem druhé poloviny roku 1958 byl svatováclavský sloup neodborně demontován a odvezen do Třebenic za luteránský kostel. V tomto kostele bylo v roce 1959 otevřeno muzeum českého granátu. Počátkem 60. let za budovou muzea byly jednotlivé díly sloupu sv. Václava samostatně rozestavěny na vybudované betonové základy i do volné půdy.

Od 4. července do 7. září 2000 proběhly na této soše restaurátorské a konzervační práce. Nejprve byl povrch zbaven nečistot a mikrovegetace. Chybějicí hlava, pravá ruka a poškozené části byly doplněny a zaceleny z umělého kamene. Dále bylo vyrobeno nové kopí s pozlaceným hrotem. Původní korintská hlavice sloupu je dočasně nahrazena profilovanou hlavicí, která bude nahrazena kopií kamennou. Dále byly vyrobeny kopie z božanovského pískovce: dřík sloupu, patka sloupu, horní a spodní díl podstavce s reliéry světců.

Následně byly jednotlivé části (11 kusů) postupně sestaveny na betonový základ a propojeny měděnými čepy. Spáry mezi jednotlivými částmi byly pak zatmeleny. Po optické retuši byl povrch opatřen konsolidačním nátěrem. Celková výška Svatováclavského sloupu je 6,85 m. Restarátorské práce provedl akademický sochař pan Libor Pisklák ze Třebenic.

Takto zrestaurovanou sochu sv. Václava 30. září v 10.30 h na lovosickém Václavském náměstí slavnostně odhalil, za tónů písně „Svatý Václave, vévodo české země” a dělových salv, starosta Jan Kulhánek. Po slavnostních projevech poslance parlamentu ČR R. Kopeckého a senátora K. Burdy, nastal okamžik slavnostního vysvěcení Mons. M. Bezděkem, který před lety působil v našem městě jako farář.

Že se sv. Václav po 42 letech vrátil na své původní místo na lovosické náměstí patří poděkování především hlavním iniciátorům, radním panu J. Haufovi a panu V. Johnovi.

Text a foto Miroslav Nesvarba

Živý Betlém v Litochovicích

Dne 22. 12. se v Litochovicích u kapličky (z r. 1792) děly věci! Chystal se tam živý Betlém sestavený místními obyvateli i dětmi. Za úplného soumraku, po zazvonění uvedla krátkým výkladem iniciátorka dění, jak a proč tradice betlémská vznikla a vtom již andělé s hvězdou zvěstovali narození Ježíška. Dveře kaple se otevřely a užaslým divákům se naskytl pohled do krásně vyzdobené a rozsvícené stáje s malým pacholátkem v jesličkách, Pannou Marií, Josefem a zvířátky (ovce a kozy). Hvězda Betlémská přivolala děti - pastýře a ty přišly zazpívat, zahrát malému dítěti. K tomu do taktu kovali kováři na kovadlince a i košíkářka pletla dárek Ježíškovi. A tři králové došli ve své důstojnosti, aby přinesli dary děťátku.

Vše bylo až dojemné, s jakým zaujetím všichni účinkující - naprostí amatéři - svůj podíl na uskutečnění tohoto vystoupení odvedli. Zaslouží si ocenění i za to, že si v předvánočním shonu našli čas pro nastudování tohoto vystoupení a tím přispěli ke kulturnímu zážitku na konci Adventu svým spoluobčanům.

Jim všem patří náš obdiv a dík za pěknou podívanou!

Li.